Kdo mě zná, tak určitě ví, že jsem se před šesti lety hodně zamiloval do akční hry Destiny, kterou jsem následně hrál stovky hodin a našel v ní řadu nových kamarádů, s nimiž hraji do dneška. Ačkoliv jsem mnohdy řadu věcí Destiny i druhému dílu vyčítal, vždy se jednalo o hru, do níž jsem se rád vracel, protože nabízela jedinečnou hratelnosti i řadu nezapomenutelných okamžiků. Ať už šlo o první zdolání raidu, dostání se na legendární Lighthouse v Trials of Osiris nebo získání nějaké té vytoužené exotické zbraně. Destiny 2 je tu s námi už tři roky a za tu dobu se značně změnilo. Před zhruba půl rokem vývojáři z Bungie oznámili, že ho budou podporovat i v následujících letech a zatím tedy nechystají mnohdy spekulovaný třetí díl. Za toto rozhodnutí jsem popravdě rád a jsem toho názoru, že měli vývojáři připravit před třemi lety velký restart jedničky a nikdy nevydávat dvojku. A takový menší restart přichází nyní pro dvojku s rozšířením Beyond Light, které dle vývojářů začíná novou éru a závěrečnou trilogii. I proto jsem se na Beyond Light těšil, a po počátečním rozčarování jsem určitě spokojen, jakým směrem se vývojáři vydali.