Po velkém úspěchu první verze headsetu pro virtuální realitu se Sony rozhodla přijít s druhou pro konzoli PlayStation 5, která nejenže těží z jejího výkonu, ale zároveň nabízí i spoustu vylepšení a novinek. Mezi nimi je třeba OLED displej se 110 stupňovým zorným polem a 90Hz/120Hz obnovovací frekvencí, který má rozlišení 2000 x 2040 pro každé oko (první PlayStation VR měl 960 x 1080 pro každé oko), podpora pro haptiku pro lepší vtažení do her, lepší ergonomie i design nebo možnost sledovat skrze zabudované kamerky okolí. Headset PlayStation VR2 přišel i s vlastními pohybovými ovladači PlayStation VR2 Sense, které se skvěle hodí pro ovládání her ve virtuální realitě, navíc mají také podporu pro haptiku, ale také adaptivní spouště nebo senzory pro sledování prstů. Díky všem těm technologiím je PlayStation VR2 jeden z nejvyspělejších headsetů pro virtuální realitu na trhu, nabízející jedny z vizuálně nejhezčích her.

Konzole PlayStation 5 vydaná ke konci roku 2020 navazuje na svého úspěšného předchůdce. Sony konzoli postavila na identické architektuře, takže se konzole pyšní prakticky stoprocentní zpětnou kompatibilitou s konzolí PlayStation 4. Na rozdíl od ní má ovšem daleko výkonnější hardware. Velkou chloubou je hlavně rychlý SSD disk, jenž téměř odstraňuje z her nahrávací obrazovky. Konzole pak obsahuje i výkonný procesor AMD Zen 2 s frekvencí 3,5 GHz a 8 jádry, díky němuž mohou hry běžet až ve 120fps a nabídnou bohatší světy, a také výkonné GPU s podporou ray-tracingu či 16GB RAM paměti. Důležité jsou ale také hry. I díky silné nabídce first-party her se z PlayStationu 5 stala rázem nejrychleji prodávaná konzole od Sony.

Microsoft se rozhodl do nové generace vstoupit ne s jednou konzolí, ale rovnou dvěma. Xbox Series X je určen pro ty nejnáročnější hráče, kteří chtějí hrát hry ve 4K rozlišení, s co nejlepším frameratem a prakticky bez kompromisů. Xbox Series S má hardware slabší, ale zároveň si zachovává rychlé CPU i SSD disk, stejně tak moderní architekturu a další novinky. Díky nim je pak hraní her na této konzoli daleko lepším požitkem než na předchozí generaci. Důležitou součástí nových konzolí je služba Xbox Game Pass, která umožňuje hrát za měsíční poplatek stovky her, včetně žhavých first-party novinek od Bethesdy a Xbox Game Studios.

Nintendo po malém úspěchu s konzolí Wii U mělo nůž na krk a nikdo mu proto moc nevěřil po oznámení konzole Nintendo Switch. Jak se ale následně ukázalo, byla to naprostá trefa do černého, protože se z konzole vyklubal obrovský hit a jedna z nejprodávanějších konzolí videoherní historie. Velkou devízou byla hlavně skutečnost, že bylo možné ji připojit doma k televizi, ale taktéž okamžitě transformovat na handheld s 6.2 palcovou obrazovkou. Poprvé v historii si tak hráči mohli užívat plnohodnotný konzolový zážitek kdykoliv a kdekoliv. Konzole přišla i se zajímavě řešenými ovladači Joy-Cony, kdy je bylo možné používat každý v jedné ruce či dohromady jako hlavní klasický gamepad. Protože se konzole uchytila, vznikla na ní a stále vzniká celá řada zajímavých a velmi kvalitních her, hlavně od samotného Nintenda. Mezi ty nejlepší určitě patří The Legend of Zelda: Breath of the Wild, Super Mario Odyssey, Mario+Rabbids Kingdom Battle, Splatoon 2, The Legend of Zelda Link’s Awakening, Mario Kart 8 Deluxe nebo Xenoblade Chronicles 2.

Konzolová generace PlayStationu 4 a Xbox One byla zajímavá i díky tomu, že jsme se vůbec poprvé dočkali v polovině životního cyklu i značně vylepšených verzí, které nabídly výkonnější hardware a řadu dalších zlepšení. Zatímco Sony přinesla PlayStation 4 Pro na trh už v roce 2016, Microsoft vyčkával s konzolí Xbox One X (Project Scorpio) a uvedl jí až koncem roku 2017. Vyplatilo se, protože díky pozdějšímu uvedení na trh mohla konzole disponovat značně vyšším výkonem oproti základní verzi Xbox One a porazila i PlayStation 4 Pro. Velkou devízou samotné konzole ale byla i vyladěnost operačního systému a tichost chodu. I při těch nejnáročnějších hrách byla krásně potichu a nerušila od hraní. I proto jsme v recenzi zmínili, že jde po stránce designu, hardwaru a funkčnosti o jednu z nejlepších konzolí, jaká byla kdy vytvořena. Microsoft konzoli podporuje prakticky s každou svoji first-party hrou a už během jejího startu přichystal update pro hry jako Killer Instinct, Halo Wars 2, Minecraft, ReCore, Super Lucky’s Tale, Zoo Tycoon a dokonce i Forza Horizon 3. Ani třetí strany ale nezůstaly pozadu a dočkali jsme se značných vylepšení u her Assassin’s Creed Origins, Call of Duty: WWII, Middle-earth: Shadow of War, FIFA 18, Wolfenstein II: The New Colossus a The Evil Within 2.

Po velkém úspěchu konzole PlayStation 4 se Sony v roce 2016 rozhodla, že na trh přinese vylepšenou verzi s výkonnějším hardwarem, díky níž budou hry ještě v rámci aktuální generace detailnější a plynulejší. Konzole PlayStation 4 Pro, za jejímž návrhem stojí opět uznávaný Mark Cerny, přinesla kromě dvojnásobného výkonu i podporu pro rozlišení 4K a HDR u her i filmů, ale také několik dalších zajímavých novinek. Sony konzoli PlayStation 4 Pro představila na své speciální akci, kde byla prezentována společně i se štíhlejší konzolí PlayStation 4. Designem si byly konzole hodně podobné, jen Pročko bylo větší a robustnější. Vyšší výkon konzole se projevil hlavně u first-party her studia Sony, které tak mnohdy nabízely vyšší rozlišení, lepší framerate i třeba podporu pro HDR. Mezi takové hry patři třeba God of War, Horizon Zero Dawn, Death Stranding, Marvel’s Spider-Man, Nioh nebo Days Gone.

Sony se rozhodla po úspěšném uvedené konzole PlayStation 4 i pro vstup do virtuální reality se svým headsetem PlayStation VR, který byl dlouho znám pod svým pracovním názvem Project Morpheus. Ten se mohl koncem roku 2016 pochlubit 5,7‘‘ OLED displejem, 3D zvukem a také moderním zpracováním, díky němuž headset krásně seděl na jakékoliv hlavě. Sice mnozí byli skeptičtí, jak budou hry na tomto headsetu vypadat, protože kladou velké nároky na hardware, ale PlayStation 4 dostačoval a nabídl obstojné zobrazení virtuální reality. Nakonec jsme se dočkali i několika opravdu výborných her, jako je třeba plošinovka Astro Bot Rescue Mission nebo akce Blood & Truth. Zapomenout nesmíme zmínit ani český hit Beat Saber.

Po velkém úspěchu konzole Xbox 360 každý očekával, že Microsoft bude mít velmi silnou pozici i v další konzolové generaci. Jenomže tohle se začalo sypat už na začátku oznámením, že konzole Xbox One bude muset být neustále připojená k internetu, hry nebude možné půjčovat nebo prodávat dál, a také dost rozporuplně působila kamerka Kinect. Ta už nebyla totiž jen jako volitelné příslušenství, ale nedílnou součástí konzole. To společně s vyšší cenou způsobilo, že mnozí hráči raději sáhli po konkureční konzoli PlayStation 4 a Microsoft následně musel své počáteční přešlapy dlouho napravovat. I díky tomu jsme se následně dočkali částečné zpětné kompatibility, služby Xbox Game Pass a také několika velmi povedených first-party her. Těch kvalitních ale nebylo nakonec tolik, jako tomu bylo v éře konzole Xbox 360. A to nahrávalo samozřejmě Sony, která se mohla chlubit velkým počtem exkluzivních her, které byly navíc velmi kvalitní. Stejně jako PlayStation 4 byla konzole Xbox One postavená na technologii od AMD, a ačkoliv si ji mnozí dobírali kvůli designu, tak ji nešlo upřít, že měla velmi dobré chlazení, díky čemuž byla i velmi tichá a nerušila od hraní. Z pohledu Microsoftu jde ale určitě o hodně rozporuplnou konzoli, od níž se určitě čekalo daleko více.

Oznámení konzole Playstation 4 bylo v únoru 2013 velkou událostí, nejen pro Sony, ale především pro hráče a celý videoherní průmysl. Už na začátku prezentace bylo vidět, že se Sony poučila ze svých chyb, takže konzoli pojala hlavně jako herní zařízení, ačkoliv disponovala i multimediálními funkcemi, a postavila ji tentokrát tak, aby bylo na ní velmi lehké vytvářet hry. Pryč byl ambiciózní Cell procesor se svojí složitou architekturou. Konzole byla založena na osmi jádrovém x86 procesoru a výkonném grafickém čipu od AMD a především 8GB rychlých DDR5 pamětech. To mělo dostačovat na všechny připravované i budoucí hry. Konzole PlayStation 4 nakonec vyhrála ve své konzolové generaci, čemuž ji pomohly jednak přešlapy konkurence, ale také dobrý marketing, výborná nabídka first-party exkluzivních her (Days Gone, God of War, Horizon Zero Dawn, Ratchet and Clank, Dreams, Death Stranding nebo The Last of Us Part II) a na začátku i přívětivá cena.

Po velkém úspěchu konzole Nintendo Wii každý očekával, s jakým dalším velkým hitem společnost Nintendo přijde. Nakonec byla oznámena konzole Nintendo Wii U, která se snažila ohromit gamepadem, jenž měl zabudovaný displej. Tento koncept ale fungoval jen v několika málo hrách, navíc slabý hardware a brzké oznámení nových next-gen konzolí od Sony a Microsoftu způsobilo, že hráči neměli o Wii U zájem. A nepomohly tomu ani velmi kvalitní first-party hry od Nintenda (Super Mario 3D World, Super Smash Bros. for Wii U, Bayonetta 2, The Legend of Zelda: The Wind Waker HD, Captain Toad: Treasure Tracker, pikmin 3 nebo Donkey Kong Country: Tropical Freeze). Ty se sice snažily držet Wii U nad vodou, ale moc se jim to nedařilo. Nyní je Wii U považováno za jednu z těch nejméně úspěšných konzolí od Nintenda, na druhou stranu mohlo Nintendo začít pracovat na něčem daleko lepším a zajímavějším. Určitě víte, o čem je řeč.

Po velkém úspěchu kapesní konzole PSP se Sony rozhodla připravit jejího nástupce, který byl nakonec pojmenován jako PlayStation Vita. Tato moderní konzolka se sexy designem se pyšnila nejen relativně výkonným hardwarem, ale také OLED displejem, gyroskopickými senzory, touchpadem i dvěma analogovými páčkami. Prodeje byly v prvních týdnech obrovské, a to i díky solidní nabídce kvalitních her. Následně ale prodeje začaly kvůli malému přísunu dalších kvalitních her upadávat, a určitě konzoli nepomohl ani rozmach chytrých telefonů. Každému tak bylo jasné, že se pomalu blíží konec, který Sony sice nikdy neoznámila, ale přestala pro konzoli vytvářet hry a zaměřila se hlavně na podporu své úspěšné konzole PlayStation 4.

Nejprve jsme tu měli 3D filmy, pak 3D hry na domácí konzoli. Novinkou je pak herní konzolka Nintendo 3DS, která vám zobrazí 3D na cestách, a to bez nutnosti nasadit si na obličej 3D brýle. Tato novinka od japonského Nintenda byla představena v roce 2010, přičemž byla pro ni oznámena velká podpora od herních vývojářů a vydavatelů. Počáteční prodeje byly velké, ale následně dost zpomalily, hlavně kvůli absenci pořádných her. To se ale časem změnilo a i díky revizím se z konzole stal další velký hit.

Wii (má znamenat anglické slovo „We“ – my“) je pátá domácí konzole od společnosti Nintendo. Nejprve byla oznámena pod jménem Projekt Revolution, po E3 2006 už jen Nintendo Wii. Wii je jednou z konzolí 7. generace. Jejími protivníky jsou Xbox 360 od Microsoftu a PlayStation 3 od Sony. Zatímco „konkurence“ šla cestou velkého výpočetního výkonu, jde Wii jinou cestou a zlepšeným ovládáním pomocí ovladače Wii Remote, který reaguje s objekty jak namířením na obrazovku, tak pohybem ve volném prostoru – a to ve všech osách. Konzole Nintendo Wii se stala za dobu existence nejúspěšnější konzolí firmy Nintendo díky více jak 100 milionům prodaných kusů.

Playstation 3 je už třetí domácí konzolí od společnosti Sony a řadí se do sedmé generace herních konzol, kam patří ještě Xbox 360 od Microsoftu a Wii od Nintenda. PlayStation 3 byl poprvé vydán 11. listopadu 2006 v Japonsku, 17. listopadu 2006 v Severní Americe a po odkladu nakonec 23. března 2007 v Evropě. Konzoli hned na začátku ublížila hodně vysoká cena, která byla způsobena složitým hardwarem, ale zároveň moderní Blu-ray mechanikou. Sony tak díky tomu ztratila postavení na trhu, které si budovala předchozími konzolemi a dlouho musela bojovat o trochu ztracenou důvěru hráčů, kteří dali raději přednost Xboxu. Prodeje PlayStationu 3 se rozjely až po redesignu, slevách a hlavně po vydání klíčových exkluzivních her, které ukazovaly výkon hardwaru.

Xbox 360 je druhou herní konzolí od americké společností Microsoft. Jde tak o nástupce prvního Xboxu, který si především v USA získal slušnou základnu hráčů. Konzole Xbox 360 pak byla uvedena v sedmé generaci konzolí jako první a soupeřila s konzolemi Playstation 3 od firmy Sony a Wii od Nintenda. Za úspěchem konzole Xbox 360 mohla především příznivá cena a také služba Xbox Live, která nabízela spoustu možností pro online komunitu, a to nejen hraní online her, ale i nakupování nebo chatování. Mezi další lákadla pak patřilo sbírání achievementů a také pochopitelně lákavý lineup her, mezi který se řadily i dříve exkluzivní značky ostatních konzol. V roce 2010 uvedl Microsoft Slim verzi, pojmenovanou jako Xbox 360 S. Ta přinesla lesklý černý design a zabudovaný HDD s velkou kapacitou. V roce 2010 Microsoft dále rozvíjel katalog her pro co největší okruh hráčů, přičemž výsledkem byla i kamerka Kinect.

Nintendo DS je přenosná konzolka od společnosti Nintendo, která byla uvedena už v roce 2004. Trošinku připomíná svým designem Game Boy Advance SP, ale jinak co se funkčnosti týče, je na tom trošinku jinak. Už po rozevření totiž vykouknou dvě obrazovky. Od toho se také DS jmenuje - Dual Screen. Horní displej sloužil ke sledování hry, zatímco ten spodní byl plně interaktivní a bylo možné po něm jezdit dotykovým perem, a ovládat tak hru. Dotykový displej byl vůbec největším trumfem DSka, který tak umožňoval zajímavou hratelnost s novými prvky. První verze Nintenda DS sice byla vydána v roce 2004, ale dnes po ní už nejsou skoro žádné stopy. První verze totiž byla občas kritizována svým větším rozměrem, hmotností a malou praktičností. I díky tomu vznikla verze DS Lite, která byla menší, lehčí a vypadala i o dost elegantněji. Z DSka se od této verze stal velký hit a mnozí si bez něj nedokázali hraní na cestách představit. Díky velké poptávce ze strany hráčů vzniklo na konzolku velké množství her všech žánrů. Samotné hry pak těžily především z využívání dotykového displeje. Bohužel mělo DSko menší výkon, ale co nemohlo nabídnout po stránce audiovizuálního zpracování, to vynahradilo svoji hratelností.

PlayStation Portable je přenosná kapesní konzole od společnosti Sony, která byla poprvé oznámena na E3 v roce 2003. Po několika odkladech jsme se konzole skutečně dočkali, a to i zde v Evropě. Přesněji jsme si konzolku mohli koupit 1. září 2005, přičemž její velkou devízou byl jednak větší barevný displej, analogový knoflík i UMD mechanika, díky níž bylo možné přehrávat nejen hry, ale také filmy. Konzole PSP se prodalo celosvětově už 80-82 milionů kusů. Sony se na PSP osvědčil model vydávání nových verzí, takže jsme se po nějakém tom čase dočkali vydání Slim verze, která byla tenčí a přinesla několik novinek. Vše poté vyvrcholilo vydáním verze PSP Go, která nemá UMD mechaniku a hry na ní se kupují pouze prostřednictvím digitální distribuce na službě Playstation Store. Neustálé změny verzí nebyly jen z důvodu vylepšování, ale i kvůli boji s piráty, kteří hry kopírovali, a díky nimž tak Sony přicházela ročně o miliony dolarů. Pirátství bylo ostatně velký neduh konzole PSP. Dokonce se několik vydavatelů kvůli pirátství rozhodlo, že už nebudou pro tuto konzolku tvořit hry. Přesto se dá mluvit o PSP jako velkém úspěchu pro Sony.

Vytvořit herní konzoli spojenou s mobilním telefonem bylo vždy pro výrobce velmi lákavé. Jako první s tímto přišla Nokia se svým mobilním zařízením N-Gage, které vycházelo z řady Nokia 60. Poprvé se tato kapesní konzole/mobilní telefon objevila říjnu 2003. V počátcích zažívala docela úspěch, především díky pěkným hrám, o nichž si ostatní kapesní zařízení mohly nechat jenom zdát. Nokia chtěla se svým zařízením nalákat především uživatele Game Boy Advance, ale to se nepovedlo, i díky dost krkolomnému ovládání všech her a samotného přístroje. Nokia se pokoušela neúspěch napravit vydáním N-Gage QD, který už nevyužíval MMC karty na hry, jako původní verze, rovněž přinesl lepší ovládání, ale i tak mezi hráči neuspěl. Po dvouletém pokusu Nokia raději oznámila, že na N-Gage kašle a bude se soustředit na chytré mobily. Do dnešního dne se neví, kolik Nokia těchto telefonů prodala. Nokia mluví o několika milionech, ale reálnější čísla budou zřejmě daleko nižší.

Herní konzole Nintendo GameCube byla poprvé představena na E3 v roce 1999, tehdy ještě pod kódovým jménem Dolphin. Mělo jít o první stolní konzoli Nintenda, která nebude používat jako médium pro hry cartridge. Byl to celkem logický krok, protože Nintendo 64 bylo neúspěšné hlavně kvůli nákladům na výrobu cartridgí, které navíc mohlo vyrábět pouze Nintendo. Nižší náklady na vývojářské prostředí měly také přilákat vývojáře z jiných firem zpět k platformě Nintenda. Prodej konzole začal 14. září 2001 v Japonsku. Začátek prodeje v Japonsku měl dva problémy. Zaprvé k dispozici byly pouze tři hry – Luigi ́s Mansion, Super Monkey Ball, a Wave Race: Blue Storm. Zadruhé – velkolepá marketingová kampaň byla zcela zastíněna teroristickými útoky z 11. září 2001. Celkem pro Japonský trh bylo vyexpedováno něco mezi 300–450 tis. kusy. Původní začátek prodeje pro Americký trh byl naplánován na 5. listopadu, ovšem byl odložen kvůli nedostatku konzolí i her. Nakonec proběhl 18. listopadu, jen pár dní po začátku prodeje konkurenčního Xboxu. K dispozici bylo 700 000 konzolí a 8 her. Všechny konzole byly ihned bez větších problému prodány a stejně tak to bylo i v Evropě v květnu 2002. Nintedo GameCube se začalo rozjíždět, her bylo čím dál více a souboj konzolí 6. generace vypadal zpočátku dost vyrovnaně. Pak ale začaly konzole GameCube a Xbox hodně ztrácet na Playstation 2 a už nedokázaly ztrátu dohnat. Velký problém konzole GameCube byly především multiplatformní hry. Ty nevycházely moc často, navíc když vyšly, tak byly oproti ostatním verzím dost ošizeny. Mohl za to především fakt, že vývojáři měli disk pouze s kapacitou 1.4 GB. To byl hodně velký rozdíl od Xboxu nebo Playstationu 2, kde měli vývojáři 8.5 GB. Nintendo se navíc začalo spíše soustředit na své first-party, což vyústilo odchodem některých vydavatelů, jako byl třeba britský EIDOS. Do dnešního dne se konzole GameCube prodalo něco kolem 21 milionů kusů a dá se považovat za nejméně úspěšnou konzoli od Nintenda.

Xbox je herní konzole šesté generace od americké společnosti Microsoft. Jako první se dočkali američtí hráči 15. listopadu 2001. V Japonsku se pak Xbox začal prodávat 22. února. Zde ale moc nepochodil a naprosto propadl. V Evropě jsme se dočkali až 14. března 2002, přičemž v České republice a na Slovensku se nikdy tato konzole oficiálně neprodávala a neměla zde podporu. Pro Microsoft byl Xbox prvním pokusem dostat se na konzolový trh, nutno dodat, že více méně úspěšný. Ukončení výroby herní konzole Xbox přišlo v roce 2006, ačkoliv poslední hra vyšla až v roce 2008. Za vše mohlo především uvedení nové verze, Xbox 360. Microsoft se chtěl na konzolovém trhu zabydlet už dříve a třeba s firmou SEGA připravoval operační systém Windows CEpro konzoli Dreamcast. Z tohoto plánu ale nakonec sešlo. Až v roce 1999 se utvořil menší tým, který vedl herní vývojář Seamus Blackley, který měl za úkol vytvořit konzoli vlastní. Ta byla poprvé představena v roce 2000 na Game Developers Conference samotným Billem Gatesem. Zde už konzole nesla název Xbox, ačkoliv se dříve pracovně označovala jako Microsoft DirectX. Samotná konzole se poté vyznačovala vysokým výkonem, o kterém si mohla konkurence nechat jen zdát. O výkonný procesor se postarala známá firma Intel, o grafický čip zase nvidia. Xbox se tak dá považovat za nejvýkonnější konzoli šesté generace, což bylo vidět hlavně na grafickém zpracování exkluzivních her. Xbox byl pak první konzolí, která pro ukládání herních pozic měla zabudovaný pevný disk. Ten sloužil poté i k ukládání dat ze služby Xbox Live, která umožňovala hrát hráčům jejich oblíbené hry online se svými kamarády. Tato služba se dá považovat za velkého průkopníka v oblasti online hraní na konzolích. Dále bylo možné na HDD prvního Xboxu ukládat hudbu, která se poté dala použít jako soundtrack při hraní her.

Game Boy Color se ihned po vydání stal také velkým hitem. Nintendo ale nezahálelo a už o tři roky později vydalo 32 bitovou konzolku Game Boy Advance. Ta se pyšnila především novým designem a TFT LCD displejem s rozlišením 240 × 160 pixelů. Ten navíc zvládal 512 barev ve znakovém režimu a 32768 barev v bitmapovém režimu, což byl hodně velký krok od konzolky Game Boy Color, která zvládala jen 56 barev. Protože se konzolka stala hodně populární, neváhalo Nintendo později připravit několik redesignů. Ten první se jmenoval Game Boy Advance SP. Celá konzolka byla menší a co do tvaru, tak hodně připomínala populární véčkové mobilní telefony. Dále přibylo čelní světlo, které bylo lze zhasnout, akumulátorové baterie LiIon a displej byl mnohem kontrastnější. V září 2005 vydalo Nintendo druhou edici Game Boy Advance - Game Boy micro, orientovanou horizontálně. Podobně jako původní verze byla menší, a čelní kryt bylo možné měnit za různobarevný.

Playstation 2 spadá do šesté generace herních konzol, kterou vytvořila firma Sony. Poprvé byl druhý Playstion oznámen v březnu 1999, přičemž v Japonsku vyšel o rok později. V této generaci měl Playstation 2 naprosto dominantní postavení na trhu a své konkurenci v podobě GameCubu od Nintenda a Xboxu od Microsoftu nedovolil prakticky nic. Playstation 2 je navíc nejlépe prodávanou herní konzolí v historii s více jak 150 miliony prodanými kusy. Playstation 2 se už po svém vydání v domovském Japonsku stal obrovským hitem, přičemž jen za první den se ho prodalo téměř milion kusů. Tomu dopomohla především silná základna fanoušků, vlastnící předchůdce. Na rozdíl od své konkurence v podobě Dreamcastu, Sony nebrala moc velký důraz na online hraní. To přišlo až v roce 2002, když byl vydán doplňující adaptér. Ten byl pro druhý Playstation nezbytný, protože tehdy přišel Microsoft se svojí službou Xbox Live. Přestože online hraní nikdy nepatřilo mezi to hlavní, konzole se stala populární díky své obrovské knihovně her, kterou ji mohla konkurence jenom závidět. Ostatně, níže najdete výpis důležitých titulů. Bohužel je seznam omezený, takže se tam všechny nevejdou. Playstation 2 lze považovat také za průkopníka DVD. Do doby než vyšel, se spotřebitelé moc nezajímali o nově přicházející formát, ale po vydání Playstationu 2 se vše změnilo. Lidé si chtěli přehrávat DVD filmy, které byly v nesrovnatelně lepší kvalitě, jak filmy na v té době rozšířené VHSce. Díky formátu DVD mohly hry obsahovat daleko lepší grafiku a více obsahu. Sony se u druhého Playstationu poté držela osvědčeného modelu ukládání her na paměťové karty, které měly nově šifrování MagicGate. To znemožnilo třetím stranám výrobu vlastních karet, takže si musely u Sony koupit licenci. Základní paměťová karta má pak velikost 8MB.

SEGA Dreamcast je poslední herní konzole od firmy SEGA, která spadá do šesté generace konzolí. Herní konzole SEGA Dreamcast byla vydána nejprve v Japonsku 27. listopadu roku 1998. V USA pak spatřila světlo 9. září 1999 po obrovské reklamní kampani nazvané 9/9/99. V Evropě měl Dreamcast svou premiéru 14. října 1999. SEGA si od této konzole hodně slibovala a protože chtěla co nejvíce uspět, vydala ji v předstihu před svými konkurenty. Dreamcast tak vyšel 15 měsíců před startem konzole PlayStation 2 od Sony a dokonce tři roky před GameCube od Nintenda a Xboxem od Microsoftu. Díky tomu si získala na začátku docela velkou základnu fanoušků, ale moc dlouho to nevydrželo. Po příchodu konzole Playstation 2 se karta obrátila a po Dreamcastu neštěkl ani pes. 31. ledna 2001 Sega oznámila ukončení výroby konzole Dreamcast k březnu stejného roku s dodatkem, že bude dokončeno ještě asi 50 až 60 herních titulů. Poslední hrou vydanou v USA se stala Sega Sports NHL 2K2, vydaná v únoru roku 2002. Za hlavní příčinu pádu Segy je uváděna nedostatečná spolupráce s herními vývojářskými firmami. Za ten nejrezavější hřebíček se považuje právě odklonění firmy Electronic Arts.

Úspěch kapesní konzolky Game Boy byl neoddiskutovatelný. Na nástupce se čekalo dlouhých 9 let. Vyšel totiž až v roce 1998 a jmenoval se Game Boy Color. Jak už název napovídá, tak tato verze obsahovala barevný displej, který mohl zobrazit až 56 barev. Dále byla rovněž menší a lépe se držela v rukou. Aby hráči měli velký přísun kvalitních her, Nintendo neváhalo udělat konzolku zpětně kompatibilní. To byl určitě chytrý tah. Game Boy Color navíc obsahoval komunikační infra-port pro bezdrátové spojení, ale tuto technologii využívalo jen opravdu málo her.

Nintendo svoji další mašinku vydalo pět let po premiéře SNESu, v roce 1996. Na vývoji spolupracovalo se Silicon Graphics a MIPS Technologies. Také je to poslední konzole od Nintenda, která využívala cartridge. Prodeje byly rozloženy nerovnoměrně. Zatímco v Americe se prodalo celkově přes 20 miliónů kusů, v Japonsku pak pouhých 5,5 miliónů, kde nebyla extra oblíbená. Dáno to bylo zejména téměř nulovým počtem RPG her. N64 byla v mnoha aspektech nejvýkonnější konzolí páté generace. Omezená kapacita cartridge a limitovaná cache na textury ale konzoli hodně brzdily. Vývojáři s tímto neduhem hodně bojovali, ovšem ke konci života N64 už si vypracovali triky, jak simulovat větší textury. Takový Conker je zářným příkladem vynalézavosti vývojářů. I tak si Nintendo 64 zachovalo velmi silnou nabídku her. Netřeba zmiňovat produkty od Rare, které se doslova překonávalo, či Iguana Entertainment stojící za zrodem dinosauří série Turok a samozřejmě také samotné Nintendo. Mohlo být ale mnohem lépe. Kvůli výběru cartridge nebylo Nintendo schopno udržet si svou dominantní pozici na herním trhu. Final Fantasy VII bylo původně plánováno pro N64, stejně tak Dragon Quest VII. Ačkoliv Nintendo neustále zdůrazňovalo důvody svého rozhodnutí, zápory jednoduše převážily klady. Cena her na N64 byla vyšší než na PS1 díky vyšším nákladům na výrobu cartridge. Zatímco horní hranice pro PS1 hry byla kolem 50 dolarů, za takovou Zeldu to bylo téměř 80 dolarů. To vše přispělo k mnohem menšímu úspěchu, než jaký zaznamenal NES či SNES.

Pokud chceme mluvit o prvním Playstationu, musíme se vypravit až do roku 1986, kdy Ken Kutaragi teprve snil o konzoli, která ovládne celý svět a pracoval ještě jako hardwarový inženýr v Sony. V této době Sony začíná mluvit s Nintendem o společné herní konzoli, která bude využívat tehdy připravovaný CD ROM. Tato konzole je pochopitelně Super Famicom/SNES. Nintendo se ale brzy rozhodlo, že smlouvu zruší a od společné konzole odstoupí. Zřejmě se bálo velkého vlivu ze strany Sony. Ta byla touto zprávou opravdu zaskočena a asi nejvíce skákal do stropu předseda Sony, Norio Ohga. Ten byl touto situací značně rozzuřen, a nenapadlo ho nic lepšího, než si k sobě zavolat Kena Kutaragiho. Toho pak pověřil, aby vytvořil herní konzoli, která bude velkou konkurencí pro Nintendo, aby se i do značné míry pomstil. Poprvé Sony představila svoji vizi svým partnerům v roce 1994 v Tokyu, kde sedělo dnes už několik silných partnerů. Mezi nimi nechyběl ani Electronic Arts a Namco Bandai. Jedním z důležitých faktorů, který přitáhl vývojáře, byl právě CD ROM, který skrýval opravdu velkou úschovnu dat a poté také výkon samotné konzole, která zvládala 3D grafiku. Navíc výroba pro Playstation byla značně jednoduší a levnější, jak v případě konkurence SEGY a Nintenda, která používala už zastaralé kazety. Samotná herní konzole pak vyšla v Japonsku v říjnu 1994, přičemž okamžitě zaznamenala neuvěřitelný úspěch, ve který v Sony snad ani nedoufali. Úspěchu pomohlo několik faktorů. Jedním z nich byl ten, že cena konzole byla nižší, jak u konkurence v podobě SEGA Saturnu. Popularita konzole Playstation se v dalším roce rozšířila i do US a Evropy, kde vyšla 29. září 1995.

Sega Saturn je konzole od SEGY páté generace, která byla v Japonsku vydána v listopadu 1994, jen pár týdnů před příchodem PlayStationu. Saturn ale nedostál očekáváním, které do něho Sega po úspěšném Mega Drive vkládala. Systém trpěl zejména v Americe a Evropě. Marketingové manýry prezidenta americké pobočky Segy také nepřispívaly k dobré pověsti. Bernie Stolar si byl totiž jistý, že RPG nebudou pro Americké hráče populární a přehlížel tak úplně fakt, že Final Fantasy VII zaznamenalo v Americe velký úspěch. V Japonsku byl Saturn populární, zejména díky titulům, které se do EU a USA nikdy nedostaly. Důležitým faktorem byla také cena. Jak čas postupoval, Sony a Nintendo snižovaly ceny svých systému, což si Sega dovolit nemohla.

Super Nintendo Entertainment System (SNES) je 16 bitové konzole čtvrté generace od společnosti Nintendo, poprvé uvedená na trh 21. listopadu 1990 v Japonsku. Samotná konzole přinesla ve srovnání s konkurencí pokročilejší grafiku a zvukové možnosti, přičemž se jednalo také o první konzoli, která nabízela S-Video podporu. Konzole SNES se krátce po uvedením stala naprostým hitem a nejprodávanější konzolí 16 bitové éry, a to i přes skutečnost, že byla uvedena na trh později a měla obrovskou konkurenci v podobě konzole SEGA Genesis. Vývoje samotné konzole se opět chopil designér společnosti Nintendo, Masayuki Uemura, který už přinesl NES. Už po svém vydání se dostavil okamžitý úspěch. Během startu se prodalo 300 000 kusů. Nintendo si zajistilo prvenství na Japonském konzolovém trhu. Klíčem k tomuto úspěchu byli zejména third-party vývojáři jako Capcom, Konami, Tecmo, Square, Koei a Enix. O necelý rok později Nintendo vydalo SNES v Americe.

Konzole Amstrad GX4000 byla pokusem velké UK společnosti Amstrad vstoupit na konzolový trh. Konzole byla poprvé uvolněna v roce 1990, přičemž využívala tehdy moderní CPC technologii. To ji umožnilo být víceméně kompatibilní se softwarem pro CPC Plus počítače. Počáteční recenze této konzole byly hodně příznivé, ale to automaticky neznamená úspěch. Ačkoliv byl Amstrad GX4000 vyspělejší, jak jeho konkurence v podobě Sega Mega Drive, nikdy neuspěl. Za vše mohl hlavně nezvládnutý marketing ze strany Amstradu a také chabý lineup her. Z dnešního pohledu je Amstrad GX4000 určitě fiaskem a na jeho existenci si dnes vzpomene jen hodně málo hráčů. Pokud tedy vůbec.

Atari Lynx je jednou z prvních přenosných konzolí, kterou vydala firka Atari. Nemuselo ale moc chybět a Atari by si této konzolce nepřičuchla. Původně totiž byla vyvinuta firmou Epyx, ale ta neměla dostatek finančních prostředků, aby ji protlačila na trh. Hledala tak silného partnera, kterého nalezla právě v Atari. Ačkoliv byl Lynx kapesní konzolí, tak vynikal hlavně po technologické stránce. Měl totiž podsvícený barevný 3.5“ LCD displej a skvělou funkcí také bylo možnost obrátit displej a zpřístupnit tak konzoli levákům. Rovněž Lynx obsahoval komunikační port, skrze který bylo možné propojit až 16 těchto konzolí. Celý Lynx byl napájen šesti AA bateriemi. Atari později vydala zmenšenou verzi, kterou můžete znát pod názvem MK II.

První Game Boy byl vypuštěn na trh v roce 1989 za cenu 90 dolarů. Tato kapesní konzole se ihned stala obrovským hitem, a to i díky hře Tetris, která byla na cartridgi se samotnou konzolí. Díky tomuto úspěchu se dočkal Game Boy spousty kopií od čínských výrobců, které zasáhly i náš trh. První verze této konzolky měla LCD s rozlišením 160 × 144 pixelů a úhlopříčkou 66 mm. Displej poté zvládal čtyři odstíny šedé. Game Boy se pak stal populární i díky velkému katalogu her, který čítal několik tisíc titulů.

SEGA Mega Drive je 16 bitová herní konzole, která patří do čtvrté generace. Zajímavostí je, že v USA nesla konzole název SEGA Genesis, zatímco v Evropě SEGA Mega Drive, kde byla dostupná od roku 1990. USA název souvisel s neschopností americké SEGY zajistit si práva na název. Jinak byl Mega Drive už pátou konzolí od společnosti SEGA, přičemž navázal na úspěch konzole Sega Master System, se kterou byl zpětně kompatibilní. Hlavní konkurencí pro tuto konzoli byla firma Nintendo se svým SNESem. V Evropě SEGA nepustila Nintendo do přečíslení a dost dlouho byl souboj vyrovnaný. To v USA a Japonsku Sega Genesis/ Mega Drive propadl a Nintendo ho snadno převálcovalo. Přesto zůstává Mega Drive nejúspěšnější konzolí od SEGY.

Nintendo Entertainment System je 8 bitová herní konzole od společnosti Nintendo, která byla vydána poprvé v Japonsku roku 1983, aby se o několik měsíců poté dostala i do US a Evropy. Cesta z Japonska ovšem byla docela zajímavá, protože původně se plánovalo s tím, že se Nintendo spojí s Atari a společně připraví upravenou verzi NES. Z toho ale nakonec sešlo, protože se Atari nelíbilo vydání hry Donkey Kong na ColecoVision. Konzole NES se stala mezi hráči, ale i herními vývojáři, hodně oblíbenou a vznikla pro ni celá řada populárních her. Zajímavostí bylo, že Nintendo zavedlo licencování vývojářů třetích stran pro výrobu her. Všechny kazety s hrami se navíc vyráběly přímo v Nintendu, takže byl přehled, jaké hry vznikají a mohla se hlídat i jejich kvalita.

Herní konzole Atari 2600 (můžete znát také pod názvem Atari Video Computer System) byla vydána poprvé v roce 1977. Za dobu své existence si získala spoustu fanoušků, přičemž do dnes patří mezi nejprodávanější konzole historie. Atari 2600 byla také jedna z prvních konzolí, která hry neobsahovala zabudované, ale mohli jste je měnit díky samostatným kazetám (cartridge). Ty ovšem neměla skoro žádnou ochranu, takže se směle objevovaly i hry od třetích stran, což také dopomohlo velkému úspěchu této konzole. Určitě nejznámější hrou pro tuto konzoli je Space Invaders. Asi nejdůležitějším vydavatelem her pak byl Activision. Atari 2600 se tak i díky němu může pyšnit knihovnou více jak 1000 her.

Byla to armáda, která vlastně započala éru herních konzolí. V polovině šedesátých let se totiž rozhodla, že by to chtělo nějaké zařízení, které by zlepšovalo reflexy vojákům. Již v roce 1966 se ozval jistý Ralph Baer, zaměstnanec Sanders Associates, jenž na tento požadavek odpověděl konceptem televizního herního aparátu. Zařízení mělo obsahovat dvě hry: tenis a nějaký druh stíhací hry. Přístroj se měl dát připojit k televizi. Baer tak začal již v roce 1966 pilně pracovat a po dvou letech měl několik funkčních prototypů, přičemž sedmý označil jako Brown Box. Ty pak předvedl několika společnostem a nakonec se dohodl s Magnavox na výrobě. Nic tak nebránilo, aby mohla vyjít první videoherní konzole, které se mezi lety 1971-75 prodalo 350 tisíc kusů.