Recenzovaná verze: PlayStation 5

Když jsem po vydání Beyond Light znovu zapnul Destiny 2, ihned jsem si všiml, že v něm chybí řada starších planet (Titan, Io, Merkur a Mars) a hromada obsahu. Vývojáři už dříve avizovali, že Beyond Light bude velký restart pro Destiny 2, který je nutné udělat, aby hra nezabírala v konzolích tolik místa, a zároveň mohla být nadále rozšiřována o nový obsah. Velké množství obsahu proto šlo do jakéhosi vaultu. V budoucnu se tento obsah může v nějaké formě vrátit, ale vývojáři se spíše zaměřují na nový, pomocí něhož budou chtít vyprávět příběh a zakončit ho. Na jednu stranu chápu, co chtějí tímto vývojáři docílit, ale na druhou jsem oplakal nemožnost hrát dál některé starší raidy, případně výborné mise na získání jedinečných exotických zbraní nebo původní kampaně. Vývojáři rovněž odstranili i několik pvp map a herních režimů. Co naopak chválím, tak je překopaný Gambit. Ten má nyní už jen jeden mód, přičemž je daleko rychlejší a zábavnější, takže mi vlastně ani nevadí ho hrát během řady úkolů, případně na získání nového vybavení. Jen bych ocenil, pokud by Gambit nabídl novou mapu, a to stejné platí o Cruciblu. Nový obsah do těchto dvou aktivit přidán nebyl. Vše se u Beyond Light zatím točí jen kolem PvE.

Vývojáři z Bungie posledních několik měsíců lákali, že konečně dojde na velký střet s Temnotou, která provází Destiny od prvního dne, ale zatím na ní úplně nedošlo. Nyní je konečně tu a vše začíná na Europě, zamrzlém měsíci Jupiteru, kde se objeví nová vůdkyně mimozemské rasy Fallenů patřící do skupiny House of Salvation, Eramis, která využívá sílu temnoty Stasis, aby rozpoutala vzpouru. Začátek nové kampaně je spíše ospalejší, ale následně se vše rozběhne a chytne solidní tempo, přičemž vývojáři nedají na chvilku oddechnout, navíc začnou otevírat řadu zajímavých témat a ukážou Guardiany, řadu známých postav i nepřátel ve světle, v jakém doposud nebyli vyobrazeni. A jsem rád, že se touto cestou vývojáři vydali, protože do budoucna to slibuje řadu velkých zvratů a nečekaných situací, během nichž začnou i některé oblíbené postavy umírat. Temnota je tu, konec se blíží, a proto by asi bylo divné, pokud vše dopadlo dobře bez ztrát a řady neštěstí.

Ještě se chvilku vrátím k Eramis, což je dle mého jeden z nejlépe napsaných padouchů, s níž navíc nejde nesoucítit, vzhledem k tomu, jak byla zrazena. Skvěle tak zapadá do směru, jakým se Destiny nyní vydalo. S rozšíření se na Europě objevila i Exo Stranger, která má na začátku menší využití, ale posléze jsem začal odkrývat její minulost a zjišťovat o ní řadu důležitých informací, díky čemuž se z ní vyklubala jedna z nejzajímavějších postav v historii Destiny. Větší prostor mají v Beyond Light i další postavy, ať už jde o Driftera, Eris Morn nebo navrátilce Varikse, za což jsem popravdě hodně rád.

Samotná kampaň zabere nějakých pět až šest hodin dle toho, jak moc budete spěchat. Po většinu času je kvalitní, jen ji sem tam brzdí některé nudnější úkoly, které je nutné splnit na Europě, abyste se posunuli dál. Ty si mohli vývojáři odpustit. Vše naštěstí vynahrazují kvalitně navrženými misemi i výbornými souboji s novými bossy, kteří využívají Stasis. Díky tomu jsou hodně silní a dokážou slušně zatopit, ale střety s nimi jsou dobře navrženy a jednoznačně patří k tomu nejlepšímu, co rozšíření Beyond Light nabízí. A vlastně jsem i rád, že je následně možnost si tyto středy kdykoliv zopakovat. Jako v minulosti ovšem dohráním kampaně nic nekončí, vlastně by se dalo říci, že vše teprve začíná. Vývojáři připravili další endgame obsah, ať už jde o vedlejší mise, různé výzvy nebo úkoly pro řadu postav, přičemž některé jsou spojené s odemčením plného potenciálu Stasis i se zmíněnou Exo Stranger. Všechny tyto aktivity slouží k tomu, abyste si mohli připravit postavu na závěrečnou zkoušku v podobě raidu, o němž se rozepíši níže.

Sílu Stasis získáte v samotném závěru kampaně a jde tedy o zcela nový element, který můžete ovládat. Stasis je prakticky ledová třída, protože s granáty i super útoky můžete protivníky zmrazovat a následně roztříštit na malé kousky. Na začátku jsem byl trochu skeptický ke Stasis, ale jak jsem si začal odemykat do ní nové módy a získal lepší granáty, hodně jsem si ji zamiloval a je sranda s ní hrát, hlavně v PvE. V PvP mi přijde v současnosti Stasis dost přepálená, a to i po několika nerfech. Určitě to bude chtít ještě lepší vybalancování, protože v PvP se stará spíše o řadu frustrujících momentů. Má největší výtka ke Stasis je ta, že aby bylo možné si odemknout bonusové módy nebo lepší granáty, vyžaduje to velký a ne zrovna zábavný grind, během něhož pozabíjíte určitým způsobem stovky nepřátel nebo chodíte dokola strike mise, crucible či gambit. Tohle šlo vyřešit lépe, a třeba i odemykání udělat sdílené na všechny postavy. Pokud máte tři, užijete si tento grind hned třikrát.

Jak už jsem zmínil výše, nové dobrodružství zavede Guardiany na Europu. Jde o obrovskou novou Patrolu, kterou jsem hned po příletu překřtil na ledové peklo. Povrch je pokrytý sněhem, navíc na něm neustále zuří velké sněhové bouře, díky nimž je téměř nulová viditelnost. To přináší do střetů s protivníky pěkné uživení, ale jinak je povrch klasickou pustinou, přičemž to nejzajímavější se odehrává pod povrchem. Tam naleznete základny a laboratoře s nejrůznějšími tajemstvími, které mě popravdě bavilo odhalovat. V laboratořích dříve pracoval vědec Clovis Bray, který si pohrával s temnotou, aby učinil lidstvo nesmrtelné. Na Europě naleznete i nové public eventy a hlavně Lost Sectory. Ty nejsou popravdě vůbec špatné, a ačkoliv jich není moc, jsem rád, že nejsou jen o tom dojít na jejich konec a tam popravit bosse. Stejně tak oceňuji přidání těžké obtížnosti. Když na ní Lost Sector spustíte, nepřátelé jsou agresivnější a silnější, navíc do svých řad přivolají šampiony, které ještě více znepříjemní postup. Do toho všeho je jen omezený počet zvednutí, takže jde o slušnou výzvu. Když se vám ji povede zdolat, můžete získat exotickou odměnou, což je docela slušná motivace. Po prvních dnech jsem byl z Europy dost rozpačitý, ale jakmile jsem ji začal více prozkoumávat do hloubky, hodně jsem si ji oblíbil. Navíc má i velký potenciál do budoucnosti.  

Kromě Europy přineslo rozšíření zpět i Cosmodrome z prvního dílu, tedy jeho část, protože některé lokace chybí. Věřím ovšem, že bude postupně rozšiřován. Podívat se do známých lokací je super, ale co nyní zamrzí, tak je nulová motivace se na Cosmodrome vydat. Obsahuje jen jednoho nového vendora, pro kterého je možné plnit bounti, ovšem otázkou je proč, jeden Lost Sector a jednu strike misi, která je převzata z prvního dílu. Je na jejím konci nebojujete proti Omnigule, ale jiné čarodějnici Hivů. A to je vše. Cosmodrome je tedy zatím spíše připraven pro budoucnost. V budoucnu by měli vývojáři přidat další dvě klasické strike mise, odehrávající se na Cosmodromu, nové úkoly a další obsah. Jen si na něj budeme muset počkat do další sezóny.

Vrcholem každého rozšíření je bez debat nový raid pro šest hráčů a u Beyond Light tomu není jinak. Nový raid se jmenuje Deep Stone Crypt, je přímo spjat s hlavním příběhem a odehrává s v útrobách Europy, přičemž pokud jste hráli první Destiny, záhy zjistíte, že se v něm střetnete se starým známým fallením protivníkem, který nyní znovu povstal v o něco silnější podobě. Na nový raid jsem se těšil, i vzhledem k tomu, že poslední jsme tu měli před rokem, a jsem rád, že nezklamal. Vývojáři přichystali několik kvalitních a hlavně zábavných střetů s novými mechanikami, během nichž musejí hráči maximálně spolupracovat a hlavně komunikovat. Vše pak vyvrcholí finálním střetem, který se mi líbí, možná i tím, že není zbytečně překombinovaný, má dobré tempo a pokud máte dobrou taktiku, boss jde porazit během pár minut. Zajímavostí je, že při hraní raidu získáváte speciální měnu, kterou následně můžete po zdolání raidu použít pro nákup bonusových truhel, případně se skrze ni pokoušet získat lepší roll oblíbené raidové zbraně. Tuto novinku určitě vítám, navíc měna padá pokaždé, když raid jdete, takže ho máte i motivaci opakovat vícekrát týdně na jedné postavě. 

O lootu a novém vybavení bylo Destiny vždy a je pořád. V tomto se nic nezměnilo. Pořád se ženete za novým lepším vybavením, což je nyní i potřeba vzhledem k tomu, že vývojáři uzamkli starší vybavení, které tak nejde dále zvedat. Mnozí hráči tak určitě opláčou smgčko Recluse nebo granátomet Mountaintop, ale je třeba říci, že vývojáři přidali hromadu nových zbraní, které ty starší dobře nahrazují. Hlavně raidové zbraně jsou parádní, mají nové perky a dobře se z nich střílí, čímž se Destiny 2 trochu vrací do časů prvního Desetiny a raidu Vault of Glass (ten se navíc příští rok vrátí). Dobré vybavení je ale možné získat i plněním dalších aktivit. Vývojáři v posledních letech hodně pracovali na tom, aby grind nebyl tak nudný a frustrující, a musím říci, že se jim to z velké části povedlo. Fanoušci Destiny určitě ocení, že se vývojáři tentokrát zaměřili i na Ghosty. Ti byli doposud důležitou součástí výbavy každého Guardiana, ale doposud padali s jasně danými vlastnostmi a jediné, co jste mohli u nich měnit, byla barva. Nyní je možné každého Ghosta vylepšovat a dávat mu módy dle potřeby a vlastních preferencí, což je pěkné oživení a určitě vítaná novinka. 

S rozšířením Beyond Light začala i nová sezóna, která se zaměřuje na lov neřádů, které má pod sebou bůh Hivů Xivu Arath. Lov na ně podniká Uldren Sov, jenž vstal z mrtvých a nově si říká Crow. Už tedy nejde o zápornou postavu, ačkoliv mu mnozí hráči nebudou moci dlouho přijít na jméno. S jeho příchodem se každopádně dlouho počítalo a konečně je ve hře. Zatím ovšem není tolik využit a zatím slouží jen k zadávání nepříliš zábavných úkolů a plníte pro něj i speciální lovy, které jsou po čase dost repetetivní. Snad bude časem Crow více využit a mít větší vliv nejen na herní obsah, ale hlavně příběh. Včera večer se v Destiny 2 objevil úkol na exotický hand cannon Hawkmoon, který fanoušci určitě moc dobře znají z prvního dílu. Popravdě jsem měl strach, aby nespočíval v nudném grindu jako úkoly na The Last Word nebo Thor. Naštěstí se mé obavy se nenaplnily. Sice jeden krok spočívá v zabíjení hráčů v cruciblu nebo šampionů, ale jinak úkol má několik originálních misí a částí, které byly zábavné, a rád jsem je plnil. Takhle nějak si představuji úkol na exotickou zbraň, a pevně doufám, že se v Bungie konečně poučili a podobně kvalitní obsah budou servírovat i do budoucna. Už opravdu nechci vidět další úkoly, během nichž plním X strike misí nebo public eventů.   

Destiny 2 Beyond Light jsem hrál první měsíc na konzoli PlayStation 4, ale po celou dobu jsem se těšil, až vyjde v prosinci slíbená verze pro PlayStation 5. Té jsem se konečně dočkal a musím říci, že jsem opravdu hodně potěšen, protože splnila veškerá má očekávání. Netěšil jsem se ani tak na vylepšenou vizuální stránku, díky níž Destiny 2 vypadá na konzolích lépe než kdy předtím, ale hlavně na lepší framerate. Hrát Destiny 2 na konzoli v 60 fps je paráda, navíc jsem si nevšiml ani během těch nejhektičtějších střetů viditelných poklesů. Vývojáři odvedli velmi dobrou práci, navíc přidali pro lepší pocit i možnost nastavení FOV (zorné pole) jako na PC, díky čemuž máte daleko větší přehled a hra má větší hloubku, a také hrát PvP až ve 120fps. V tomto zobrazení jede Crucible v nižším rozlišní, ale plynulost je daleko lepší, což hráči hrající hlavně tento režim určitě hodně ocení. I když je otázka, jestli je úplně fér, aby hráči se 120fps a FOV na 105 hráli proti hráčům ve 30fps a FOV na 60. Výhoda je obrovská, jak jsem se sám přesvědčil. Každopádně bych nyní řekl, že Destiny 2 je na konzolích prakticky stejné jako na PC, jen v PvP nemá cheatery. Alespoň zatím. Na příští rok plánuje Bungie plnou podporu pro cross-play. Já jen doufám, že bude možné tuto funkci v cruciblu vypnout.

I když mám k Destiny 2 Beyond Light několik výhrad, ve výsledku jde o kvalitní rozšíření, které fanoušky rozhodně nezklame, navíc je dobře připravuje na budoucnost. Příběhová kampaň je opět kratší, ale má řadu silných momentů a skvěle navržené mise a souboje s bossy, potěší i Europa s řadou tajemství a parádní nový raid, který stojí za zahrání s dalšími pěti kamarády. A nesmím zapomenout zmínit ani next-gen verzi, která se vývojářům mimořádně povedla a dovoluje hrát Destiny 2 ve kvalitě, na níž byli doposud zvyklí pouze hráči na PC. Já jen doufám, že se v dohledné době zaměří i více na PvP část, z níž zatím vzali jen obsah a nepřidali žádný nový, a také by potřebovala více vybalancovat, aby Stasis nebyla tak silná a nestarala se o frustrující okamžiky.