Pokud jste se právě probudili z několikaletého spánku, a vůbec nevíte, co je Sonic the Hedgehog 4 zač, tak v rychlosti jen řeknu, že jde o naprosto klasickou 2D plošinovku, jakou byly i předchozí díly. Není se čemu divit, že se SEGA vrátila k tomuto úspěšnému modelu, protože co si budeme nalhávat, 3D díly se zatím až na výjimky moc nepovedly. Mezi ty lepší hry patří pouze Sonic Color a Sonic Generations z minulého roku. Druhá epizoda Sonic the Hedgehog 4 navazuje na své 2D předchůdce, takže modrý ježek Sonic pořád běhá po levelech takovou rychlostí, že i Usain Bolt by závistivě koukal v rohu. Tohle přesně fanoušci chtějí, ale za ta léta by jistě nebyly na škodu i nějaké ty novinky.

V čem Sonic už nemůže překvapit, je příběh. Zpět je totiž doktor Robotnik, který chce skrze své vynálezy ovládnout celý svět. To samozřejmě nemůže Sonic dovolit, takže se vydá ho zastavit. Rozhodně to nebude lehká cesta, protože ho čeká spousta levelů plných pastí a nepřátel. Sonic se za ta léta moc nezměnil, takže se pořád ovládá více méně stejně, jen je vše nyní takové vyladěnější a intuitivnější. Vývojáři vytvořili pro druhou epizodu levely nové, ačkoliv samozřejmě mnohdy odkazují na ty z předchozích dílů, hlavně jejich tématem. Díky tomu se podíváte nejen do levelů pokrytých zelení, ale i ledem či pískem, dokonce vás čekají i části čistě pod vodou. Po této stránce vás nečeká nic nového, samozřejmě sem tam se objeví nějaký ten nový protivník, případně překážka.

Ačkoliv vývojáři staví na dobře známých tématech, level design je jedno velké zklamání. Takto nenápadité a přímo nudné levely u her se Sonicem nepamatuji, navíc jsou i navrženy tak, aby neustále přerušovaly Sonicovu rychlost, která je jeho hlavní devízou. Levely proto nemají ani potřebné tempo, jakým se pyšnily předchozí díly. Druhým velkým zklamáním jsou souboje s bossy. Takto nudné souboje jsem dlouho nezažil. Souboje totiž nemají žádný nový nápad, spád, navíc bossové nemají potřebné charisma. Je zajímavé, že vývojáři u druhého Sonic the Hedgehog 4 vyhořeli právě v těchto částech, o které se mohl modrý ježek vždy opírat. Aby vývojáři alespoň trochu hru oživili, přidali čistě 3D levely, v nichž běžíte po dráze, přičemž jediným vaším úkolem je, abyste sebrali co nejvíce kroužků a vyhnuli se překážkám.

Druhý Sonic the Hedgehog 4 přináší i jednu velkou novinku v podobě kooperace. Tu si můžete zahrát ve dvou, buď online nebo offline na jedné obrazovce. Jeden hráč se chopí přímo ježka Sonica, zatímco druhý zlaté lišky Tails. Na kooperaci jsou stavěny všechny levely, takže pokud se s kamarádem sehrajete, budete se celkem dobře bavit. Společné překonávání překážek je s živým kamarádem zábavné a možná byste ani nevěřili, jak dobře do Sonicova světa zapadne. Horor ovšem přichází ve chvíli, kdy hrajete s počítačem ovládaným kolegou. Ten vás totiž po celou hru doprovází, přičemž největším jeho problémem je, že jeho umělá inteligence je na úrovni dlažební kostky. Neustále má tendenci padat z plošinek, umírat, navíc mnohdy nedokáže překonat ani lehkou překážku, případně vyskočit na plošinku. SEGA vás alespoň za umírání kolegy nepenalizuje, takže se na něj nemusíte ohlížet. Tedy, v těch momentech, ve kterých nepotřebujete pomoc. Nejlepší je proto hrát Sonic the Hedgehog 4 hned s kamarádem, protože hraní v jednom budete mít akorát nervy na pochodu, což zábavě moc nepřidá.

Pokud jste si koupili i první epizodu, budete mít v té druhé bonus v podobě nových úrovní Sonic the Hedgehog 4: Episode Metal. Jak už může název napovídat, chopíte se v nich Metal Sonica, s nímž poté budete muset proskákat čtyři exkluzivní levely. Rozhodně příjemný bonus, který potěší. Jen je tedy nutné upozornit, že tyto levely nejdou hrát v kooperaci, jde opravdu jen o bonus pro ty největší fanoušky modrého ježka.

Už první Sonic the Hedgehog 4 měl pěknou 2D grafiku, kterou nyní vývojáři ještě vylepšili. Vše je krásně hladké, lesklé, navíc jsou tu zbrusu nové animace postav, které potěší každého fanouška. Velkého zlepšení doznala i fyzika. Pro Sonica je samozřejmě důležitá i rychlost. Framerate je po celou dobu stabilní, takže vám problém dělat nebude. Vizuální stránka rozhodně nezklamala, ale co se naopak nepovedlo, je hudební doprovod. Ten nemá vůbec šťávu a dokonce bych i řekl, že jde o nejhorší soundtrack v celé Sonic historii. Takhle tedy ne.

Sonic the Hedgehog 4 Epizoda 2 má pěknou moderní grafiku, navíc je i v kooperaci celkem zábavný, ale nemůžeme si nevšimnout řady chyb, kterých se vývojáři dopustili. Level design je až na výjimky nezajímavý, nepřináší moc nového a hlavně zabraňuje Sonicovi, aby rozkmital nohy a ukázal svoji rychlost. Do toho si připočtěte nudné souboje s bossy nebo špatnou umělou inteligenci Tails, a zhruba víte, jak se druhá epizoda hraje. Fanoušci série si tento díl asi neodpustí, ale ostatní před ním varujeme. Na trhu jsou daleko lepší a zábavnější 2D plošinovky.