Recenzovaná verze: PlayStation 5

Než se vrhnu na samotnou hru Croc: Legend of the Gobbos a její nově vydaný remaster, stojí určitě za zmínku to, jak vůbec vznikla. Málokdo ví, že studio Argonaut Software počátkem devadesátých let úzce spolupracovalo s Nintendem, a to nejen na zmíněném Star Foxovi. V roce 1994 se studio rozhodlo vyzkoušet vytvořit plně 3D plošinovku, a proto začalo vyvíjet prototyp s názvem Yoshi Racing, který kombinoval prvky z her Super Mario World and Super Mario Kart, ale měl hlavního hrdinu Yoshiho, jednoho z maskotů Nintenda. Zástupci Nintenda měli být nejprve z prototypu nadšeni, ale následně byl prototyp odmítnut, protože Nintendo už několik podobných her samo vyvíjelo. Tím prakticky skončila spolupráce mezi Argonaut Software a Nintendem. Vývojáři proto museli prototyp nabídnout jiným herním společnostem, no a na konec vyhrál Fox Interactive, jenž měl plán vytvořit ze hry svoji další velkou značku. A vyplatilo se, z Croc: Legend of the Gobbos se vyklubala komerčně nejúspěšnější hra od Argonaut Games, která se následně dočkala jednoho pokračování a spin-offu pro Game Boy Color.

Croc: Legend of the Gobbos je klasická pohádková plošinovka o záchraně světa. V úvodním intru uvidíte, jak po řece připluje kočárek s malým opuštěným krokodýlem, jehož se ujmou záhadná stvoření Goobbo. Krokodýl dostane jméno Croc a vyrůstá s novou rodinou, na níž ovšem jednou zaútočí zlý velký neřád a všechny Gobby pochytá, včetně jejich krále. Na Crocovi je, aby všechny Gobby zachránil, což nebude zrovna jednoduchá úloha, protože zlořád má řadu přisluhovačů a Gobbové jsou drženi po celém světě. Příběh jednoduchý, jak jsme u plošinovek z devadesátých let zvyklí. Hra ale staví především na hratelnosti.

Jak už jsem zmínil výše, jde o jednu z prvních 3D hopsaček, v níž hlavní hrdina musí projít řadou rozmanitých úrovní zasazených do džungle, ledových vrcholků hod nebo pouště. V nich ho čeká spousta nástrah, od pastí i nepřátel, které musí překonat. Croc nyní nádherně ukazuje, jak moc se od jeho vydání žánr plošinovek posunul, a asi by nebylo úplně férové ho srovnávat s moderními zástupci, mezi nimi je třeba Ratchet & Clank: Rift Apart nebo Super Mario Odyssey. Vznikl úplně na začátku éry 3D plošinovek, navíc na hardware, který měl z dnešního pohledu úplně směšný výkon. I proto jsou úrovně spíše menší a jednodušeji zpracované, přesto mají některé docela dobře navržené a hodně zapeklité pasti a pasáže, které jsou nápadité a dokážou potrápit. Prostředí jsou rozmanitá, a líbily se mi i dobře navržení nepřátelé a zajímaví bossové. Ano, mechanika jejich poražení není zrovna složitá a je u všech více méně stejná, ale i tak souboje s nimi potěší a krásně doplňují klasické úrovně.

Celkově si myslím, že remaster Croc: Legend of the Gobbos je určen především pro fanoušky originálu, kteří doma mají někde na poličce zaprášené původní krabičky. Na druhou stranu si ale také myslím, že by ho neměli fanoušci žánru opomíjet, protože jde pořád o docela chytlavou a zábavnou plošinovku, která stojí za zahrání. A to i díky dvěma změnám, které vývojáři v remasteru udělali.

Já osobně jsem byl nejvíce u remasteru hry Croc: Legend of the Gobbos zvědav, jak se bude dobře ovládat. Remasterovat takto starou hru, která kdysi hrála především pomocí D-padu, není zrovna jednoduché. Ostatně remastery Tomb Raidera jsou toho zářným příkladem. Nakonec ale musím říci, že jsem hodně spokojen. Ovládání Croca skrze analogové páčky je intuitivní a neměl jsem s ním během hraní větší problémy. Ano, sem tam je vidět, že pohyb Croca je trochu neohrabaný a kamera dokáže občas zazlobit, ale v rámci možností odvedli vývojáři v tomto dobrou práci. Rozhodně nové modernější ovládání nefrustruje, ale je plně funkční, aby se hra dobře hrála, a to se počítá.

Protože jde o remaster, nejvíce fanoušky originálu určitě zajímá, jak prokoukla hra po vizuální stránce. Během hraní máte možnost přepínat mezi remasterovanou grafikou a retro. Moderní remasterovaná grafika má kompletně předělané modely postav, přepracované textury prostředí a nové nasvícení. Retro grafika má původní assety, takže vše je takové kostičkovité, ale běží ve 4K rozlišení, takže proto rozdíl během přepínání není zase tak moc velký. Všimnete si ho, ale rozhodně retro mód neemuluje ani zdánlivě originální verzi.

Proto vývojáři ještě přidali možnost si vizuál upravit. Můžete si dát moderní modely postav, ale textury prostředí původní. Hlavně ale dávají možnost hrát s VGA a CRT filtrem. Ať už si zapnete jakýkoliv tento filtr, který hru značně přiblíží originálu, a následně budete mezi ním přepínat do remasterované verze, uvidíte už opravdu velký rozdíl, a že si vývojáři s remasterem dali více práce, než je na první pohled patrné. Navíc tento custom mód se uloží a je možné mezi ním retro a moderním módem jednoduše přepínat stisknutím touchpadu. Co se týče optimalizace, hra běží neustále v 60 snímcích, nevšiml jsem si žádného propadu ani jiného problému. Stejně tak se úrovně načítají bleskově, takže nahrávací obrazovky zůstaly u originálu.

Remaster Croc: Legend of the Gobbos jsem hrál na konzoli PlayStation 5, kde jsem byl lehce zklamaný z toho, že neobsahuje platinovou trofej. To je dáno zřejmě velikostí hry i tím, že má jen dvacet normálních trofejí, které není zrovna těžké získat. Prakticky je vyžadováno jen dohrání hry a záchrana všech Gobbů, což zabere zhruba dva nebo tři večery. Croc: Legend of the Gobbos tak není nejdelší hra, jakou si můžete v současnosti zahrát. Na druhou stranu musím říci, že ve druhé polovině jde obtížnost docela hodně nahoru, takže ačkoliv je Croc roztomilý hrdina a vůbec hra vypadá tak, že je určena pro děti, vyžaduje pro dohrání už trochu toho skillu.  

Součástí remasteru Croc: Legend of the Gobbos je nově i Crocipedia. Jde o část, v níž najdete koncept arty, rozhovory s původními vývojáři, dokumenty z vývoje, manuály, dobové marketingové materiály z celého světa, videa z testovacích úrovní, fotky z vydání i kompletní soundtrack. Dokonce vývojáři zahrnuli i rozpracované skladby, které se do hry nedostaly a nyní si je tedy může každý poslechnout. Nakonec jsem v Crocipedii nějaký čas strávil a jsem rád, že jsem se mohl dozvědět o své oblíbené hře z dětství další zajímavé podrobnosti. Věřím, že uspokojí každého fanouška a jde o vážně povedený bonus. I díky Crocipedii je vidět, že remaster je dělaný s láskou k originálu původními autory.

Na hře Croc: Legend of the Gobbos je bez debat vidět její stáří, ať už je to kvůli menším a jednoduše zpracovaným úrovním nebo krkolomnějšímu pohybu hlavního hrdiny. Na druhou stranu se ale pořád docela příjemně hraje, na což má hodně vliv poctivý remaster, který přichází s upraveným moderním ovládáním, díky němuž se hlavní hrdina ovládá mnohem lépe než v originálu, a potěší určitě i upravený vizuální kabátek s několika retro nastaveními. A fanoušci originálu určitě budou mít radost i z Crocipedie obsahující velké množství nejrůznějších bonusů. I proto si myslím, že si remasterovaný Croc: Legend of the Gobbos své publikum najde. Snad bude dostatečně velké, aby mohl vzniknout remaster druhého dílu a nejlépe rovnou nový moderní díl. Croca bych opravdu moc rád v budoucnu zase viděl.