Recenzovaná verze: PlayStation 4 (obrázky u textu vytvořené za pomoci SHARE tlačítka)

Příběh hry Murdered: Soul Suspect se odehrává v na první pohled normálním městečku Salem, kde ovšem policie vyšetřuje hned několik vražd mladých dívek, které se vždy najdou se znakem zvonu na ruce. Proto se vrahovi, jemuž je na stopě detektiv Ronan O'Connor, přezdívá Bell Killer. Ronan dostane hned na začátku tip, kde by se mohl vrah nacházet, ale právě ten se mu stane osudným. Ani se nestačíte ve hře rozkoukat, a už hlavní hrdina padá z okna a o pár vteřin později to na ulici schytá sprškou kulek. Je mrtev, ale i jeho minulost mu nedovolí, aby zůstal případ nevyřešen. Uvízne tedy mezi světem živých a mrtvých, no a jeho úkolem je vraha chytit, či tedy spíše pomoci usvědčit. Nejdříve ho ale pochopitelně musí vůbec najít. Zápletka rozhodně zajímavá a navíc je i dobře napsaná, během hraní potkáte i několik zajímavých postav, nejvíce si zapamatujete dívku Joy, a je celkem radost celou záhadu rozplétat. Městečko Salem má navíc dobrou atmosféru a svoji vlastní historii, o níž se během hraní dozvíme více podrobností. Příběh jako takový, ačkoliv je ve výsledku celkem jednoduchý, jsem si tedy vážně užíval a je jen škoda, že jde o prakticky jedinou část, k níž nemám moc výhrad.

Hratelnost Murdered: Soul Suspect je na tom totiž už o poznání hůře a hra hodně dojíždí na svoji jednotvárnost a malou rozmanitost hlavních částí, která pomalinku sklouzává k nudě, a nezachrání ji ani jinak dobře napsaný příběh. Hlavní náplní je samozřejmě najít vraha, který stále běhá po svobodě a už pomalu vyhlíží svoji další oběť. Hlavní hrdina proto bude putovat z jednoho místa na druhé, a v něm hledat různé důkazy, aby zodpověděl důležitou otázku a posunul se ve vyšetřování dál. Pobyt na těchto místech a hledání důkazů není bohužel tak propracované, protože většinou stačí jen dojít k nějakému vyznačenému předmětu, a ten odkliknout jako další důkaz. Je proto jasné, že když tuto činnost budete dělat třeba popáté, k zábavě moc nepovede a spíše si budete přát, abyste ji měli rychle za sebou, a třeba se spustil další filmeček.

Občas na několika místech můžete mluvit s duchy, případně svědkům pomáhat si vzpomenout, ale těchto částí moc není a na obohacení hratelnosti ve výsledku ani moc nepřidají. Když máte dostatek důkazů, musíte odpovědět na jednoduchou otázku, která vám je předložena, abyste se posunuli dál. Pokud nevíte odpověď, a třeba se s odpovědí spletete, hra vás nijak nepenalizuje. Prostě jen odklikáváte možnosti, dokud se náhodou netrefíte. Penalizováni jste jen hodnocením dané mise, ale nikoliv selháním jako takovým. Hra má pevně danou linku a té se zuby nehty drží. Tato část vedoucí k odhalení vraha tedy asi nezaujme a je škoda, že vývojáři nepřipravili něco propracovanějšího. Ostatně hry jako L.A. Noire nebo Heavy Rain ukázaly, že to jde.

Mezi jednotlivými kapitolami se touláte po městě Salem a můžete v něm plnit několik vedlejších aktivit, o nichž se ještě zmíním. Když pak vstoupíte do jednotlivých kapitol, jediným úkolem není naštěstí jen vyšetřování, ale hra se tu změní v občasnou adventuru, v níž třeba musíte zdolat překážky za pomocí teleportace (tato schopnost je ovšem značně nevyužita a ve výsledku si budete možná říkat, proč ji tam vývojáři vůbec dali), případně stealth záležitost, v níž pomáháte Joy dostat se přes hlídkující nepřátele. Občas si i zahrajete za ducha kočky, abyste se dostali do pro Ronana nepřístupných míst. Tyto části jsou o něco zábavnější, jak hledání důkazů, ale po čase se začnou rovněž opakovat, stejně tak se začnou opakovat místa, která navštívíte. Těch sice není moc, jsou navíc celkem lineární, ale mají alespoň dobrý design.

Během hraní občas narazíte i na duchy, kteří patří na tu temnější stranu, a nemají moc rádi, že se jim tam potulujete. Ačkoliv je hlavní hrdina mrtev, i on může podlehnout těmto zlým duchům, po čemž následuje nahrávací obrazovka, která je v mnohých případech na můj vkus až příliš dlouhá. Naštěstí alespoň checkpointy jsou celkem logicky a chytře rozmístěny, takže neopakujete moc velký kus znovu. Každopádně souboje s těmito zlými duchy jsou hodně jednoduché a prakticky probíhají podle jednoho scénáře, takže je jasné, že po několikátém splnění už nebudou představovat moc velký problém. Vždy jen musíte počkat, až se otočí a následně na ně zaútočit a během útoku stisknout správnou kombinaci tlačítek. Nic více se od vás nepožaduje. Samozřejmě, občas je duchů hodně, takže musíte i vyčkat na správné načasování. Souboje ale nejsou to hlavní, takže jejich menší propracovanost se dá přežít, horší je, že je na tom stejně i ta hlavní část, jak jsem zmínil výše.

Murdered: Soul Suspect je hra na jedno dohrání. Protože příběh vždy dopadne stejně, asi nebudete mít moc chuť si vše dávat znovu. Každopádně základních zhruba osm hodin si můžete během hraní prodloužit vedlejšími aktivitami. Sem tam totiž narazíte na nějakého toho ducha, kterému můžete pomoci, samozřejmě přes klasické zmíněné schéma hledání důkazů a následné správné odpovědi na to, co se stalo. S duchy, které potkáte, navíc můžete i normálně mluvit, a kolikrát vám i řeknou, co je trápí, nebo jak byl ukončen jejich život. Občas to jsou docela smutné příběhy, které stojí za to si vyslechnout. Kromě těchto aktivit jsou po levelech vyznačeny sběratelské předměty či vzpomínky, které dále příběh obohacují o nové zápletky, prohlubují historii městečka Salem a odpovědi, takže se je určitě vyplatí vysbírat. K některým důkazům není zrovna lehké se dostat a chce to zapojit trochu toho přemýšlení.

Vývojáři použili pro Murdered: Soul Suspect ještě starší generaci Unreal enginu, což se podepsalo na vizuálním zpracování. To je jen lehce nadprůměrné, neurazí, ale ani nějak zvláště nenadchne. Je vidět, že hra vznikala ještě pro starší konzole a port pro nové prošel jen překopáním do rozlišení 1080p. S portem pro nové konzole se navíc vývojáři asi moc nepárali, protože mnou testovaná PlayStation 4 verze měla občasné problémy s frameratem. Poklesy sice hratelnost přímo neovlivňovaly, ale byly cítit, a to více, než by bylo zdrávo. Naštěstí jiných technických problémů jsem si naštěstí nevšiml. Co ale musím pochválit, je hudební doprovod, starající se o slušnou atmosféru, stejně tak je na tom dobře ozvučení a dokonce i dabing. Ten je profesionální a asi bych i řekl, že jde o jednu z nejpovedenějších částí této hry.

Na Murdered: Soul Suspect jsem se před vydáním opravdu těšil, protože podobných her tu moc není. Bohužel vývojáři přišli jen se zajímavou zápletkou, kterou ale nedokázali obohatit o to pro hru nejdůležitější, a to hratelnost. Ta totiž postrádá větší nápaditost a neustále stejné vyšetřovací postupy začnou během hraní nudit. Je to určitě škoda, protože potenciál Murdered: Soul Suspect měl, a ne malý, takhle tu máme před sebou jen celkem průměrnou záležitost, kterou mohu doporučit až po nějaké té slevě.