The Sims 4

recenze  21
Michael Zeman, 15. 12. 2017 0:00
Série The Sims, kterou vytvořilo dnes už neexistující studio Maxis, je tu s námi už pěkně dlouho, konkrétně 17 let. V roce 2000 vyšel první díl této již legendární série pro PC, ve které si hrajete na loutkaře či možná boha, který ovládá život virtuálních Simíků, a utvořil se tak úplně nový žánr. Protože hra zaznamenala mezi hráči obrovský úspěch, dočkala se řady rozšíření, a následně i dalších dílů, které vycházely primárně pro PC, ale také se nejeden spin-off dostal i na konzole. Od vydání čtvrtého dílu na počítače uběhly již více než tři roky a nyní přišla řada i na konzolisty.

Recenzovaná verze: PlayStation 4 Pro

Protože mám docela rád budovatelské strategie, byl jsem celkem zvědav, jak se port The Sims 4 na konzole PlayStation 4 a Xbox One povede. Hlavně tedy na to, jak se tvůrci popasují s ovládání na klasickém gamepadu, které je jako dělané pro klávesnici a myš. Jinak je ale vydání The Sims 4 i po tolika letech celkem logické. Konzole dnes vlastní velké množství hráčů, kteří třeba na PC moc nehrají, takže jim nabídnout oblíbenou značku se přímo nabízí. Jestli se ale port povedl a nabízí plnohodnotný zážitek jako na PC, se dočtete níže. 

Hned na začátku musím informovat o jednom problému, který se týká čistě konzolové verze vydávané u nás. Velkou část hráčské základny Sims her tvoří děti kolem 10 let. To by vůbec nevadilo, naopak já jsem takového názoru, že The Sims jsou skvělou hrou pro děti, kteří se zde naučí mnoho věcí ze skutečného života, třeba hodnotu peněz (ano, existují cheaty, a ano, jsou i v konzolové verzi, ale o těch ony nemusí vědět). Problém je v tom, že konzolová verze není lokalizována do češtiny, takže u nás se tímto hra mladšímu publiku spíše zamyká. Absolutně nechápu toto rozhodnutí EA, když i PC verze obsahuje oficiální podporu češtiny. U této hry se jedná o obrovské mínus a pro mnoho mladých hráčů a hráček i nepřekonatelnou překážku, díky které si hru nezahrají. Bojím se, že rodiče, kteří chtějí svým dětem udělat radost a pořídí jim hru pod stromeček, opravdu nepočítají s tím, že by hra nemusela být na konzolích v češtině. Za mne tedy obrovská chyba a nepochopitelný krok EA.

Pokud pro vás angličtina není problém nebo se rozhodnete, že "se to prostě nějak naučíte", můžete se vrhnout do vytváření svého prvního Simíka nebo rovnou celé rodiny, a pak je provést životem plným strastí či radostí. Samotná tvořící část obsahuje nepřeberné množství možností, jak si svého Simíka upravit. Vyberete si účes, základní rysy obličeje i postavy, a poté se můžete pustit do drobností, kdy si podle svého uvážení změníte umístění očí, nosu, pusy, brady a vlastně jakékoliv části těla. Nastavíte i "štíhlost" a svaly, jediné, co měnit nemůžete, je výška. Poté je na řade oblečení a opět vás čeká dlouhé rozhodování. Vybrat můžete z obrovského množství jednotlivého oblečení pro každodenní nošení, do práce, na párty, pro sport a na spánek. Pokud jste hračičkové, tvorba jedné postavy vám zabere klidně hodinu, nemluvě o celé rodince. Máte hotovo? Výborně, jdeme se stěhovat!

Máte na výběr několik lokalit v nich vždy jak prázdné parcely, tak i již postavené a vybavené domy. Pokud se rozhodnete svůj dům postavit, připravte se na první problémy s ovládáním. Nemyslím si, že je navrženo špatně, jen prostě hra tohoto typu se s gamepadem kamarádit nikdy nebude. Bude chvíli trvat, než si vše osvojíte, ale opravdu to chce jen čas a trpělivost. Do těch několika málo tlačítek a páček, co gamepad má, bylo potřeba zakomponovat otáčení, posouvání a přibližování kamery, pohyb ve všech menu.. no zkrátka je toho hodně a myslím si, že po chvíli cviku nebude mít nikdo s ovládáním větší problémy. Velmi dobře je vyřešen kurzor - ten můžete buď ovládat klasicky volným pohybem, anebo vždy pohybem určitým směrem, kdy se kurzor přichytí k nejbližšímu aktivnímu prvku. Při samotném stavění můžete buď vytvořit jednotlivé stěny, podlahy, přidat okna a poté všechen nábytek nebo se rozhodnout a vybrat si z předpřipravených místností (několik variant pro každou místnost – obývací pokoj, ložnice, kuchyně, koupelna), ze kterých celý dům poskládáte – elegantní řešení pro ty, kteří chtějí svůj dům, ale nebaví je se několik hodin piplat s každým detailem.

Postaveno nebo koupeno? Teď začíná život... Starejte se o základní potřeby (hlad, únava, zábava, hygiena apod), seznamujte se s ostatními Simíky, najděte si práci a koníčky, choďte na procházky, hrajte počítačové hry, koukejte na televizi, nakupujte nový nábytek, založte rodinu... prostě žijte. O tom vždy The Sims byly a budou a těžko říct, proč nás baví hra, ve které žijeme život, když můžeme žít ten náš? Nicméně teď už je na vás, jak velký rodokmen vytvoříte s jednou rodinou a co vše ve hře zažijete. Velkou novinkou tohoto dílu je předělaný systém emocí a nálad simíků. Ty jsou ovlivněny vším, co se kolem nich děje – rozhovory, plnění potřeb atd. Jejich aktuální náladu poznáte podle toho, jak se chovají. Naštvaný Simík při chůzi vypadá, jakoby nejraději někoho praštil, zatímco šťastný si vykračuje a každého by chtěl objímat. Velmi potěší také systém multitaskingu – Simík už konečně zvládne dělat více věcí najednou, a tak může večeřet a zároveň se dívat na televizi, povídat si s někým během práce na počítači a tak dále.

Bohužel svět mimo váš domov je celkem nezajímavý. Kromě několika parcel v lokacích, které jsou od sebe oddělené a při přechodu mezi nimi vás čeká loading, můžete navštívit jen park, knihovnu a posilovnu. Dále tři druhy nočních klubů, kde však nic zajímavého dělat nemůžete, jen se vždy seznamujete s jinými simíky. Přijde mi jako velká škoda, že ve hře nejsou aktivity jako například bowling, kulečník, minigolf či cokoliv podobného, kdy byste vždy tuto aktivitu přímo vykonávali jako minihru.

Pomalu se dostáváme k obsahu, a to je kromě chybějící lokalizace další větší bolístka konzolové verze. Za klasickou cenu totiž dostanete pouze základní hru se zdarma vydanými přídavky a doplňky (batolata, myčky na nádobí a tak podobně), a to jsme tři roky po vydání počítačové verze. Určitě bych očekával, že v tomto bude konzolová verze o něco bohatší a v jednom balíčku toho nabídne daleko více. Takže chcete nějaké prémiové rozšíření? Není problém, ale připravte si tisíc korun. A že těch rozšíření není málo. To je ale problém táhnoucí se celou sérií, a vzhledem k tomu, na jakou věkovou skupinu je hra primárně určena, se mi tato agresivní cenová politika opravdu nelíbí.

Po technické stránce je The Sims 4 na konzolích relativně v pořádku. Žádné propady fps nebo technické problémy jsem nezaregistroval, ale tomu se zase není tak moc co divit, když hra i před třemi lety na pc byla optimalizována velmi dobře a běžela i na slabších strojích. Jen sem tam se vyskytne nějaký ten grafický bug, ale na hratelnost jako takovou vliv nemá. Graficky hra nepřekvapí, přesně tuto barevnou a asi se dá říci dětskou stylizaci byste od hry podobného ražení čekali. Postavy nijak neoplývají detaily, ale naopak budovy a vybavení v nich se mi líbí a je po stránce designu hezké. Hudba v pozadí neruší, ale je dle mého nezajímavá, a proto jsem ji raději ztlumil a pouštěl si k hraní svůj oblíbený playlist.

The Sims 4 si na konzolích určitě najde své fanoušky, bohužel to ale u nás nebudou děti, které se ve svém malém věku ještě "nestihly" naučit anglicky. The Sims 4 navíc přichází pouze jako základní hra bez jakýchkoliv prémiových DLC, ty si musíte dokoupit za dalších několik tisíc. Nicméně ovládání je, po chvíli cviku, celkem příjemné a asi nejlepší zhodnocení je, že se jedná o staré dobré Simíky. Pokud vás tento žánr baví a nemáte PC, na kterém byste si je zahráli, hra je určena přesně vám.

The Sims 4

ps4xonexsxps5
EA Games, EA Games
Datum vydání hry:
17. 11. 2017
Žánr:
RPG, Simulátor, Adventura
KARTA HRY
7/10

Komentáře