The Dark Pictures: Man of Medan

recenze  22
Martin Šmíd, 30. 8. 2019 19:32
Z Until Dawn se před několika lety vyklubala parádní hororová adventura, v níž jsme drželi v rukou osud hned osmi hrdinů, kteří se vydali bavit na horskou chatu. Vývojářům ze Supermassive Games se tehdy povedlo skvěle skloubit napětí, hororové momenty i dobře zapracovat motýlí efekt, kdy každé rozhodnutí mohlo zásadním způsobem ovlivnit další události a osud některé z postav. V hororovém žánru se vývojáři zřejmě našli, protože následně připravili povedený spin-off Until Dawn: Rush of Blood pro PlayStation VR. Sice se jednalo o klasickou kolejnicovou střílečku s příměsí hororu, ale té nechyběla atmosféra a stále se jedná o jednu z nejlepších her, jaká je pro virtuální realitu dostupná. Před zhruba rokem vývojáři oznámili, že se dohodli s Bandai Namco na sérii hororových her The Dark Pictures Anthology. Musím říci, že se mi líbí nápad série hororových her, kdy každý nabídne zcela originální zápletku s vlastními hrdiny. Jde o docela zajímavý a ambiciózní projekt, který nemá v rámci videoher obdoby. Něco takového jsme tu neměli hodně dlouho, jestli vůbec. I proto jsem byl zvědav, jak dopadne první hra z této série. Ta se jmenuje Man of Medan a od dnešního dne je dostupná na pultech obchodů.

Recenzovaná verze: Xbox One X

Ačkoliv série The Dark Pictures Anthology bude obsahovat podle všeho až osm her, které mají vlastní příběh i hlavní hrdiny, tak jedno budou mít společné. A to postavu kurátora. Ten zde slouží jako takový vypravěč jednotlivých příběhů a ve hře ho skvěle zahrál britský herec  Pip Torrens. Jednotlivé hry mají mít rozestup zhruba půl roku, ale jestli jich nakonec bude skutečně osm, to se teprve uvidí. Bude hodně záležet na tom, jak si sérii oblíbí hráči. Těžko bude Bandai Namco financovat něco, o co nebudou mít hráči zájem. Každopádně díky tomu, že vývojáři nebudou propojovat jednotlivé hry, nejsou nijak limitováni v tom, kdo musí přežít a kdo může zemřít. Stejně jako v Until Dawn je tak čistě na vás, kdo nakonec přežije a jaký osud ho čeká, což je jedna z nejlákavějších funkcí her studia  Supermassive Games. Nyní už ale k samotné hře.

Man of Medan vypráví příběh pěti mladých lidí, kteří se vydávají hledat vrak letadla, jenž má ležet na dně moře. Znají jeho polohu a vzhledem k tomu, že už mají něco za sebou, nezdá se, že by šlo o nějakou nebezpečnou cestu. Asi nejvíce jsem si za celou dobu oblíbil Fliss, kapitánku lodě Duke of Milan, ale ani další postavy jako Alex, Julia nebo Brad nejsou špatně napsané a hlavně zahrané najatými herci. Jak bude příběh pokračovat, uděláte si k nim silný vztah, takže se budete při každé příležitosti strachovat, jak to s nimi dopadne. Každopádně poklidná cesta se brzy změní a osud hlavní hrdiny zavede až na opuštěnou, desítky let ztracenou loď, opřenou řadou tajemství a jednou velkou katastrofou. Více nechci o příběhu prozrazovat, protože je tím hlavním hnacím motorem hry a jakýkoliv spoiler by vás překvapil o nejedno překvapení. Hra Man of Medan se rozjíždí docela pomalu, nejprve vás seznamuje s jednotlivými postavami, ale po zhruba dvou hodinách už jde o solidní jízdu, během níž nechybí řada lekaček, po nichž si budete kontrolovat své spodní prádlo, skvěle stupňované napětí a řada šokujících momentů. Rozhodně tedy nehrozí, že byste se nudili, a dokonce i po tom všem odpustíte, že scénář má sem tam nějakou tu mušku a hluché místo.

Man of Medan není klasickou adventurou, ale další pokus o jakési interaktivní drama, v němž po většinu času sledujete animaci a sem tam se snažíte skrze rozhovory s různými volbami nebo QTE sekvence rozhodnout, jaký bude mít příběh průběh. Tohle vývojářům fungovalo velmi dobře už u zmíněného Until Dawn a formulka funguje solidně i zde. Do jisté míry je tak jen na vás, jaký bude mít hra průběh, kdo nakonec zemře a kdo přežije, případně jaký osud ho čeká. Tady vývojáři mají docela zajímavý smysl pro humor, protože většinou, když se o nějakou oblíbenou postavu bojíte a snažíte se jí ze všeho logicky vysekat a jít cestou největšího bezpečí, nakonec skončí v kaluži krve s rozpůlenou hlavou. Tudy tedy správná cesta rozhodně nevede a někdy se prostě vyplatí riskovat, protože pak můžete získat. Nebo také ne. Možná i proto mi tady chybí graf, jaký nabídl třeba Detroit Become Human, abych věděl, kde jsem se mohl rozhodnout jinak. Hře by určitě prospěl.

Kromě sledování animací, rozhovorů a QTE sekvencí vývojáři sem tam umožní, abyste převzali nad některým z hrdinů přímou kontrolu. Tyto pasáže jsou čistě o průzkumu a dostání se z bodu A do bodu B, nic otevřenějšího nečekejte. Ačkoliv je hra v tomto značně přímočará, tyto masáže jsou dobré v tom, že se dozvídáte o místě, kde se nacházíte, další podrobnosti. Mají však i jeden menší neduh. Ovládání je trochu krkolomné a není tak plynulé a intuitivní, jak bych si představoval. To je možná způsobené i onou snahou vývojářů o co možná nejrealističtější pohyb postav, což vypadá efektivně pro někoho, kdo hru jen sleduje, zvláště ve spojení s fixní filmovou kamerou, ale samotné hratelnosti to spíše škodí.

Když hrajete Man of Medan sami večer, jde o zábavnou filmovou zkušenost, která vás zabaví na zhruba pět hodin. Vzhledem k ceně, za jakou se prodává, toto není moc velký problém, a to i díky k tomu, že má hodně velkou znovuhratelnost. Man of Medan má ovšem ještě jeden skrytý trumf, o němž vývojáři před vydáním moc nemluvili. Alespoň ne tak hlasitě. Tím je kooperativní režim pro více hráčů. Ten má dva módy. V prvním Shared Story můžete hru rozehrát s až pěti kamarády na jedné televizi, přičemž následně si rozdělíte postavy a podle situace si předáváte ovladač. Každý je tak zodpovědný za akce a osud jedné postavy. Daleko zajímavější je ovšem druhý kooperativní online mód Movie Night, v němž sdílíte s kamarádem nebo náhodným hráčem vytvořenou hru a vzájemně si ovlivňujete hraní, případně spějete společně k nějakému tomu konci či osudu jednotlivých postav. Tento režim hře přidává na atraktivitě, určitě stojí za vyzkoušení, navíc během něj máte možnost zažít situace, které v klasické singleplayerové kampani nejsou.

Pro Until Dawn mohli vývojáři ze Supermassive Games použít engine Decima, který vytvořilo studio Guerrilla Games pro sérii Killzone a běžela na něm i hra Horizon Zero Dawn. Engine je určen primárně pro exkluzivní hry konzole PlayStation 4, takže pro sérii The Dark Pictures Anthology museli vývojáři zvolit jiný engine. Nakonec se rozhodli pro moderní Unreal 4 a vůbec to nebyla špatná volba. Vizuálně vypadá Man of Medan až neuvěřitelně dobře. Postavy jsou maximálně detailní a mají výborné animace, to samé platí o detailním prostředí a výbornému nasvícení. Určitě jde o jednu z nejhezčích her, jakou jsem mohl za poslední dobu hrát. Zatímco vizuální stránka je naprostá lahůdka, bohužel má hra několik technických problémů. Nejprve jsem hru testoval na konzoli Xbox One X, kde běží po většinu času slušně, ačkoliv sem tam dojde k menšímu škubání. To na základních konzolích je framerate dost nestabilní a klesá i během QTE sekvencí, což může ovlivnit, že kvůli tomu přijdete o oblíbeného hrdinu. To by se dít nemělo a vývojáři se musejí na tyto problémy podívat. Tohle měli vychytat, zvláště u hry, která má malé lineární úrovně, v nichž navíc hráč může dělat jen to, co mu sami vývojáři dovolí. Technický stav určitě nepotěší, ale co je na tom podstatně lépe, tak je ozvučení, které ve spojení s velmi kvalitním soundtrackem utváří velmi dobrou atmosféru.

Série The Dark Pictures Anthology má do budoucna potenciál uspokojit všechny fanoušky hororového žánru. První hra Man of Medan je solidním, avšak ne zcela bezchybným rozjezdem, hlavně kvůli technickým problémům, na které si budou muset dát vývojáři do budoucna pozor. Nic ale nemění na tom, že pokud žánr interaktivních dramat či hororů máte rádi, Man of Medan stojí za vyzkoušení, a to i vzhledem ke své nižší pořizovací ceně. Man of Medan je dobrá zábava klidně i na několik večerů, ať už budete hrát sami nebo s kamarády. 

The Dark Pictures Anthology - Man of Medan

ps4xone
Bandai Namco, Supermassive Games
Datum vydání hry:
30. 8. 2019
KARTA HRY
7/10

Komentáře