Recenzovaná verze: PlayStation 5

  Přivítejme další těžký kalibr v pantheonu remaků, které jsou stejně dobré, ne-li lepší než originál. Odložme stranou fundamentální otázku, zdali si RE 4 opravdu zasloužil kompletní předělávku. Stalo se tak a je třeba danou situaci respektovat. Obzvláště když vidíme, jak jsou remaky legendárních dílů Resident Evil z éry PlayStation a GameCube vstřícně přijímány herní veřejností. Dokonce i rozpačitě přijatý remake Resident Evil 3 si ukrojil z celosvětových prodejních koláčů cifru, která výrazně převýšila prodeje originálu. Nemesis nezmiňujeme náhodou. Capcom nebyl navzdory komerčnímu úspěchu hry spokojený s ohlasy fanoušků právem kritizujících malou věrnost remaku předloze a nezakrývanou ukvapenost, s níž Jill Valentine dotančila své akční sólo až do finále, aniž by nás tvůrci zavedli na některá známá a ikonická místa. Proto se vedení japonské společnosti rozhodlo svěřit vývoj remaku RE 4 lidem majícím lví podíl na úspěchu předělávky RE 2. Nový RE 4 se tímto stal přirozeným herním a příběhovým pokračováním druhého dílu. Podepřen legendární předlohou a zkušenými vývojáři vykročil remake na cestu intenzivního survival hororu s dominantním podílem uvěřitelné a zábavné akce.

  Notoricky známý příběh netřeba detailně popisovat, ale musíme si v recenzi odškrtnout nezbytnou položku. Leon S. Kennedy, jeden z mála, kdo přežil incident v Raccoon City v roce 1998, se vydává o šest let později coby agent ve službách americké vlády prozkoumat zapadlou vísku kdesi ve Španělsku. Jeho úkolem je osvobodit zajatou dceru prezidenta Spojených států Ashley. Avšak poklidný výlet se rychle změní v noční můru, protože Leon zkříží cesty barbarskému a nebezpečnému kultu Los Iluminados. Vývojáři vytasili obdobně jako u remaku RE 2 mnohem temnější a syrovější kartu, kde nechybí důraz na realismus – idealizovaný a stylizovaný, pochopitelně – který sestřelil absurdnost předlohy. Leonův španělský výlet proto ožívá v těch nejzvrácenějších a také značně depresivních barvách. Již originální látka si nebrala servítky a splňovala definici nekorektního a znepokojujícího obsahu. Remake jde ještě mnohem dále za pomyslnou červenou lajnu. Ačkoli zůstal půdorys stejný, představuje remake RE 4 kromě modernizované hratelnosti výrazný redesign lokací a postav. Hra dostala i kompletně nové cutscény uchovávající si rozmáchlou akční výpravnost originálu a honosící se precizní filmařinou. S ohledem na avizované příběhové změny se jednalo o nezbytnost.   

  Jelikož hra vychází až za několik dnů musíme našlapovat opatrně a nezabrušovat do detailů. Přesto si dovolíme oznámit, že v případě RE 4 nejde o remake v užším slova smyslu, tedy převedení starší látky do nové grafiky a s ní související úprava hratelnosti, ale naopak o novou interpretaci známých skutečností, aby nový RE 4 zapadal do současné koncepce celé série. K remaku se sice přistoupilo zodpovědně a úcta k veledílu Shinjiho Mikamiho čiší mimo jiné z velkého množství půvabných detailů a easter eggů, ale zároveň se vývojáři zbytečně nedrželi u země. Prakticky nic pro ně nebylo nedotknutelné a v tomto ohledu má remake výrazně blíže například k předělávce Final Fantasy VII z roku 2020, kde byl prostor jak pro oprášení důvěrně známých událostí, tak zároveň přidání nového obsahu zahrnujícího mimo jiné četné změny zdánlivě neotřesitelného kánonu. Změny se více než v level designu, který v rámci možností respektuje přímočarost a proporce původní hry, odrazily v tom, že tato děsuplná serenáda nabrala na vážnosti. Hlavní postava, jíž je sympaťák Leon, má mnohem civilnější projev a je zranitelnější. Už není oním cool hláškujícím akčním drsňákem, který vyvázne ze všeho bez jediného škrábnutí. Zvážněly také vedlejší postavy, a zároveň ubylo humoru a laciného vtipkování. Do hutné atmosféry prosycené neustálým bojem o přežití by se ostatně něco takového nehodilo.

  Originální RE 4 učinil svého času zásadní evoluční skok, díky němuž proměnil dosavadní sérii statických hororových adventur s archaickým ovládáním v mainstreamové akční adventury, kterým holdují masy. RE 4 proto dokázal pozměněným pojetím hratelnosti snadno podchytit hráče doposud sérií nepolíbené. Remake v tomto duchu pokračuje a jeho menší, avšak o to více propracovaný svět umožňuje v kombinaci s osvěžující hratelností snadno vklouznout do RE univerza i novicům. Navíc se mu podařilo bezezbytku zachytit kouzlo předlohy a s jemnou elegancí oprášit vše, co hráči na RE 4 milovali, a zároveň v záchvatech frustrace proklínali. Nic nedokáže zabrnkat více na strunu sentimentu, a zároveň nespustí salvu nadávek jako momenty, kdy RE veteráni uvíznou v některé ze stupidních zvířecích pastí, uštkne je had schovaný v bedně se zásobami nebo omylem prostřelí hlavu nebohé Ashley, na kterou se sápou nepřátelé. To jsou přesně ony situace, kdy se hráči vrátí zpět do světa, který před téměř dvěma desetiletími změnil žánr hororových adventur, a nyní jim umožní jeho modernizovaná verze zamáčknout nostalgickou slzu v oku.

  V hratelnosti využívá remake kameru, pohyby postavy a základy ovládání představené u předělávek RE 2 a RE 3. Zmíněné prvky byly ostatně reinkarnací mechanik převzatých z RE 4, takže se obloukem dostáváme ke kořenům všeho, na čem současná série stojí. Zároveň nám je opětovně připomenuto, jak silný měla původní hra vliv na žánr akčních adventur. Oproti posledním dvěma remakům má však ovládání větší míru sensibility uzpůsobené četným výzvám a boji s nepřáteli. Leon má takřka okamžitou otočku o 180° a dokáže se mrštně pohybovat mezi nepřáteli, ačkoli to v chaosu a kontextu postupného sžívání s ovládáním ocení v prvních hodinách hraní jen málokdo. Díky zrychlené nabídce menu dokáže také okamžitě změnit zbraň.  Navíc dostal nové schopnosti, které klasický RE 4 neměl. Předně se může Leon skrčit a tiše plížit za nepřítelem, aby mu zblízka ukázal ostří svého nože. Zraněné a zdánlivě mrtvé vidláky a okultisty dokáže s pomocí nože dorazit, a tak zabránit jejich další transformaci. Nůž je zároveň možné používat k odrážení útoků nepřátel, včetně nechvalně proslulé motorové pily. Vítaným zlepšením je oproti předloze schopnost mířit, a zároveň se pohybovat. Jak jen si nevzpomenout na staré dobré časy, kdy byly postavy v RE hrách jen nemotornými a nehybnými tanky.  

  Agresivita a výdrž nepřátel zřejmě zarazí v prvních hodinách po spuštění většinu hráčů, a to včetně těch, kteří už se báli u jiných RE her. Nejsou to lidé, ale ani zombie. Jsou to „Los Ganados“ (ve španělštině doslova „Dobytek“), vražedným parazitem infikovaní vesničané, kteří se kromě děsivého fanatismu vyznačují přetrvávající inteligencí. Komunikují spolu, vyhýbají se útokům i zaměřování a neustále na Leona zuřivě dorážejí, přičemž jej soustavně obkličují. Kromě toho ovládají četné zbraně od nožů a vidlí, přes zápalné láhve a samostříly, až po raketomety a kulomety. Necítí bolest a je velmi těžké je zabít. Většina lokací je záměrně uzpůsobena tak, aby mohli útočit z několika stran, popřípadě odstřelovali Leona či na něj metali výbušniny a zápalné láhve. Nikdy si nebude jisti, neblíží-li se zezadu nepřítel a vystačí-li Leonovi náboje. Ganados navíc často útočí ve velkých a zuřivých vlnách, mají vždy početní převahu, a to znásobuje strach z přežití. Stres na straně hráčů, který je nedílnou součástí survival hororů, zvyšuje automaticky omezený zásobník a počáteční minimální rychlost střelby a průraznosti, včetně nepřesnosti při míření. Laserový zaměřovač umožňující přesné zaměření cíle přítomný u původního RE 4 od počátku je totiž v remaku přístupný až v pozdější fázi hry. 

  U combatu je chvályhodné, že se nad mnoha aspekty důsledně přemýšlelo. Hráči si tak mohou povšimnout množství pozoruhodných detailů, kterých lze využít v boji. Tak například může Leon nabít zbraň jednou kulkou navíc nad rámec kapacity zásobníku. Jak to? Logicky, neboť jedna nábojnice je v komoře. A kolikrát i jedna kulka je rozdílem mezi životem a smrtí. Není mnoho her, které by s podobným realistickým detailem dokázaly pracovat. Pokud se k Leonovi dostanou nepřátelé až takřka na tělo, změní držení pistole ve stylu Johna Wicka, aby stále dokázal mířit a střílet na osobu stojící těsně před ním. Vržené zbraně typu sekery nebo kosy může Leon nově odrazit nožem, a tak ušetřit střelivo. Velmi vítaná je také možnost využít často stísněných prostor a odkopnout Ganados, aby si namlátili o zeď. Jak už jsme mohli vidět v úplně první hratelné ukázce, nepřátelé na sebe reagují, díky čemuž jakékoli vychýlení či odkopnutí jednoho ovlivní stabilitu ostatních. V podobných perličkách bychom mohli pokračovat ještě hodně dlouho. Přesto si neodpustíme jednu vtipnou vsuvku. V remaku se zapojují do boje dokonce i hospodářská zvířata. Pokud jim Leon ubližuje, zaútočí na něj při první příležitosti. V opačném případě napadnou své pány. Šílené? Ano!     

  Survival element je v remaku RE 4 všude přítomný a zamilujete si ho. Tedy pokud překousnete gore stylizaci a fakt, že mordujete povětšinou původně nevinné venkovany. Muže, ženy a také starce. Jestliže byl v něčem děsivý už původní RE 4, pak právě v tom, jak hrozivě nepřátelé působili. Památné španělské nadávky, pokřiky a náboženské modlitby Ganados byly výrazně rozšířeny a způsobí hráčům husí kůži. Není se čemu divit. Komu je příjemné, když se na něj vrhají ve hře s maximalistickou grafikou po zuby ozbrojení nepřátelé s modlitbou na rtech, kteří se fanaticky smějí tomu, jak je trháte na kusy. Do remaku se dostaly dokonce zcela nové formy transformace Ganados, nad kterými parazit postupně přebírá kontrolu a deformuje jejich těla. Stejně tak přibyli další nepřátelé. A právě u těžších výzev a bossů přichází čas na vykrývání útoků nožem a QTE (quick time events), které se oproti originálu pouze přesunuly z cutscén do in-game momentů.   

  RE 4 remake je stejně jako původní hra jedno velké rafinované hřiště bez větších pasivních pasáží, které hráče tlačí vpřed a poskytuje jim intenzivní zážitek z boje, překonávaní nástrah a odkrývání tajů znepokojivého příběhu. Adventurní vsuvky v podobě řešení hádanek a hledání klíčových položek jsou namixovány citlivě a vyváženě, aby nijak nesrážely vysoké tempo. Hra doslova pohltí a svou návykovostí nedá vydechnout prakticky až do závěrečných titulků. V tom se remake neliší od starého dobrého Resi 4. Neodlišuje se v zásadě ani tím, jaké nabízí možnosti vylepšování vybavení. Leon si opět vzal na dovolenou do Španělska vlastní „kufřík“, kde má uloženy zbraně, náboje, léčivé předměty a četné artefakty, které sbírá během hry. Kapacita kufříku je zpočátku omezená, ale postupem času jej lze rozšiřovat a opatřovat přívěšky přidávající specifické vlastnosti. Novinkou je možnost využít u psacího stroje sloužícího tradičně k ukládání hry služeb externího uložiště. To umožňuje vlastnit více zbraní, než kolik se jich reálně vyjde do kufříku, a v případě nutnosti je měnit. 

  Do remaku se vrací starý známý Merchant se svým pověstným obchůdkem a jinými vymoženostmi, mezi kterými nechybí bonusová střelnice, u které trénujete mušku a získáváte vzácné položky. Obchodník je cenný a vítaný spojenec. Prodává zbraně a vybavení, vylepšuje je, aby obstály v boji se stále silnějšími nepřáteli, a zároveň od Leona vykupuje poklady. Nakupování a vylepšování zbraní bylo v remaku posunuto na vyšší úroveň, a to především v rovině rozšířenější nabídky zboží a propracovanějších ekonomických vazeb. Vychytralý kupec například nabízí různé slevové akce pro ty, kteří nakupují častěji. Zachováno zůstalo zlepšování hodnoty pokladů jejich kombinováním, přičemž je nyní mnohem komplexnější v tom smyslu, že hráči díky přehledné tabulce cennosti přesně vědí, jaké variace jsou nejefektivnější, a tudíž za jejich prodej kupci získají nejvyšší částku. Bohužel nemůžeme v recenzi vyjmenovat všechny zbraně dostupné ve hře. Znalci předlohy však vědí, že zde bylo přítomno na dvacet zbraní od pistolí, přes brokovnice až po automatické pušky a nechyběly ani podstatně tvrdší kalibry typu vrhače granátů nebo raketometu. Prozradit ovšem můžeme, že remake obsahuje některé jiné typy zbraní, a dokonce zbraně zcela nové. Buďte trpěliví, však se za pár dnů dočkáte.  

  Obchodník nabízí ke zbraním četné vybavení, ať již laserové zaměřovače, které zvyšují přesnost při míření, hledí pro pušky nebo ramenní nástavce pro pistole a automaty, díky nimž se zvýší palná síla a zlepší zaměřování. Kromě vydatné nabídky zboží láká obchodník na vedlejší mise, jejichž plnění je základní podmínkou pro to, aby mohl Leon nakupovat limitované položky v jeho magickém krámku. V některých vedlejších úkolech budou hráči pátrat po speciálních medailoncích. Jindy si zahrají na deratizátora a budou likvidovat krysy či jiné potvory. Někdy je smyslem mise například jen používat nějakou specifickou zbraň. Mise nejsou sice nijak variabilní a náročné, ale jsou vítaným a užitečným rozptýlením, které vede hráče k tomu, aby věnovali větší pozor průzkumu. Jedině tak lze odkrýt většinu pokladů a s jejich pomocí si vylepšit výbavu.  

  Úplnou novinkou je v remaku RE 4 sbírání střelného prachu a komponentů potřebných k výrobě munice a granátů. Craftování je u RE 4 příjemnou změnou kladoucí na hráče nároky ohledně lepší správy inventáře a výroby munice, přičemž celkově zvyšuje váhu střeliva, jehož se ve hře mnoho nedostává. Nikdy bychom si nepomysleli, že by ještě mohl nějaký z moderních RE dílů vystavit hráče tolika situacím, kdy se i na startovní obtížnost nedostává potřebné munice, a tak přichází na řadu nůž nebo zběsilý útěk. Přesně takto si představujeme survival horor v klasickém slova smyslu. O to více, že Ashley je v remaku opět tak trochu nechtěným přívěškem a je v permanentním ohrožení. Ani možnost jejího částečného úkolování a schovávání nesnižuje riziko úmrtí či únosu. Staráte se tak de facto o dvě postavy, které uvízly v moři záplavy smrtících fanatiků, přičemž jedna z nich je zcela bezbranná. A právě na prezidentskou dcerku se nepřátelé zaměřují prioritně a neustále se na ní sápou.

  Po vykostěném remaku RE 3 panují na straně hráčů vcelku pochopitelné obavy, jak je to s herní dobou. V tomto ohledu je výsledek více než uspokojivý a netřeba se obávat. Na první dohrání při obtížnosti standard se pohybuje kolem 15 hodin, což je plus mínus stejné jako u původní hry. Pokud budete plnit vedlejší úkoly a sbírat poklady, abyste měli kvalitnější a silnější zbraně, vyšplhá se herní doba na nějakých 20 hodin. Hra obsahuje čtyři režimy obtížnosti (čtvrtá nejvyšší se odemkne až po prvním dohrání). Díky New Game + je navíc možné pokračovat v hraní s výbavou z konce hry, a tak si dodělat všechny zbraně a jejich vylepšení. Pro opakované hraní je hra přímo stvořená díky tomu, jaké možnosti nabízí jednotlivé obtížnosti značně ovlivňující celkový zážitek. Získat všechny trofeje, kostýmy a odemknout bonusy tvořené figurkami a concept arty je motivací více než vítanou. Remake má pochopitelně i foto mód.    

  Technická stránka španělské ódy na hororovou radost je na vysoké úrovni, protože hru pohání výkonný a osvědčený RE Engine, který Capcom používá od roku 2017. S pomocí přepínání mezi režimem výkonu a rozlišení, včetně možnosti zapnutí/vypnutí ray tracingu, se před námi otevírá detailní hra barev a stínů, která má nativní 4K a rozlišení blížící se 60fps. Zážitek z průzkumů povětšinou matně osvětlených nočních scenérií a ponuře prosvětlených interiérů umocňuje minimální nahrávání. Původní RE 4 se dělil na otevřenější, i když separátní lokace oddělené loadingy. Starým dobám naštěstí definitivně odzvonilo. Nyní je přechod mezi lokacemi naprosto plynulý. Avšak slibný grafický výsledek remaku lehce kalí skutečnost, že hra vychází multiplatformě, tedy i na konzolích s deset let starým hardwarem. To se pochopitelně podepsalo na několika externích lokacích postrádajících nápaditost a detaily patrné ve zbytku hry. Není náhodné, že se takové lokace vyskytují v drtivé míře v úvodních pasážích, protože ty zpravidla slouží jako testovací demoverze pro vývojáře a širší veřejnost. Vyloženě zastarale ovšem působí zobrazení větších vodních ploch jako jsou jezera a řeky, u kterých budete mít pocit, že sledujete titul spadající zhruba někam na začátek osmé konzolové generace.

  Navzdory malému sýčkování je právě grafika silnou stránkou remaku. Nabízí nejen hezký gameplay, ale především filmečky. Vyspělé filmové cutscény nalézají inspiraci u západní tvorby rovněž jako u japonského anime. Udiví i takřka neznatelné přechody mezi nimi a hrou. Filmečky to nekončí. Potěší propracovaná fyzika poškození těl nepřátel a také – zcela nečekaně u RE – velká rozmanitost u vzhledu Ganados. Hra tak nečerpá z hrstky stejných obličejů jako tomu bylo u remaku RE 2. Pamětníci si však budou muset zvyknout na jiný vzhled a hlasy svých notoricky známých hrdinů. Nové tváře dostaly Leon, Ashley a další charaktery. Jednak bylo nutné udržet kontinuitu s remakem RE 2, díky čemuž má Leon opět tvář Eduarda Badaluty, a jednak odráží nový vzhled postav jejich pozměněný charakter a osobnostní rysy.

  Pokud zasluhují tvůrci absolutorium v oblasti prezentace, pak je to hlavně za dabing, ozvučení a soundtrack. O dabingu se zmiňovat nemusíme, protože ten si většina AAA studií dnes dokáže bez problému uhlídat, takže nehrozí opakování scénáře z původní hry, v níž nešlo hlas Ashley takřka vystát. V remaku sice chybí možnost přepínání mezi novým OST a starou klasikou jako u remaku RE 2, ale nové skladby tvořené re-aranžováním známých motivů a orchestrálními magnificencemi dodávají hře aktuální náboj a odlišnou esenci. O děsivých hláškách Ganados již padla řeč, ale na vyšší úroveň bytí posouvá hru ozvučení palných zbraní. V tom měla série vždy velký handicap. Vzpomeňme na tlumené a nerealistické výstřely u RE 7 nebo remaku RE 2. To se zásadně změnilo a hráč nemusí mít nasazená sluchátka podporující prostorový zvuk, aby citlivě vnímal intenzitu výstřelů a to, jak zvuk v herním světě doslova vibruje a rezonuje. Konečně máme dočinění s pokusem o realismus a přiblížení se těm nejlepším adventurám a FPS.

  Zcela samostatnou kapitolu tvoří možnosti PS5 ovladače. DualSense bravurně zachycuje dění na obrazovce a doslova přenáší hráče do krvavého španělského podzimu. Vibrace reagují na běh po různém povrchu, seskoky Leona, útoky nepřátel nebo utrpěná zranění. Haptická odezva navíc reflektuje výstřely z každé zbraně odlišným způsobem. Díky tomu jsou například boje s bossy zážitkem sám o sobě a jejich intenzitu navyšuje schopnost vykrývat útoky a umně používat funkcí QTE. Vezmeme-li v úvahu celkovou citlivost ovládání postavy, které je o něco těžší si nevyknout, je remake RE 4 bez nadsázky příjemnou a osvěžující herní zkušeností. Příběh, hratelnost, grafika a ozvučení jsou vskutku výkladní skříní Capcom. Zamrzí proto, že se tvorba precizního remaku, na kterém je v každém ohledu vidět poctivá práce vývojářů a vložené srdíčko, neobešla bez některých citelných obsahových kompromisů.

  Pomineme-li skutečnost, že se ze hry vypustil z nepochopitelných důvodů souboj s nechvalně proslulým ohavným stvořením zvaným „It“ (česky „To“), pak nezbyl prostor ani pro žádný z režimů, které se v originálním RE 4 odemkly po dohrání hlavní kampaně. RE 4 měl už ve své původní GameCube verzi bohatý nadstavbový herní obsah tvořený legendární minihrou „The Mercenaries“ a přídavkem „Assignment Ada“. Oba režimy doplnila ve verzi pro PlayStation 2 a PC velmi kvalitní paralelní příběhová kampaň „Separate Ways“ s Adou Wong v hlavní roli. Jen Separate Ways přitom obohatily hru o dalších 4—5 hodin. Skalní fanoušky, pro které Capcom dle svých slov tvořil hru primárně, tak čeká v den vydání lehké zklamání. Ačkoli má Ada v remaku větší roli v příběhu, není to totéž jako si za ní vyzkoušet několik kapitol a nahlížet na hlavní děj z opačné perspektivy. Tato zkušenost zkrátka remaku chybí. Malou náplastí na bolístku budiž alespoň bezplatné DLC s The Mercenaries, které nás čeká v nejbližších týdnech po vydání. Capcom navíc pracuje na VR updatu pro PlayStation VR2, který bude dostupný později, a to opět formou bezplatného balíčku. A o DLC s Adou se už začíná v herních kuloárech pomalu šuškat. Přesto nebuďme zbytečně shovívaví, při trochu dobré vůle mohly být původní režimy v remaku přítomny hned od prvního dne a nemuseli jsme na ně čekat týdny, možná dokonce měsíce.  

  Remake Resident Evil 4 je okouzlující akční spektákl vzdávající hold slavné předloze, a zároveň celé RE sérii. Hra totiž disponuje kromě výtečné přímočaré akce i výrazným podílem survival hororu zkombinovaného precizně s klasickou adventurní šablonou. Ačkoli se remake pohybuje svou temně laděnou notou, explicitní brutalitou a těžko uchopitelnou zvráceností na samotné hraně přístupnosti, dokáže podchytit jak náročnější publikum a mainstreamové hráče, tak i úplné nováčky. Jaká škoda, že remake RE 4 uvízl v osidlech obsahových kompromisů souvisejících převážně s absencí post-game režimů. Přesto remake demonstruje na svém vlastním příkladu, proč je Resident Evil 4 trvale zapsán v dějinách jako jedna z nejzásadnějších her počátku 21. století. Když už se Capcom vrhne na remake nějakého ze svých starších titulů naplno a s opravdovou vášní, vždy nám tak trochu vyrazí dech. Tihle japonští střelci prostě dobře vědí, co dělají.