Recenzovaná verze: Xbox Series X/S

V čem vývojáři z EA Sports každý rok jednoznačně bodují, a to nejen u série NHL, ale třeba i FC, jsou licence. Ani v novém ročníku jediné hokejové videohry nechybí licence na americké logy NHL, AHL, OHL nebo WHL, ale jsou zastoupeny i některé evropské soutěže. Nás může těšit, že ve hře je česká Extraliga ledního hokeje (ELH), stejně tak nechybí ani velké množství reprezentací s pří s licencovanými dresy a logy. Můžete se tak hned chopit českého týmu a pokusit se s ním zopakovat letošní fantastický úspěch na světovém šampionátu. Některé hráče určitě potěší i přítomnost juniorských nebo ženských reprezentačních týmů. Nevšiml jsem si, že by licence byly v NHL 25 nějak výrazně rozšířeny a nabízely velkou novinku, na druhou stranu nic odebráno nebylo, takže tady asi pořád spokojenost.

Nabídka herních režimů je naprosto totožná jako v minulých letech, takže zde najdete klasicky rychlé zápasy, turnaje, zjednodušené sezóny, ale také Organizaci, kartičnový HUT, Be a Pro nebo World of Chel. Začnu nejdříve posledními dvěma, aby se to největší zklamání dostavilo hned na začátku, ačkoliv ani zbytek není nějaké velké terno. Režimy Be a Pro a World of Chel nedoznaly oproti předchozímu ročníku žádných viditelných změn, takže pokud pro vás jsou tím hlavním, proč NHL 25 kupovat, budete nejvíce zklamáni. Jsou naprosto stejné, ať už jde o úvodní animace, rozhovory, úkoly či samotné zápasy. Snad jediná změna, které jsem si u World of Chel všimnul, je skutečnost, že vyhledávání hráčů trvá zase o něco déle, ale je otázka, jestli tohle je ta vytoužená změna, na kterou všichni čekali. Asi ne. Ono celkově vyhledávání hráčů pro online zápasy je delší a jen to ukazuje, že počet hráčů, kteří jsou ochotni hned nový ročník NHL kupovat, neustále klesá.

Kde už si ale změn dlouholetí fanoušci všimnou, je režim Organizace, v němž je možné stát se virtuálním trenérem. Hned ale dodávám, že nejde o žádnou velkou revoluci, spíše se vývojáři rozhodli přidat drobnější doplňující novinky, aby měl hráč větší kontrolu nad řízením samotného klubu. To se projevilo na přepracovaném a dle mého názoru přehlednějším menu, propracovanějších jednáních o kontraktech, kde jsou nyní třeba klauzule o klubech, do nichž hráč už nemůže přestoupit, možnosti zobrazit výsledky posledních zápasů, a vůbec přibylo více různých statistik. Také jsou propracovanější rozhovory s trenéry a hráči, s nimiž je možné dokonce komunikovat ještě před přestupem, díky čemuž je možné zjistit, jestli má vůbec cenu do hráče investovat. Režim Organizace tak prošel sice jen drobnými, ale rozhodně potřebnými úpravami, díky nimž se hraje lépe než v minulosti, a pokud jste jeho fanouškem, dokážu si představit, že budete letos maximálně spokojeni. Já osobně třeba jeho fanouškem moc nejsem, protože mám raději hraní než posedávání v kancelářích, ale věřím, že mnozí hráči to budou mít jinak.

Nějaké viditelnější změny přinesl i kartičnový režim HUT, který je opět hodně spjat s mikrotransakcemi. Ty byly doposud v každém novém ročníku ještě agresivnější, a letos tomu není jinak, takže pokud ho chcete hrát i letos trochu vážněji, připravte si tučnou kreditku. Dle mého pozitivní změnou je, že se vývojáři rozhodli přepracovat systém postupu a odměn, který je mnohem jednodušší a přehlednější. Nyní je už jedno, jestli hrajete zápasy ve Squad Battles nebo Rivals, vše se počítá v jednom systému a ne odděleně, jako tomu bylo doposud. Vývojáři se nejvíce před vydáním chlubili novým režimem Divoká karta (Wildcard), v němž je nutné postavit tým pro offline i online na základě různých rotujících pravidel, od určených hokejistů nebo platové stropy. Že by šlo o něco vyloženě nového a v rámci režimu revolučního, to se ale bohužel ve výsledku říci nedá. Další změny jsou už jen spíše kosmetického charakteru, ať už jde o upravené stupně karet nebo dynamický žebříček v rámci Rivals.

To by bylo k herním režimům, ale důležitou součástí hry je samozřejmě i hratelnost. Je stejná jako v minulém ročníku nebo byla vylepšena? Dobrou zprávou určitě je, že si změn přímo na ledě všimnete, ačkoliv nejde o žádnou revoluci, ale spíše doplnění loňských novinek a úpravu dle zpětné vazby od hráčů. I to se ale ve výsledku určitě počítá. Nejvíce proklamovanou novinkou nového ročníku je ICE-Q, což je technologie zaměřující se hlavně na umělou inteligenci a chování hráčů na hřišti. Teoreticky by tak hráči měli lépe reagovat na situaci na ledě, nezasekávat se na místě, nesrážet se tolik, nezamotávat se do sebe a hledat si nejlepší možný prostor. Realita bohužel tak úžasná nakonec není, protože pořád se hráči dokážou někde zaseknout, nesmyslně srazit nebo udělat jinou hrubku, která má nakonec za následek gól soupeře. Nová technologie funguje nejlépe pro útočící hráče, hlavně ve spojení s pomalejší hratelností a systémem únavy, díky čemuž vznikají i více hokejové momenty, ale v obraně má docela velké mezery. Co naopak oceňuji, je nový systém přihrávek a následných střel z první, takzvaných one timerů. Ty je nutné nyní lépe načasovat a jsou i spojeny s dovednostmi jednotlivých hráčů, takže nejsou tak automatické a ne vždy se z takové situace můžete následně radovat.

Co dále také zůstává, jsou občas velké chyby brankařů, hlavně v online zápasech, padání nesmyslných gólů či rozpačité rozhodování rozhodčích, kteří viditelný faul občas pustí, jindy písknou naprostou kravinu. Hned první sporná situace navíc u mě nastala ve druhém zápase, kdy mi nebyl uznán gól, protože ho měl dát můj hráč nohou. Rozhodčí se byl dokonce podívat na situaci u videa, ale dotek viděl, zatímco já ve zpomaleném záznamu nikoliv. Asi mu pouštěli jiný zápas nebo sledoval chvilku nějakého streamera hrajícího Fortnite. Jinak by tohle nemohl písknout. Je vlastně docela škoda, že se tyto chyby a nedostatky, které pak kazí hraní, opakují už řadu let, a vývojáři nemají snahu s tím nic udělat. Je pravda, že podobné situace občas nastanou i v reálu, ale při sledování reálného zápasu nechce člověk hodit ovladačem, maximálně plechovkou od piva. Celkově určitě u NHL 25 převládají pozitivita. Jde o ročník, u něhož jsem se docela slušně bavil, asi i lépe než minule, ale těch změn nakonec není tolik a některé opakující se chyby prostě hodně naštvou.  

Protože nový ročník NHL vychází pouze pro konzole současné generace (PC verze už mnoho let není k dostání), byl jsem hodně zvědav, jestli se to nějakým způsobem promítne na tom, jak hra vypadá. I když je tedy nutné zmínit, že se zpracováním jsem byl v posledních letech spokojen, zvláště po přechodu na Frostbite engine, který dokáže zprostředkovat detailní hokejisty, zaplněné stadiony s fandícími diváky i díky výbornému nasvícení parádní atmosféru. Letošní ročník nepřináší nakonec žádnou revoluci a velký skok ve vizuálním zpracování nečekejte, ačkoliv ho vývojáři ve svých materiálech zmiňovali. Přesto by nebylo správné, abych napsal, že změn jsem si nevšiml. Nový ročník určitě přináší zatím nejhezčí hokejovou podívanou, přičemž vývojáři se tentokrát zaměřili hlavně na virtuální hokejisty. Ti vypadají díky technologii Sapien už prakticky totožně jako jejich skutečné předlohy, navíc se jim krásně vlní dresy a mají realisticky zpracované vousy a vlasy. Je ovšem férové dodat, že jde spíše o detaily, kterých si navíc všimnete jen mimo herní pasáže, ale pomáhají dotvářet celkovou velmi dobrou prezentaci a jsou určitě fajn.

Ačkoliv nakonec vizuální zpracování nedoznalo tak velký skok, jak jsem čekal, pořád vypadá velmi dobře a vlastně ani moc nemám, co mu vytknout. Opravdu se mi líbí, jak hra nyní vypadá a hlavně působí záběry kamer a dalšími prvky jako skutečný televizní přenos. Hra jede i svižně, nesetkal jsem se s propady frameratu a načítání je rychlé, takže se během pár vteřin vždy dostanete na led. Co ovšem mě během testování trápilo, je klasicky zasekané menu, které sérii NHL sužuje řadu let a vývojáři s tímto problémem zřejmě ani nemají snahu něco udělat.

Letošní ročník NHL není špatný, vlastně jsem se bavil o něco více než posledně, hlavně díky dalším úpravám v hratelnosti. Bohužel jde ale i o trochu promarněnou šanci přinést nějakou větší změnu, když se série zbavila kotvy v podobě verzí pro konzole staré generace, třeba i v herních režimech, které jsou až na drobnosti totožné jako v minulých letech. Také zamrzí pořád opakující se chyby a nedostatky, které kazí celkový dojem. I proto musím letos sáhnout pouze k šestce s tím, že pokud jste si koupili minulý ročník, do nového spěchat nemusíte.