Ačkoliv byl James Bond 007: Blood Stone oznámen teprve před několika měsíci (červenec 2010), vývojáři z Bizarre Creations na něm pracovali už hodně dlouho (spekulace už během minulého roku). Díky tomu, že vývojáři nevyužili filmovou licenci, nebyli v ničem omezeni a rovněž na ně nebyl vyvíjen tlak, aby stihli hru vydat s filmem. Aby se zajistil co nejlepší příběh, byl přizván Bruce Feirstein, který se podílel na scénáři filmů Jeden svět nestačí a Zlaté oko. Vše vypadalo opravdu moc dobře, ale jak už jsme se několikrát přesvědčili, sliby ještě dobrou hru nikdy neudělaly. U Blood Stone to také platí.

Příběh hry ale rozhodně není špatný. Je celkem povedený a přináší i docela zajímavé postavy, jako Nicole Hunter, kterou si střihla zpěvačka Joss Stone. Pak je tu pochopitelně i charizmatický Daniel Craig jako agent 007. Během hry potkáte i spoustu dalších postav, které ztvárnili populární filmoví herci. Hra začíná celkem poklidně, až tedy do chvíle, než chce někdo zaútočit na summit G-20. V tu chvíli zavolá M svému nejlepšímu agentovi, aby se o hrozbu postaral. Jak už to ale bývá, tento plánovaný útok je jen malým plánem uvnitř obrovského spiknutí, které bude muset hráč vyřešit a postřílet všechny, kteří v něm jedou. Díky tomu je tak 007 posílán do různých koutů světa, přičemž tady je dobré zmínit, že se podíváte třeba Atén, Francie, Istanbulu nebo Bangkoka. Na rozmanitost prostředí si tak u James Bond 007: Blood Stone rozhodně nemůžeme stěžovat. Horší už ale je, že celou hru projdete za jedno odpoledne. Ještě horší je, že musíme říci, že jde vlastně o dnešní standard, který dodržuje prakticky každá hra.

Pojďme se podívat na herní náplň, která přináší docela velkou rozmanitost. V základu je Blood Stone pořád akční hrou, kde kropíte desítky přibíhajících nepřátel. Občas se ale objeví mise, kde se budete muset potichoučku dostat přes kupu nepřátel, kamer a kdo ví čeho ještě. K tomu vám slouží jednak celkem povedený stealth systém, ve kterém naleznete několik smrtících komb na blízko, ale také vaše výbava, jako je pistol s tlumičem nebo nezbytný mobil se sonarem. Hlavně mobil je nedocenitelným pomocníkem, který odhalí nepřátele ve vaší blízkosti, ale také vám ukáže, kam se máte vůbec dostat. Stealth pasáží ale moc není. Hra především staví na akci, které je opravdu hodně. Blood Stone by se tak dal popsat jako trošinku očesaný Uncharted. Akce je velmi podobná, takže se budete neustále krýt a střílet z úkrytu na přibíhající teroristy. Bohužel, umělá inteligence nepřátel je hodně špatná. Nepřátelé se totiž kryjí jen výjimečně a většinou vám spíše běhají až pod hlaveň nějaké té zbraně. Zbraní je ve hře docela dost, od pistole s tlumičem, až po brokovnice a samopaly.

Naštěstí samotné ovládání hlavního hrdiny v akčních pasážích funguje na výbornou a neustále tak máte dobrou kontrolu nad vzniklou situací. Dokonce i ta kamera není nejhorší a po většinu hry nám nedělala výraznější problémy. Nyní máme za sebou dvě složky hlavní kampaně, stealth a klasickou akční. Protože ale vývojáři z Bizarre Creations mají za sebou spoustu dobrých závodních her, tak v Blood Stone nemůžou chybět ani zběsilé honičky. Musíme říci, že ty mají opravdu velké grády a vždy jsme si každou takovou pasáž užívali. Zřejmě nejlepší pasáž je ta, ve které budete jezdit na zamrzlé řece a pronásledovat vlak, do kterého nakonec naskočíte. Do toho vám bude dělat společnost vrtulník, který na vás posílá rakety a další olověné překvapení. Automobilové části se povedly a je vidět, že vývojáři mají s arkádovými závody velké zkušenosti. To bychom tak měli zhruba vše, co se dá napsat ke hře pro jednoho. Sice nejde o mistrovství světa, ale žádná katastrofa to také není.

K akčním hrám dnes patří neodmyslitelně multiplayer, ten je přítomen i v Blood Stone, ale vývojáři z Bizarre Creations ho brali jako takovou vedlejší část. Multiplayer tak nenabízí moc možností a najdete v něm jen tři týmové herní režimy, jako je Tema Deathmatch, Last Man Standing a Objective. Všechny tyto herní režimy si pak budete moci užít na celkem šesti mapách, což také není něco, kvůli čemu byste u této složky strávili hodiny. Multiplayer tak jen doplňuje celkem krátkou hlavní kampaň.

Pojďme se podívat na grafiku. Ta je ve hře James Bond 007: Blood Stone spíše průměrnějšího ražení (běží na modifikovaném enginu hry The Club) a pokud čekáte nějaký extra detail navíc, tak na něj rovnou zapomeňte. Textury u prostředí jsou hodně očesané a občas se objeví u objektu i nějaký ten zoubek. Vše alespoň zachraňují celkem povedené efekty výbuchů a docela se i povedly modely postav, které by ale určitě snesly ještě o něco víc polygonů, abychom mohli říci, že Daniel Craig vypadá opravdu jako Daniel Craig. Na čem vývojáři mohli daleko více zapracovat, jsou pak animace postav. Ty jsou spíše strojové a vůbec nejsou přirozené, jako v jiných moderních hrách. Co se naštěstí u postav povedlo, je dabing. Daniel Craig zní opravdu dobře a dodává filmečkům potřebnou šťávu, a ani Joss Stone si nevede vůbec špatně. Povedený je pak i v rámci možností soundtrack.

Hodně dlouho jsme přemýšleli, jak hru James Bond 007: Blood Stone ohodnotit. Mohli bychom ji sejmout tím, že nepřináší nic moc nového, má jen průměrné grafické zpracování, špatnou AI nepřátel a krátkou herní dobu. Na druhou stranu jsme se po celou dobu hraní opravdu bavili, k čemuž dopomohla nejen variabilní herní náplň, ale i celkem zajímavý příběh. Proto si za sedmičkou stojíme. James Bond 007: Blood Stone není žádná velká bomba, na kterou budete další roky vzpomínat, ale je to akční hra, která neurazí.