Recenzovaná verze: Xbox Series X/S

Ačkoliv společnost Electronic Arts musela změnit název své fotbalové série, nijak se to neodrazilo na licencích. Ty už byly nadstandardní v minulém ročníku a ani letos se na tom nic nezměnilo. EA Sports FC je pořád v tomto ohledu tou nejvíce komplexní a nejrozsáhlejší fotbalovou hrou na současném trhu. V EA Sports FC 25 najdete více než 19 000 licencovaných hráčů, přes 700 týmů a zhruba 120 stadionů v rámci více než třiceti lig. U stadionů jsem si všiml hned několika nových kousků jako Mâs Monumental (Club Atlético River Plate), Ülker Stadyumu (Fenerbahçe S.K.) nebo Estádio José Alvalade (Sporting CP), ale vývojáři upravili i některé ostatní, aby odpovídaly reálným předlohám. Další stadiony pak přibudou po vydání, mezi nimi třeba Portman Road, kde hraje Ipswich Town, ale přibude i modernizovaný Anfield Road s novou tribunou. U hráčů zase potěší větší rozmanitost oslav. Někteří mají dokonce i své vlastní charakteristické oslavy, třeba Cole Palmer z Chelsea, z něhož se během jediného roku stala obrovská hvězda světového fotbalu, ale i další.

Česká liga bohužel opět chybí, ale potěší alespoň přítomnost týmů Sparta, Slavia (ta má i ženské zastoupení) a Viktoria Plzeň, jako tomu bylo u posledních ročníků. Přítomny jsou opět i licence na oblíbené evropské soutěže UEFA Champions League, UEFA Europa League, UEFA Europa Conference League. V minulém ročníku jsem trochu kritizoval, že má pouze tři desítky licencovaných národních týmů, přičemž některé oblíbené jako brazilský chybí. V letošním ročníku se na tomto nic nezměnilo, žádné nové licence národních týmů zařazeny nejsou, což je vážně škoda. Ve hře tak najdete 29 licencovaných mužských týmů a 14 ženských.

To bychom měli na úvod k licencím, v nich nějaké výrazné změny nečekejte. Na co se ale vývojáři s novým ročníkem dle svých slov hodně zaměřili, je samotná hratelnost. A musím jim dát za pravdu, protože letošní ročník těch novinek nabízí docela dost a na hratelnosti se to hned projevilo, mnohdy opravdu příjemně. Nejvíce propíranou novinkou je FC IQ, která dává hráči mnohem větší kontrolu nad strategickou stránkou hry, ať už přes rozestavení, herní styly nebo role hráčů na samotném hřišti. Ostatně už v úvodu hry vám legendární fotbalista a skvělý trenér Zinédine Zidane řekne, že správně zvolená strategie je klíčem k úspěchu. Nyní už tak prakticky nic nebrání tomu, aby se z vás stal virtuální José Mourinho nebo Pep Guardiola, který před každým zápasem kreslí na tabuli nejrůznější strategie.

FC IQ je zásadně spojena s rolemi hráčům na hřišti, což je něco, co bude fanouškům série Football Manager hodně povědomé. Nyní můžete v nastavení týmu každému hráči na hřišti změnit jeho roli, chování i úkoly na samotném hřišti, přičemž na výběr máte z několika možností. Z Cola Palmera jsem tak mohl přes jedno kliknutí udělat tvůrce hry nebo hráče, který bude hrát na křídle nebo se drát do středu. Nicolas Jackson zase může být klasický hroťák, který se do kombinace moc nezapojí, ale také daleko týmovější falešná devítka nebo předsunutý útočník. Brankář může být přikován na čáře, ale také se zapojovat více do rozehrávky, jako třeba Robert Sánchez z Chelsea, který si sem tam neodpustí nějakou tu hororovou chybu. Že by ta hra nakonec tak vzdálená od reality nebyla? A to jsou samozřejmě jen tři příklady.

Zajímavostí je, že máte u každého hráče dle počtu hvězdiček naznačeno, jak si s danou rolí rozumí a jaká je pro něj dle vývojářů a různých statistik ta nejlepší, ale to se nemusí nutně shodovat s tím, jak chcete hrát. Někdy je takto možné tým naprosto rozhodit a vytvořit pro soupeře dálnici až k vaší brance, jindy ale zvolená strategie a správné nastavení pozic hráčům může znamenat, že zaskočíte protivníka a lehce ho přejedete. Je to i dáno tím, že hráči na hřišti zvolenou taktiku a role docela dost striktně dodržují, aby vám jako trenérovi nevypadla z neplnění úkolů žvýkačka z pusy, což se hned projeví na jejich pohybu a chování. I když musím říci, že občas pořád zklame umělá inteligence, která si neodpustí nějaký ten prohřešek, hlavně v obraně, ale s tím už se musí u EA Sports FC počítat. Stejně tak mi přišlo, že rozhodčí jsou dost nekonzistentní a občas písknou naprostou krávovinu, zatímco kriminální zákrok odmění jen domluvou. Nepomáhali náhodou vývojářům rozhodčí z anglické ligy? Skoro bych řekl, že ano. 

Před vydáním se skoro vůbec neřešila jedna docela podstatná novinka v EA Sports FC 25, a tou jsou herní styly. Můžete si v nastavení zvolit klasický styl, který se v podstatě nijak neliší od toho, na co jsou hráči zvyklí. Rychlá spíše arkádová hratelnost, zároveň kolikrát dost přímočará. Druhý styl se snaží navodit jakousi simulaci, ačkoliv v uvozovkách, ale pravdou je, že na toto nastavení hra vypadá reálněji a blíží se skutečnému fotbalu, takovému, jakého známe z televizních obrazovek nebo stadionů. Pravdou je, že jsem si tento režim nakonec docela oblíbil, protože oproti klasickému je pomalejší, více v něm vyniknou jednotlivé role hráčů a zároveň je nutné více kombinovat a hledat skulinky v obraně soupeře. Navíc se mi líbí, že je možné si zapnout i vliv větru a počasí, což značně ovlivňuje chování míče a jeho trajektorii, což do hry přidává další nepředvídatelné situace. Režim simulace je z mého pohledu určitě krok správným směrem, solidně jsem se u něj po celou dobu hraní bavil. Potěší hlavně hráče, kteří chtějí trochu reálnější zážitek z hraní, který není až tak moc arkádový, jako tomu bylo doposud. Pokud by vám náhodou nevyhovoval ani jeden přednastavený styl, je možné si vytvořit skrze různá nastavení vlastní, což je určitě fajn, takže vám ve výsledku vznikne takový hybrid.

Seznam s herními režimy je na první pohled stejný jako u minulého ročníku, takže tu najdete turnaje, rychlé online hry, tréninky, nechybí Clubs, který byl mírně rozšířen, ale nejedná se o nic zásadního, a tak dále. Všímavější si hned všimnou, že chybí pouliční fotbal VOLTA. Když ho vývojáři před lety přidali do série FIFA, byl jsem z toho docela nadšený, v dalších ročnících ho ale nedokázali obohacovat o smysluplné novinky a dost stagnoval. I proto jsem ho vždy jen zkusil, abych zjistil, že se prakticky neliší od předchozích ročníků, jen se více nabalovaly mikrotransakce. Místo pouličního fotbalu vývojáři nabízí nově režim Rush, v němž se hraje 5 na 5. Jde o rychlejší, dynamičtější a akčnější fotbal, navíc na menších hřištích, ale s ovládáním a všemi charakteristickými prvky normálních zápasů. Novinkou je ale přidání modré karty. Když ji hráč obdrží, jde si na chvilku sednout po vzoru hokeje, což je zajímavý prvek, k němuž jsem ale ve skutečnosti spíše dost skeptický. Jinak ale mám pocit, že Rush je ve výsledku pouze trochu pozměněný pouliční fotbálek bez všech těch parádiček a triků na klasičtějších hřištích, který je jen doplňkem ostatních režimů jako Kariéra, Clubs nebo Ultimate Team, kde funguje docela dobře. K tomu se ještě dostanu. Jako samostatný režim ale Rush nemůže uspět.

Nejoblíbenějším režimem pro jednoho hráče v rámci série FIFA a nyní FC je bez debat Kariéra. V ní vývojáři už v minulém roce přidali několik zajímavých novinek, a ty nyní dále rozšiřují. Interakce s tiskem je v rámci Kariéry díky více odpovědím rozmanitější, přibyly spekulace ze sociálních sítí od známých insiderů (nechybí „Here We Go“ Fabrizio Romano), systém morálky sice byl drobně vylepšen, ale potřeboval by ještě dotáhnout, přidána byla ženská liga, no a vrací se i možnost najímat trenéry pro různé hráče nebo pozice na hřišti pro rozvoj hráčů. I v Kariéře je možné si všimnout zcela nového menu, které ale dle mého názoru je trochu nepřehledné a postrádá intuitivnost toho předchozího. Tohle je spíše krokem zpět.

Letos se vývojáři zaměřili v rámci kariéry hlavně na dvě klíčové novinky. První je větší taktická hloubka, kterou jsem zmínil už výše. Pokud byste ale chtěli nějaký jen základní předdefinovaný profil z loňska, je tu pořád ta možnost. Každopádně kdo chce, může mít nad jednotlivými hráči daleko větší kontrolu, stejně jako nad samotným zápasem. To je jistě fajn. Druhou novinkou je větší důraz starání se o juniory. S nimi se můžete postupně účastnit turnajů v režimu Rush, které krásně kariéru obohacují a dělají rozmanitější. Odměnou je pak zvedání atributů a tedy růst potenciálu jednotlivých mladých hráčů, aby se mohli stát v budoucnu třeba součástí A týmu.

Ve EA Sports FC 25 nemůže chybět ani kartičkový režim Ultimate Team, který je opět hodně o mikrotransakcích a stavění ideálního týmu, s nímž následně budete drtit soupeře. Letošní ročník přináší spíše jen několik drobnějších změn, mezi nimiž je třeba zmíněný režim Rush. I v Ultimate Team si tedy užijete soupeření pět na pět. Člověk by proto řekl, že má hra další možnosti, jak se dostat k odměnám, ale opak je pravdou. Abyste na nějaké odměny dosáhli, musíte nyní nahrát mnohem více času, což z tohoto režimu dělá dle mého názoru ještě větší pay-to-win záležitost než v minulosti, a tím se rozevírají více nůžky mezi platícími hráči a těmi, kteří už nechtějí do hry investovat. Ultimate Teamu se dotkla novinka v podobě FC IQ a hráčských rolí, dále vývojáři přidali skladování neobchodovatelných hráčů nebo vylepšený matchmaking, který by měl zajistit, že budete hrát proti hráčům na stejném levelu dovedností, a tak dále. Co ovšem stále chybí, jsou penalizace hráčů za předčasné odpojení nebo zdržování. To je takový problém přidat? Každopádně vývojáři UT obohatili spíše o menší novinky, které mají zpříjemnit hraní, nic revolučního nečekejte. On ale není popravdě důvod tento režim zásadně překopávat, když rozbitý není a každý rok v něm miliony hráčů utrácí peníze za kartičky. Vývojáři by šli sami proti sobě.

Pokud v něčem hra EA Sports FC 25 vyloženě září, je to vizuální zpracování. Hezčí fotbalovou hru v současnosti nenajdete. Modely velkého množství hráčů jsou maximálně detailní, díky obrovskému množství dat mají i realistické animace a kolikrát opravdu připomínají své reálné protějšky. Potěší i detailní stadiony plné diváků, krásné efekty a vůbec výborná atmosféra během zápasů, kterou podporuje výborné nasvícení, ozvučení a všechna ta doprovodná grafika. EA Sports FC 25 sice po vizuální stránce není nějaký obrovský skok kupředu, ale zase jde o hezčí a dotaženější hru, na kterou je radost pohledět.

Letošní EA Sports FC není žádnou revolucí, ale vývojáři dobře navazují na předchozí ročníky a přináší zajímavé menší novinky v rámci herních režimů a hratelnosti, které z hraní dělají zase o něco zábavnější a realističtěji vypadající fotbal. Potěšily mě hlavně herní styly a FC IQ s hráčskými rolemi, ale na druhou stranu umělá inteligence by pořád potřebovala dotáhnout, zklamal režim Rush, který sice vývojáři před vydáním hodně propagovali, ale nakonec je takový nemastný a neslaný, no a v Ultimate Teamu se ještě více tlačí na mikrotransakce, čímž vývojáři spíše odrazují od jeho hraní hráče, kteří už nechtějí do hry dále investovat. I tak si ale myslím, že je EA Sports FC v současnosti v dobré formě, ale je jen na vás, abyste si řekli, jestli vám zmíněné novinky stojí za docela drahý upgrade z minulého ročníku.