Recenzovaná verze: PlayStation 5/PlayStation 4

Jak už jsem zmínil v úvodu, Hitman 3 je velké zakončení novodobé trilogie, která má podtitul World of Assassination, takže přímo navazuje na události z konce druhého dílu. Pokud už nevíte, co v předchozích dílech stalo, tak vám vývojáři vše zrekapitulují, abyste byli v obraze. Nemusíte se bát, že byste byli vhozeni na konec příběhu a nevěděli, která bije. Každopádně v předchozích dvou dílech byl agent 47 i se svojí pomocnicí Dianou Burnwoodovou vysílán na vraždící mise tajemným člověkem v pozadí, přičemž každá vždy měla svoje menší příběhové pozadí. Vše se ale následně začalo propojovat a oba dva protagonisté si začali uvědomovat, že jsou součástí něčeho daleko většího, zlověstnějšího a hlavně probíhající války mezi mužem v pozadí a organizací Providence, která tahá za veškeré nitky. Třetí díl na tyto události navazuje a agent 47 s Dianou Burnwoodovou se spojili s Lucasem Grayem, aby jim pomohl organizaci Providence eliminovat, jíž ovládají ti nejmocnější a nejbohatší lidé na světě. Konečně se tak dostalo i na tuto v předchozích dílech trochu upozaděnou linku, která je dle mého názoru nesmírně zajímavá. Té jsou podřízeny veškeré nové mise, díky čemuž vykonané eliminace mají vliv na samotný příběh i jeho vyvrcholení, no a vývojáři nešetří ani několika velkými zvraty. Musím říci, že se Hitman loučí ve velkém stylu a po příběhové stránce opravdu nikoho nezklame.

V roce 2016 přišli vývojáři ze studia IO Interactive s přímo geniálním herním konceptem, kdy agent 47 byl vysílán na vražedné mise. Ty představovaly speciální sandboxové úrovně, v nichž bylo možné vykonat vraždu mnoha způsoby. Je ale pravda, že Hitman série vždy vsázela hlavně na stealth hratelnost, přičemž kreativní řešení různých situací společně s pečlivě naplánovanou vraždou bylo nejvíce uspokojující. Když plán klapl do posledního puntíku, zahřálo to u srdíčka, ale odrazilo se i ve finálním hodnocení mise. Kdo ovšem nechtěl jít nenápadnou cestou, mohl nepřátele potichu likvidovat, schovávat do skříní nebo se vydat rambo stylem a zanechávat po sobě potoky krve. Ano, šlo o relativně náročnou cestu, protože Agent 47 toho zase tak moc nevydrží, ale dalo se. No a tohoto konceptu se drží i právě vydaný Hitman 3, ale vývojáři základní dobře fungující koncept obohatili, vylepšili a hlavnímu hrdinovi přidali několik novinek, aby mohl své atentáty ještě lépe plánovat. Výsledkem je doposud nejpropracovanější a nejkomplexnější díl, který dává hráči naprostou svobodu a je pouze na něm, jak v sandboxových úrovních k  úkolům přistoupí.

Vývojáři připravili hned šest velkých úrovní, v nichž bude zabiják s čárovým kódem zabíjet předem dané cíle. Je pěkné vidět, že vývojáři postupem času nepřidávali jen více gadgetů, předmětů, převleků a zbraní hlavnímu hrdinovi, ale zároveň trochu měnili přístup k designu jednotlivých misí. Pořád je možné jen do misí nakouknout, najít si cestičku k postavě, která má být zavražděna, no a následně odejít. Tímto stylem hraní ovšem přijdete o hromadu vedlejšího neskutečně zábavného a kvalitního obsahu, jenž průchod obohacuje. Jako příklad uvedu hned druhou misi, odehrávající se na větším panství Dartmoor v Anglii. Dostavíte se ve chvíli, kdy se tam nachází nejen váš cíl, spolupracují s organizací Providence, ale zároveň se tam stala vražda jednoho z členů rodiny, kterou přijíždí místní detektiv vyšetřit. Než svůj cíl sundáte, tak si sami můžete na detektiva zahrát a pokusit se usvědčit vraha, čímž vývojáři vzdávají hold detektivkám od Agathy Christie. A to je jen začátek.

Líbí se mi navíc, že každá mise je naprosto odlišná, má originální atmosféru, design a prakticky i připravené možnosti, jak cíl zneškodnit tichou cestou, aby si toho vašeho ohavného činu nikdo nevšiml. Chce to jen pozorovat, jak se postavy chovají, a všímat si okolí. Některé cestičky vyžadují i vyřešení nějakého toho puzzlu, takže Hitman 3 určitě není hloupou akční hrou, u níž by bylo možné vypnout mozek. Ba naopak, vyžaduje neustálou pozornost, abyste si všímali i menších detailů, které kolikrát rozhodují o úspěchu či neúspěchu. Protože hra nabízí nepřeberní možnosti, jak mise projít, tak je velká i znovuhratelnost. Vlastně je zábava se do misí vracet, třeba s nově odemknutým vybavením a možnostmi, a pokoušet se je plnit jinak, případně v nich dokončit vedlejší linky nebo je vysbírat. Jak už jsem zmínil, misí je celkově šest, což je menší číslo, než bych si asi přál, na druhou stranu vše vývojáři vynahrazují právě velkou znovuhratelností, a je vidět, že dali přednost kvalitě před kvantitou, za což je chválím. Ano, jednotlivé mise se dají projít za nějakých šest hodin, ale dá se očekávat, že s hrou strávíte daleko více času, takže se jednoznačně vyplatí i za plnou cenu.

Asi jste si všimli, že jsem zatím hru Hitman 3 chválil. Vlastně ani nemám moc důvod něco vyloženě hanit, protože po stránce příběhu, hratelnosti i designu jde jednoznačně o nejlepší díl celé série, který fanoušky ani trochu nezklame. Co ovšem trochu skřípe, je bez debat umělá inteligence. Pokud hrajete tichým způsobem a moc na sebe neupozorňujete, nepřátelé jsou celkem bystří, a všímají si na vyšší obtížnosti i třeba krve na vašem oblečení. Tady AI funguje, jak má a nemám k ní moc výhrad. Kdy to ovšem začne skřípat, je v momentě, kdy spustíte poplach. To se na vás protivníci jen bezmyšlenkovitě vrhají a doslova si pro kulky skáčou, což není pro ně moc dobrou vizitkou. Navíc se ani moc nekryjí a o nějakém taktickém obkličování nemůže být řeč. Na druhou stranu jsou i tak nebezpeční, protože ve většině případů dokážou hlavního hrdinu udolat svým počtem a palebnou silou. Umělá inteligence je tam asi jedinou výraznější kaňkou na jinak skvělé akční hře.

Jak už jsem zmínil výše, Hitman 3 nabízí jedny z nejlepších úrovní v rámci celé série, které jsem si po celou dobu užíval a radostně hledal různé cestičky, jak splnit zadané hlavní i vedlejší úkoly. V minulosti platilo, že hra nabízí kromě hlavní příběhové kampaně i další herní režimy. V tomto Hitman 3 trochu ztrácí, protože vývojáři z IO Interactive se rozhodli odstranit méně hrané režimy a bohužel je nenahradili novými. Platí to třeba o multiplayerovém režimu Ghost, no a Sniper Assassin už není možné hrát v kooperaci, ale pouze jako sólo zážitek, pokud vlastníte hru Hitman 2 (mód není součástí Hitman 3). Že zrovna tyto režimy byly odstraněny, mi srdce nějak moc nerve, zvláště když vím, že do budoucna se počítá s dalším obsahem, hlavně v podobě časových Elusive Target misí, které mě donutí hru znovu zapnout a trávit v ní další večery. Co ale nechybí, tak jsou Kontrakty, které si můžete vytvářet, případně hrát ty od jiných hráčů.

Vývojáři z IO Interactive před několika měsíci oznámili, že spolupracují úzce se Sony na zakomponování speciálního módu pro virtuální realitu. Díky němu je možné projít všechny úrovně pěkně z vlastních očí, pokud si nasadíte headset PlayStation VR. Protože Sony nepodporuje u PlayStation 5 verzí her virtuální realitu, což je opravdu zvláštní a nepříliš logické rozhodnutí, musel jsem si do konzole PlayStation 5 stáhnout i PlayStation 4 verzi. Možnost navštívit úrovně pěkně z vlastních očí je někdy opravdu silný zážitek, a pokud doma headset máte a o hře Hitman 3 uvažujete, rozhodně doporučuji ho ve virtuální realitě vyzkoušet. Jde o pěknou ukázku toho, jaký má VR potenciál, ačkoliv Hitman 3 je bohužel limitován značně zastaralým hardwarem konzole PlayStation 4. Vizuálně sice neurazí a grafika dostačuje na to, abyste si připadali, že se nacházíte v Dubaji či na panství Dartmoor, ale po čase si začnete všímat, že hojně doskakují objekty, což zážitek dost nabourává. Ovládání je řešeno klasicky skrze DualShock 4 (ten je nutný pro hraní kvůli světelné liště), přičemž občas jsem s ním měl menší problémy a nepřišlo mi tak intuitivní, jak bych si představoval. Jak už jsem ale zmínil, VR mód určitě za vyzkoušení stojí a je příjemným doplňkem.

Na novodobé trilogii Hitmana se mi líbí, jak jsou všechny tři hry navzájem provázané a tvoří ve výsledku jeden velký ultimátní balíček, který musí vrchovatě uspokojit i ty nejnáročnější fanoušky. Jakmile si koupíte Hitman 3, budete mít přístup i k veškerým úrovním z předchozích dvou dílů, pokud jste se samozřejmě v minulosti zakoupili. Tyto úrovně jsou vizuálně upravené a mají nejnovější vychytávky z vylepšeného enginu, ale zároveň do nich můžete vlézt s nově nalezenými předměty a zbraněmi, čímž se ještě navýší kreativní možnosti v jejich průchodu. Hitman 3 je tak spíše platformou než s hrou, která v současnosti čítá hromadu úrovní, stovky předmětů i další herní režimy. Importování staršího obsahu do Hitman 3 je na můj vkus trochu krkolomnější, než by mohlo být. Na druhou stranu jsou s Hitman 3 kompatibilní verze her Hitman 2 a Hitman zakoupené nejen skrze digitální distribuci, ale také na Blu-ray disku, což je jistě fajn. 

Vývojáři se znovu rozhodli použít svůj vlastní Glacier engine, který poháněl už předchozí dva díly. Ten za poslední měsíce upravili a připravili pro příchod konzolí nové generace, na nichž Hitman 3 vypadá přímo úchvatně (PlayStation 5 verze běží nativně v 1800p, Xbox Series X verze nativně v 2160p a na Xbox Series S se musíte spokojit s 1080p s nižším nastavením detailů). Postavy jsou detailní a mají solidní animace, a špatně na tom není ani prostředí, které se díky výbornému nasvícení i nádherným efektům krásně leskne. Z vizuálního zpracování lepší dojem být nemůže. Ten je navíc umocněn tím, že hra běží po celou dobu stabilně při 60 snímcích, nesetkal jsem se s žádným viditelným poklesem. Velkou devízou hry na konzolích nové generace je i rychlé načítání. To trvá kolem šesti vteřin na konzoli PlayStation 5, což značně pomáhá experimentování. Kdykoliv si můžete hru uložit, zkusit nějaký postup, a pokud se akce nepovede, je možné se rychle vrátit skrze nahrání poslední pozice. Kvalitní je i ozvučení a hudební doprovod, a stěžovat si nemohu ani na dabing. Ačkoliv za vývojáři tentokrát nestál velký vydavatel a hru vytvořili prakticky na svoje náklady, na ničem nešetřili. Hitman 3 má stejné produkční hodnoty, jako předchozí díly. Možná i větší.

Vývojáři ze studia IO Interactive se loučí se svým zabijákem ve velkém stylu a servírují nám bez debat nejlepší díl Hitman série, který ohromí parádní stealth hratelností se spoustou možností, propracovaným designem všech úrovní i uspokojivým koncem příběhu, to vše je navíc zabalené do parádního vizuálního zpracování, a vývojáři si dali velmi záležet i na optimalizaci, takže hra šlape jako hodinky. Třetí Hitman skvěle odstartoval letošní rok a ani bych se nedivil, pokud by se na něj myslelo koncem roku, až se budou vyhlašovat různá ocenění.