S hrou Gravity Rush se vývojáři mazlili několik let, prakticky se na ní vrhli hned po vydání Playstation 3 remaku hororu Siren. Nejprve ji vytvářeli na Playstation 3, ale poté se rozhodli, že se více hodí na kapesní Playstation Vita, a nutno podotknout, že rozhodnutí to bylo správné. Japonští vývojáři vždy dokázali skloubit dobře napsaný příběh s hratelností a Gravity Rush je toho důkazem. Příběh sice není, kdo ví jak originální, od toho tu je ta druhá část, ale je dobře podán a navíc do hlavní hrdinky Kat se zakouká každý už na první pohled. Ta se hned na začátku probouzí se ztrátou paměti ve městě Hekseville, kde ihned potká černou kočku Dusty, která se stane na dlouhé hodiny její společnicí. Aniž bych chtěl spoilerovat, tak úkolem Kat bude jistit, kým skutečně je, a také porazit temnotu, která sužuje zdejší lid a samotné město. K vyprávění příběhu vývojáři použili pěkná komiksová okénka, s nimiž si vyhráli, takže nepůsobí rušivě, jako u jiných her od Sony. Zde perfektně zapadnou a přidávají na jedinečné atmosféře.

Celkově má Gravity Rush hned 21 kapitol s různorodými úkoly, u kterých se ani na moment nebudete nudit. Pokud půjdete na vše hopem, není problém hlavní příběhovou linku dohrát za nějakých 12 hodin. To je sám o sobě dobrý výsledek, každopádně město Hekseville nabízí i spoustu dalších možností, jak se vyblbnout. Především tu je několik desítek výzev, které spočívají nejen v likvidaci nepřátel na čas, ale je tu i spousta závodů, a ty než dohrajete všechny na zlato, uběhne pěkných pár hodin. U výzev ani tak nejde o skill, ale už na ně musíte mít hlavní hrdinku maximálně vylepšenou, jinak je ani nemáte možnost dát. Pokud splníte i všechny výzvy, můžete si na Playstation Store dokupovat další mise. Některé už jsou dostupné, další se objeví v následujících dnech, takže tím se životnost Gravity Rush ještě prodlouží.

Ačkoliv hlavní hrdinka ztratila paměť, hned na začátku se u ní vyskytne jedna pro hratelnost zásadní schopnost. Tou je umění vypnout gravitaci, aby se mohla vznést do vzduchu a plachtit po několik vteřin nad zemí. Takto se může Kat nejenom rychleji přesouvat mezi lokacemi, ale vypínání gravitace je důležité i pro souboje s nepřáteli, ale o nich až níže. Tuto speciální schopnost, na které hra staví, budete využívat po většinu času. Její zakomponování je plně intuitivní, jen co možná může dělat někomu menší problém, je občas dost neposedná kamera, která vynikne právě při letu nad městem, případně při soubojích s nepřáteli. Dá se ale na ní zvyknout, stejně tak na docela nezvyklé ovládání, využívající nejenom klasická tlačítka, ale i dotykový displej a gyroskopické senzory.

Co se týče nepřátel Navi, jedná se o speciální kreatury nejrůznějších tvarů a velikostí mající na sobě vždy body, které musíte zničit. Soubojový systém je celkem jednoduchý a nabízí jen několik komb pro boj na zemi nebo ve vzduchu, takže naučení jeho využívání je velmi rychlé. Možnost měnit gravitaci při soubojích nevyužijete jen na boje nad zemí, ale i na házení předmětů na nepřátele, případně další vychytávky, které se postupně naučíte. Na konci každé kapitoly na vás navíc bude čekat silný boss, přičemž souboje s nimi jsem si pokaždé užíval a jako třeba v sérii Metal Gear Solid, i zde patří vůbec k tomu nejlepšímu.

Pár vět bych zmínil o městečku Hekseville, protože jeho design je poctivě odvedenou prácí. Při jeho vytváření se vývojáři inspirovali současným Tokiem, které řízli viktoriánským Londýnem. I když má městečko ponurou atmosféru, na jeho ulicích se procházejí lidé, občas sem tam uvidíte utíkat nějakého toho klučinu případně obchodníka prodávat své zboží. Město díky tomu nepůsobí mrtvě a je radost se v jeho ulicích i jen tak procházet nebo v něm hledat tajná zákoutí s fialovými krystaly. Je jen možná škoda, že s lidmi na ulici není možné hodit řeč, dokonce ani s obchodníky. Větší interakce by jistě neuškodila. Nejen městečko má pěkný design, ale i všechny další oblasti, které postupně navštívíte. Některé mi svým designem dokonce připomněly nedoceněnou hru Folklore, na níž ostatně několik vývojářů rovněž pracovalo.

V předchozím odstavci jsem nakousnul levelovací systém. Na začátku toho hlavní hrdinka Kat moc neumí a je i více zranitelná. Během hraní ale budete sbírat speciální fialové krystaly, jichž je po celém světě několik tisíc. Za ně si poté v menu vylepšujete nejenom život hlavní hrdinky, ale i rychlost letu případně délku výdrže ve vzduchu. Také je důležité vylepšování bojových schopností. Slabší protivníky sice udoláte hned i na základní kop, ale u bossů si bez upgradů vylámete zuby. Protože levelování značně usnadňuje pozdější postup a má zde smysl, vyplatí se prozkoumávat každou úroveň i zákoutí města Hekseville, takže zde neplatí, že byste neměli motivaci úplně vše prošmejdit.

Co neskutečným způsobem hře Gravity Rush pomáhá a posouvá ji ještě o stupínek výše, je vizuálnípozlátko se svým jedinečným stylem, které si zamiluje naprosto každý. Nádherná stylizovaná cell-shaded anime grafika s pěknými detaily, je doplňovaná ještě hezčími komiksovými obrázky. Pochválit vývojáře musím i za povedené animace všech postav. Celá tato nádhera se navíc hýbe maximálně plynule, takže na poklesy frameratu zde nenarazíte ani jednou. Ostatně vývojáři na této hře pracovali několik let, takže mohli vše vyladit nejen ke své spokojenosti, ale i ke spokojenosti hráčů. Jen si tedy ještě mohli trochu pohrát s nahrávacími obrazovkami. Ty jsou na můj vkus až příliš dlouhé. Ještě lepší než vizuální stránka je nádherný soundtrack hodně čerpající z japonské kultury.

Gravity Rush je bez debat nejlepší Playstation Vita hrou, jaká se doposud objevila na trhu. Nejenže má originální námět, což se v dnešní době cení dvojnásob, ale také má zajímavý příběh a neskutečně návykovou hratelnost, díky níž se budete od hraní odtrhávat jen hodně ztěžka. Jako třešnička na dortu tu je vynikající audiovizuální zpracování, které vás pohladí po duši. Nyní už nehledejte nějakou záminku si koupit kapesní konzoli Playstation Vita, Gravity Rush si musíte zahrát.