Doom vždy stavěl především na akci a příběh odkládal až na úplně poslední kolej. Bylo to dáno především i tehdejší technologií, která neumožňovala vyprávět příběh v nějaké té větší hloubce. První Doom nás zavedl na Mars, kde společnost UAC experimentovala s teleporty a nechtěně otevřela bránu do pekla, ze které začali vylézat pekelníci nejrůznějších druhů. Do tohoto pekla na Marsu byl vyslán ten nejlepší mariňák, aby stvůry poslal tam, kam patří. Druhý díl s názvem Doom II: Hell on Earth na první díl přímo navazuje a jak už název napovídá, tentokrát se hra odehrává na Zemi. I tu totiž napadli démoni, takže o střety s nimi není nouze. Jak můžete vidět, tak příběh je opravdu prosťounký a jde o klasické klišé, abyste si mohli zastřílet.

Celkem nás ve druhém Doomu čekalo třicet úrovní, přičemž poté jsme se mohli dostat ještě do dvou bonusových. Co level, to tehdy mistrovsky zvládnuté dílo, které nemělo konkurenci. Všechny úrovně poté byly stavěny téměř stejně. Na začátku levelu jsme se vždy ocitli v prázdné místnosti, přičemž úkolem bylo posbírat všechny klíče, abychom si mohli odemknout poslední dveře, za kterými se skrývala páka k dalšímu levelu. To ovšem zase tak lehké nebylo, protože jsme se celou hrou museli prostřílet skrze stovky krvežíznivých démonů, jejichž design byl opravdu na výši. Asi takovým největším tahounem a nejznámějším nepřítelem v sérii Doom je Imp, který po nás házel ohnivé koule a vyskytoval se většinou v hojných počtech. Druhým nejčastějším nepřítelem poté byli vojáci. Nepřátel bylo pochopitelně daleko více. Zmínit můžeme třeba obtloustlého Mancubusu s děly, létajícího Cacodemona, kostru Revenanta nebo Arachnotrona, který měl mechanické čtyři nohy jako pavouk a obrovskou hlavu, která střílela laserové paprsky. Abychom tyto zrůdy porazili, měli jsme k dispozici opravdu obrovský arsenál zbraní. Základní motorovou pilu asi netřeba představovat, stejně tak dvouhlavňovou brokovnici nebo rotační kulomet. Dále jsme měli k dispozici i raketomet a novinkou byla zbraň BFG9000, která usmažila všechny nepřátele ve vašem okolí.

Po vydání hry Wolfenstein si John Carmack sedl a začal programovat úplně od začátku nový engine, na kterém postaví studio svoji budoucí hru. V té době nikoho ani ve snu nenapadlo, že nás čeká opravdu velkolepá grafická žranice, o které se nám ani ve snu nezdálo. Už první Doom tak dokázal, čeho je tento talentovaný vývojář schopný a později vylepšený Doom 2 engine byl toho jasným důkazem. Tehdy jsme mohli obdivovat opravdu nádherně designované úrovně, které ožily díky tehdy nekonkurovatené grafice. Z tohoto enginu se po vydání stal hit i mezi ostatními vývojáři a v této době začal id software své enginy licencovat, díky čemuž se stal jasnou jedničkou na tomto poli. To mu ostatně vydrželo dlouhá léta. V čem byl rovněž velmi povedený Doom 2, byla hudební a zvuková stránka. Zvláště zvuk dvouhlavňové brokovnice je něco, na co asi nikdy nezapomeneme.

Určitě se nyní ptáte, jestli si můžete tuto hru zahrát i na konzolích. Odpověď je na tuto otázku po posledních týdnech jednoduchá. Na PSone balíček s názvem Final Doom, který některé úrovně z druhého dílu přinesl, ale plná verze Doom 2 nikdy na konzole od Sony nezavítala. Přesto si mohou konzolisti zahrát Dooma 2 díky službě Xbox Live Arcade, kde nedávno vyšel. Ještě musíme říci, že verzí Doom na konzole vyšlo docela dost. Zmiňovali jsme už Final Doom, ale také vyšel první Doom na PSX a nesmíme zapomenout ani na Doom 64 na Nintendo 64. Jako poslední poté vyšel Doom 3 na Xbox i se svým dastadiskem. V tuto chvíli id Software připravuje čtvrtý díl a nedokážeme si představit, že by nevyšel na Xbox 360 a Playstation 3.

Doom II je právem označován jako jedna z nejdůležitějších akčních her v historii videoher. Id Software vytvořil ve svých kancelářích opravdu nezapomenutelné dílko, které hrál v mládí snad každý. Doom II ovšem nebyl ve své době chválen jen díky grafickému kabátku, který byl daleko před svojí konkurencí. Přinesl hlavně i vynikající hratelnost, díky níž si hru s chutí zahrajeme i dnes.