Recenzovaná verze: PlayStation 5

Je třeba hned na začátku zmínit, že hra Aliens: Fireteam Elite si opravdu na nic nehraje. Vývojáři ze studia Cold Iron od začátku slibovali rychlou kooperativní střílečku pro tři hráče, při níž ani na minutu nevychladnou hlavně zbraní. A to také dodali. Přesto se rozhodli svoji hru obohatit o příběhové pozadí. Aliens: Fireteam Elite se odehrává 23 let po původní filmové trilogii, kdy Ellen Ripleyová už svůj boj s Vetřelci dobojovala, ale to neznamená, že by zmizeli a lidstvo ve vesmíru neohrožovali. Hráč se chopí koloniálního mariňáka lodi UAS Endeavor, který musí řešit další velkou hrozbu. Od příběhu jsem popravdě zase tak moc nečekal a i proto nejsem zklamán. Je opravdu hodně jednoduchý, a ačkoliv má i několik zajímavých nápadů, slouží hlavně jako taková ta klasická omáčka, aby bylo možné popadnout zbraně a vydat se do akce. V tomto odstavci ještě zmíním, že hra vychází trochu překvapivě s českými titulky. Překlad je ovšem slabší a někdy svoji nekvalitou doslova praští do očí. Je vidět, že si s ním nikdo nedal moc velkou práci.

Loď UAS Endeavor slouží jen jako taková základna, kde je několik NPC postav, s nimiž je možné prohodit řeč, případně u nich nakoupit zbraně, doplňky a různé kosmetické blbosti. Jde ale také o místo, z něhož se budete vydávat na mise odehrávající se na velké rafinérii Katanga, ale také na povrchu i pod povrchem planety LV-895. V misích je nutné vždy splnit několik spíše jednoduchých a ne zrovna zajímavých úkolů (většinou jde o bránění), ale hlavně se prostřílet velkým množstvím protivníků ať už jde o Vetřelce nebo androidy. Velká kreativita se u vymýšlení úkolů zrovna neodehrála. 

Prostředí je ovšem celkem rozmanité. Zatímco rafinérie Katanga je klasické prostředí Vetřelců, připomínající základnu z filmu Vetřelci režiséra Jamese Camerona i různé kosmické lodě, charakteristické úzkými chodbami, větracími šachtami a hnízdy, tak planeta LV-895 svým designem dost připomíná film Prometheus nebo Vetřelec: Covenant. Nejvíce se mi líbily mise na rafinérii, protože samotné prostředí se k souboji s Vetřelci prostě a jednoduše hodí. Navíc design úrovní na planetě LV-895 mi přišel po většinu času opravdu slabý a vlastně i nezajímavý, bez nápadu a celkem odfláknutý. Tady vývojáři promarnili šanci přinést něco zajímavého, a třeba i originálního v rámci univerza. Prostor tu určitě byl.

Když jsem se poprvé pustil do kampaně, na střet s prvním Vetřelcem, vlastně Vetřelci jsem nemusel čekat příliš dlouho. Většinu kampaně jsem se setkával s řadovými vetřelčími vojáky, kteří jsou menší, rychlí, ale také nebezpeční, zvláště pokud se necháte obklíčit. Druhů Vetřelců je dle vývojářů 11 a zhruba to odpovídá. Během hraní jsem potkal řadové vetřelčí běžce (ti měli premiéru ve filmu Vetřelec 3), ale také třeba i velkého Trubce, jenž ve filmech bránil Královnu a vždy představuje obrovské nebezpečí, protože je rychlý, velký a má i daleko více života. Naštěstí se na něj dá připravit, protože svůj příchod doprovodí děsivým křikem. Nebezpeční jsou ale i třeba Plivači, kteří neustále plivou kyselinu. To je ale jen začátek, nechci vám tu jednotlivé druhy vyjmenovávat, abyste nepřišlo o překvapení. 

Kromě Vetřelců připravili vývojáři i další mimozemská monstra, jimž bude nutné čelit. Svým designem a vlastně i schopnostmi spíše připomínají monstra ze série DOOM, ale ve výsledku bylo celkem fajn se s nimi střetnout. V některých úrovních pak nechybí ani androidi, kteří také existují v několika druzích, ale musím říci, že střety s nimi jsou nejméně zajímavé, asi i z toho důvodu, že dost připomínají i díky zahrnutému krycímu systému klasické střílečky typu Gears of War než Vetřelce. Naštěstí těchto pasáží ve výsledku není zase tolik v rámci celé hry.

Umělá inteligence Vetřelců je asi taková, jakou byste od těchto xenomorfů čekali. Za každou cenu se k vám snaží dostat a rozsápat, taktiku či opatrný postup je něco, co jim absolutně nic neříká. Svoji převahu chtějí demonstrovat hlavně svým počtem. Někdy se tak na skupinku mariňáků vrhají po desítkách hlava nehlava i v úzkých chodbičkách, kde nemají proti vyzbrojenému komandu nejmenší šanci uspět. Musím říci, že i díky tomu je hra Aliens: Fireteam Elite zábavná a protože nikdy nevychladnou hlavně zbraní, nepřistihl jsem se, že bych se nudil. Dokonce bych řekl, že díky rozmanitému prostředí a možnosti zbraně upravovat, k čemuž se hned dostanu, hra nikdy nesklouzla do stereotypu, a to ani při opakování jednotlivých úrovní. Zatímco Vetřelci se moc nekryjí, ale také na druhou stranu moc nezasekávají v úrovních, ačkoliv je v nich dost překážek, tak androidi už nějakou tu inteligenci mají. Kryjí se za překážkami a snaží se lehce taktizovat. Ano, není to vrchol umělé inteligence, ale je fajn, že jen tupě nenabíhají pod hlavně zbraní jako jejich mimozemští kolegové. Co se mi sem tam líbilo, tak byly pasáže, v nich se na scéně objevili nejen androidi, ale i Vetřelci, takže každý šel po všem, co se hýbalo a vznikla hodně velká mela.

Hned na začátku hry si můžete vytvořit vlastního mariňáka, s nímž se pustíte do akce. Editor nabízí celkem dost možností, jak si ho vizuálně upravit, ale daleko důležitější je zvolení třídy. Vývojáři připravili pro Aliens: Fireteam Elite hned pět tříd - Střelec, Ničitel, Technik, Doktor a Průzkumník, přičemž čtyři máte odemknuté hned od začátku, pátá se vám odemkne po dohrání hlavní příběhové linky. Každá třída se liší nejen svým vybavením, ale také bonusovými možnostmi v boji. Já si nejvíce oblíbil Střelce, který nosí klasický samopal a může mít silnou brokovnici, ale také hází granáty a může zapnout na malou chvíli boost pro celý tým, díky němuž je snazší zaměřovat a rychle přebíjet. To se hodí hlavně v momentě, kdy se dostanou na scénu silnější protivníci. Hodně se do akce hodí i Ničitel, který může tahat těžké zbraně v podobě kulometů nebo plamenometů, a dokáže omráčit kolem sebe hlouček protivníků, pokud se dostane do úzkých. Technik zase má sice jen pistolku, ačkoliv docela silnou, ale dokáže neustále vytvářet věžky a tím podporovat celý tým. Řekl bych, že každá třída je něčím zajímavá a potřebná v týmu, zvláště když hru zapnete na vyšší obtížnosti. To už je od vás vyžadována i taktika a správná strategie, a vlastně už tu nejde jen o tu bezduchou řežbu, jako na začátku.

Každá třída má tedy své jedinečné zbraně, které je možné postupně vylepšovat o nalezené či zakoupené doplňky, ať už jde o tlumiče, zásobníky nebo zaměřovače a tak dále, možností je v tomto hodně a celý systém mi přišel propracovaný a až nečekaně komplexní. Každou zbraň je navíc možné následně i vizuálně upravovat, ať už jde o skin nebo potisky. V tomto Aliens: Fireteam Elite připomíná sérii Call of Duty. Jak navíc každou třídu levelujete, odemykají se vám postupně speciální perky, přidávající velké množství pasivních dovedností, které je následně možné vkládat do originálně pojaté tabulku. V ní perky musíte skládat jako v Tetrisu, což vypadá zajímavě, ale je dle mého názoru i celkem komplikované, alespoň na to, čím se snaží Aliens: Fireteam Elite být.

Hlavní kampaň hry není nějak extra dlouhá, vlastně ji lze na základní obtížnost s kamarády i umělou inteligencí proběhnout za nějakých pět hodin. Celá hra je pak stavěna na tom, že budete kampaň neustále točit dokola a snažit se ji zdolávat na vyšší obtížnosti, čímž je možné si odemknout lepší vybavení. Vyšší obtížnosti představují solidní výzvu, i vzhledem ke skutečnosti, že vás na ně dokáže Vetřelec sundat na jednu maximálně několik ran a není ani označený, navíc na vyšší obtížnosti je zapnutý i friendly fire. Věřím proto, že kdo má rád Vetřelce a hře i díky solidnímu gunplayi, dobře zpracovaným třídám a rozmanitému arzenálu zbraní propadne, dokáže v ní strávit následující týdny. Vývojáři navíc slibují i dodatečný obsah v rámci sezón, ale ten zatím nebyl přesně specifikován.

Z předchozího odstavce by se mohlo zdát, že hlavní příběhová kampaň je to jediné, co Aliens: Fireteam Elite nabízí, ale tak tomu není. Po jejím dohrání se odemkne speciální režim Hordy, v němž se musíte s kamarády bránit vlnám stále silnějších Vetřelců. Musím se přiznat, že jsem se od začátku na tento režim těšil, ale ve výsledku jsem byl z něj spíše zklamán. Jde totiž jen o střelnici bez větší hloubky, kde byste třeba stavěli věže, zátarasy a tak dále. Prostě jen stojíte na místě a pokoušíte se s týmem přežít před útoky Vetřelců, a jediná starost je dostatek nábojů, které je možné si sebrat kdykoliv v rohu mapy, případně lékárničky. Z tohoto režimu určitě šlo vymáčknout daleko více, a vlastně bych to i čekal vzhledem k tomu, že je Aliens: Fireteam Elite hra zaměřená primárně na kooperativní hraní s kamarády.

Vývojáři z Cold Iron Studios se rozhodli použít Unreal Engine společnosti Epic Games a určitě to nebylo špatné rozhodnutí. Na této léty osvědčené technologii se pořád dají vytvořit pěkně vypadající hry a Aliens: Fireteam Elite je toho důkazem. Prostředí lodí, stanic i planety LV-895 je detailní, Vetřelci různých druhů jsou správně děsiví a do toho vývojáři nešetří pěknými vizuálními efekty. Svým zpracováním hra rozhodně nezklame a jedná se o slušný nadprůměr, navíc po většinu času běží na mnou testované konzoli PlayStation 5 stabilně při 60fps. Jsou sice momenty, kdy framerate mi viditelně klesnul, ale těch není mnoho a věřím, že se na ně vývojáři v následujících týdnech ještě podívají. Stejně jako na některé drobné technické nedostatky a samotnou optimalizaci, protože sem tam jsem objevil nějaký ten bug. Největší souvisí asi s ozvučením. Dvakrát se mi stalo, že mi zvuk prakticky kompletně vypadl vinou memory leaku, což by se rozhodně dít nemělo.

Filmovou ságu jsem si zamiloval i pro její fantastický hudební doprovod. Pro Aliens: Fireteam Elite se vývojáři rozhodli, že filmovou hudbu nepoužijí a místo ní nahrají zcela novou, čímž pověřili hudebního skladatele Austina Wintoryho, jenž má na svém kontě hudbu k řadě spíše menším hrám. Bohužel musím říci, že se tento tah moc nezdařil, protože složil naprosto nezajímavou generickou hudbu, která nedokáže navodit tu pravou vetřelčí atmosféru. Pokud by vývojáři vzali pouze hudbu z filmů, která je naprosto geniální, dosáhli by daleko lepšího výsledku, a navodili by hlavně i tu pravou atmosféru. Hudební doprovod je u Aliens: Fireteam Elite opravdu zklamáním a nepochopitelným selháním. Alespoň ozvučení je dobré, zbraně mají ty správné zvuky z filmové ságy, přičemž Vetřelci křičí a vydávají děsivé zvuky. S ozvučením mohu být spokojen, určitě doporučuji pro lepší zážitek hrát se sluchátky na uších.

Univerzum Vetřelce mám opravdu hodně rád. U videoher s jeho licencí jsem se už ovšem několikrát nepěkně spálil. I proto jsem k Aliens: Fireteam Elite přistupoval maximálně opatrně a raději jsem se moc netěšil. A možná i proto jsem byl ve výsledku lehce překvapen tím, že jde o slušnou kooperativní střílečku, která fanoušky jako já neurazí, dokáže i potěšit a hlavně zabavit na několik večerů. Může za to hlavně solidní gunplay, velké množství Vetřelců a zbraní k jejich likvidaci, pět odlišných tříd vojáků, dobré ozvučení a ani to vizuální zpracování není špatné. Navíc na vyšší obtížnosti je nutné taktizovat a více spolupracovat, což jen přidá na zábavě. Ano, Aliens: Fireteam Elite má i několik nedostatků, a nejsem si jist, jestli dokáže udržet z dlouhodobého hlediska i přes slíbený nový obsah, ale i vzhledem k ceně nejde o špatnou investici. Zvláště, pokud máte rádi Vetřelce a dva stejně naladěné kamarády.