Bloodborne - dojmy z hraní

preview  16
Martin Šmíd, 26. 9. 2014 22:00
Před pěti lety vytvořil uznávaný herní režisér Hidetaka Miyazaki se svým studiem FromSoftware akční RPG Demon's Souls, které mnohé hráče zaujalo hlavně kvůli hardcore hratelnosti, která se značně lišila od toho, co se nám snaží většina herních vydavatelů servírovat. Možná i proto Sony hru vydala jen v Japonsku, protože nevěřila, že na podobný šok jsou připraveni i hráči v Severní Americe a Evropě. Oni ale byli, jak ukázalo pozdější vydání, navíc z Demon's Souls se stal velký fenomén a jedna z nejlepších PlayStation 3 her, kterou následně dobře doplnily dvě Dark Souls hry. Letos během E3 Hidetaka Miyazaki překvapil oznámením hry Bloodborne. My jsme si ji mohli zahrát a zde jsou dojmy.

Pokud Bloodborne sledujete, určitě víte, že se odehrává nebo bude alespoň většina odehrávat v městečku Yharnam, připomínající tak trochu viktoriánskou éru devatenáctého století. Městečko bylo známo pro svoje velké pokroky v lékařství, ale později v něm vypukla nákaza, lidi se proměnili v zombie a navíc epidemie proměnila v ohavné tvory i zvířata. Proto se do města a jeho okolí vydávají lovci, kteří s onou hrůzou bojují. Už po prvních krůčcích v demoverzi jsem si všiml naprosto parádního designu, městečko vypadá jedním slovem úchvatně. Zvláště když jsem hned po několika vteřinách začal lézt na vyšší místo a viděl za sebou jeho velkou část, a i když ho lehce zahalovala mlha, byl docela velký dohled. Ačkoliv se z videí může zdát, že jde jen o tunel, městečko má docela dost uliček a je možné jít jinačími cestičkami, prozkoumávat domy a další části, abyste našli třeba náboje, lékárničky a další věci, které se budou v bojích hodit. Rozhodně tedy nejde o lineární záležitost, alespoň jí demoverze nebyla. Navíc podle vývojářů se později otevřou další části v podzemích, ale i mimo město, které budou daleko rozlehlejší.

Prezentovaná demoverze na PlayStation Nation obsahovala čtyři bojovníky, kteří se lišili svými zbraněmi (u plné verze bude možné si bojovníka upravit k obrazu svému, jak to ostatně znáte ze Souls her). První měl klasický a hodně prezentovaný sekáček, druhý sekyru a k výběru byl i bojovník s obrovskou palicí. Všechny tyto zbraně mají dva režimy, mezi nimiž přepínáte pomocí L1, takže sekáček jde třeba rozložit, aby byl delší a zasáhl více protivníků najednou silnou ranou, ale na druhou stranu je v tomto módu pomalejší. Když je složen, je zase rychlejší s menším poškozením. Kromě těchto hlavních zbraní měl každý hrdina i pušku, kterou bylo možné protivníky odrážet a držet si je tak od těla. Asi nejde očekávat, že by pušku bylo možné používat jako hlavní zbraň, zvláště kvůli omezenosti nábojů, jde jen o jakýsi doplněk, který ale je hodně silný a dokáže kolikrát i nepřítele dodělat, což se hodí zvláště v situacích, když na hlavního hrdinu útočí více protivníků naráz. V demoverzi jsem mohl ještě sbírat molotovův koktejl, který dokázal protivníky zapálit, ale občas jsem ho hodil vedle a netrefil se, takže je třeba i dobře mířit, hra za vás automaticky nic neudělá. Je třeba zmínit, že Bloodborne bude obsahovat daleko více zbraní, třeba i meče, dýky nebo kopí, jen se zatím tedy neví, jestli bude možné je střídat. Na tuto odpověď ještě čekáme, ale dá se předpokládat, že možnost určitě bude.

Vývojáři podle všeho u demoverze snížili obtížnost. I tak můj hrdina dokázal zařvat u první skupinky protivníků. Obrazovek ohlašujících smrt tedy bude dost.

Už během oznámení na E3 vývojáři říkali, že hra bude daleko akčnější, soubojový systém přímočařejší jak v Souls hrách, na což jsem byl docela zvědav. Z videí totiž nikdy nejde poznat, jak na tom hra je, dokud ji nevyzkoušíte na vlastní prsty. Na první pokus jsem zkusil klasický hack and slash styl, takže jsem na protivníky nabíhal a zkoušel je eliminovat (někdo mluvil o nižší obtížnosti u demoverze). Prvního vesničana jsem s vypětím všech sil dal, i druhého, ale u první skupinky jsem vydržel několik vteřin a už se válel na zemi v kaluži krve. Bloodborne ukazuje, že ačkoliv vývojáři připravili dynamičtější soubojový systém, díky němuž můžete si třeba vrátit část zdraví po zásahu, pokud se vám podaří protivníka hned poté zranit, hra je pořád hodně hardcore, a naběhnout na protivníky nikdy nevede k úspěchu, pokud hodláte takto hrát, měli byste si nákup dobře rozmyslet.

Opět je třeba nutné uskakovat a počínat si hodně takticky, zvláště u skupinek protivníků. U většiny her, třeba u Assassin’s Creed, je to tak, že vždy útočí jeden protivník a ostatní podporují kolegu očima. To u Bloodborne neplatí, protože útočí vždy dva nebo tři v jeden okamžik. To má za následek, že když uskočíte, nemůžete hned automaticky zaútočit, protože útok může dělat další protivník, který se nachází v blízkosti toho druhého. Navíc když vás obklíčí a útočí najednou, není možné jim klást odpor, takže i na podobné situace je nutné si dávat velký pozor, a využívat nejen hlavní zbraň, ale i bomby nebo zmíněnou pušku. Samozřejmě, nikdy si nemůžete být jistí, že se z prekérní situace dostanete, ale šance na uniknutí a použití léčícího lektvaru se zvyšují. Není proto divu, že jsem hned rezignoval na akční postup a opatrně prozkoumával město, chodil pomalu jako v Demon’s Soul a na každý souboj se pečlivě připravoval.

Lov začne začátkem února příštího roku exkluzivně na konzoli PlayStation 4.

Po většinu demoverze jsem likvidoval nakažené vesničany, kteří k útokům používali prakticky vše, co jim přišlo pod ruce. Měli vidle, pochodně i klacky, občas někdo dokázal i vystřelit (zákeřný byl hlavně maník na kolečkovém křesle), takže nepoužívali nějaké klasické zbraně, ale i tak dokázali uštědřit velká zranění při troše nepozornosti. Trochu silnějšími protivníky jsou tlustí řezníci se sekyrami nebo kyji, kteří se nejlépe likvidují tak, že počkáte na jejich útok, uskočíte a následně když se chvilku nehýbou, zaútočíte. Demoverze obsahovala i další protivníky, jako přerostlé vrány, které mi ale moc problémů nezpůsobily, daleko silnějšími protivníky byli jakýsi vlkodlaci, kterým se pěkně vlnila srst, no a samozřejmě na závěr nechyběl ani boss, obrovský Cleric Beast, který jde pěkně zapálit, i když tímto se dost naštval a udělal se mnou rychlý proces.

Bloodborne je lehké si zamilovat i díky vizuálnímu zpracování, prostě se jedná o dost možná nejhezčí hru, jakou jsem na konzolích nové generace viděl. Všude jsou textury ve vysokém rozlišení, hlavnímu hrdinovi se krásně vlní plášť, na němž se může usazovat krev, když se dostane do potyčky s protivníky. Navíc parádní je osvětlení, ať už od pochodní, ale také měsíce, jehož svit se krásně odrážel od dlažebních kostek a vytvářel nezapomenutelnou atmosféru, přímo stvořenou pro lov monster. Jen občas se na malou chvíli snížil framerate, ale protože jde o několik měsíců starou alfaverzi a vývojáři na hře stále pracují, dá se předpokládat, že do vydání vše vyladí, ostatně slibují nejen nativní rozlišení 1080p, ale také framerate zamknutý na 30 snímcích.

I když jsem se zatím musel spokojit s vyzkoušením krátké demoverze, nemůžu být více nadšený. Bloodborne si mě hned získal svým výborným designem, pohlcující atmosférou, napínavými souboji a oslňující grafikou, která jednoduše překonává vše, co jsme doposud na nových konzolích viděli. Pokud se vývojářům povede vše podle plánu, bude Bloodborne obrovskou bombou, velkým system sellerem, který Sony očekává. Už u demoverze jsem si kolikrát řekl hlasitě WAU, a nevěřím, že by v plné tomu mělo být jinak.

Bloodborne

ps4
Sony Computer Entertainment, From Software
Datum vydání hry:
25. 3. 2015
Žánr:
RPG, Adventura
KARTA HRY
10/10

Komentáře