Recenzovaná verze: PlayStation 5

K velké smůle autorů letos vyšly už dvě silné akční hry stavějící na kooperaci s tématikou likvidace mimozemských přerostlých brouků. Zatímco já se královsky bavil u nedávného Warhammer 40 000: Space Marine 2, který se vývojářům ze Saber Interactive opravdu povedl, tak Kachlo začátkem roku likvidoval s kamarády hordy nestvůr v Helldivers 2, z něhož se vyklubal jeden z největších hitů za poslední měsíce. Tak velký, že to zaskočilo i vývojáře a vydavatele v podobě Sony. Konkurence je tak více než silná, a proto jsem byl docela zvědav, jak se mariňákům z Hvězdné pěchoty bude dařit. A jestli nepřichází pozdě.

Hra nabízí jakousi variaci na kampaň. Když jsem se to dozvěděl, byl jsem rád, že není jen o multiplayeru, ale ve výsledku jsem byl zklamán. Jde totiž pouze o tréninkový mód, v němž máte primárně s hrou seznámit a připravit se následně na multiplayerové vřavy. O příběhu nemůže být ani řeč. Jste tu jako bezejmenný voják, kterého si do jednotky vybral osobně Johnny Rico, což je původní hrdina prvního filmu. Dokonce k vám promlouvá hlasem herce Caspera Van Diena. Nicméně tento režim je prachsprostá nuda. Čeká vás 25 různých misí, které nejsou ani dobré a ani zábavné. Rovnou doporučuji se “kampani” vyhnout a pustit se do akce v multiplayerovém válčení.

Jste vrženi do akce ve first-person pohledu s dalšími 15 hráči, přičemž ihned začíná drsné zápolení s ohavnými brouky, které jsem jako fanoušek předlohy moc dobře znal. Jste rozděleni do 4 družstev po čtyřech mariňácích, no a v nich musíte postupně plnit svěřené úkoly. Na počátku můžete mít dojem, že vás bude na ty hnusáky až až, ale brzy budete vyvedeni z omylu. Brouků jsou doslova hordy, a pokud byste měli jen tak stát na místě nebo na hradbách a střílet do nich, tak dlouho nevydržíte. Těch neřádů je snad nekonečno. Klíčovou součástí hry je tak stavění, které známe z tower defense titulů. Přiznám se, že mám raději přímočařejší akci, kterou nabídl třeba už výše zmíněný Helldivers 2, než za pochodu stavět nové a nové prvky základny, navíc zde je vše značně omezeno, ale je to spíše otázka preferencí.

Starship Troopers nabízí 6 různých bojových tříd. Rozdíly jsou zejména v odolnosti a způsobu útočení, jinak je v boji od sebe příliš nerozeznáte. Doporučuji si prvních pár her vybrat vám vhodnou třídu a té se pak držet jako svého kopyta nebo politik svého koryta. Jakýkoliv posun u jednotlivých tříd vyžaduje poměrně značný grind, takže ve chvíli, kdy chcete vyzkoušet nového mariňáka, už budete značně ztrácet v postupu. Bohužel nemůžete měnit třídu během online mise, což je za mě dosti nešťastné.

Než se objeví brouci, máte vždy čas na to si připravit opevnění a základnu. Stavět můžete zdi, bunkry, věže, střílny a tak dále. Je až překvapivé, že jakákoliv obrana nevydrží příliš dlouho. Brouků je obrovské množství a přináší to dva velké neduhy. Jedním z nich je, že pokud máte postavenou zeď, po několika desítkách zabití už neuvidíte přes hordy brouků. Těla blokují výhled a situace je velmi nepřehledná. Další problém zaznamenáte u vyhodnocení zásahu. Hra má občas problémy s tím registrovat, že jste brouka trefili.

Hra měla možnost vycházet ze zajímavého univerza, ale bohužel to vývojáři trochu zazdili skutečností, že je ve hře pouze devět druhů nepřátel. Navíc se někteří z nich opakují, a to pouze v jiných barvách. Toto nemůžu autorům odpustit, že se nesnažili v některých případech využít i zajímavější protivníky, kteří se v rámci značky objevili, případně mohli vymyslet i zcela nové a překvapit tím fanoušky. Setkávat se takto budete stále dokola jen s určitými druhy, a pak na vás budou útočit granátníci, střelci atd. Tady vidím hodně nevyužitý potenciál. Celkem působivé ale je, že nepřátel jsou skutečně tisíce a doslova vám zaplní obrazovku.

V Extermination budete narážet na obrovský problém. Tím je nekoordinovanost týmu. Mnohdy to končí tak, že když dojde na extrakci, namísto aby všichni opustili prostor v evakuačních lodích, tak se promenádují okolo do poslední chvíle a misi splní sotva polovina. Často také budete narážet na to, že základna a opevnění se budují bez ladu a skladu. Mnohdy vedle sebe stojí 6 věží, přičemž půlka týmu stojí jen na dvou a pak se zbytek týmu krčí v jednom bunkru, přesto že má postavené další 3. Dost často tak jakákoliv týmovost postrádá smysl a vlastně se budete cítit jako na sólo misi. Tomu se dá určitě částečně předejít hraním s kamarády, s nimiž je možná komunikace. S náhodnými hráči je to kolikrát o nervy.

Vybírat můžete ze tří dostupných módů, což bohužel není mnoho. Nechybí typická varianta postupného plnění úkolů (AAC) a pak je tu režim Hordy (ARC), který hodně zpopularizovala série Gears of War, kde se bráníte proti vlnám nepřátel. Posledním dostupným režimem je Hive Hunt. Zde se vydáte do podzemí a budete likvidovat nepřátelská hnízda. Nejzábavnějším režimem je dle mého režim AAC. Hive Hunt má poměrně nesmyslně vysokou obtížnost a dost často končí neúspěchem. A pak je zde ARC, kde se bráníte, ale vyžaduje to otravný sběr zdrojů a při jakémkoliv nesouladu mezi hráči je problém v tom, že se vám obrana začne rozpadat pod rukama.

Extermination nepřidává ani to, že trpí značnými nedostatky. Už jsem zmiňoval, že je tu problém v registraci zásahů, ale je to mnohem horší. Často narazíte na grafické glitche a artefakty, které už by mohly být dávno odladěny tím, že hra je už od minulého roku na PC dostupná. Nezřídka se stává i to, že brouci se na vás vrhnou, pak se jim ale nechce a zůstanou stát na místě, aniž by je okolní boj zajímal.

Grafická stránka také není kdovíjaká a spíše připomíná tituly z rané éry PlayStation 4 od vývojářů třetích stran. Detailů tu příliš mnoho není a hra se čistě soustředí na to, aby běžela plynule i při velkém počtu nepřátel. To se sem tam nepodaří, ale jinak je minimálně obraz poměrně plynulý. Bohužel po dvou silných konkurentech v letošním roce působí Starship Troopers: Extermination jako chudý bráška. Tomu dopomáhají i lokace, kde se vše odehrává, které jsou nezajímavé a naprosto pusté. Vlastně v nich není nic zajímavého. Úplný opak třeba Helldivers 2, kde je možné mapy více prozkoumávat a nabízejí kolikrát nádherné scenérie a nečekané situace.

Autoři už nyní během vydání oznámili, že mají velké plány do budoucna, a rozhodně hru hodlají v následujících měsících podporovat. Už nyní lákají, že brzy se dočkáme nového bosse, nové planety, globálního počtu mrtvých brouků. V příštím roce nás čekají nové schopnosti a perky, 5 dalších levelů ke každé třídě a broučí jámy. Ve druhém čtvrtletí dorazí další nová mapa, nový brouk a druhá kapitola příběhové kampaně. Nyní je pouze otázkou, zda si hra dokáže hráče udržet, aktuálně o tom mám poměrně silné pochybnosti.

Aktuálně poslední hmyzí genocida není ani zdaleka tak dobrá, jak by mohla být. Hra se příliš snaží nacpat do solidní akce otravné a navíc nedotažené tower defense prvky, a ani v jednom režimu nepřináší dostatečnou satisfakci za likvidaci nepřátel. Nad průměrem ji drží některé povedené hry, když se vám sejde dobrý tým. Těch je ale poskrovnu a titul spíše využívá slavné licence k tomu, aby alespoň něčím zaujal. Tvůrci se budou muset hodně snažit, aby hra na konzolích brzy neupadla v zapomnění, protože konkurence toho nabízí podstatně více.