Pravděpodobně nejoblíbenější videoherní hrdina Mario je tu s námi už pomalu čtyřicet let, během nichž se dočkal obrovského množství her, které dnes už je opravdu těžké přesně spočítat. Navíc letos na jaře vtrhl i do kin ve slušném animáku, s nímž následně zbořil mnoho rekordů a došel si pro více než miliardu dolarů v tržbách. Na hrách s Mariem se mi vždy líbilo, že s každým dílem dokázalo Nintendo vymyslet nové jedinečné herní mechaniky, kterými obohacovalo výbornou a neustále vylepšovanou hratelnost. V posledních letech to platilo hlavně u 3D plošinovek s Mariem, které patří k tomu nejlepšímu, co se v tomto žánru objevilo. Ať už to byl Super Mario Galaxy, Super Mario 3D World nebo fenomenální Super Mario Odyssey. To 2D dobrodružství s Mariem jsme tu naposledy měli naposledy před jedenácti lety, když vyšel New Super Mario Bros. U pro nepříliš úspěšnou konzoli Nintendo Wii U, pokud nebudu počítat pozdější remaster na Switch nebo povedené editory Super Mario Maker (2015) a Super Mario Maker 2 (2019). I proto když Nintendo letos oznámilo hru Super Mario Bros. Wonder vracející se k 2D kořenům, hrozně jsem se začal na vydání těšit, protože jsem na původních dílech vyrostl. A nyní po dohrání mohu říci, že se čekání vyplatilo, protože jde o jednu z nejlepších a nejkreativnějších 2D plošinovek s Mariem, a zároveň i jednu z nejlepších her letošního roku.