Hráči i kritiky uznávaná Persona 5 je jedním z mála opravdových herních klenotů. Nebývá totiž zvykem, že by autoři věnovali tolik úsilí intenzitě příběhu, rozmanitosti prostředí, unikátní hratelnosti, stylové prezentaci, a spoustě dalších aspektů zakomponovaných umně v jeden komplexní celek. Proto nikoho nemůže ani překvapit, že se japonští vývojáři z Atlusu rozhodli zužitkovat popularitu své vlastní vize JRPG žánru v maximální prospěch, když v roce 2020 vydali v našich končinách rozšířenou verzi Royal a posléze o rok později přímé pokračování Persona 5 Strikers, koketující s akčním pojetím her na hrdiny. Co už ale nemálo fanoušků donutilo minimálně pozvednout obočí, je poslední přírůstek do rodiny v podobě roztomile vyhlížejícího spin-offu, lákajícího žánrovým zařazením do taktických RPG, jež v posledních letech u veřejnosti nabraly druhý dech po dlouhotrvajícím úpadku. Má vůbec šanci nová Persona 5 Tactica se zařadit po bok svých sourozenců jakožto prémiový díl, nebo s ním vývojáři narazili tak trochu do slepé uličky? Na to se pokusím odpovědět v mé recenzi.