Yakuza 2 se odehrává v roce 2006, tedy přesně rok po událostech prvního dílu. Hlavním protagonistou je opět Kazuma Kiryu, teď už bývalý gangster. Ten na konci jedničky opustil kriminální svět a rozhodl se žít poklidný život a starat se o malou Haruku. Skvělé je, že o prvním díle nemusíte vědět prakticky nic, jelikož se hned na začátku (po několika zatím nic neříkajících animacích) ocitnete na hřbitově, kde můžete zrekapitulovat své vzpomínky. Hra vám tak asi dvaceti minutovou animací odvypráví všechny důležité události, jež se před rokem odehrály. I tak je ale lepší si první díl zahrát, už jen proto, že se jedná o úžasnou hru.

Jen co se pustíte do hry, jistě si všimnete jednoho podstatného rozdílu, a tím je dabing. Tvůrci totiž naslouchali kritice prvního dílu a v pokračování nechali původní japonský dabing s anglickými titulky, za což jsme jim vážně vděční. Nejen, že je o poznání lepší, ale navíc ke hře mnohem víc sedne a ještě tak podpoří celkovou atmosféru. Co se týče příběhu, ten nebudu nijak rozmazávat, neboť se bezpochyby jedná o největší lákadlo hry, které může směle konkurovat i velikánům jako je Metal gear solid a v jistých aspektech je dokonce i trumfne. O nic hůře na tom není ani hratelnost. Přestavte si Final fantasy, přidejte Tekkena a špetku GTA a máte zhruba představu, jak to asi funguje. Tentokrát máte k dispozici dvě města. Jedno z minulého dílu a jedno nové, přičemž pobyt v nich se bude pravidelně střídat v závislosti na událostech. Ve městě máte také stovky možností, co můžete podniknout, a stovky postranních misí, jejichž splnění vám zabere více než 50 hodin. Samotný příběh ale také není nejkratší a na první dohrání mi zabral asi 18 hodin.

Cestování po městě však není vždy procházkou růžovým sadem. Často vám totiž zkříží cestu jeden z mnoha gangů, který vám dá většinou na výběr peníze nebo život. A i když vám dá hra v tomto případě na výběr, kdo by platil, když se může porvat a po sléze i vydělat? Kazuma je totiž opravdový mlátící stroj. I když se vám to na začátku možná nebude zdát, během hry se pořádně vypracujete. Pomocí nabytých zkušeností můžete vylepšovat jednu ze tří schopností a učit se tak nové chvaty, obranné manévry a hlavně si postupně zvětšovat health bar. Právě vylepšování postavy je velmi důležitým prvkem, protože ze začátku budete sice čelit jenom slabým bezvýznamným pouličním zlodějíčkům, ale na konci hry už proti vám stojí mafiáni s pistolemi. Bojový sytém je kapitola sama pro sebe. Od minulého dílu je rychlejší, zábavnější a hlavně vás už nebude štvát špatná kamera. Vylepšena byla taky tzv. Heat action, což je jakýsi ,,dokončovák”. Mlátiček jsem hrál na PS2 už skutečně hodně, ale žádná neměla bojový systém tak do hloubky zpracovaný a přitom jednoduchý a zábavný jako Yakuza 2.

Nakonec musím ještě vyzdvihnout výtečné grafické zpracování a naprosto parádní ozvučení. Všechny animace (a že jich je) jsou přímo v enginu hry. To ale hře nijak neubližuje. Modely postav vypadají opravdu věrohodně, vyzařují z nich emoce a po pár hodinách hraní poznáte, jak jsou jednotlivé charaktery rozdílné. Všemu ještě napomáhá již zmiňovaný výtečný dabing. K tomu si ještě přidejte skvělý soundtrack, který si můžete komplet poslechnout na youtube.

Celkově Yakuza 2 předčila má i tak obrovská očekávání a je tu zase důvod, proč ještě jednou oprášit PS2. Na hře není prakticky nic, co by jí nějak výrazněji ubíralo na kráse a jedná se tak o jeden z největších hitů minulé generace konzolí.