Jak již bylo řečeno, WRC 4 je jedinou hrou s oficiální licencí WRC na trhu, a proto se ve hře můžete těšit na její plné využití. Co to znamená v praxi? Kompletně licencovaná jména, závodní týmy, oficiální tratě WRC soutěže, autentická doprovodná videa, menu nabídky, v jejichž pozadí se promítají nádherné záběry z reálných závodů WRC, či oficiální reklamy na jednotlivých tratích. To nejdůležitější pak představuje více než 70 rallye tratí, které jsou rozesety po 13 zemích světa (Španělsko, Německo, Mexiko, atd.), a pětašedesát licencovaných vozidel světových značek (Peugeot, Škoda, Subaru, atd.). Licenci Milesone dotáhli ještě o kousek dál, a tak v nahrávacích časech mezi závody můžete pročítat reakce vašich rivalů na daný závod či emaily od kolegů z týmu.

WRC 4 nabízí klasické spektrum herních módů – je tu rychlý závod, v němž jste během mžiku vrženi do náhodně vybraného závodu za náhodný závodní tým; rallye závod, kde si budete moci zvolit tým, za který chcete závodit, a lokaci, kde se závod pojede; šampionát, jehož délku si můžete libovolně upravit na jeden, dva či tři dny; a kariéra, která je vyvrcholením celé hry – od píky budete stoupat různými soutěžemi (Junior WRC, WRC 2) až k samotnému vrcholu nejvyšší třídy WRC 3. Kariéra je klasická a od posledního ročníku nedoznala moc změn. Prakticky žádné. Od předchozího ročníku zmizel arkádový režim, v němž jste se mohli vyřádit sbíráním bodů, takže nabídka je nyní o něco chudší. Vedle režimů pro jednoho hráče nechybí multiplayer, který je bohužel redukován na nezajímavé závodění s časy vašich kamarádů.

WRC 4 je závodní hra, a pro ty je vždy klíčové, jakým způsobem funguje jízdní model, v případě rallye hry je to pak dvojnásob. Jízdní model nejnovějšího ročníků WRC série zůstal prakticky nezměněn od ročníku předchozího. Stále se pohybuje na hranici arkádovosti a simulace, aniž by se k něčemu přikláněl více. Základním pravidlem pro každého zkušenějšího závodníka je nutnost vypnout veškeré asistenty, teprve tehdy se pro něj stane WRC 4 alespoň trochu hratelné. Asistenty (jako je pomoc při brzdění, udržování stability vozidla, či automatická převodovka) uvítají především nováčci a příležitostní hráči. Ti zkušenější naopak ocení, že během zastávek v rallye stanech budou moci upravovat všechny možné detaily týkající se nastavení vozidla – pružnost tlumičů, citlivost ruční brzdy atd.

I když si ale vše vypnete, Auto jako takové po závodním povrchu prostě a jednoduše plave. Je to čitelné především při pohledu zpoza auta, kdy zcela zřetelně poznáte, že auto se nechová jako v reálu. Pakliže si zapnete pohled z kokpitu, WRC 4 působí mnohem věrohodněji, ale ani tak to není nijaký zázrak a vždycky budete mít pocit, jako byste jezdili s člunem než s autem. Největším problémem je, že auto v podstatě nereaguje na jednotlivé povrchy – na sněhu to totiž klouže úplně stejně jako na bahně. O výmolech a dírách na silnici (které v Richard Burns Rally mohly znamenat konec závodu) ani nemluvě. Výzvou jsou pak spíše jednotlivé závodní trasy a jejich design než jednotlivé povrchy.

Tratě jsou navrženy všelijak, jen ne dokonale - některé (například tratě v Mexiku) působí neuvěřitelně hole, jakoby se tam snad pár minut před závodem odehrála apokalypsa, která smetla veškerý okolní život. Jsou tu ale i tratě (třeba ty ze Švédska), které disponují solidní propracovaností. Celkově lze o tratích prohlásit, že jsou co do propracovanosti opravdu nemastné a neslané, a jejich koridorovitý design nepotěší. Závodit se bude na různých povrzích – od klasického německého asfaltu, přes španělský písek až po severské ledovky, jež jsou ze všech stran obklopeny stromy a haldami sněhu, které znesnadňují jízdu. I proto patří severské závody k těm nejzajímavějším.

Od jízdního modelu můžeme plynule přejít k hodnocení technického zpracování. Série jako taková nikdy nedisponovala krásnou grafiku, vždy byla o mílové kroky vzadu za Dirt od Codemasters, a měřítkem pro jednotlivé díly tak spíše byly fráze jako: už je to lepší než minule nebo není to až tak hrozné. To platí i o WRC 4 – zas tak hrozné to není a od minule je to také o chlup lepší – třeba sluneční paprsky, které projdou skrze sněhem zapadané stromy, umí potěšit. I modely vozidel – především v replayi – vypadají docela solidně. Stále tu však straší všudypřítomná nedodělanost (okolní prostředí a detaily), rozplizlé textury, přeskakující stíny, hluchost, holost, plochost, šeď a nevýraznost.

Pochvalu si Milestone zaslouží za ozvučení. Zvuky motorů totiž konečně nepůsobí jako na rychlo vytvořené ve studiu, nýbrž jako zvuky opravdových koňských sil rallye plechovek. To platí i o doprovodných zvucích – například šramocení písku pod koly, ozvěna motoru v tunelu, klapající na vlásku visící spoilery a tak dále, to všechno působí věrohodně. Plus mají autoři i za výběr atmosférické hudby k menu nabídkám a autentické namluvení hlasu spolujezdce, který nejen že přesně diktuje cestu, nýbrž i reaguje na aktuální dění – třeba karamboly.

WRC 4 není hra, kterou si nesmíte nechat ujít. Zalíbení v ní najdou jen skalní fandové rallye, kteří ocení licenci, dokážou se oprostit od slabého technického zpracování a jsou schopni přehlížet nedodělky a chyby v oblasti jízdního modelu. Milestone očividně příliš těží ze samotné licence a zapomínají, že by měli vylepšovat i hru samotnou, protože ta od posledního ročníku neudělala význam krok kupředu. Proto je letošní ročník WRC spíše zklamáním, protože slibně nastartované inovace z minulého ročníku nikam neposunul. Vysvětleni je však nasnadě – kde chybí konkurence, chybí snaha. A to je velká škoda.