Testovaná verze: PlayStation 4 Pro

Ihned po spuštění se seznámíte s Retrem, tedy vlastním jménem Marcusem Hollowayem, kolem kterého se točí celý příběh. Systém sledování lidí CtOS z prvního dílu se osvědčil, a tak se k jejímu využívání připojuje stále více měst, San Francisco nevyjímaje. Marcus se stává obětí tohoto sledovacího systému jelikož je neprávem obviněn ze zločinů, které nespáchal (ano, zní to jako klišé z jakéhokoliv filmu z vězeňského prostředí, ale je to tak). Proto se rozhodne, že svou identitu vymaže kompletně z databáze. Při této akci ho pozorují členové organizace DedSec, tedy skupinka hackerů snažících se bojovat proti společnosti Bloom a CtOS. Samozřejmě se mu to podaří a je tím i přijat mezi ostatní členy DedSecu. Těmi jsou celkem zajímavá a různorodá partička lidí, které nejlépe vystihne slovo geeci. Potkáte Sitaru, mladou slečnu, která má na starost design všeho kolem organizace. Poté bláznivého Wrenche, tichého Joshe a nepříliš výrazného Horatia. Každý z nich má potenciál vás zaujmout, čímž neříkám, že tyto charaktery sednou všem, ale v porovnání v prvním dílem mají alespoň nějakou tvář a zapamatujete si je. K příběhu žádné podrobnosti prozrazovat nebudu, abych vás nepřekvapil o překvapení, ale nemusíte se bát, že by vás úplně nudil - není to to hlavní, co ze hry dělá výborný titul, ale rozhodně neurazí.

Stylizace a celková grafická kvalita nenadchne ale je naprosto dostačující. Tím, že se titul odehrává v prosluněném San Franciscu, které hraje všemi barvami, vypadá hra lépe, než ve skutečnosti je. Nicméně framerate byl na mém PlayStationu 4 Pro stabilní a nekolísal ani při jízdě ve vysoké rychlosti, objekty jsou dostatečně ostré a myslím si, že tvůrci vybrali správné místo. Samozřejmě nemůžou chybět ikony tohoto města, jako je most Golden Gate, proslulá věznice Alcatraz či typické otevřené tramvaje. Je vidět, že se vývojáři snažili zasadit hru do dnešní doby i chováním postav - mnoho obyvatel se fotí se selfie tyčkami, na výběr je opravdu hromada moderního oblečení, na svém mobilu si můžete tvořit playlisty a zbraně? Žádné trapné nakupování v obchodě, ale veškeré zbraně si můžete vytisknout na vymakané 3D tiskárně!

U gadgetů ještě na moment zůstaneme, protože jich má Marcus v rukávu více! Především se jedná o drona, který vám často pomůže si před vstupem do zakázané oblasti vše prohlédnout pěkně z jiné perspektivy. Samozřejmě také pomocí něho můžete označovat nepřátele, abyste znali jejich polohu, a také skrze něj můžete hackovat. Stejnou funkci nabízí i autíčko na dálkové ovládání (velmi podobné tomu v Rainbow six Siege). Hlavně s dronem jsem si však často zalétal jen tak pro zábavu, podívat se kolem sebe, vyfotit si pěknou scenérii nebo pomocí hackování způsobit hromadnou autonehodu. Právě možností hackování je tentoktár opravdu mnoho - kromě těch, které se objevili již v prvním dílu, jako je ovládání semaforů či různých vjezdů do garáží můžete nově například ovládat jakékoliv vozidlo - může na váš povel jet dopředu, coufat či zatočit, a to se hodí hlavně při honičkách s policií. Ta je totiž velmi zákeřná a opravdu není vůbec snadné jí uniknout. Pokud jen pojedete a budete spoléhat, že se někde schováte, vyjde vám to jen málokdy. Je potřeba využívat všechny možnosti hackingu, abyste se zbavili všech dotěrných aut.

Ačkoliv je ve hře mnoho zbraní, které můžete využívat, já si téměř celou dobu vystačil s paralyzérem, který máte již od začátku. Nějak mi prostě k Marcusovi zabíjení nesedí, není to typ drsňáka, který vtrhne do budovy a rozstřílí vše, co se hne. Raději jsem volil stealth postup a většinu misí vyřešil pomocí hackování, kamer, dronu a právě paralyzéru, který protivníka pouze uspí. Nicméně pokud opravdu máte nutkání vystřílet celé město, samozřejmě můžete. Pocit ze střelby je dobrý a nijak nevybočuje z dnešního průměru městských akcí, ale pokud se budete chtít vžít do role mladého hackera, který se vyzná v počítačích, ale střílení zná tak maximálně z her, během hraní vaší vinou nezemře moc osob. Což je dobře a kvituji toto rozhodnutí vývojářů, jelikož byste se připravili o mnoho zajímavých možností jak mise plnit a hra by tak ztratila většinu svého kouzla.

Co se mi líbí opravdu hodně a Ubisoft za to chválím, je možnost postupného plnění jednotlivých misí. V telefonu (do kterého si mimochodem musíte všechny aplikace opravdu stahovat z jakéhosi Appstoru - na začátku v něm nemáte ani mapu, dokud ji nestáhnete) je aplikace DedSecu, ve které jsou všechny mise, které můžete aktuálně plnit. Vy si jednu z nich vyberete, splníte první část (například zavirovat počítač nějakého lumpa) ale poté s klidem můžete vybrat jinou misi a začít plnit tu. Po čase se opět vrátíte k té předchozí a dokončíte zbytek úkolů - moc se mi líbí, že není nutné misi dokončit celou naráz nebo jí poté opakovat od začátku.

Kromě příběhu je město plné i různých aktivit, na kterých se můžete zaseknout na velmi dlouhou dobu a prodlužují trvanlivost celé hry počínaje focením selfíček na turisticky oblíbených a zajímavých místech, přes parádní závody dronů a motokár až po možnost dělat taxikáře, kdy každý zákazník má jiný požadavek - některému jde jen o čas a je jedno, zda dodržujete předepsanou rychlost a dalšímu záleží hlavně na tom, aby zůstal v celku. Momentálně již funguje i multiplayerová část hry, kterou byli nuceni tvůrci vypnout, jelikož po vydání nefungovala tak, jak by měla. Nicméně nyní se už dostanete do všech jeho částí. První z nich je online kooperace, kdy se připojíte do hry jiného hráče (ať už některého z vašich přátel či náhodně) a plníte společně různé mise. Druhým módem je takzvaný Lovec odměn, kterému jsem však nepřišel na chuť. V tomto režimu se stáváte buď lovcem, nebo lovenou zvěří - jeden hráč je pronásledován policií, které pomáhají další tři hráči. Pokud pronásledovaný hráč unikne, vyhrává, pokud ho však dopadne některý z pronásledujících hráčů, je vítězem naopak on. Posledním a velmi zábavným online módem je Hackovací útok, neboli Invaze. V té vás hra připojí do hry jiného hráče, blízko k němu a vy máte za úkol nahackovat jeho mobilní telefon aniž by vás odhalil. On je upozorněn, že se někdo pokouší dostat do jeho zařízení a má několik minut na to, aby pachatele našel. Na mapě samozřejmě vidí kruhovou oblast, ve které se oba nachází a ať už pomocí drona, kamer či svých nohou se snaží odhalit, která z postav je hacker. Když se mu to podaří, může ho zneškodit a je vítězem on, pokud však útočníka včas neodhalí, prohrává. Tento režim byl přítomný již v prvním díle, ale baví i nyní. Jedna hra nezabere více než pár minut a pokud se někdo pokouší hackovat vás, opět to přidává na zábavnosti celé hry, jelikož musíte okamžitě přestat se vším, co právě děláte a musíte začít hledat pachatele.

Jak jste již jistě z textu poznali, Watch Dogs 2 se mi trefila do vkusu. Jedná se o zábavnou open worldovou hru, ve které se můžete ztratit na desítky hodin a stále budete mít co dělat a to je přeci to, oč nám všem jde - abychom dostali hru, která nás prostě a jednoduše bude bavit. Nebojím se říci, že tento titul patří mezi nejlepší, které jsem letos hrál, a vy určitě můžete zahodit veškeré obavy, které jste měli kvůli vašim dojmům z prvního dílu a dvojku rozhodně vyzkoušejte! Výborně zpracované San Francisco, zapamatovatelné hlavní postavy, slušný příběh, opravdu mnoho možností hackování a využívání gadgetů je to, proč jsou Watch Dogs 2 tak dobrým titulem. Grafika samozřejmě mohla být o chlup lepší a jízdní model mě moc nesedl, což však může být pouze subjektivní dojem.