Recenzovaná verze: PlayStation 4 Pro

S Trine 4: The Nightmare Prince se vrací i všichni oblíbení hrdinové, takže tu je opět zlodějka Zoya, čaroděj Amadeus a rytíř Pontius, na které čeká další pohádkový příběh, v němž se tentokrát vydají hledat prince Celiuse. Ten propadl temné magii a může za to, že po světě ožívají různé norní můry, ostatně na to poukazuje i podtitul samotné hry. No a tomuto řádění musí hlavní hrdinové zabráni. Příběh  základu jednoduchý, ale díky dobře napsaným postavám či zdařilému vyprávění to moc nevadí. Sem tam přijde i nějaký ten menší zvrat, ale je jasné, že příběh je tu jen taková menší záminka, aby se mohli zmínění hrdinové dát dohromady a vydat se na další společné dobrodružství. V tomto odstavci je třeba dodat, že hra obsahuje na konzolích PlayStation 4, Xbox One a Nintendo Switch českou lokalizaci formou titulků, takže si příběh může užít naprosto každý. Za českou lokalizaci relativně malé nezávislé studio chválím.

Jak už jsem řekl výše, Trine 4: The Nightmare Prince se vrací do 2.5D zpracování, takže pokud jste hráli první dva díly, naprosto víte, co od hry čekat. Vývojáři tady trochu jeli na jistotu a nechtěli po předchozím nezdaru moc riskovat. To je logické. Máme tu tedy před sebou opět plošinovku odehrávající se v několika kapitolách, v níž budeme prozkoumávat nádherně navržený svět s jedinečnou atmosférou. Navrhovat nádherné a dech beroucí 2.5D úrovně vývojáři ze studia Frozenbyte vždy uměli a zde tomu není jinak. Jednotlivé úrovně jsou navíc rozmanité a neopakují se. 

Každopádně aby se hlavní hrdinové mohli dostat až k samotnému princi, musejí zdolat řadu překážek. Trine 4 by se dalo jako první dva díly prakticky rozdělit na dvě části. Tou hlavní je řešení všelijakých chytře navržených hádanek, během nichž využijeme schopnosti všech tří hrdinů. Řešení hádanek patří asi k tomu nejlepšímu, přičemž u nich musíte zapojit mozek a chvilkami i přemýšlet, jak vše vyřešit. Ačkoliv jsem se sem tam zasekl, tak hádanky nejsou při hraní v jednom zase tak složité a těžké, že by vás zdržely na delší čas. To může být pro zkušenější hráče trochu zklamání, ale hra má díky tomu alespoň slušné tempo až do samotného finále.

Jak už jste pochopili z předchozího odstavce, důležitou roli hrají samotní hrdinové, mezi nimiž jde opět přepínat. Každý hrdina má zcela odlišné schopnosti a dohromady tvoří zkušený tým, který si poradí s každou překážkou. Velmi důležitým členem týmu je čaroděj Amadeus, který je určen primárně pro řešení logických hádanek, protože v boji moc neobstojí, vlastně skoro vůbec. Umí vyčarovat kvádry, případně přemisťovat některé předměty. Zlodějka Zoya se neobejde bez svého luku, jenž má tentokrát několik druhů šípů. Může tedy protivníky zmrazit, případně tak učinit i s pohyblivými plošinkami, ale ke slovu se určitě dostanou i ohnivé či normální šípy. Navíc umí překonávat větší propasti skrze svoji kotvičku s lanem, případně s ním spojovat předměty. Posledním v partě je rytíř Pontius, který je takovým tím hlavním bojovníkem, ale umí se zapojit i do řešení hádanek, ať už třeba díky svému štítu nebo schopnosti vrážet do různých předmětů a ty následně vymršťovat. Každý hrdina je tedy důležitý a většinou při řešení hádanky musíte mezi nimi přepínat a kombinovat jejich schopnosti, abyste se posunuli dál. Tato formulka stále funguje skvěle a popravdě se ani nedivím, že vývojáři nechtěli připravit nějaké větší změny. Přidali jen hrdinům několik nových schopností, které si postupně odemykáte skrze jednoduchý strom s dovednostmi.

Jenom o řešení hádanek ale Trine 4: The Nightmare Prince určitě není, protože mezi nimi sem tam dojde o na boj, do něhož se nejvíce asi zapojuje rytíř Pontius. Není divu, protože má svůj ostrý meč a dokáže pár seky zneškodnit prakticky cokoliv. Oproti předchozím dílům je ale v boji i použitelnější Zoya, a vlastně někdy je i vyžadována kvůli svým zmrazujícím nebo ohnivým šípům. Nepřátel je několik druhů. Souboje s nimi jsou většinou spíše jednoduché a nepředstavují moc velkou výzvu. Jsou spíše jen takovou tou výplní, abyste si odpočinuli od logických hádanek. Co ovšem je daleko lepší a zajímavější, tak jsou bossové. Těch sice moc není, ale každý je unikátní a vyžaduje jinou strategii. Zatímco jednoho udoláte spíše hrubší silou a svými hbitými prsty, dalšího skrze náročnější hádanku. Souboje s bossy se mi v Trine 4: The Nightmare Prince hodně líbí.

Trine 4: The Nightmare Prince není pro zkušenější hráče nějakou velkou výzvou, ať už jde o hádanky nebo souboje s protivníky. Jde ale o příjemnou pohádkovou plošinovku, která vydrží na nějakých šest nebo sedm hodin, což při stanovené ceně není vůbec špatné. Navíc se můžete do jednotlivých levelů pustit znovu, abyste je vysbírali a třeba i splnili všechny trofeje či achievementy. Rovněž je možné zapnout kooperativní režim. Překonávání hádanek s kamarády do všeho vnáší potřebný chaos, komunikaci a následně i zábavu. Navíc některé hádanky jsou v režimu kooperace upraveny, aby více vyhovovaly tomuto způsobu hraní. Někdy tak, že jsou oproti části pro jednoho o něco obtížnější. Pokud tedy od Trine 4: The Nightmare Prince chcete trochu větší výzvu, kooperace režim je přesně to, do čeho byste se měli s kamarády pustit. 

Už když se podíváte na okolní obrázky, je jasné, že Trine 4: The Nightmare Prince je pěkně vypadající hrou. O úrovních se spoustou nádherných detailů jsem už psal výše, ale vývojáři nešetří ani nádhernými efekty. Čtvrtý Trine zaujme svoji vizuální stránkou od první minuty. Vývojáři nezapomněli ani na optimalizaci, takže se hra po celou dobu hýbe svižně, nezaznamenal jsem žádný problém. Jen sem tam trochu probliknou textury, případně se mi jednou stalo, že se mi nedočetl objekt, ale tyto drobné nedostatky jsou opravdu jen ojedinělé a třeba si jich ani nevšimnete. To naopak hudební doprovod je zdařilý. Vývojáři používají několik skladeb z předchozích dílů, včetně hlavního tématu, ale připravili i několik nových.

Po nepovedeném třetím díle je Trine 4: The Nightmare Prince pro celou značku velkým návratem na výsluní. Máme tu před sebou příjemnou 2.5D plošinovku s důmyslně navrženými hádankami, u nichž je nutné přemýšlet, třemi zábavnými hrdiny i zdařilými souboji s bossy. Hru pak i velmi dobře obohacuje kooperativní režim, ale také parádní audiovizuální zpracování. Trine 4: The Nightmare Prince mohu doporučit nejen fanouškům prvních dvou dílů, ale i nováčkům, pro které je ideálním vstupním bodem. Ti si navíc mohou zakoupit rovnou speciální kolekci, kde naleznou všechny díly a budou mít o zábavu postaráno na řadu večerů.