Už v úvodním odstavečku jsme zmínili, že Torchlight se opravdu hodně podobá slavnému Diablu. Není ale divu, vývojářské studio Runic Games, které za touto hrou stojí, založili odpadlíci z Blizzard North. Dají se tak považovat za tvůrce velké RPG legendy, a kdo jiný by ji mohl i pokořit, než právě oni. Už ale na začátek prozradíme, že překonat svoje slavné dítko se jim nepodařilo. Ba dokonce není Torchlight kvalitou srovnatelný, ale jde jistě o hodně důstojný klon, který neudělal vývojářům ostudu. Ono překonat fenomenální Diablo a hlavně jeho druhý díl, to bude ještě nějakou tu chvíli trvat a docela máme obavu, aby se to vůbec podařilo Blizzardu se třetím dílem. Zpět ale ke hře Torchlight, o které celý tento článek je.

Po zapnutí na vás čeká klasický výběr postavy. Na výběr máte hned tři charaktery, se kterými celé dobrodružství prožijete. Prvním je klasický bojovník, který jde na vše nejraději se sekyrou, mečem a podobnými zbraněmi, aby si to vyříkal s nepřáteli pěkně z očí do očí. Jako druhý je tu Alchymista, který zde zastupuje mága. Jako třetí je tu pak lučištnice, která vyniká v boji na dálku a dokáže i nastražit nějakou tu past. Po vybrání hrdiny přichází ještě výběr mazlíčka, který bude s vámi hru absolvovat. Na výběr jsou zase tři, ale moc se od sebe neliší a jde tak jen o to, k jakému zvířeti máte blíže. Každopádně ať už si vyberete jakéhokoliv mazlíčka, tak se vám bude určitě moc hodit. Každý má totiž vlastní inventář, do kterého si ukládá nalezené předměty, přičemž ho pak s celým nákladem můžete poslat do města, aby ho prodal. Mazlíček pak přiběhne zpět i s penězi, které se vždy hodí. Občas navíc pomůže i v boji, ale nečekejte od něj, že bude rovnocenným parťákem.

Nyní se hodí něco napsat k příběhu, který je, jak je u tohoto typu her zvykem jednoduchý, ale v Torchlight nám přišel i dost nezajímavý. Rozhodně vývojáři nevyužili jeho potenciál. Ocitáte se ve fantasy světě, přesněji v městečku Torchlight, které je postaveno na uložišti vzácné rudy Ember, která dokáže propůjčit lidem a předmětům magické schopnosti. Na začátku začnete pátrat ve zdejších dolech po jednom alchymistovi, ale jak se zanedlouho dozvíte, tak doly jsou jakýmsi vstupem do dávno zapomenuté civilizace, která byla používáním Emberu vyhlazena. Nyní jsou z ní jen ruiny, které se táhnou 35 pater. Přesně tolik pater má hra k finálnímu bossovi. Je tak už nad slunce jasné, že ačkoliv má Torchlight jen necelých 200MB, žádná krátká procházka to rozhodně nebude. Předem si rezervujte zhruba 10 hodin, přičemž po dohrání se vám odemkne nekonečný dungeon, ve kterém můžete hledat další poklady a levelovat v něm do zblbnutí.

Po ocitnutí se ve hře si budete říkat, že vše vypadá skoro stejně, jako v prvním Diablu. Máte tu jedno menší městečko, kde se nacházejí obchodníci a NPC postavy s úkoly, a pod ním tři desítky pater napěchovanými nejrůznějšími potvorami. Hlavní úkol nepotřebuje moc dlouhého přemýšlení. Cílem je dostat se do posledního patra, vypráskat závěrečného bosse a dostat se zpět. Během procházky po patrech potkáte docela dost rozmanitých druhů potvor, a dokonce sem tam se objeví nějaký ten tvrdší bossák. Abyste nemuseli chodit zpět přes vysekaná patra do města, vývojáři do hry přidali městské portály a teleportační body, které určitě znáte z druhého Diabla. Obě možnosti přepravy se budou během hry určitě hodit.

Hra staví především na akci, ale najdete tu i určité RPG prvky. Postupně jak levelujete za počet zabitých potvor, můžete si rozdělovat body do čtyř atributů, jako je třeba síla, obrana nebo magie. Rovněž zde naleznete u každé postavy specifický strom nejrůznějších dovedností, který je docela propracovaný. Inventář je pak přehledný a vývojáři ho i pěkně uzpůsobili pro ovládání na konzoli. Stejně tak je na tom samotné ovládání, které je povedené a ukazuje, že i tyto klikací šílenosti z osobních počítačů se mohou dobře ovládat na domácí konzoli. Ovládání je opravdu intuitivní a nikdy jsme s ním neměli nejmenší problém.

Ke každému správnému akčnímu RPGčku patří zbraně, brnění a další předměty. Kdo ostatně by to mohl vědět lépe, než tvůrci Diabla. V Torchlightu tak naleznete opravdu tisíce jedinečných předmětů, mezi které patří desítky nejrůznějších brnění, zbraní, od sekyr, mečů až kouzelnické hůlky, a chybět nemůžou ani lektvary nebo drahokamy, které jdou přidávat do zbraní. Předměty navíc padají ze skoro každé potvory, stejně tak peníze, které se vám automaticky sbírají, když se k nim přiblížíte, což je určitě velké plus.

Už když se podíváte na okolní obrázky, tak si určitě všimnete pěkného grafického kabátku, kterým se hra pyšní. Svým stylem pak hodně připomíná World of Warcraft. To rozhodně není na škodu. Co ale hře ubližuje, je hodně nevyvážený framerate. Najdou se lokace, kde hra běží naprosto bezproblémově, ale pak vstoupíte do levelu, který je na hranici hratelnosti. Framerate nám v jednu chvíli klesl opravdu nízko a z celé akční scény jsme měli jen pomalu se posouvající obrázky. Tohle by si zasloužilo pro příště rozhodně vyladit. Velkou pochvalu si ale vývojáři zaslouží za hudbu. Tu složil Matt Uelman, který skládal pro oba díly Diabla, a je to už na první poslech hodně znát. Některé melodie jsou dokonce Diablu hodně podobné.

Torchlight je povedeným akčním RPGčkem, které byste si měli rozhodně zahrát. Hlavní kampaň vám zabere zhruba deset hodin, během kterých se určitě nudit nebudete, přičemž pak můžete dále řádit v dalších dungeonech a hledat v nich poklady. Škoda jen, že Torchlight neobsahuje nějaký druh kooperace, která zde opravdu citelně chybí. Zamrzí také znatelný pokles frameratu, pokud se toho na scéně děje už opravdu hodně. Pokud do druhého dílu vývojáři na těchto dvou věcech zapracují, tak známka se příště vyškrábe ještě o kousek výše. Nyní je to za osm, ale s naším velkým doporučením.