Představte si, že máte obyčejnou, úkoly a hratelností neoriginální hru, která je akorát licencovaná od hlavy až k patě. Tato lineární rubanice však obsahuje známé ksichtíky ze seriálu a to je pro řadu pokrevních fandů Simpsonových vcelku přitažlivé. Tito obdivovatelé věčně rozhádané sebranky pacientů postižených žloutenkou jistě zapomenou na nezajímavou hratelnost hned, jak spatří Homera Simpsona. Hra totiž nestaví skoro na ničem jiném než právě na fanoušcích, kteří si Simpsony chtějí užít na své next-gen konzoli. Co s hrou uděláte vy? Dáte jí šanci, zahrajete si ji, překousnete její infantilní styl? Já to udělal a mám dosti rozporuplné pocity. Nejsou to ovšem pouze pocity, hra je totiž rozporuplná sama o sobě.

Prim však v tomto případě hraje úplně jiný faktor nežli hratelnost či grafika. Jde samozřejmě o příběh, jenž je lákadlem samotného seriálu. Začíná jednoduše: Bart si takhle jednoho dne vyrazí na procházku po Springfieldu, když najednou zahlédne manuál ke hře The Simspons, který se snáší z nebe táhlými oblouky níž a níž, až se konečně dotkne země. Bart si ho vezme, pročte a zjistí, že hra dokáže jemu i celé jeho rodině poskytnout speciální schopnosti. Tyto nadpřirozené schopnosti však mají za následek to, že se ve městě zvedne vlna násilí. Ve stejnou chvíli se na pultech obchodů objeví hra Grand Theft Scratchy a právě Bart po ní šíleně touží. Marge je ze hry naopak znechucena, a tak zorganizuje kampaň proti násilí ve hrách. Náhle je však celá rodinka Simpsonových uvězněna v podivném světě pojmenovaném „Engine hry” – taková alternativní dimenze, v níž jsou vytvářeny videohry. Zajímavé je ovšem to, že naprosto celý tento svět je poháněn k smrti vyčerpanými postavami z jiných her, můžeme jmenovat třeba Sonica, Ryu, hráče amerického fotbalu či Maria. V příběhu také narazíte na známé postavy ze samotného seriálu.

Skoro jsem si myslel, že je to nějaká variace Scary Movie v herní podobě, jelikož narážky na jiné hry jsou zde také na prvním místě. Najdeme zde vypečené parodie na Shadow of the Colossus, Medal of Honor či třeba EverQuest, vše je trefné a minimálně úsměvné. Pasáž, kdy si hra bere na paškál legendu spaghetti akcí Grand Theft Auto, je velice zábavná. To dělá ze hry něco speciálního.

Excelentní humor sice dokáže udělat své, nicméně hratelnost je hlavním nedostatkem Simpsonových. A to zamrzí. Budete tak zaměstnáni kmitáním od jednoho úkolu k druhému, a tak si možná ani nevšimnete, že se vám kamera někdy pořádně plete do cesty, a nebo si v očekávání toho, že se příběh konečně rozjede, ani nevšimnete, že jsou mise vlastně docela bezduché. Převážně budou vaše nepřátele tvořit různě upravené seriálové postavičky, které budete mlátit pořád dokola. Po chvíli však toto přestává být zábavné.

To, že je hra založena na cartoonu, je nejspíš vám všem zřejmé. Díky tomu měli designéři tvorbu grafiky o něco lehčí, než kdyby dělali propracované realistické stíny nebo mimiku postav. I tak musíme uznat, že se vizualizace povedla, jelikož jsou animace i vykreslení okolí opravdu pěkné. Několikabarevná a ostrá grafika je tím pádem dalším výrazným plusem. Stejně tak je to i se zvukem. Postavičky jsou namluveny kvalitně a nechybí ani vtipné hlášky. Audio efekty pak obstojně dokreslují aktuální scény a vše do sebe dokonale zapadá.

A tím se už pomalu dostáváme ke konci. Nebýt té propracované osnovy příběhu a všech těch gagů, byl by The Simpsons pouze průměrný titul. Grafika a celé audiovizuální zpracování však hru do jisté míry zachraňují. Snad se vám tedy Simpsonovi v herním provedení zalíbí, i když třeba nejste skalním fanouškem seriálu.