Pokud jste četli nějaké to preview, případně hráli Warhawk, určitě víte, že Starhawk je hra zaměřená z větší části na multiplayer. Přesto vývojáři před vydáním slibovali i zajímavou příběhovou kampaň. Jak už jsme se ale několikrát přesvědčili, sliby vývojářů se po vydání mnohdy rozplynou jako pára nad hrncem. To naštěstí neplatí u Starhawku, který má kampaň hodně povedenou, navíc s docela zajímavým příběhem. Hlavní kampaň vypráví příběh vojáka Emmetta Gravese, který je znetvořen vzácnou Rift energií. No znetvořen, za toto může děkovat bohu, protože energie většinou mění lidi na ohavná monstra, naštěstí je ale hlavní hrdina záhadně imunní. Stejnou kliku ale nemá jeho bratr Loggan, kterého energie ovládne a nyní kope za tu druhou stranu. Příběh je lineární a prakticky od začátku víte, jak to vše nakonec dopadne. Jedná se o slušné Bčko. Tak je k němu nutno přistupovat.

Celá hlavní kampaň je stavěna tak trochu jako tutoriál pro multiplayer, protože si během ní vyzkoušíte nejenom normální pozemní střelbu, ale i ovládání speciálních mechů Hawk, které se můžou jedním kliknutím změnit ve vesmírné letadlo. Ovládat ovšem budete během hraní i spoustu dalších dopravních prostředků, dokonce si i vyzkoušíte onu stavitelskou část, o které se před vydáním hodně mluvilo. Jak vidíte, kampaň, která má zhruba deset misí, je po této stránce dost různorodá. Jednu misi budete bojovat pěkně na planetě, další zase ve vesmíru prožijete hektické letecké střety, které k epičnosti nemají příliš daleko. Za stavbu hlavní kampaně musím vývojáře pochválit, protože se jim povedla a udrží vás u obrazovky od začátku do konce. Jen tedy si povzdychnu nad délkou, která je dost krátká. Pokud rozehrajete Starhawk na normal obtížnost, vydrží vám zhruba 5 hodin. Vzhledem k tomu, jak kvalitní kampaň je, pokud by byla dvojnásobná, chrochtal bych blahem.

Singleplayer na pár hodin vydrží, ale poté se jistě každý s chutí pustí do hry více hráčů. Multiplayerovou hru vždy charakterizují herní režimy, ty jsou u Starhawku ale více méně klasické a do novinek se vývojáři nepouštěli. Najdete tu naprosto normální Deathmatch, Team Deathmatch, Capture the Flag a Zone. Poslední režim by se dal charakterizovat jako Domination u Call of Duty. Ačkoliv se může zdát, že tyto herní režimy už dnes tolik nenadchnou, opak je pravdou. Starhawk má totiž natolik unikátní hratelnost, že si s chutí všechny herní režimy zahrajete. I když je třeba nutné upozornit, že hratelnost zde nemusí sednout naprosto každému, a to ani velkému fanouškovi Warhawku. Hře určitě pomáhá povedený design jednotlivých map, které se jen tak neohrají, navíc se po nich může pohánět až 32 virtuálních bojovníků. Ti už dokážou kolikrát rozpoutat na mapě tu pravou válečnou vřavu. Pokud by vám počet map nevyhovoval, najdete jich tu 10 v pěti různých prostředí, do budoucna se můžete těšit na další. Ty budou podle posledních informací úplně zdarma.

Před vydáním se hodně diskutovalo o velké novince, kterou vývojáři pojmenovali jako Build & Battle systém. Jak postupně ve hře zabíjíte nepřátele, dostáváte speciální Rift energii, za kterou si můžete stavět různé obrané věže, ale i zbrojnici nebo místa pro různé stroje. Tímto se Starhawk dost podobá klasickým strategickým hrám, a na samotnou hratelnost má Build & Battle systém obrovský vliv. V režimech Deathmatch a Team Deathmatch si budete spíše stavět tanky či speciální Hawk stroje, které se hodí pro pozemní boj, ale dokážou se změnit i v rychlou stíhačku. Vliv na tyto herní režimy je, ale ne ta velký, i když nechat si obklíčit základnu protivníkem také není úplně ideální situace.

Obrovský vliv má ale na Capture the Flag, kdy musíte bránit základnu. Zde se bude hodit stavění všelijakých ochranných věží, případně střílen, které odrazí útok nepřítele. Kolikrát se tak strhne o vlajku obrovská bitva, která může trvat i několik minut. A zde asi narazí klasičtí hráči akčních her, kteří mají rádi rychlou akci, protože Starhawk je díky Build & Battle systému hlavně o trpělivosti. Pokud se vrhnete bez připravenosti do základny nepřítele, jste hned na začátku odepsáni. Jen jako tým zde máte šanci na úspěch, což ovšem vyžaduje kolikrát i stejně naladěné kolegy, a třeba i domlouvání taktiky před headset.

Když přistoupíte na onu jedinečnost multiplayeru a máte zájem se učit novým věcem, budete si hraní užívat a jen tak se od něj neodtrhnete. Vedle multiplayeru tu je ještě kooperativní režim, který by se dal nejlépe přirovnat k Hordě z Gears of War. V podstatě jde o to, že musíte na mapě postavit základní věž, a tu poté s týmem ubránit vlnám nepřátel. Nejprve se na vás ženou normální pěšáci, poté už přijedou i tanky či přilétnou Hawky. I zde platí, že je nutné taktizovat, navzájem se podporovat a stavět obrané věže. Kooperativní režim, ačkoliv jsme ho tu v podobné verzi měli ve spoustě jiných hrách, je zábavný a Build & Battle systém do něj přináší i nové neotřelé nápady.

U multiplayerové hry, jakou Starhawk je, hráči ocení především plynulost. Vývojáři k ní ovšem přidali i pěkné vizuální pozlátko. Sice sem tam se objeví ošklivější textura, ale jinak celkový dojem je dobrý a rozhodně grafika nikoho neurazí. Navíc některé scény, případně scenérie jsou až dech beroucí. Jak jsem začal tento odstavec, plynulost je dobrá a hra nikdy nezpomaluje, a to ani při těch největších vřavách. Neustále běží ve stabilním frameratu. Co také určitě oceníte, je nádherný soundtrack, který hlavně v singleplayeru dotváří jedinečnou atmosféru. Pokud navíc máte kvalitní repro, užijete si i skvělé ozvučení, díky němuž si budete připadat jako na bojišti. Vše podtrhuje i profesionální dabing.

Starhawk sice nemusí působit na všechny zrovna přesvědčivým dojmem, ale po několika minutách se mu dá snadno propadnout, pokud tedy přijmete dost charakteristickou hratelnost. Multiplayer je skvělý už nyní, a díky plánované podpoře má velký potenciál do budoucna. Ani singleplayerová kampaň není špatná, navíc si ji užijete možná i více, jak u drtivé většiny jiných akčních her. Naše doporučení si proto Starhawk jednoznačně zaslouží. Potkáme se na bojišti!