Recenzovaná verze: Nintendo Switch

Protože je koncept Splatoonu pořád naprosto geniální, neskutečně návykový a svým způsobem nadčasový, jak jsme ostatně u her od Nintenda zvyklí, nebylo pro třetí díl nutné něco zásadně měnit či překopávat. I proto Splatoon 3 od první minuty působí značně povědomě a fanoušci předchozích dílů budou hned jako doma, ať už jde o ovládání, herní mechaniky a další vlastnosti. I proto jsem si vlastně chvilkami během hraní říkal, jestli byl třetí díl nutný, protože oproti svému předchůdci se liší jen několika drobnými úpravami v hratelnosti a novým obsahem. A to šlo do druhého dílu přidat i za pomocí většího placeného rozšíření. Na druhou stranu může každý opět začít s čistým štítem, navíc Splatoon 3 nabízí dostatek obsahu, aby si obhájil svoji cenu. A pokud se z něj opravdu stane do budoucna ona platforma, kterou budou vývojáři rozšiřovat, tím lépe.

Když vyšel Splatoon 2, byl jsem rád, že kromě hlavní multiplayerové části nabízí i slušnou kampaň, v níž bylo možné se seznámit se všemi herními mechanikami a ovládáním, navíc měla dostatečně rozmanité úrovně s kvalitním designem, aby udržela u sebe po celou dobu. Ještě lépe na tom bylo rozšíření Splatoon 2: Octo Expansion, které obohatilo celkem zajímavý lore světa. Třetí díl má také singleplayerovou kampaň Return of the Mammalians, odehrávající se na souostroví Alterna, které je pokryto sněhem a ledem. To bylo napadeno záhadným slizem, a jen nový pomocník hlavního hrdiny Smallfry ho dokáže zlikvidovat, ale jen za nasbírání dostatečného množství jiker. Příběh není nějak objevný a propracovaný, vlastně je jen do počtu a slouží jako záminka, proč projít zhruba sedm desítek úrovní. To je trochu škoda, navíc i zamrzí, že jednotlivé úrovně mají stejně jako u druhého dílu spíše tutoriálový charakter (dost mi jejich struktura připomíná třeba VR mise z Metal Gear Solid) a nejde o klasické levely, jaké bychom čekali u plošinovky. Většinou tak v nich budete střídat různé druhy zbraní a následně překonávat překážky, nejrůznější výzvy či se utkávat s několika dobře navrženými bossy. Ano, je to zábavné a neurazí, ale od plošinovky od Nintenda bych čekal trochu něco propracovanějšího, zvláště u třetího dílu.

Zatímco ze singleplayeru mám pořád pocit, že se z něj dalo vytěžit daleko více, kde je naopak Splatoon 3 hodně silný, je multiplayerová část. Na začátku máte přístup pouze k režimu Turf War, který značku Splatoon prakticky proslavil po celém světě. V něm proti sobě bojují dva týmy, přičemž vyhrává ten tým, který přebarví větší plochu mapy. Ano, můžete v něm protivníky likvidovat a je to i žádoucí, aby nepřebarvovali plochu mapy, ale killy se zde nepočítají. Ačkoliv vývojáři tento režim neupravovali, je pořád neskutečně zábavný i po několika desítkách odehraných her, navíc díky skutečnosti, že trvá jen tři minuty, je velmi svižný, napínavý a nemá žádná hluchá místa. I když vyhraje vždy ten nejzkušenější tým s dobrou taktikou, je tento na pochopení naprosto nenáročný režim dobrým startovním bodem pro všechny nováčky.

Na výsledek bitvy má vliv nejen dobrá taktika či všímavost týmu, protože rozhodnout může i jeden protivník, který unikne a třeba přebarví velkou plochu nestřežené části mapy. Rozhodující jsou i zbraně, s nimiž se do bitev vrháte. K dispozici jsou klasické samopaly či pistole na vodu, tedy barvu, ale také různé válečky, štětce nebo kýble, přičemž novinkou je třeba luk, který dokáže při dobrém načasování zlikvidovat i více protivníků najednou. Hodně se mi osvědčila i odstřelovací puška. Ta sice moc prostoru nepřebarví, ale zase se s ní dají jednoduše likvidovat protivníci, čímž se dá udělat prostor kolegům, kteří budou za vás přebarvovat prostor. Jak vidíte, zbraně hodně ovlivňují herní styl, taktiku týmu i samotný průběh bitvy, navíc hra díky nim dostává potřebnou hloubku. Ostatně Splatoon vypadá jednoduše a prostě, ale pokud jste hráli předchozí díly, určitě budete souhlasit, že jde o hodně komplexní a propracovanou záležitost.

Ano, dá se hrát s náhodnými hráči, ale nejvíce se mi osvědčilo, když jsem hrál s kamarády a mohl s nimi komunikovat. Pak je zážitek z hraní hry Splatoon 3 maximální, stejně jako u jiných podobných týmových multiplayerových her. Ještě jsem nezmínil, že každá zbraň má jeden gadget, třeba granát, který přebarví větší část mapy, ale také speciální útok, který lze použít po nabití. Ten následně obdaruje hrdinu třeba vznášedlem s kulometem, štítem, jakýmsi pulzním paprskem nebo obrovskou palicí, která přebarvuje velkou část plochy či zatluče do země jakéhokoliv protivníka. Každá základní zbraň má specifický speciální útok.

Za každý odehraný zápas se získávají body nejen do levelu, ale také speciální herní měna. Je super, že vývojáři rezignovali na mikrotransakce, přičemž veškeré vybavení, ať už jde o helmy, trička, boty a tak dále se nakupuje za měnu, kterou získáte prostým hraním. Zmíněné vybavení přitom nemá jen kosmetický charakter, ale i různé pasivní bonusy či perky. Je tak možné ve výsledku šetřit barvou či uspíšit respawn po skonu, což je něco, co se vždy hodí. U vybavení je tak nutné i trochu přemýšlet, co zrovna pro jaký režim použít. Jen o vzhled tu nejde. Čistě kosmetické předměty hra Splatoon 3 samozřejmě obsahuje, ale s nimi je možné si vybavit pouze skříňku v šatně. Přítomny jsou i různé tanečky, nálepky, emblémy či tituly, s nimiž se můžete profilovat. Vývojáři pak vše doplnili o různé boosty, které je možné získat hraním kampaně nebo v automatech. U nich se mi líbí, že nejsou časově omezené jako třeba u Call of Duty, ale jsou vždy omezeny na počet zápasů. Jak tedy boost aktivujete třeba na dvojnásobný počet XP bodů, je jedno, jestli odehrajete stanovený počet zápasů v jeden den nebo za týden.  

U multiplayerových her jsou důležité i mapy. Těch obsahuje Splatoon 3 v základu zatím dvanáct. Sedm vývojáři přebrali z předchozích dvou dílů a jen drobně je upravili, pět je pak zcela nových. Starší mapy jsou osvědčené klasiky, které jsou pořád velmi dobré. Nové je pak dobře doplňují, jen jich asi mohlo být o trochu více. Vývojáři ale slíbili, že budou počet map postupně rozšiřovat. Každopádně si myslím, že počet je na začátek dobrý a neurazí. Navíc se jen tak neohrají, protože vývojáři je točí každé dvě hodiny, jako tomu bylo u předchozího dílu.

Zatím jsem psal pouze o režimu Turf War, ale po dosažení páté úrovně se odemkne ještě Anarchy režim s hodnocenými zápasy. Ten nabízí velkou rozmanitost, protože se v něm točí větší množství herních módů. Mezi nimi je třeba Splat Zones, což je obdoba King of the Hill, líbí se mi i režim Tower Control, v němž vyhrává tým, který dostane jezdící věž na základnu protivníka. V Clam Blitz zase je nutné sbírat škeble a hodit je do branky protivníka. Ačkoliv režimy nejsou zrovna originální a jde o variace toho, co jsme už viděli v jiných hrách, vůbec mi to nevadí. Ve spojení s parádní jedinečnou hratelností a kvalitním designem map je zábava je hrát. Navíc se nedá říci, že bych měl jeden režim oblíbený, bavil jsem se stejně dobře u všech. Tady ještě dodám, že hodnocené zápasy se dělí na dvě skupiny. V první Open je možné hrát s kamarády, zatímco v druhé Series jste rozlosováni do náhodných týmů.

To by bylo vše k multiplayerové části. Ta je opravdu rozsáhlá a do budoucna navíc vývojáři slibují, že ji budou rozšiřovat a vylepšovat dle připomínek komunity. Splatoon 3 už nyní obsahuje ještě kooperativní režim Salmon Run. V něm čtyři hráči spolupracují na likvidaci vln ohavných ryb různých druhů a velikostí, sbírají vajíčka, která nosí do koše, no a utkávají se s bossy. Formulka pořád funguje dobře, jen bych ocenil, pokud by tento režim nabídl více nápaditějších a hlavně rozmanitějších map, protože ty obsažené se mi popravdě zase tak moc nelíbí a docela rychle se ohrají. I tak je ale tento režim zábavný, a když jsem nechtěl zrovna bojovat v multiplayeru, sloužil jako slušné odreagování. Navíc oceňuji, že už není dostupný jen v určitých časech, jako tomu bylo u druhého dílu, ale po celý den. 

Z předchozích řádek je patrné, že jsem se během hraní Splatoon 3 opět výborně bavil, přičemž jsem byl potěšen některými menšími novinkami v hratelnosti i novým obsahem. Protože je Splatoon 3 opravdu velmi dobrá hra, hráči hned po ní skočili, což má ovšem neblahý dopad na stabilitu. V prvních dnech se mi pravidelně stávalo, že jsem byl z rozehraných her vykopáván. Když se to stane během klasického zápasu v Turf War, člověk nad tím ještě mávne rukou, pokud to není pravidelné. Jenomže v hodnoceném zápase lagování nebo přímé odpojování zrovna dvakrát nepotěší. Zvláště ve chvíli, kdy do konce zápasu zbývají jen vteřiny a je navíc přímo famózně rozehrán. Naštěstí si jsou vývojáři horší stability vědomi a už slíbili, že pracují na nápravě. Snad přijde dříve než později.

Splatoon 3 běží na stejné technologii jako předchozí díl, takže se asi nedalo čekat nějaké zásadní vylepšení, co se vizuální stránky týče. Zvláště když vychází na stejnou konzoli. Vývojáři vizuální stránku jen drobně dotáhli, vyleštili a přidali několik efektů, výsledkem čehož je ale pořád velmi dobrá podívaná v handheldovém režimu i na velké televizní obrazovce, která neurazí. Daleko důležitější je dle mého názoru skutečnost, že Splatoon 3 běží svižně po celou dobu hraní. Ať už jsem bojoval v multiplayeru, hrál singleplayerovou kampaň nebo kooperaci, hra běžela naprosto ve skálopevných 60 snímcích. Jen v základním hubu běží ve 30fps, takže když se do něj po několika hodinách hraní multiplayeru nebo kampaně dostanete, rozdíl v plynulosti hned pocítíte. Na celkový dojem to ale nemá naprosto žádný vliv, protože v centrálním hubu moc času trávit nebudete, a vlastně bych i řekl, že by se hra bez něj klidně obešla. Tady mohli vývojáři trochu opisovat třeba od Fortnite, které ukazuje, jak lze vytvořit rychlé a přehledné lobby.

Splatoon 3 sice nepřináší nějaké zásadní novinky do osvědčeného konceptu, a i třeba ta příběhová kampaň mohla být propracovanější, ale pořád jde o neskutečně chytlavou multiplayerovou záležitost, od níž je těžké se odtrhnout. Nové mapy jsou fajn, potěší i zábavné nové zbraně a rozmanité herní režimy, stejně jako některé drobné novinky v hratelnosti. Pokud máte rádi předchozí díly, asi už Splatoon 3 hrajete, ale jde i o velmi dobrý vstupní bod pro nováčky.