Recenzovaná verze: PlayStation 5

Hra Soulstice začíná pěkným intrem, v němž je představen zdejší svět i hlavní dvě hrdinky, sestry Briar a Lute. Jejich těla a duše byly spojeny, čímž se staly jakýmisi super vojáky, kterým se říká Chimera. Ti mají za úkol bojovat s nejrůznějšími monstry a dalšími přízraky, které se do našeho světa dostaly z jiné dimenze a nyní ohrožují vše živé. Obě sestry jsou i členky starobylého rytířského řádu, který je vyšle zachránit město Ilden. Musím říci, že hlavně v prvních hodinách jsem příběh hodně sledoval a chtěl se o obou sestrách dozvědět více. Obě sestry jsou dobře napsané, mají dobrý dabing a líbilo se mi, jak se navzájem doplňují. To samé se ale nedá říci už o samotném příběhu, který je ve výsledku jen průměrný, a veškeré zvraty jsou v něm hodně předvídatelné. Stejně tak vedlejší postavy či padouši postrádají větší charisma a nejde z nich vůbec strach, což bych u temně pojaté akční hry čekal. Je to škoda, protože tento na první pohled zajímavý svět měl daleko větší potenciál. Co ale určitě potěší hráče u nás, je povedená česká lokalizace.

Soulstice je hack and slash akce podobná Devil May Cry, v níž prozkoumáváte město Ilden. Průzkum je značně omezený vzhledem k lineárnímu pojetí, a sem tam maximálně musíte vyřešit nějaký ten jednoduchý logický problém skládající se z ničení krystalů, které zlikvidují velký krystal, a odemkne se díky tomu cesta dál. Tyto pasáže jsou spíše nudnější a postrádají větší kreativitu. Vše ale hra vynahrazuje ve chvíli, kdy dojde na akci. Ta se odehrává vždy v pevně stanovených arénách jako u zmíněné konkurence, přičemž za její vyčištění jste následně vždy ohodnoceni. Akce je frenetická a díky komplexnímu a dobře navrženému soubojovému systému spojenému s vyladěným ovládáním i zábavná. Hlavní hrdinka Briar má na začátku pouze velký meč pro rychlý útok a sekyru pro těžký, ale následně dostane i třeba luk, dýky nebo kovovou rukavici pro prorážení štítů protivníků, přičemž nechybí ani odemykání nových komb a dalších možností.  

Ačkoliv ovládáte během akce přímo Briar, tak důležitou součástí boje je i její sestra Lute, kterou má za zády jako ducha. Tu ovládá z větší části umělá inteligence a dokáže odrážet sem tam útoky protivníků, ale jdou u ní postupně odemykat i další schopnosti a vlastnosti. Po pár hodinách tak sama dokáže na protivníky útočit, a ačkoliv je jen pomocníkem, na souboje má velký vliv. Spojení dvou postav v boji funguje na jedničku a jde o dobrý nápad, který vývojáři dokázali navrhnout tak, aby byl zábavný a intuitivní, a měl na hratelnost velký pozitivní vliv. Navíc Lute umí kolem sebe vytvářet i speciální červenou nebo modrou auru, mezi nimiž přepínáte pomocí L2 a R2. Tyto auty jsou hodně důležité. Během skákacích pasáží umí modrá zviditelňovat a zpevňovat plošinky, na které jde následně skočit. Díky červené auře je možné zase ničit velké krystaly. Aury jsou nedůležité i během boje, protože i protivníci se sem tam liší barvami a jde jim dávat poškození jen ve chvíli, kdy stojí v té správné auře. Hrátky s aurami dodávají soubojům ještě větší hloubku, což se mi líbilo.

Když už jsem u protivníků, těch je docela dost druhů a vývojáři je postupně představují, přičemž každý vyžaduje trochu odlišný přístup. Protivníci se tak určitě neliší jen svým vzhledem, ale i bojovými vlastnostmi. Na rozmanitost protivníků si tak stěžovat moc nemohu, navíc musím vypíchnout souboje s bossy. Ty jsou dobře navržené, souboje s nimi vyžadují i trochu toho přemýšlení a vymyšlení správné strategie, jako je tomu u Souls her. Souboje s kvalitně navrženými bossy jsou určitě tím nejlepším, co hra Soulstice nabízí.

Jak už jsem zmínil výše, hra se odehrává pouze v obrovském městě Ilden, které je postupně ničeno. Že se hra odehrává jen v jednom velkém městě, by tolik nevadilo, pokud by bylo rozmanité a něčím zajímavé, ale bohužel není. Neustále hlavní hrdinky chodí po téměř stejných uličkách, docích a sem tam se dostanou do trochu originálnějších lokací v podobě odporných stok. Malá rozmanitost úrovní a jejich celkem průměrný a nezajímavý design má za následek, že hra začne být po chvilce hodně stereotypní a třeba od poloviny jsem se musel přemlouvat, abych ji vůbec dohrál. Ano, chtěl jsem se dozvědět více o hlavních hrdinkách a jejich minulosti, a vlastně mě bavil i soubojový systém, který má pár dobrých nápadů, ale likvidace protivníků v neustále podobných lokacích postupně dost omrzí.

Pokud má hra Soulstice nějakou vyloženě obrovskou slabinu, je to zvolená statická kamera. Oceňuji, že skrze ni dokážou vývojáři vykouzlit sem tam opravdu parádní scenérii, třeba s hořícím dokem nebo s výhledem na obrovský hrad. To je ale jediné plus statické kamery, která je jinak dosti neohrabaná a kolikrát až nepřátelská během průzkumu a skákacích pasáží, ale také při soubojích s protivníky, při nichž ve spojení s lockováním neskutečně skáče a vše zabírá z šíleného úhlu. Při skákání totiž mnohdy jde jen těžce odhadovat, kde je plošinka a kam přesně skočit, což v některých časových pasážích je dosti frustrující a končí neustálým opakováním. A to samé platí při soubojích s protivníky, během nichž nemáte tak dobrý přehled, jaký by bylo potřeba, a zvláště na vyšší obtížnosti tak hra zatápí více, než by bylo zdrávo. Statická kamera je tak ve výsledku jen ke škodě a táhle dolů jinak ne dokonalou, ale určitě solidní akční hru.

Na prezentaci a mnoha dalších věcech je vidět, že Soulstice rozhodně není moderní akční AAA hrou. Co se mi ale docela líbilo, je pěkné stylizované vizuální zpracování s řadou líbivých efektů, ale také kvalitním nasvícením. Hlavní hrdinky vypadají dobře, mají solidní animace a vlastně i protivníci na tom nejsou špatně. Vizuální zpracování neurazí. Navíc si můžete nastavit, jestli chcete preferovat co nejlepší vizuál nebo lepší framerate. Já vždy preferuji hlavně framerate, a jak jste mohli vidět i na mém gameplay videu, i v tomto režimu zobrazení hra vypadá více než slušně. Navíc jsem si nevšiml žádného většího propadu. Hra běžela po celou dobu dobře a nesetkal jsem se ani s žádnými otravnými bugy nebo jinými technickými problémy, které by narušovaly hraní. Jen to občasné doskakování textur ve filmečcích by mohli vývojáři opravit.

Hra Soulstice vypadala ze všech ukázek lákavě a vlastně i začátek dával velké naděje, že bychom tu mohli mít solidní hack and slash akci, která uspokojí všechny fanoušky tohoto stále hodně oblíbeného žánru. Výsledek je ale trochu zklamáním, protože ačkoliv jsem si obě hlavní hrdiny oblíbil, bavil mě i celkem komplexní a dobře navržený soubojový systém, tak vše táhne dolů průměrný design úrovní, předvídatelný příběh i pevná kamera, zachycující akci kolikrát z dosti šíleného úhlu. Takhle tu máme jen lehce nadprůměrnou akci, na níž se zřejmě hodně rychle zapomene. A vlastně je to i celkem škoda.