V Předchozím díle jsme hráli za elitního vojáka Johna Mullinse. Ten bohužel ve třetím díle odešel do důchodu. Nyní tak hrajete za nájemného žoldáka Thomase Masona, který si ovšem stejně jako jeho předchůdce libuje v ustřelování končetin a dalších částí lidského těla. Každá mise začíná krátkým briefingem, kdy jsou vám přiděleny úkoly. Poté už si stačí vybrat nádobíčko, s kterým projdete následující misi. Většina mísí spočívá ve zneškodnění určitých lidí, či ve zničení různých věcí. Nic originálního nečekejte. Každou úroveň vám navíc zpestřují fanatičtí blbci. Ano, říkám blbci, protože jejich inteligence není zrovna největší. Pochybuji, že by takového vojáka vzal mezi sebe i Usáma. Chovají se jako stádo ovcí a běhají vám pěkně pod hlaveň vaší zbraně. Dokonce se vůbec nekryjí a někdy je až úsměvné, když si stoupnou do řady. To se děje hlavně v misích, kde jsou úzké koridory. 

I tvůrci si zřejmě byli vědomi chabé inteligence, a tak jim dali alespoň vrozenou zákeřnost, neboli kempování za rohem, na střechách nebo za bednami. To bohužel vede k brzké frustraci. Musíte si tak dávat pozor na každý roh a jediné přehlédnutí končí vaší smrtí. Dopomáhá tomu i systém zranění. Jak je dnes v módě, ani zde nemáte ukazatel, ale pokud jste tvrdě zasažen, obrazovka zčervená a vy se musíte uklidit někam do bezpečí. Toho bohužel ve hře moc nenajdete a než doběhnete za první zeď, už vám nepřátelé kopají jámu. Hra nabízí celkem širokou škálu nejrůznějších zbraní jako jsou kulomety, samopaly, raketomety, automatické pušky, sniperky, raketomety a granáty. Vždy můžete u sebe nést pouze jednu těžší zbraň, jednu pistoli a pár granátů. Zpočátku máte zpřístupněný jen svůj arzenál, ale během misí si můžete vypůjčit zbraně od padlých teroristů.

V předchozích dílech hrála prim brutalita. Ta je přítomna i zde, ale zdá se, že ne v takové míře jako v minulosti. Opět zde naleznete několik zásahových zón, ale kromě ustřelování končetin nebo hlavy nečekejte žádné větší orgie. Z nepřítele je sice na zemi krve, jak kdybyste ho vykostili, ale nic víc. Pro fanoušky předchozích dílů a hlavně prvního je i toto určitě velkým zklamáním. 

Pokud se dá říci o hře pro jednoho hráče, že je stereotypní a nudná, u hry pro více hráčů platí to samé. Nabídka módů nepřekvapí, a tak naleznete klasický Deathmatch, Team Deathmatch, Elimination, Team Elimination, Capture the Flag a Demolition. Online bohužel doplácí na malý počet hráčů a na omezené nastavení zakládajícího. 

Grafická stránka hry je na první pohled pěkná, ale po delším hraní vám začne docela vadit. Dopomáhá k tomu i řada grafických chyb. Mezi ně patří třeba prolínání objektů nebo zapadávání zbraní do země. Nakonec mi přišla lepší a pohlednější i grafika v předchozím dílu Soldier of Fortune II: Double Helix. A to připomenu, že běžel na Quake 3 enginu. Na vydání třetího dílu Soldier of Fortune jsem se hodně těšil pár let. Třetí díl bohužel zklamal na celé čáře a nedá se srovnávat ani s pět let starými hrami, natož s těmi současnými.

Soldier of Fortune 3 Pay Back je jen průměrnou akční hrou, která neměla nikdy vzniknout. Těží jen ze svého jména a bohužel mu dělá jen ostudu. Pokud chcete v nejbližší době investovat do fpska, kupte jedno z tria Orange Box, HAZE či Cal of Duty 4. Tomuto kousku se vyhněte jak čert kříži.