Recenzovaná verze: PlayStation 4 Pro

Není pochyb o tom, že vydání hry Shenmue III je obrovským zázrakem a velkou senzací této konzolové generace, protože se už zdálo, že je se sérií konec a Yu Suzuki svůj epický příběh o pomstě nikdy neukončí, což by řadu fanoušků určitě hodně zklamalo. Ale jen díky nim nakonec Shenmue III mohla vyjít, protože projevili o ní obrovský zájem na Kickstarteru, sociálních sítích i různých fórech. Od oznámení na tiskové konferenci Sony v roce 2015 ale byla otázka, jak moc se Yu Suzukimu podaří na dvě videoherní legendy po ta dlouhé době navázat, zvláště když nemá za zády obrovského vydavatele, jeho peníze a zároveň ani nemá tak velký tým vývojářů. A možná i proto se ve výsledku rozhodl, že fanouškům nabídne pouze to, po čem touží. Tedy pokračování příběhu mladého bojového umělce Rya Hazukiho, který byl svědkem vraždy svého vlastního otce. Ten byl zavražděn padouchem jménem Lan Dim, přičemž jeho pronásledování Rya zavedlo z rodného Japonska až do daleké Číny.

Od vydání prvních dvou dílů uběhla opravdu hodně dlouhá doba, prakticky vyrostla od vydání druhého dílu celá generace hráčů, a proto vývojáři připravili do hlavního menu speciální video se shrnutím předchozích událostí. To se hodí nejen pro fanoušky, kteří už mohli zapomenout, k čemu vlastně přesně dříve došlo, nikdo by se jim ostatně nedivil, ale také pro nováčky. Těm bych ovšem doporučil, aby si před Shenmue III první dva díly zahráli, protože vyšly ve velmi slušných remasterech pro současné konzole PlayStation 4 a Xbox One. Navíc jim dají i vědět, jestli je pro ně hra Shenmue III vůbec určená, protože jde ve výsledku o hodně specifickou záležitost.

Každopádně Shenmue III začíná přesně tam, kde druhý díl skončil, takže na začátku vidíme Ryo Hazukiho, jak s mladou roztomilou dívkou Shenhua vstupuje do záhadné jeskyně, kde jsou nádherná vyobrazení zrcadel draka a fénixe. Následně se vydává do nedaleké vesničky Bailu, kde chce najít odpovědi na důležité otázky ohledně zrcadel, ale ani jeho nepřátelé nespí a jsou bohužel i trochu před ním, což vyústí ve zmizení otce dívky Shenhua. V tu chvíli příběh pokračuje a Ryo začne odhalovat více informací o historii vesničky Bailu, která je spojená nejen s ním, ale hlavně s jeho otcem a hlavním padouchem. Příběh je určitě největším tahákem hry. Je správně mysteriózní, má potřebnou hloubku a dá fanouškům odpověď na spoustu doposud nezodpovězených otázek, dokonce přijdou i některá dost nečekaná odhalení. V tomto Yu Suzuki se svým týmem rozhodně nezklamal a dal fanouškům přesně to, po čem téměř dvě desetiletí toužili. Když je vyprávěn příběh, hra v těchto pasážích doslova exceluje, a i po tak dlouhé době dokáže tímto zaujmout a vykouzlit na tvářích fanoušků radost i sem tam nějakou tu slzu. 

S čím už ovšem mám problém, je šnečí tempo příběhu a jeho pomalé vyprávění, které vyžaduje od hráče hodně trpělivosti. Než se příběh pořádně rozjede a někam posune, trvá to neskutečně dlouho, což ještě umocňují některá hloupá rozhodnutí na straně designu, kdy třeba musíte vydělat hromadu peněz skrze vedlejší aktivity (ze skoro dvouhodinového mačkání Xka při sekání dříví na mě jdou mdloby ještě teď), abyste mohli koupit potřebný předmět, případně nutnost čekat do dalšího dne pro pokračování příběhu. Hře tak od první minuty chybí potřebné tempo a spád, díky němuž by bylo nemožné přestat hrát. A do toho pak vývojáři ještě hází klacky pod nohy, aby postup uměle zdržovali, u čehož jsem si říkal, že si ani trochu neváží času, který do hry investuji. Toto mě dokáže naprosto vytočit u každé hry.  

Také se mi nelíbilo, že o řadě postav, ačkoliv vypadají na první pohled zajímavě, tak jsem se nikdy nedozvěděl z klasických dialogů s nimi více informací. Rozhovory se vždy scvrkly na několik dost opakujících se frází, během nichž jsem se dozvěděl jen to základní pro vyšetřování a posunutí příběhu. Ostatně dialogy s postavami jsou obrovskou slabinou hry. Ty totiž působí dojmem, že byly napsané před osmnácti lety a od té doby se na ně nesáhlo. Tehdy by možná s přivřením jednoho oka prošly, ale nyní už nemají bohužel šanci. Propracovanější rozhovory jsou jen během filmečků, ale i tam to občas dost skřípe, protože postavy jednají kolikrát dost nelogicky, až jsem občas pořádně protáčel oči, a to mluvím i o hlavní ústřední dvojici. 

Co se týče propracovanosti a vyobrazení jednotlivých postav, jediná Shenhua tak ve výsledku snese nějaká přísnější měřítka a je lehké si k ní udělat vztah díky její roztomilosti, neustále smutným nádherným očím a tomu, jak se o hlavního hrdinu stará a nechává ho přespat ve svém domě, ale k ostatním postavám už bohužel ne. To je obrovská škoda a trochu promarněný potenciál, na čemž je i hodně vidět, jak moc se hry za posledních osmnáct let posunuly kupředu, hlavně tedy formou vyprávění, budování postav a světa. Už na tomto je vidět tvrdohlavost hlavního tvůrce, který sice měl nyní menší rozpočet, ale hlavně zůstal zaseknutý kolem roku 2000. A to nemluvím o tom hlavním, tedy hratelnosti. 

I když Yu Suzuki stojí za sérií Virtua Fighter, je Shenmue III stejně jako její předchozí dva díly spíše adventurou obohacenou o souboje ve stylu bojovek. Navíc nově okořeněnou o prvky realismu, takže jako ve skutečnosti musíte jíst, abyste si doplnili energii, no a na jídlo jsou potřeba peníze, které vyděláte prací, ať už jde o sekání dřeva, chytání ryb či hazard a další spíše jednoduché minihry. Stejně tak ve hře funguje střídání dne a noci, od čehož se odvíjí přítomnost NPC postav či prací, takže neuškodí sem tam zajít domů k Shenhue a prospat se. Na začátku jsou tyto prvky příjemné, ale později zjistíte, že jen dále brzdí tempo hry a stanou se spíše překážkou při sledování dějové linky. Stejně jako některé zbytečné krátké filmečky doplněné nahrávacími obrazovkami. Je příjemné, že když ráno odcházím z domu, tak mi Shenhua popřeje dobrý den a řekne, že se uvidíme později. Ale nemusela by to dělat každý den skrze jednu a tu samou animaci. Jsou to věci, které vývojáři museli vidět a mohli se k nim postavit jinak, určitě by jim to moc práce nedalo. 

Největší čas budete ve hře trávit tím, že budete vyšetřovat, co se vlastně děje a hledat během toho důležité osoby. Abyste je našli, musíte mluvit s řadou místních obyvatel, kteří jsou sice na začátku trochu zdrženliví, ale následně si najdou k hlavnímu hrdinovi cestu a budou mu rádi pomáhat a poskytovat důležité informace. Jen je škoda oné zmíněné mizerné úrovně dialogů, které se dost opakují a kolikrát se odpověď obyvatel neshoduje s položenou otázkou. Nejednou se mi také stalo, že jsem se na něco zeptal a odpovězeno mi bylo rovněž otázkou na něco zcela jiného, takže jsem se odpovědi nedočkal. Jinak mi ale vyšetřování nevadilo, vždy jsem byl za něj odměněn posunem v příběhu. Vývojáři se do něj snažili naroubovat i novinku v podobě průzkumu prostředí. Dostanete se třeba do místnosti, kde můžete prohledat prakticky každý šuplík a skřínku, kde se může nacházet nějaká důležitá informace. Průzkum prostředí je pro sérii novinka, ale něco naprosto samozřejmého v jiných podobných adventurách, kde je navíc zpracován i o dost lépe a intuitivněji. V Shenmue III, abyste mohli prozkoumávat prostředí, je nutné se přepnout do první osoby. Pak vždy musíte jednotlivé šuplíky otevřít a zároveň dalším kliknutím zavřít, což je neuvěřitelně zdlouhavé.

Protože je hlavní hrdina mladým bojovým umělcem, sem tam najde čas i na zlepšování svého bojového umění, ať už jde o různé chvaty, ale také posilování síly a energie, která je zde velmi důležitá nejen během soubojů s protivníky. Trénink dělá mistra a zde to platí dvojnásob. Propojení tréninku, postupného zlepšování a samotných soubojů během hraní je příkladné a jde o dobře promyšlený systém, který funguje i dnes. Co ale neudělá radost je skutečnost, že samotné souboje kolikrát nejsou ani tak zábavné jako frustrující. Může za to hlavně krkolomné ovládání, občas dost zlobivá kamera i toporné animace hlavního hrdiny, kvůli nimž je těžké se vyhýbat výpadům protivníků a zároveň plynule přecházet z obrany do útoku a provádění řadu komb. Za posledních osmnáct let se i žánr bojovek v tomto značně vyvinul a Shenmue III vedle nich působí hodně zastarale, až archaicky.

Chvilkami jsem si říkal, že vývojáři snad ani nehráli hry během posledních konzolových generací a za snahou zavděčit se těm největším hardcore fanouškům schovávají pouze svoji neschopnost vytvořit moderní adventuru s prvkami bojovky. Potenciál v tomto byl přitom obrovský. Stačí se podívat na konkurenční sérii Yakuza, která z prvních dvou dílů Shenmue hodně vychází, ale vývojáři u ní dokázali jít s dobou a postupně zažité mechanismy modernizovat. Zastaralost ze hry Shenmue III doslova křičí z každé její části, ať už jde o rozhovory, souboje s protivníky i rozvržení tlačítek, naprosto ignorující moderní trendy. Stejně tak bude vadit i méně přehledný inventář, s nímž se pomalu pracuje, případně nemožnost u obchodníků v jednom okně věci nakupovat a zároveň prodávat.

Co je ale nutné pochválit, je určitě prostředí, kde se budete pochybovat. Ať vesnička Bailu nebo přístavní městečko Niaowu, obě lokace mají výborný design a parádní pohlcující atmosféru. Jak navíc ve světě běží čas a střídá se den a noc, mění se rozvržení NPC postav, což vzbuzuje pocit opravdu propracovaného ekosystém, díky němuž si budete připadat jako v opravdu živém světě, což vývojáři podporují i spoustou menších detailů. Jen navigace může být na začátku trochu problém, protože se musíte rozkoukat a zjistit, kde se co nachází. Naštěstí jak prozkoumáváte svět, lokace se vám zapisují do deníčku, takže se skrze něj můžete následně lépe orientovat.   

Když jsem vyšel na začátku ze záhadné jeskyně a přede mnou se objevila krásná scenérie s výhledem na vesničku  Bailu, byl jsem překvapen, jak moc pěkně hra Shenmue III vypadá, což jsem třeba po prvních ukázkách moc nečekal. Prostředí nevypadá špatně, vývojáři připravili i řadu pěkných detailů a špatně na první pohled na tom nejsou ani postavy. Jenomže po prvním rozkoukání jsem si začal všímat různých neduhů, ať už jde o horší textury či neplynulé animace hlavního hrdiny, případně strohou mimiku postav během rozhovorů. V tuto chvíli Shenmue III připomíná hodně první dva díly, od nichž se ani v tomto moc za posledních osmnáct let neposunula kupředu. Je ale otázka, jestli tady mohli vývojáři udělat něco lépe, protože lidské i finanční zdroje byly tentokrát značně omezeny. Framerate je na tom po většinu času dobře, jen zamrzí časté nahrávací obrazovky, nabourávající už tak pomalé tempo hry. 

Co ovšem potěší, je parádní soundtrack, starající se pořád o jedinečnou atmosféru, kvůli níž má Shenmue série tolik fanoušků po celém světě. To dabing už je daleko rozporuplnější. Neřekl bych, že je přímo špatný, ale k dokonalosti má daleko a dnes už jsme zvyklí na trochu jiný standard. Příjemnou zprávou ovšem je, že je možné si zvolit anglický nebo japonský dabing pro plnou autenticitu. 

Největším problémem je ve výsledku skutečnost, že zatímco první dva díly Shenmue definovaly hry s otevřeným světem a položily pro ně solidní základy, třetí díl nemá ambice cokoliv inovovat, ignoruje technologický i herní pokrok za poslední tři konzolové generace, značně přešlapuje na místě a dnes působí až archaickým dojmem. Fanouškům to možná tolik vadit nebude a odpustí i celou řadu dalších nedostatků, ale nové hráče si tento přístup vývojářů určitě nezíská, a vlastně ani nemůže. A to by mohl být do budoucna obrovský problém pro Yu Suzukiho, který určitě bude chtít svůj epický a rozsáhlý příběh dovyprávět, od jehož konce jsme ale i po třetí Shenmue stejně daleko jako před osmnácti lety.