Recenzovaná verze: PlayStation 5

Jak už napovídá samotný název hry, Shadow Gambit: The Cursed Crew je izometrická stealth strategie, která si hraje s tématikou pirátů. Hlavní postavou je tu prokletá pirátka Afia Manicato, která má za úkol dát dohromady posádku na lodi The Red Marley, kterou dokonce obývá žijící duše. Společně s posádkou pak budete prahnout po bájném pokladu kapitána Mordechaje, abyste prolomili prokletí. Příběh tu je spíše standardní v rámci pirátského žánru a jen záminkou, abyste se vydali na moře a hledali poklad, rozhodně nepatří mezi ty nejsilnější stránky hry. Jsem ale toho názoru, že určitě ani neurazí, zvláště když postavy jsou charismatické, občas utrousí nějaký ten vtípek a vůbec dialogy je radost číst. Nehledě na to, že hra je poseta menšími vedlejšími příběhy, kdy některé jsou rozhodně zajímavé.

Herní mechaniky jsou dosti podobné tomu, co nám vývojáři ze studia Mimimi předvedli ve svých předchozích hrách. Plníte tedy stanovené cíle na herní mapě, přičemž většinu času budete trávit ve stealth módu, aby nedošlo k odhalení nepřáteli. Jednotlivé mise najdete na nejrůznějších ostrovech. Pokaždé si tak z mapy světa vyberete již objevené ostrovy a na ně se můžete vydat se svou posádkou na průzkum, získat potřebné ingredience nebo najít ztracené členy posádky. Úkoly se v tomto ohledu různí, ale vždy je potřeba se tiše dostat na kýžená místa, aniž byste byli spatřeni a odhaleni protivníky, což může vést vždy k velkému problému. Protivníci jsou celkově dost všímaví a umělá inteligence rozhodně na solidní úrovni. Navíc se protivníky nejde většinou prostřílet, protože jsou v přesile a nábojů je málo. To je velký rozdíl třeba od zmíněných Commandos.

Hodně se mi na hře Shadow Gambit: The Cursed Crew líbí, že každý ostrov je jiný a vyžaduje rozličný postup a přístup k němu. Abyste se přes jednotky nepřítele dostali, budou vám k dispozici speciální akce vašich postav, které budete mít ve skupině. Kupříkladu hlavní hrdinka Afia je schopná zabít nepřítele ve větším rádiusu než jiné postavy, ale více u toho riskuje odhalení. Rovněž umí využít dočasného zastavení času na konkrétní jednotku. Toya je pak dokonalý zabiják, který dokáže přivolat stráže na svou pozici a umí se i přemístit v malém okruhu na jiné místo. Dalším příkladem pak budiž Theresa, která je perfektním střelcem a dokáže jednotky likvidovat na dálku, avšak šíp je potřeba znovu sebrat. Každá z postav pak může likvidovat nepřítele na dálku i za pomoci klasické bambitky, ale její použití je až trestuhodně hlasité. Postav, které bude možné během hraní ovládat, je daleko více. Každá se liší svým vzhledem i schopnostmi, ale nebudu vám je zde spoilerovat, abych vás nepřipravil o nejedno překvapení.

Je každopádně doslova radost využívat jednotlivých schopností tak, abyste dosáhli cíle, a kupříkladu je mezi sebou i dobře kombinovat. Některé situace to dokonce vyžadují. Nechybějí totiž ani speciální nepřátelé, které je potřeba zlikvidovat ve stejnou chvíli. K tomu slouží i mechanika úplného zastavení času, při němž můžete naplánovat následující tah všech aktivních jednotek na ostrově. V případě správné synchronizace dojde kupříkladu k likvidaci dvou cílů najednou v jeden moment, což následně značně ulehčí postup. Nehledě na to, že se pak na takovou krásnou synchronizaci dobře dívá, a když se povede, jde o sladkou odměnu samu o sobě.

Perfektní hratelnosti s velkou mírou experimentování pak nahrávají i skvělé ostrovy, které jsou výborně podané a dobře navržené. Všude najdete dostatek příležitostí, kde se schovat a naplánovat další kroky. Vždy budete takzvaně bojovat proti velké přesile nepřátel, takže moment překvapení a správné načasování jsou klíč k úspěchu. Mnohdy vás totiž hra dostane do situace, že budete několik desítek sekund rozmýšlet, zda bude lepší to vzít vlevo okolo stromů, anebo se přesunete k nepříteli zprava, kdy na vás bude to obejdete tiše podél skalního okraje. Hra vám v tomto ohledu nabízí naprostou volnost a je pouze na vás, jaký postup nakonec zvolíte.

Neméně důležitou součástí hry je pak i pirátská loď The Red Marley. Ta je jakýmsi hubem, který můžete využít na svých cestách. Zde dochází k vylepšování hlavních postav, konverzacím mezi nimi, čímž se vám odemykají drobné příběhy na tamní palubě, a hlavně tu probouzíte ostatní členy posádky. Pokud budete mít dostatek požadovaných předmětů. Kromě toho najdete v podpalubí speciální prostor, kde můžete trénovat dovednosti u jednotlivých pirátů.

Shadow Gambit má tuze návykovou hratelnost, která se však po pár ostrovech mírně přejí a nastane pocit toho, že je hra vlastně lehce repetitivní. Bohužel tomu i nahrává skutečnost, že hra vystřílí vše hned v prvních misích a následně nemá čím překvapit. Není v hratelnosti žádná další mechanika, která by hru více ozvláštnila, snad s výjimkou toho, že můžete zvolit některou z vyšších obtížností a bude velmi náročné si s další misí poradit. Co se ovšem vývojářům povedlo, je systém ukládání. Ten funguje tak, že vás jednou za čas hra vybídne k tomu hru uložit. Stisknete tak dotykovou plošku a vytvoří se vám checkpoint, do něhož je možné se kdykoliv znovu vrátit. Tato chytrá funkce podporuje hratelnost a hlavně tedy experimentování, protože pak nevadí, když náhodou selžete, protože nemusíte opakovat celou misi, ale jen posledních pár minut.

Co musím autorům jednoznačně pochválit, tak to je grafická stránka hry Shadow Gambit: The Cursed Crew. Ta je plná detailů, precizní jsou jak samotné hlavní postavy s velmi dobrými animacemi, tak okolní jednotky. I prostředí je doslova jako z pravého zlatého věku pirátů, za což může i parádní umělecký směr a kvalitní nasvícení jednotlivých ostrovů a scén. Hra nabízí na konzolích PlayStation 5 a Xbox Series X dva režimy grafiky, a to režim kvality a režim výkonu. V obou režimech je hra velmi podařená a moderní. Režim kvality nabízí nižší snímkování, ale plnohodnotné 4K rozlišení. Vzhledem k tomu, že hra není rychlá, je tento režim naprosto v pořádku a já sám jsem v něm hru většinu času hrál. Načítání je pak díky rychlému SSDčku otázkou jen několika málo sekund. Hudební doprovod odvádí skvělou práci a dokonale doplňuje atmosféru rumem nasáklých a prokletých prašivých mořských krys. Kvalitní je i dabing jednotlivých postav, díky čemuž je radost poslouchat jejich vtípky, a na dobré úrovni je i celkové ozvučení. Je vidět, že vývojáři věnovali všemu maximální pozornost.

Na první dohrání počítejte s tím, že vám hra Shadow Gambit: The Cursed Crew  zabere několik desítek hodin, takže nejde o krátkou zábavu na jeden dva večery. Ačkoliv nabízí prostor pro experimentování, tak se obávám, že většinu pokusů vyzkoušíte při prvních průchodu kampaní a ke hře se už zřejmě znovu vracet nebudete. Toto je zřejmě nejslabší stránka hry a je možná škoda, že se tvůrci nepokusili hru v pozdějších fázích trochu okořenit. Kdo však má rád strategické hry či pirátskou tématiku, tak se tu bude cítit jako ryba… jako pirát na palubě. Shadow Gambit: The Cursed Crew je velmi kvalitní, pěkně vypadající, dobře ozvučená a hlavně zábavná hra, od níž se těžko odtrhává. Jen fanoušci žánru mohou mít sem tam pocit, že tohle už jste hráli v jiném kabátě.