
Senua's Saga: Hellblade II


Recenzovaná verze: Xbox Series X/S
První díl sledoval dívku jménem Senua, která se vydala do země mrtvých Helheimu, aby byl vrácen život její lásce Dilonovi. Pokud jste první díl nehráli, rozhodně doporučuji, abyste to napravili, protože nově vyšlá Senua's Saga: Hellblade II na něj přímo navazuje. I když musím také dodat, že to není nutnost, protože vývojáři vše podstatné shrnují zhruba pět minut dlouhým videem, které před vydáním zveřejnili i na YouTubu, a k některým dalším souvislostem se vracejí později během samotné hry. Rozhodně můžete hrát Senua's Saga: Hellblade II bez toho, abyste první díl hráli, ale dle mého názoru by byla škoda takovou skvělou hru minout, zvláště když je také v předplatném Game Pass.
Jak už jsem zmínil, Senua's Saga: Hellblade II navazuje na konec prvního dílu, kdy Senua přijala svůj osud, ztrátu své lásky a rozhodne se vydat zatočit s temnotou, aby už nikdo nemusel trpět jako ona. Její boj s temnotou ji zavede až na otrokářskou loď a následně do Midgardu, kde panuje obrovský strach ze starodávných a zdánlivě neporazitelných obrů. Více o zápletce neprozradím, protože nechci zbytečně spoilerovat, protože ta je tou hlavní, nejdůležitější a vlastně i nejlepší částí hry. Co ale mohu zmínit je to, že se mi během hraní hodně líbilo, jak vývojáři pracují s příběhem, motivy i vývojem jednotlivých postav a frakcí, přičemž nešetří zajímavými zvraty a silnými emotivními momenty, jako tomu bylo u prvního dílu. Největší hvězdou hry je ale samozřejmě samotná Senua v podání fantastické Meliny Juergens, která opět předvedla výborný výkon po všech stránkách. Navíc vývojáři dále rozvíjí psychózu hlavní hrdinky, která neustále slyší hlasy Fúrií uvnitř své hlavy. Ty komentují události na obrazovce, případně samotné prostředí, ale zároveň hlavní hrdinku směřují mnohdy temným směrem a zasévají nejednu pochybnost, takže musí nakonec bojovat i sama se sebou.
Výborná je i celková prezentace, díky níž jsem si kolikrát připadal jako při sledování skvělého filmu než hraní hry. Tomu dopomáhá i skutečnost, že hra nemá žádné ikonky a klasický HUD, ať už jde o průzkum prostředí, řešení hádanek nebo souboje s protivníky. I přes tuto skutečnost dokáže zkušenější i občasný hráč snadno poznat, kdy je nutné co zmáčknout. Vývojáři přišli s intuitivním systémem, který žádné ukazatele nepotřebuje.
Během hraní jsem si několikrát řekl, že hru Senua's Saga: Hellblade II je hodně těžké někam zařadit, protože nejde o klasickou akční adventuru jako God of War, Devil May Cry a další, která by byla určena mainstreamovému publiku. Pokud čekáte, že Xbox konečně dostal vlastní God of War, budete jistě zklamáni. Stejně jako první díl je ale i Senua's Saga: Hellblade II částečně walking simulátorem, v němž budete procházet nádhernou krajinou, pro kterou se vývojáři nechali inspirovat Islandem, která nabízí řadu rozmanitých míst a nádherných scenérií, nad nimiž se tají dech. Vývojáři si pohráli s každičkým detailem a kolikrát jsem měl díky tomu pocit, že se opravdu nacházím na Islandu, a vlastně mi ani nevadilo, že jsem veden za ručičku a prakticky jdu po jedné vývojáři vytyčené cestičce. Navíc je vše doprovázeno výborným hudebním doprovodem, starajícím se o nezapomenutelnou a jedinečnou atmosféru. Samotné procházení krajinou vývojáři umě využívají i k posouvání samotného příběhu, ke komunikaci s dalšími postavami či konverzaci mezi hlasy, které Senuu neustále doprovázejí a snaží se ji neustále ovlivňovat.
Aby Senua's Saga: Hellblade II nebyla jen walking simulátorem a měla i nějaký ten interaktivnější prvek jako klasická videohra, vývojáři přidali i několik puzzlů spojených s prostředím, které je nutné sem tam vyřešit. Ty většinou spočívají v nalezení různých artefaktů, naskenování symbolů a tak dále, což je něco, co bylo možné vidět už v prvním díle. Bohužel musím říci, že tyto logické hádanky nejsou moc propracované, nápadité a vlastně ani moc zábavné. Většinou jsem je bral jen jako zdržování od toho hlavního, co hra nabízí. Pokud je vývojáři chtěli do hry zakomponovat, měli přijít s něčím lepším, ostatně třeba takový God of War Ragnarök Valhalla ukázal, jak by měly takové hádanky spojené s prostředím vypadat. U Senua's Saga: Hellblade II jsem měl z nich jen pocit, že jde o umělé natahování herní doby, navíc prakticky totožné hádanky byly už v prvním díle, jen v jiném prostředí. Žádná inovace a posun k lepšímu se tu neudál. Škoda.
Zatímco z hádanek jsem moc nadšený nebyl, opakem jsou souboje s protivníky, které prošly oproti prvnímu dílu značným vylepšením, ačkoliv stále se odehrávají ve vyhrazených arénách a vždy bojujete jen s jedním protivníkem, nikdy s více najednou. Senua má slabý a silný útok pro proražení postavení protivníka, ale také může uskočit nebo zblokovat výpad soupeře. Zatímco v základu se mohou souboje jevit jako jednoduché, klíčové je uhýbání, perfektní krytí a správné načasování útoku, díky čemuž jsou souboje hodně napínavé. Co je ale jejich největší devízou, je naprosto fantastická choreografie, která si nezadá s filmovou produkcí, zvláště když se do soubojů připletou další postavy a pomáhají třeba s finálním úderem, což vypadá přímo neskutečně a hráče ponořuje ještě více do světa hry i samotného střetu s protivníkem. Souboje s protivníky jsem si po celou dobu hry užíval, vlastně jsem si říkal, že postupně jsou lepší a lepší. Jsou opravdu skvěle zpracované a vlastně moc nemám, co bych vytkl. Možná jen menší rozmanitost protivníků, na ní mohli vývojáři zapracovat, stejně tak zamrzí nízký počet bossů.
Jak jste mohli pochopit z předchozích řádků, Senua's Saga: Hellblade II není klasickou akční adventurou jako God of War a nespadá vůbec do mainstreamu. Kdo má ale rád originální filmové adventury se silným příběhem a fantastickou prezentací, je určena právě pro něj. Přesně takové hry očekávám od majitele platformy - svěží, originální a odvážné zážitky, které mi jiné platformy nenabídnou. A Senua's Saga: Hellblade II je přesně ta hra, která doposud Microsoftu v nabídce chyběla, a to se možná odrazilo na ne moc silném marketingu a vůbec propagaci. Jednoduše s podobnými hrami nemá zkušenosti. Čeho si byl ale Microsoft dobře vědom, je skutečnost, že oslovit velké množství hráčů s takovou hrou za 70 euro, což je dnes klasická částka AAA her, nebude nic jednoduchého. Proto se rozhodl ji vydat pouze skrze digitální distribuci za sníženou cenu, a myslím si, že to bylo dobré rozhodnutí. Senua's Saga: Hellblade II je hra, kterou dohrajete za nějakých šest až sedm hodin, přičemž jde o intenzivní zážitek, který má ale hodně omezenou znovuhratelnost. Druhé hraní mě popravdě moc nelákalo, ačkoliv hra určitou motivaci pro opakované hraní má. Mezi tu patří třeba i noví vypravěči v podobě postav, které Senua během putování potká, kteří dávají při dalším průchodu svůj pohled na události a doplňují samotný příběh.
Když byla hra Senua's Saga: Hellblade II před několika lety oznámena, byl jsem ohromen vizuální kvalitou traileru. Až jsem si říkal, jestli je možné, aby takhle vypadala, jakmile za několik let vyjde. Ačkoliv současné konzole disponují slušným výkonem a technologie se neustále posouvají kupředu, výsledek rozhodně není takový, jako oznamující teaser, ale tak s tím asi musel každý počítat. I tak ale mohu konstatovat, že jde o jednu z nejvíce vizuálně působivých her, jakou jsem si mohl během současné generace zahrát, která možná jako první ukazuje sílu Unreal Enginu 5, ať už jde o kvalitu textur, realisticky zpracované postavy s fantastickou mimikou nebo parádní nasvícení, které se stará o ohromující atmosféru a realistický vzhled prostředí. Vývojáři si vyhráli s každičkým detailem. Jen sem tam je možné si všimnout ošklivější textury v prostředí, mírně rozmazanější scény nebo drobných artefaktů během soubojů, ale jde jen o drobnosti, které možná mnozí ani nepostřehnou a nestojí moc za řeč.
Většinu času jsem hrál hru Senua's Saga: Hellblade II na konzoli Xbox Series X, kde vypadá opravdu působivě a jde bez debat o nejhezčí hru na konzolích Xbox. O to více jsem byl zvědav, jak bude vypadat na o poznání méně výkonnější konzoli Xbox Series S. K mému překvapení na ní vypadá stále velmi dobře, vlastně jsem byl i trochu překvapen, že downgrade není tak velký, jak jsem očekával. Ano, musíte se spokojit s nižším rozlišením, větším rozmazáním obrazu nebo některými horšími detaily, ale jsem toho názoru, že i na konzoli Xbox Series S si hru každý maximálně užije a vizuálním zpracováním nikoho nezklame a neurazí. Před vydáním se řešilo, že hra běží na konzolích pouze ve 30 fps, ale framerate nakonec není dle mého názoru problém, vzhledem k pomalejšímu charakteru hry, stejně tak mi nevadily černé filmové pruhy, které naopak dodávají Senua's Saga: Hellblade II na atmosféře a celkové prezentaci. Té bez debat pomáhá i zmíněný skvělý soundtrack, který krásně doplňuje toulání se o světě i během soubojů, ale také ohromující 3D ozvučení, pro jehož plné vychutnání doporučuji hrát s kvalitním headsetem. To je patrné nejvíce u Fúrií, které vždy stojí na trochu jinačím místě, no a vy díky 3D ozvučení budete vždy přesně vědět, odkud jejich našeptávání přichází.
Zatímco PlayStation většinu svých hlavních her lokalizuje do češtiny formou titulků, u Xboxu tohle není samozřejmost. Většinou jsme se v minulosti dočkali lokalizace jen u závodní série Forza, kde byla navíc kvalita lokalizace minimálně hodně diskutabilní, případně sem tam nějaké té menší hry, a tím to končilo. I proto bylo překvapením, když bylo oznámeno, že lokalizace se dočká právě Senua's Saga: Hellblade II. Vzhledem ale k tomu, o jak hodně příběhovou hru se jedná, je lokalizace samozřejmě naprosto zásadní a klíčová, aby si ji mohl každý naplno užít. A rozhodně za ní mohu Microsoft pochválit, zvláště když kvalita je slušná, a až na několik detailů nebo v jedné scéně špatné časování jsem s ní byl spokojen. Kéž by Microsoft časem lokalizoval většinu svých hlavních her, jako to dělá jeho konkurent.
Vývojáři z Ninja Theory nám servírují druhou kapitolu Senuina příběhu, která je stejně působivá jako ta první, a všichni fanoušci si ji určitě maximálně užjijí. Znovu se můžete těšit na výborně napsaný emotivní příběh i hlavní hrdinku trpící psychózou, ale také nádherné prostředí Islandu s jedinečnou atmosférou i strhující souboje s výbornou choreografií. To vše je doplněno o ohromující zpracování, ať už jde o vizuál nebo ozvučení, díky čemuž si budete mnohdy připadat, že sledujete drahý film. Senua's Saga: Hellblade II je přesně ta hra, kterou jako hráči od výrobce konzolí očekáváme, a která zatím Xboxu tolik chyběla.
Senua's Saga: Hellblade II

21. 5. 2024
Adventura

Co se tyka Senuy tak urcite..
Je to jediná hra u které jsem strávil pulku hry ve foto režimu a dělal jen fotky krajinek 😂. Abych měl zásobu wallpaperu na xbox. A to že můžete při všech cut scénách ten foto mod zapnout a prohlédnout si celou scénu je boží. Pro unreal engine 5 super reklama co se týče věrohodnosti zpracování. Jinak teď už víme reálií že odstranění černých pruhů na PC sníží FPS asi o 15% takže pro xbox series x je tohle grafický limit a ještě k tomu s pruhy. Ale vůbec mi to nevadí, stojí to za to a ten filmovej efekt to prostě má.
Každopádně já bych to hodnotil podobně jako Plague tale 2 například. Hru jsem si užil cca stejně
Hellblade 2 je uplne jinde. 100 lidi 100 chuti. Ale sakra dlouho jsem nebyl tak nadsenej z nejaky jednohubky, ze bych to vypl, a v noci nad hrou premyslel. Naposled u Returnalu.
Kdyz vidim vyobrazeni severske mytologie a prostredi (ktere mam fakt rad) zde a srovnam si to s poslednimi gow, tak snad uz kazdy chape, proc to nazyvam marvelem. Me neskutecne sere, ze GOW neslo podobnou cestou co se tehle aspektu tyka.
Ta atmosfera je proste bozi, prikladam par screenu ze hry link
link
link
link
link
link
link
Tohle je ale bohužel trend celkově, že nynější mainstreamové hry jsou barevné a bez atmosféry. Nikdy jsem moc nepochopil, proč tomu tak je a co se změnilo, že každá druhá hra musí být jak omalovánky. Asi aby to zaujalo i fanoušky Fortnite nebo mladší hráče? Nevím. Za mě odjakživa více barev =/= hezčí grafika.
@Ashitaka: tak ona ale severská mytologie není žádná pohádka, to je poetická, temná věc. Je jedno, jestli je to psychologická hra či akční adventura, měl by být trošku respekt k dané mytologii.
Ono se stačí podívat na ty valkýry, jak je zobrazují, to je fakt jak z Marvelu. Ono to jde, stačí se kouknout na Seveřana, tam je krásně zobrazená, Elden Ring se jen otírá o severskou mytologii, ale Malenia je skoro vzorový příklad valkýry. Pokud někdo četl příběh o Sigurdovi, který je dost proflákly(i díky Tolkienovi) i mimo Eddu, tak musí u GoW být trošku rozhořčen.
Nové GoW jsou jak Marvelovky nejen tou grafikou, ale i těmi dialogy, kde se objevují vtípky apd. Celkově to na mě působilo jako Thor: Ragnarok.
Ta tva posledni veta je hlavni duvod proc Ragnarok nazyvam marvelem, cert vem barvicky, ale celkove pojeti, ta vyprava, radoby joky nekterych postav apod. Proste Thor od Marvelu. Srovnejme si to s puvodni trilogii a rozdil je kurva patrnej v tom, jak celou hru, postavy, dialogy a i ten vizual vyvojari pojali ted.
Z me nejoblibenejsi number 1 serie od dob PS2 se stalo neco, co bych uz nestahl ani z pluska.
jinak to jedou na pc se stejnými komponenty jako mají konzole a místy to jede i 60fps ale neudrží je a padá to ke 40 fps
hru si užívám, najednou zjištuji že obrazovka plná ukazatelů není vůbec potřeba 😁
bradu už jsem musel přilepit izolepou, aby mi furt nepadala na zem z těch scenérií 😁
v místě kde se cesta větví to prozkoumejte a nechoďte slepě za doprovodem, bývá tam kamenný ksicht ten zaměřte, otevře to přístup do tajné části
dnes jsem poprvé nahodil sluchátka a spadla mi brada podruhé 😁 sluchátka jsou povinnost pro tuto hru, oproti TV zvuku rozdíl 100%
Po příběhové a hlavně herní stránce je to ale strašně mělká záležitost. Hádanky a soubojový systém autoři vylepšili tak, že je ještě zjednodušily a do hry jich daly méně. U soubojů to dopadlo celkem dobře, protože jsou hezky filmový. Taky jsou ale všechny na jedno brdo a ve hře je celkem asi 5 druhů nepřátel. Hádanky dopadly hůř, autoři nic nového nevymysleli, nechali 2 druhy hádanek, které nejsou o tom něco vymyslet, ale spíš o tom někam dojít a zaměřit. Naštěstí jich ve hře není tolik jako v prvním dílu. Téma psychózy se ve druhém dílu vlastně nikam neposunulo a přišlo mi spíš upozaděný a příběh je variace na Srdce temnoty of Conrada s pointou o osudu a monstrech, která je podle mě spíš klišé. Většina hry je navíc 2-3 metry široký koridor.
Ze hry si odnáším dost smíšené pocity. Hra mě vlastně bavila a je to taková ukázka, jak hry budou vypadat za pár let na lepším hardwaru. Ze hry je navíc poznat, že vývojářům se povedlo přesně to, co si předsevzali. Nemůžu se ale ubránit pocitu, že na první Hellblade šlo navázat i lépe a dvojka je spíš osekání mechanismů první hry na minimum, než jejich vylepšení, nebo rozšíření.
Takže se omlouvám ale Hellblade 2 opravdu reklamu neměl. Jak v porovnání se sony tak ubisoftem třeba u jakékoliv AAA. Sea of Thiefs mělo větší reklamu
Hellblade přecejen není hra, která by cílila primárně na mainstream (jako např. Forza, CoD, Starfield apod.) a nejspíš by se jim pořádná propagace nevyplatila.
Na jednu stranu je to škoda, protože ta hra by si zasloužila větší zájem, na druhou stranu kdo si platí GP, dostal za svoje peníze perfektní obsah.
@Trex: spíš to druhé 🤣. Jako Sony dělá reklamu i na hry co jsou stejně dlouhé jako Hellblade 2.
Ta propagace dělá fakt hodně, tady se to neskutečně podcenilo. Ale asi myslím že záměr je spíš ten že gamepass prostě přináší i kvalitní umělecké filmové hry. A MS ani nemá zájem to rejzovat protože jsou to pro něj drobný i kdyby to prodalo treba 5 milionů... Call of Duty je momentálně pro marketing asi důležitější než všechno ostatní, to je teprv cinkačka 🤣. Škoda že je to taková sračka.
Tak toto sa nedá použiť všeobecne, lebo dáke 200-300e sluchátka nemajú šancu na kvalitné domáce kino. Napr. ja mam konkrétne k xboxu tie originálne - XBOX WIRELESS HEADSET. A tie hrajú veľmi zle. Strašne dunia takým nechutný lacnym basom, nemajú žiadne stredy, divne výšky. Proste lacne sluchátka. Domáce kino mam slusnejsie (repro plus zosilňovač niečo cez 7000e), no tu som vcelku dosť sklamaný zo zvuku. Neviem ci niečo robím zle, ale prví diel sa ozývajú zvuky všade okolo mňa. Krásne priestorove spracovanie. No tu mi nejdu vôbec atmosove repraky (4 horne).a hlasy sa ozývajú len z predných repro. Čiže co sa týka domáceho kina sa moc nesnažili co je škoda, alebo možné mam na tej hre niečo zle nastavene, ale aktuálne sa mi tam to audio cez domáce kino nepáči
První setkání se Senuou bylo takové nemastné a dohrával jsem to vlastně jen z “povinnosti”. Příběhu jsem moc nerozuměl a hratelnost byla taková nijaká. Proto jsem nejevil ani sebemenší zájem pustit se do pokračování. Nakonec mě zlákal ten všeobecný humbuk kolem a taky to, že je to přece ta další velká hra od Microsoftu, to se přece musí zkusit.
Výsledek je ten, že jsem ze hry nadšenej, byla to jízda od začátku až do konce, sice kratší, ale o to intenzivnější. Nutno podotknout, že česká lokalizace tomu přispěla velkou měrou.
Hra dostává trochu nelichotivou nálepku walking simulátoru, ale děje se tam toho tolik, že člověk díky vypravěčům, často se měnícím lokacím, napětí, skvělému soundtracku, oku lahodícím soubojům a poutavému příběhu nemá ani kdy se nudit.
Jo, pár momentů bylo opravdu silných a ještě dlouho mi zůstanou v hlavě.
A ten neviditelný přechod z cutscén do hry a zpět? Takhle plynulé jsem to ještě v žádné hře neviděl, takže to paradoxně bylo občas i trochu matoucí.
Každopádně hra je to skvělá, a kdo hledá silný filmový zážitek, tak by to měl určitě zkusit.
Související články

Během State of Play by mohla být oznámena hra Senua's Saga: Hellblade II pro PS5

Hra Senua's Saga: Hellblade II v prodejích naprosto propadla

Hellblade 2 i přes krátkou herní dobu dokončilo na Xboxu jen 13% hráčů

Hra Senua's Saga: Hellblade II si odnáší první hodnocení

Xbox měl dát zelenou další hře studia Ninja Theory

Zveřejněn launch trailer na hru Senua's Saga: Hellblade II

Vývoj hry Senua’s Saga: Hellblade 2 začal až v roce 2020

Vývojáři z Ninja Theory shrnují v novém videu události před Senua's Saga: Hellblade II

Dokument hry Senua’s Saga: Hellblade II zaměřující se na psychózu hlavní hrdinky i duševní zdraví

Komentáře