Sega Mega Drive Ultimate Collection

recenze  18
Lukáš Kunce, 8. 3. 2009 23:00
Mnozí z generace, která vyrůstá na dnešních hrách jako je Killzone 2, či její protějšek na Xboxu 360 Halo 3, zkrátka nedokáží pochopit nadšení ostatních pro starou klasiku. Sám jsem z generace, která odmala žije z 3D grafiky. I přesto jsem však příznivcem klasik a jsem rád, že jsem vůbec tyto skvosty poznal. Nyní se k nám dostal balíček těchto klasik pod názvem Sega Mega Drive Ultimate Collection, tak se na něj pojďme podívat.

Tento segácký megapack na naše novodobé konzole přináší celkem 48 obdivuhodných klasik, které se zapsaly do paměti dnešních hráčů ve věku od 30 let. Hned po spuštění vás dostane parádní retro-intro a následný vstup do menu, kde už na nás čeká hromada pecek k zahrání. My si popíšeme alespoň pár z nich.

Sonic The Hedgehog

Klasika všech klasik a nekorunovaný král ježků. Hráč, který nezná Sonica, jako by nežil. Modrý ježek se na obrazovky našich televizí dostal poprvé v roce 1991 ve hře Sonic The Hedgehog a úspěch sklidil neskutečný. No a právě tato dynamická hopsačka nás měla přinutit ke koupi této kolekce a autoři si toho byli vědomi. Do balíku zakomponovali celkem sedm her, které se nějakým způsobem vážou k Sonicovi – tři díly série Sonic The Hedgehog, Sonic & Knuckles, originální Sonic 3D Blast, zmatečný Sonic Spinball a hru věnovanou známemu zloduchovi: Dr. Robotnik’s Mean Bean Machine. Každá z těchto her má skutečně něco do sebe a zejména první tři díly opravdu stály za to. Ale dost obecného popisování, pojďme již opravdu k samotným hrám, kde hlavní roli hraje super-rychlý ježek.

Sonic The Hedgehog 1-3 a Sonic & Knuckles

Jedná se o tradiční platformovky nebo skákačky, jak chcete. Vždycky se zápletka točí kolem psychopatického Dr. Robotnika a tzv. Chaos Emeralds. V prvním díle si zahrál sólovku Sonic, ve druhém mu na pomoc přišel lišák Tails, no a konečně v posledním z této trilogie hlásil nástup prozatím nehratelný ježura Knuckles. To se však změnilo s příchodem čtvrtého dílu s názvem Sonic & Knuckles, kde bylo možné ovládat jak Sonica, tak Knucklese a jejich příběhy na sebe měly moc pěkně vyřešenou návaznost a po dohrání za jednu stranu vůbec hra neomrzela a zkrátka jste šli dohrát hru i za druhého hrdinu. Hra má senzační a zároveň primitivní ovládání – směrová tlačítka slouží k pohybu a tlačítko A, respektive X na PS3 verzi slouží ke skoku a... to je vše. Co se grafického a zvukového zpracování týče, v době největší slávy se jednalo o senzaci a i dnes se na tuto legendu herního nebe dá příjemně koukat. Barevnost, rozmanitost prostředí a celkem slušné animace dělají ze hry z roku 1991-1994 vizuálně povedený výtvor. No a kdo by neznal staré dobré songy ze Soniců, jejichž melodie člověk pravděpodobně nikdy nezapomene a zvolený soundtrack tvoří veliké plus ke hře. Sečteno podtrženo, hry se Sonicem si zaslouženě odnáší známku A, nostalgičtí hráči si mohou přidat +.

Alex Kidd

Malý hošík s opičím vzhledem, přesně to je Alex Kidd. Před nástupem Sonica byl tváří Segy a dá se říct, že oprávněně. Poprvé prorazil v roce 1986 se svou první hrou Alex Kidd in the Miracle World a díky úspěchu tak vzniklo ještě dalších 5 adaptací s tímto chlapcem. Po raketovém vzestupu Sonica na výsluní bohužel Alex upadl v zapomnění. Sega nám však udělala radost, že na disk vložila pravděpodobně nejlepší díl série, Alex Kidd in the Enchanted Castle, který byl vůbec prvním Alex Kiddem na systému Sega Genesis.

Alex Kidd in the Enchanted Castle

Na rozdíl od Sonica se již nejedná o tolik dynamickou a akční chodičku. V případě Alexe Kidda jde o to, abychom se naučili co nejlépe skákat, čili koordinovat svoje pohyby, což je na analogové páčce procházka peklem, proto doporučuji ke hraní použít D-Pad. K získávání předmětů je potřeba se snažit nasbírat penízky, které najdeme v různých truhlách, nebo nám vypadnou z nepřátel, ale bez trošky štěstíčka se neobejdeme. Mini-hra ve stylu populárního kámen, nůžky, papír (v překladu do japonštiny – Jan Ken Pon) nabídne souboj s nepřítelem, kterého si v hlavní nabídce můžete vybrat, nejznámější je pravděpodobně gorila. Získat můžeme např. kouzelnou hůlku, skákadlo, anebo motorku. Příběh je o tom, že když se Alex dovídá, že jeho otec, Král Thor, je pravděpodobně stále naživu, vydává se vzorný syn na planetu Paperrock ho hledat. Vizuální zpracování již nebylo tak slavné jako u Sonica, ale co by člověk od 20 let starého hitu čekal. Zábavnost Alex Kidda je tedy na velmi vysoké úrovni a stejně jako Sonic si zaslouží hodnocení A.

Kid Chameleon

A jsme u dalšího hitu éry 16-bitu. Opět se jedná o skákačku a opět v hlavní roli malý kluk. Podle mě se jedná o jeden z nejoriginálněji položených příběhů té doby. Do města se dostala nová virtuální hra a nikdo neodolal a zkrátka si ji zahrál. Vše se zdálo být OK, ale jen do doby, kdy děti začaly mizet. Ale jak už to tak bývá, na scénu nastupuje chlapec Casey, který se musí probít skrz mnoho úrovní, aby porazil únosce dětí, Heady Metala. A právě do kůže mladého Caseyho se dostaneme. Je zapotřebí se prodrat přes zhruba 100 levelů. Nebyla by to však taková zábava, kdyby Casey neměl možnost využívat super schopností. Například převlek vrhače sekyr, který se nepopiratelně podobá Rickovi ze série Splatterhouse, ve skutečnosti byl ale vytvořen dle Jasona Voorheese, dále forma kostlivce v tanku nebo možnost lezení po stěnách ve stylu svářeče. Jako bylo tradiční Sonicovské sbírání prstýnků, zde sbíráme diamanty, za které se dají získat různé bonusy. Diamanty a převleky získáváme z různých kostek. Těchto kostek je však více druhů. Některé mohou po srážce s nimi zneškodnit vašeho nepřítele. Občas se ale dočkáme pocitu, že vlastně pořád děláme to samé, ale co se dá od hry, která má 100 levelů, jiného očekávat. Grafická a zvuková stránka hry dělá vynikající dojem a některé efekty vše vyhodí ještě na vyšší úroveň. Nyní však udělím za známkou A menší mínus.

Golden Axe

Toto je pravděpodobně druhá největší klasika, kterou na disku najdeme. Golden Axe, označovaný za vrchol žánru Hack And Slash, se dočkal celkem osmi adaptací, z toho tři najdeme v základní nabídce a po splnění jednoho z achivementů/trofejí se nám odemkne čtvrtý kousek s podtitulem The Revenge of Death Adder - verze, která se objevila pouze na automatech. V hlavním menu tedy najdeme Golden Axe, Golden Axe II a Golden Axe III. Jednalo se rubačku nazývanou Side Scrolling, kde jsme se pohybovali ve fantasy-středověkém světě. Co bylo na Golden Axe tak oblíbené, byl The Duel mód, kde jsme si to rozdali tváří v tvář proti jednomu, ale i více bojovníkům, což bylo vhodné na trénink pro hlavní část hry, ale také se jednalo o vynikající zábavu z hlediska multiplayeru. Co se zmíněného hraní ve dvou týče, je možné si ve dvou zahrát i příběhovou kampaň, kde bojujeme bok po boku, jinak řečeno v kooperaci.

Golden Axe 1-3

Vždy se příběh točí kolem jakési Zlaté Sekery, tedy Golden Axe. Někdy ji má v rukou největší zloduch a někdy ji má v rukou největší zloduch číslo 2. Na rozdíl od většiny her tohoto žánru měla Golden Axe alespoň nějaký přijatelný příběh. Probít si cestu k hradu a... dále není vhodné rozepisovat a kazit vám tak zážitek z povedené hry. V prvním díle je možné si vybrat ze tří válečníků – trpaslíka Giliuse, barbara Axe Battlera a amazonky Tyris Flare. Druhý díl nabídl ty samé bojovníky a ve třetím ty staré nahradili obr Proud Cragger, humanoidní černý panter Chronos Lait, mistr s mečem Kain Grinder a Sarah Barn. Každá z postav má své vlastní specifické pohyby a speciální magické dovednosti, vhodné zejména proti hordám nepřátel nebo pro použití k zabití bossů. Těch je ve všech dílech poměrně dost a nutno říci, že to nejsou žádní čajíčkové. Stejně jako obyčejné kreatury či bojovníci. Chce to opravdu cvik, než člověk chytne ten správný rytmus, poté je to už brnkačka. Dále je možno ovládat jakési bestie, které nás nejen povozí, ale také jsou dobré v boji. Často nastává problém nedostatku života či many, to reguluje dostatečný drop-rate lahviček s těmito důležitými tekutinami z nepřátel. O Golden Axe se toho moc říci nedá, co se týče hry samotné, jelikož se vlastně jedná hlavně o mlácení nepřátel. Audio stránka je slabší než třeba u Sonica a to samé lze říci i o stránce vizuální, jako celek však hra působí velmi pěkně a především zábavně. Známka A je jasná.

Na disku se nachází mnohem více legendárních titulů, jako třeba geniální Comix Zone, JRPG Phantasy Star a skvěle hratelný Vectorman. Každá z her umístěných na disk je klasika sama o sobě a každá z nich stojí při nejmenším za zahrání. Samozřejmě, každému zde bude nějaký jeho oblíbený titul chybět, ale i přesto by si zde měl vybrat. Nic více ale už od tohoto balíčku asi nemůžete čekat. Snad jen možnost ukládat hry.

SEGA Mega Drive Ultimate Collection

ps3x360
Sega, Backbone Entertainment
Datum vydání hry:
10. 2. 2009
KARTA HRY
9/10

Komentáře