Vše začíná zcela nevinně. Ratchet a Clank pověsili své role superhrdinů na hřebík a užívají si zasloužené dovolené na planetce Pokitaru (jedna z několika planet, která se objevila v předchozích dílech). Z namáhavého nicnedělání je vyruší malá holčička, která je jejich odvěkou fanynkou. Jejím přáním je nafotit hochy v akci, jak masakrují nějaké zlé roboty. A tak Ratchet s Clankem (ne)ochotně kývnou a o jatka se postarají. Jenže, co by to bylo za zápletku, kdyby se něco nezvrtlo, a tak bude nevinná holčička unesena robotickými zabijáky a hurá, nové dobrodružství plné typického vtipu může začít. Zbytek příběhu si budete muset odkrýt sami. Je zajímavý, i když lehce předvídatelný. Ve hře se setkáme jak se starými známými (Kapitán Quark, oblíbená reportérka), tak i s hromadou nových postav, které nám nebezpečnou cestu za unesenou holčičkou buď zpříjemní, anebo také znepříjemní.

Grafická stránka hry nenadchne, ale ani neurazí. Nenadchne tedy spíš v dnešní době, kdy se na PSP prodávají hry v daleko lepší podobě. Ale přihlédneme-li k faktu, že je hra staršího data vydání (pro přehled, je to rok 2007), je grafika velice pěkná. Zvláště se mi líbí roztomilé animace postav, na kterých je znát, že si s nimi tvůrci vyhráli. I jednotlivé planety (levely) jsou vizuálně různorodé, a tak je pořád na co se koukat. Za zmínku stojí i malé detaily, které vytvářejí na oko krásný celek. Jako například malá kamerka, která nějaký čas létá neustále kolem Ratcheta a zaznamenává tak jeho počínání. Vzhledem k tradiční absenci druhé analogové páčky jsem měl obavy, jak to tvůrci vymyslí s kamerou. Naštěstí to udělali tak, jak to u většiny her tohoto typu na PSP bývá (Daxter). Kamerou pohotově otáčíte vrchními tlačítky. Zvyknete si na to celkem rychle, ovšem v pozdějších částech hry zjistíte, že pohled nahoru/dolů vám celkem chybí. A pokud jej budete opravdu potřebovat, nezbývá, než jej zapnout manuálně, což někdy opravdu obtěžuje. U jakéhokoliv dílu Ratcheta jsem vždy zbožňoval soundtrack a ani tento díl není výjimkou. Tuto rytmickou a nádhernou hudbu si opravdu oblíbíte. Na každé planetě hraje jiná melodie a to je potom radost se sem vracet (například hledat titanové šrouby). I okolní zvuky dopadly dobře a zcela jistě pěknou hudbu neruší.

Tvůrci díky bohu ponechali ovládání téměř identické, jako bylo v předchozích dílech (v mezích PSP samozřejmě). Ratcheta znalí tudíž budou jako doma a nováčci si rychle zvyknou, neboť ovládání je pohodlné a jednoduché. Jak sem již zmínil, kamerou se pohybuje tlačítky L a R a selectem přepnete do pohledu vlastních očí, díky čemuž jí můžete otáčet do všech stran. Čtverečkem Ratchet útočí svým dnes již legendárním klíčem na opravu lodí a křížkem skáče. Kolečkem používáte aktuální zbraň, případně pomůcku. Při přidržení trojúhelníku se hra pozastaví a zobrazí se váš top výběr osmi zbraní, které si do tohoto rychlého výběru můžete navolit v nabídce Start. Poté stačí vybrat zbraň, trojúhelníček pustit a hra se opět rozjede s navolenou zbraní. Při dvojitém stisku trojúhelníčku přepínáte mezi dvěma naposledy používanými zbraněmi. Sečteno podtrženo, ovládání je skvěle vyřešeno a já osobně jsem s ním neměl sebemenší problém. Ale je možné, že vám občas bude lézt na nervy přepínání na manuální kameru.

Nebudu chodit kolem horké kaše a prozradím vám to rovnou. Hraje se to výborně. Ratchet létá od planety k planetě, mlátí, seká, skáče, poletuje, střílí a masakruje nevinné plyšové potvůrky. Téměř se nezastavíte a na nějaké přemýšlení či taktizování tu nebude čas. Musíte do vesmírné vřavy skočit po hlavě. Hra je velice lineární, ale to ji nijak neubližuje, ba naopak. Se studem se tady musím ale přiznat, že ke konci hry sem měl jeden tak nechutný zákys, že i videonávod mi byl málo.

Série Ratchet and Clank byla vždy známá exkluzivními a originálními zbraněmi. A také jejich počtem. Jak je to tedy v tomto díle? Ratchet má zbraní celkem 13, a ruku na srdce, není to mnoho. Musíte je postupně pokupovat za šrouby, které nasbíráte a bohužel nejsou ani nikterak originální, ba naopak. Některé z nich jsou jen sprosté kopie zbraní s předchozích dílů a jiné jsou nápadně modifikované, aby vypadaly jako nové. Nováčci v této sérii ale budou jásat. Zbraně jsou samy o sobě jinak ale v celku účinné a legrační. Nejvíce mě pobavil jakýsi včelí úl, ze kterého se vyrojily robotické včelky a jakmile se přiblížil nějaký nepřítel, v mžiku dostal jedno ocelové žihadlo. Velkou zábavou je i upgrade zbraní, které se vylepšují, a to podle toho, jak často je používáte. A rozdíly jsou skutečně znát. I sám Ratchet se vlastně vylepšuje. A to podle toho, jak moc je akční a jak moc se svými zbraněmi řádí. Začínáte s pouhými pěti životy a postupně se můžete "vylepšit" až na padesát životů. Tady ale ovšem bohužel rozdíl znát není. Vysvětlím to na příkladě. Ze začátku například hrajete z deseti životy, a pokud vás nepřítel zasáhne, vezme vám dva. Ke konci hry hrajete s padesáti, a pokud vás nepřítel zasáhne, vezme vám dvacet. Samozřejmě také záleží na druhu nepřátel, ale celkově vzato je systém vylepšování životů podle mě nesmyslný a zbytečný.

Nesmíme samozřejmě zapomenout i na našeho menšího hrdinu Clanka, který si i zde vystřihne své sólo mise. Je pravdou, že občas budete muset odvést naše známé robůtky do cíle, aby nám otevřeli nějaké ty dveře, ale spíše se Clank zůčastní různých miniher. Ty jsou celkem tři, plus jedna létající mise s ObrClankem, jenž připomíná staré automatové střílečky, ale kupodivu je to velice dobrá mise na odreagování a moc pěkně se na ni kouká. Zpět ale k těm třem minihrám. Jedna je něco jako na způsob Lemmings, kde ovšem před sebevraždou zachraňujete robůtky. Další je derby ve vznášedlech, kde je cílem rozmlátit soupeře nárazy a sám přitom zůstat vcelku. Třetí je variace na Basketball, ovšem opět s robůtky. K postoupení v příběhu budete muset odehrát od každé minihry jednu, ovšem pokud budete chtít pro Rachteta vyhrát součásti nových obleků (které opravdu stojí za to - nejvíce mi v paměti utkvěl oblek, který zabalí Ratcheta do plamenů), budete muset dohrát celou škálu těchto miniher (rozuměje všechny), což vám opravdu poleze na nervy a nejednou budete chtít svým PSP třísknout. V pozdějších částech hry jsou minihry opravdu těžké, ale ne nepřekonatelné. Abych to všechno shrnul, hratelnost je opravdu, jak sem říkal na začátku, výborná. Hra obsahuje Multiplayer jak Ad-hoc, tak Infrastrukture, ale ani jeden sem neměl bohužel možnost vyzkoušet.

Ano, zcela jistě. První chybou je tedy zcela jistě, že tento díl vlastně nepřináší nic nového. Celou dobu jsem se nemohl zbavit pocitu, že jen hraju nějaký starší díl. A pokud už se něco nového přece jen objeví (minihry, vesmírné závody na aeroboardu, či snad návštěva Clankova těla), vždy se to nakonec potopí do chaosu přeplácanosti. Další kámen úrazu mě opravdu doháněl k šílenství. A tím byla v některých úsecích až šíleně vysoká obtížnost. A to tak vysoká, že se zapotí i zkušení Ratchetovci. Kolikrát se stane, že vás hra vhodí do místnosti, odkud není úniku a pošle na vás vlnu nepřátel. Na tom by nebylo nic divného, ovšem kdyby nepřátele nebyli odolní jak týden starý rohlík a vln se na vás nehrnulo víc a víc. To už jen zmateně pobíháte kolem dokola, střílíte jak šílenec a modlíte se, aby nikdo nestřelil vás. To pak člověka přejde pocit, že hraje dokonalou plošinovku. A to ani nemluvím o tom, když tyto úseky musíte procházet několikrát...

Doporučit hru Ratchet And Clank Size Matters nebo naopak nedoporučit? Musím s čistou hlavou říci, že já vám ji plně doporučuji. Herní doba je úctyhodných dvanáct hodin a prodlouží vám ji zaručeně hledání všeho a všude, co vám bude chybět. A věřím, že vám ji i kvalitně prodlouží multiplayer. Nebýt tak vysoké obtížnosti při některých bojích a naopak nízké při hledání různých serepetiček, bylo by mé hodnocení zcela jistě vyšší. Hra je to opravdu výborná, ovšem nepřináší nic nového. Za to ovšem přináší perfektní zábavu na herní systém PSP.