Že tu máme před sebou něco opravdu originálního, je jasné hned po několika vteřinách, už třeba z vyprávění celkem emocionálního příběhu, který je tu podáván skrze kreslené obrázky. Příběh je poté vyprávěn i skrze text na obrazovce, takže si spíše budete připadat, jako byste četli knížku. A vlastně tohle se i vývojáři snažili navodit, protože Rain je hodně o zážitku a emocích, hraní samotné je zde až dá se říci na druhé koleji, jako tomu bylo třeba v minulém roce u Journey. Věc se má v rain tak, že hrajete za mladého kluka, který na začátku vidí utíkající vystrašenou mladou dívku v dešti, a nenapadne ho nic lepšího, než se za ní vydat a pomoci ji. Jak ovšem ale tušíte, děj se zamotá a není tak jednoznačný, jak se může na začátku zdát. Navíc vývojáři do značné míry nechávají na hráči, aby si sám objasnil situaci a vzal si z ní vlastní pointu. Nic ale nemění na tom, že rain má perfektně podaný pohádkový příběh, který ukazuje, jak silné pouto může vzniknout mezi dvěma lidmi, když se ocitnou v nesnázích.

Jak možná tušíte z názvu, déšť hraje v rain velmi důležitou roli. Hlavní hrdina, stejně jako neustále prchající dívka, je neviditelný, přičemž ho vidíte jen ve chvíli, když ho zkrápí dešťové kapky. Pokud vlezete třeba pod střechu nebo do podchodu, stane se neviditelným, takže se musíte spolehnout jen na viditelné mokré stopy případně prášení od chůze. Když se přenesete přes tento do značné míry originální prvek, který má docela velký vliv na hratelnost, o něm se ještě zmíním, tak je Rain z poloviny příjemná, celkem nenáročná adventura, v níž jdete jen jednou lineární cestou neustále kupředu, občas něco přeskočíte, přesunete nebo odemknete klíčem, který musíte nejprve najít, ale většinou hledání nepředstavuje velký problém. Chození po depresivním světě má ovšem své nezapomenutelné kouzlo, navíc jak záhy zjistíte, nic není zase tak pohodové, jak se může na první pohled zdát. Sem tam je nutné občas vyřešit i nějakou tu hádanku, které jsou ale docela jednoduché, takže prakticky nepředstavují žádný problém. Nic, s čím by si váš mozek neporadil, což je možná i škoda.

V základu je Rain sice adventura, ale ve své druhé půlce rovněž hodně sází na stealth prvky, bez kterých se neobejdete. Na první pohled je svět prázdný, ale první zdání klame, protože všude jsou potvory různých velikostí, které rozhodně nejsou rádi, že se jim tam jen tak potulujete. Jakmile vás spatří, je většinou konec, no a proto musíte využít základní stavební kámen hry, tedy déšť. Rain je prakticky hra na schovávanou, protože před nepřáteli se budete schovávat pod střechy budov či do skříněk, tak, aby vás neviděli, případně odlákávat díky prostředí jejich pozornost, nebo rovnou před nimi utíkat, což kolikrát k jejich rychlosti není nic lehkého. Střety s protivníky jsou o něco složitější, jak klasické hádanky, s nimiž jsou i občas propojeny. V těchto pasážích mi Rain přišel jako mix Metal Gear Solidu, ICO, echochrome a Silent Hillu, a vůbec ne špatný. Ostatně když vás bude pronásledovat obrovské monstrum, před ním že schováte do řady skřínek, které začne následně postupně otevírat, zamrazí naprosto v každém. A o těchto situacích Rain je.

Když Rain poprvé hrajete, je lehké dostat dojem, že jde jen o takovou jednohubku, která vám vydrží na nějaké čtyři hodiny. Zabloudit moc nemůžete v lineárních levelech, ovšem s nádherným a do jisté míry i rozmanitým designem. Vývojáři ve hře přímo neříkají, kde se hra odehrává, ale na designu je vidět, že se nechali inspirovat řadou evropských měst. Po dohrání se vám ale odemkne speciální mód, v němž můžete vysbírat všech 24 vzpomínek, takže se hraní zdvojnásobí, ale hlavně získáte další informace, což je určitě dobrá zpráva. Tím tak i vysbíráte poslední trofeje, kterých ale jinak moc není. Za cenu, za jakou se Rain prodává, dostanete tedy adekvátní zábavu, a to je to hlavní.

Rain si neklade za cíl být nejhezčí hrou této konzolové generace, některé textury jsou navíc jen průměrné nebo lehce nadprůměrné. Vše ovšem vynahrazuje nádhernou stylizací, jakou čekáte od japonských vývojářů, která je jim vlastní, navíc jistě budete obdivovat nádherné efekty deště, který vás po celou dobu doprovází. Rozhodně tedy zklamáni nebudete, zvláště když po celou dobu hraje úžasný hudební doprovod, starající se o ponurou atmosféru, ze které musíte být prostě smutní, přičemž další zvukové efekty kolikrát naženou strach, a občas se dostaví i krátká radost. Hudební doprovod a zvuky hrají v Rain důležitou roli, a vývojáři je dokázali dokonale sladit s obrazem.

Před několika týdny se vývojáři z japonského studia Sony nechali slyšet, že vytvářejí hry, které nikdo jiný neudělá. Rain je toho jasným důkazem. Máme tu totiž před sebou na první pohled pohodovou adventuru s logickými hádankami, ale plnou nejrůznějších emocí, díky nimž na tento zážitek jen tak nezapomenete. Po Journey další vynikající stahovatelná záležitost, která nesmí chybět ve vaší sbírce.