Portal 2
První Portal stavěl především na vynikající hratelnosti a příběh byl až na vedlejší koleji. To druhý díl jde na to trochu jinak. Příběh v něm hraje velmi důležitou složku. Opět se v hlavní kampani vtělíte do nádherné Chell, která byla na konci prvního dílu vtažena zpět do výzkumného střediska Aperture Science. Ke vší smůle byla uspaná na několik stovek let, přičemž nyní se probudila. Nečeká ji ale vůbec nic dobrého, opět si musí vzít do rukou speciální zbraň, která vytváří portály, a zjistit, co že se to tu děje. Začátek hry je docela dost hektický. Než se stačíte rozkoukat, vše se začne rozpadat a budete si tak připadat, jako v jednom ošklivém snu. Příběh celkově je velmi chytře napsán, nabízí spoustu humorných scén a vtípků, ať už od GLaDOS nebo Wheatlyho. Dokonce spoustu vtipných scén vyprodukuje i sama Chell díky tomu, že jako všichni hrdinové od Valve nemluví. To by se dalo hře i celkem úspěšně vytknout, ale tak nějak si na to určitě hráči od dob Gordona Freemana zvykli. Ostatně i několik narážek na Half-life se tu objeví, stejně tak na laboratoře Black Mesa.
Středisko Aperture Science vypadá po téměř půl století dost zchátrale. Je porostlé vegetací a občas se dokonce rozpadne nějaká ta zeď. To hlavní z prvního dílu ale zůstalo i ve druhém zachováno. Řeč je o místnostech, ve kterých budete řešit nejrůznější logické rébusy spojené s využíváním portálů. Nově se ale nebudete pohybovat jen v nich. Podíváte se i mimo tyto místnosti, což značně hru oživí. Design všech levelů je naprosto fenomenální. Ať už se budete nacházet v klasických testovacích místnostech nebo mimo ně, vždy se jedná o mistrovský kousek, který je propracován do nejmenšího detailu. Jediné, co by se dalo vytknout, je jakási rozkouskovanost. Celá hra totiž staví především na menších levelech, přičemž mezi nimi se vždy nachází loadingová obrazovka, která trvá několik vteřin.
Určitě se mnozí v prvé řadě zeptají na hratelnost. Ta je v základu stejná, jako u prvního dílu. Znovu tak vytváříte dva portály, kterými můžete procházet, případně jimi prostrkovat nejrůznější věci. Nově je ale hratelnost obohacená i o docela dost zajímavých prvků. Na začátku sice budete posunovat jen klasické kvádry na červená tlačítka, abyste si odemkli dveře dál, později ale k tomu přibude spousta dalších věcí, které dělají všechny ty levely daleko zajímavější a rozmanitější. Záhy se tak dočkáte třeba speciálních laserů, které je třeba nastavovat, aby otevřely dveře, rovněž tu máte jakési fučáky, které vás nasají a poté vynesou buď do vzduchu nebo ve směru, kterým foukají. Opět se vám do cesty postaví i nepřátelé,tedy robotické věže, které po vás v zorném poli začnou střílet. Ty ale nově můžete ničit pomocí novinek, jako třeba laserů.
Už od oznámení se mluvilo i o novince v podobě gelů, které využíváte k řešení jednotlivých levelů. Ty se dostanou ke slovu až zhruba po polovině hry, ale je to právě doba, kdy hratelnost potřebuje nějakou změnu a právě gely jí přinesou. Máte tu tři druhy. Pokud obarvíte plochu oranžovým gelem, můžete po ní rychleji běhat. Po modré můžete skákat vysoko do vzduchu a bílá zase umožní, abyste po natření plochy na ní vytvářeli portály. Všechny tři budete většinou kombinovat, což vytváří řadu jedinečných situací. Některé místnosti vám dají pořádně zabrat a váš mozek bude po dohrání na pokraji zhroucení.
Hlavní příběhová kampaň se rozprostírá přes devět kapitol, přičemž by vám měla vydržet nějakých pět nebo šest hodin. To je dnešní standard většiny akčních her, takže zde herní dobu jako mínus už brát nemůžeme. Je ale jasné, že hráči po dohrání budou namlsáni. Právě proto se vývojáři rozhodli, že připraví pomalu stejně dlouhou kooperativní kampaň, která na tu pro jednoho hráče naváže. V ní se už nesetkáte s půvabnou Chell, ale s dvěma roboty, kteří na sebe neustále gestikulují a občas nahodí i nějaký ten vtípek. Dokonce si mohou po dobře odvedené práci plácnout nebo zahrát kámen, nůžky papír. Konzolové hráče určitě potěší fakt, že si celou kampaň mohou zahrát jak s náhodně vybraným hráčem online, případně s kamarádem, tak i s někým po boku přes split-screen režim. Zvláště druhý režim je hodně dobře vyřešen, a to normálním rozpůlením obrazovky. Nesetkáte se tak jen s malými okénky, jako třeba u Resident Evila 5 a dalších her.
Podstata hraní zůstala od singleplayerové kampaně téměř stejná, jen s tím rozdílem, že nyní budete muset spolupracovat s druhým robotem. K vyřešení řady místností vám tak nebudou stačit jen dva portály, ale musíte využívat všechny čtyři, a to v řadě kombinací. Důležitá je tak i komunikace, kterou můžete provádět přímo ve hře pomocí speciálního ukazovatele, kterým kolegovi ukazujete, kde by měl ten a ten portál udělat. Daleko příjemnější je pochopitelně klasický voice chat. Všechny levely v kooperativní kampani jsou spíše menší, a dokonce odpadá jakákoliv frustrace ze smrti. Protože jste robot, tak po zničení se automaticky ocitnete na začátku úrovně. Stroje vás znovu vytvoří. I díky tomu si určitě nikdo nenechá ujít možnost svého kolegu třeba rozdrtit nebo nechat spadnout do propasti, když ji zrovna přeskakuje. Kooperativní režim je jedna nefalšovaná sranda a něco tak zábavného jsme tu neměli už roky. Navíc docela značně prodlužuje dobu, kterou s hrou samotnou strávíte.
Dlouho před vydáním hry se mluvilo o zakomponování Steamu do Playstation 3 verze. Ten je nakonec opravdu přítomen a pro hráče přináší spoustu novinek a zajímavých věcí. V prvé řadě jsou to automatické updaty, ty jsem sice nemohl vyzkoušet, ale budu vývojářům věřit, že vše pofrčí jak po másle. Dále nabízí PS3 Steam propojení s tím PC, takže se můžete klasicky přihlásit na svůj existující účet a psát si s kamarády, kteří zrovna hrají nějakou PC hru. Jde určitě o hodně užitečnou funkci, protože sám jsem ji během hraní hodně využíval. Dále nám vývojáři slibovali kooperativní režim, který půjde hrát s PC hráči. Byl jsem docela zvědav na výsledek, protože jde o něco, co tu ještě na Playstationu nikdy nebylo. O to větší překvapení se dostavilo, když po odzkoušení vše funguje tak, jak má. Žádné lagy, jen si užíváte hraní s kamarádem, který má hru na PC. Za tohle si zaslouží vývojáři opravdu velkou pochvalu. Docela bych si dokázal představit, že bude Steam zakomponován i do daleko více her. Klidně jenom kvůli komunikaci s přáteli.
Celá hra běží na dnes už starším enginu Source a je to trochu znát. Sice se vývojáři snažili, aby zakryli stáří, ale ne všude se to povedlo. Přesto grafika hry rozhodně není špatná, dokonce nabízí několik pěkných efektů. V konečném součtu rozhodně neurazí. Hodně mě překvapila i plynulost, protože právě Orange Box byl na Playstationu 3 dost kritizován za poklesy FPS. Zde se poklesů nedočkáte. Ostatně i za tímto je vidět, že s Playstation 3 verzí si dali vývojáři pořádnou práci, za kterou je musím hodně pochválit. Kromě grafické stránky je vynikající i hudební doprovod a naprosto bezkonkurenční dabing, který se povedl, no nejlépe jak mohl. K audiovizuální stránce tak nemáme moc výhrad, což tak nějak platí i pro celou hru.
Portal 2 přinesl rozšíření původní hry, zajímavý příběh, plno logických rébusů a hlavně vytříbenou hratelnost, u které se budete skvěle bavit od začátku do konce. Jedná se zcela bez debat o zatím nejlepší hru tohoto roku a desítku si plným právem zaslouží. Tohle mistrovské dílo od Valve by si měl zahrát naprosto každý.
Komentáře