Recenzovaná verze: PlayStation 5

Na úvod se sluší zmínit, že o hře Oceanhorn 2: Knights of the Lost Realm jste mohli číst už v roce 2019 nebo si ji dokonce zahrát. Prvotně se totiž objevila na mobilních platformách, přesněji platformě Apple Arcade. O rok později se hra dostala na Nintendo Switch, kde chtěli vývojáři oslovit fanoušky Zeldy, a teprve nyní došlo na plnohodnotné vydání v rámci konzolí PlayStation 5 a Xbox Series X/S, pro které si vývojáři připravili několik vylepšení a novinek. Hra Oceanhorn 2 tedy není na trhu úplnou novinkou, ale protože jsme původní vydání minuli, určitě se na ní vyplatí nyní při příležitosti vydání na nové platformy podívat.

Oceanhorn 2: Knights of the Lost Realm se na první pohled jeví jako velkolepé RPG dobrodružství, které, jak už jsem nejednou zmínil v předchozích odstavcích, se zcela okatě nechalo inspirovat u série The Legend of Zelda a zejména u posledních dílů Breath of the Wild a Tears of the Kingdom. Odpovídá tomu nejen náplň samotné hry, pohled ze třetí osoby, ale i vzhled a oblečení hlavního hrdiny. To samo o sobě je docela velký posun oproti prvnímu dílu, který se nechal inspirovat spíše klasickými izometrickými díly.

Pokud jste hráli první dějství s názvem Oceanhorn: Monster of Uncharted Seas, tak vězte, že druhý díl funguje jako prequel a to velice vzdálený. Díky tomu je tak přístupný i nováčkům, kteří nemusejí znát předchozí události. Druhý díl se každopádně odehrává celých 1000 let před původními událostmi. Hlavní hrdina hned z kraje čelí útoku neznámých nájezdníků, kteří zaútočí na vesnici, ve které vyrůstal, a on je tak okolnostmi a novými společníky hnán k odplatě. Příběh není kdovíjaké terno, ale stačí k tomu, abyste nebojácně pochodovali tamním světem, postavili se monstrům a řešili rozličné hádanky. Jen je škoda, že se nedočkáte žádných velkých překvapení nebo zvratů, neboť Oceanhorn 2 se drží žánrových klišé, a i díky nepříliš vysokým produkčním hodnotám se stává, že některé scény nevyzní tolik, jak by bylo třeba. Že hra nemá tak velké produkční hodnoty se musí počítat. Ostatně pochází od menšího nezávislého studia a navíc původně vyšla pro mobilní platformy. To ale docela zdárně kamufluje.

Princip hry je takový, že máte kameru posazenou za zády hlavního hrdiny a pohybujete se po širém světě a plníte výzvy. Jak se záhy ukáže, Oceanhorn 2 se snaží ze Zeldy přebrat to nejlepší, ale v omezené míře. Ačkoliv jsou tu náznaky open-world struktury, hra tak rozsáhlá není a je pospojovaná spíše menšími či středně velkými lokacemi. Ty jsou sice uzavřenější, ale mohu říct, že nabízí poměrně dost malých odboček nebo interiérů, které pro vás nachystají nejrůznější typy hádanek. A ty musím pochválit. Sice se jejich princip začne po čase trochu opakovat, ale stále je zábavné je řešit a některé jsou i docela nápadité. Hádanky jsou navíc skvěle vyvážené tak, aby na ně hráč přišel zcela sám a nemusel nutně hledat návod.

Stejně jako u hádanek, tak i u některých dalších mechanik ve hře je problém v tom, že hra je nedokáže dostatečně vysvětlit. Občas se tak dostanete do situací, kdy nebudete vědět, co se po vás hra chce a zbytečně i s triviálním problémem strávíte i několik desítek minut. Je to celkem škoda, protože to pak ubírá na tempu hry. Podobně chaotická je tu i mapa a navigace, a o deníčku je škoda mluvit, protože je to jen soupis jednotlivých akcí, které proběhly.

Kromě řešení hádanek budete zkoumat lokace z hlediska hlavních a vedlejších úkolů a budete mít možnost si i poměrně často zabojovat. Boj ve hře je celkem snadný a spočívá ve správně načasovaných útocích a úskocích. Během prvních hodin ale zjistíte, že označení RPG je ve hře spíše pro zajímavost, v reálu je to totiž obyčejná adventura. Mnoho typů nepřátel tu není a dokonce i bossové jsou tak trochu na jedno brdo, jen s větší výjimkou u posledního bosse, který je mírně nápaditější.

Poněkud zmatečný je ve hře systém cestování. Rychlé cestování hra obsahuje, ale sám jsem jej objevil spíše náhodou. Náhodně jsou po světě rozesety svatyně, které vám umožní cestovat do jiných lokací, pokud je máte v daném místě aktivované. V opačném případě se budete přes některé lokace lopotit po vlastních, což je značně otravné. Po moři se můžete přepravovat za pomoci lodi, která vždy u daného ostrova zakotví a na něm následně plníte zadané výzvy či úkoly. Na některých místech se vám naskytne také možnost přeletu za pomoci letadla.

Lokace jsou vcelku podařené, mají slušný design a je proto radost je objevovat a prozkoumávat. Autoři také dost často mění prostředí, takže se vám tolik neokouká. Jediné, co může být trochu jednotvárné, je hlavní královské město White City, které je na poměry hry poměrně rozlehlé. V něm také najdete nejvíce sběratelských předmětů a mincí, za které si můžete doplnit vybavení.

A když už jsme se dostali k vybavení, tak to mohu rovněž pochválit. Hlavní hrdina se v průběhu hry dostane k několika zajímavým schopnostem, jako je potápění, střelba rozdílných typů nábojů anebo možnost se přitáhnout hákem. Tohle všechno je fajn a ozvláštňuje to hratelnost, která se stává rozmanitější a lepší. Co je ale například dost mizerné, tak to je absence většího množství rozličných zbraní nebo oblečení, které by si mohl hlavní hrdina obléct. Tím se naplno vytrácí ono označení RPG. Pouze díky některým vylepšením můžete přidat na útoku či magii své zbrani.

Ačkoliv hra Oceanhorn 2: Knights of the Lost Realm vyšla původně pouze pro mobilní platformy, není to na ní zase tak moc vidět, co se vizuální stránky týče. Ta je pěkná, hra má vůbec dobře vypadající barevnou stylizaci a mírně komiksový nádech. Moc hezky se na hru dívá a nutno podotknout, že běží poměrně dobře. Během celého průchodu mi hra ani jednou nespadla, ale jednou mě nechala pobíhat po starobylé hrobce, abych následně zjistil, že nespustila další etapu úkolu, což vyřešilo restartování checkpointu. Tyto chybičky budou muset vývojáři ještě opravit. Hudební doprovod je na začátku pěkný, ale časem bude otravným, neboť se začne neustále opakovat. Větší rozmanitost skladeb by hře jen prospěla.

Oceanhorn 2: Knights of the Lost Realm je hezké dobrodružství, kterému by neuškodilo, pokud by nabídlo komplexnější a trochu propracovanější herní mechaniky. Rozhodně nejde o RPGčko, ale spíše jednodušší klasickou dobrodružnou adventuru na zhruba dvanáct hodin. Pak vám toho ale více nenabídne, navíc pro zkušené hráče nepředstavuje velkou výzvu. Pokud však hledáte pohodový titul na delší večery, který má pěkný svět a chytré hádanky, mohu Oceanhorn 2: Knights of the Lost Realm doporučit. Já osobně jsem se po dobu hlavního dobrodružství ani na minutu nenudil.