Příběh hry nebyl moc složitý a měl pouze dokreslovat vynikající akční složku hry. Ve hře jste se zmocnili agentky Cate Archer, která pracovala pro protiteroristickou jednotku UNITY. Na druhé straně proti vám stáli teroristé s prstem na spoušti, kteří se proslavili pod názvem HARM. One Lives Forever byla tedy klasická akční hra, kde byli ti hodní a ti zlý, a náhodou hlavní hrdinka patřila k těm hodným. Takže klasika. Organizace UNITY dostane jednoho dne zprávu, že na amerického konzula, který se nachází v Maroku, je chystán atentát. Jenomže všichni agenti jsou v tahu a na scénu přichází Cate Archer. Pro tu by se mělo jednat o rychlou rutinní akci, která skončí dříve, než vůbec pořádně začne. Jenomže něco se zvrtne a z jedné mise je hned šest s několika levely.

Jak už bylo řečeno, hra má několik misí, přičemž každá se skládá z několika levelů (Playstation 2 verze obsahovala čtyři nové exkluzivní levely, které v PC verzi nebyly). Úrovně byly celkem pěkně navrženy a kromě Maroka jsme se poté podívali i do Berlína a dalších koutů země. O rozmanité prostředí tak nebyla nouze. Co ovšem bylo na hře to nejlepší, byla návyková hratelnost, která byla umocněna skvěle vyřešeným ovládáním. Vše nádherně odsýpalo, takže jste jen počítali fadingové obrazovky s dalšími levely. Akční jízda se zastavila až po nějakých 15ti hodinách, což je na akční hru rozhodně nadprůměr.

Cate Archer měla během své cesty úrovněmi i nespočet zbraní a dalších věciček. Začněme zbraněmi. Ty patřily k těm klasičtějším kouskům, a tak tu na vás čekala pistole se samopalem, puška a několik druhů granátů. Zajímavější už byly nejrůznější hračky, které nosila Cate Archer v kabelce. Měla tak u sebe zapalovač, výbušnou rtěnku a také brýle, s kterými jste vyfotili vše, co jste chtěli. Jak jste asi správně pochopili, Cate Archer byla takový ženský James Bond. Navíc si autoři z agenta 007 dělali legraci, a tak ve hře najdete i několik zábavných a vtipných okamžiků, které hru okořeňují.

Grafické zpracování One Lives Forever bylo už ve své době vydání na PC průměrné, ale skvěle hře sloužilo. Playstation 2 verze byla bohužel ještě více ošizena o detaily, a tak grafika patřila k nejslabším částem této jinak povedené hry. Prostředí vypadalo stroze, bez života a jediného detailu, auta vypadaly jak krabice potažené jednou texturou a tak dále. Co podtrhlo ubohou technickou kvalitu, byly i nejrůznější animace, ať už chodících nepřátel, nebo hlavní hrdinky. To hudební stránka už byla povedenější a některé melodie nám hrají v uších dodnes. Zvuky byly rovněž veskrze povedené. Vše navíc podtrhnul dobrý dabing, takže tento sloupek nakonec až tak špatně nedopadl.

Ačkoliv měl No One Lives Forever na Playstationu 2 průměrnou grafiku, vše dokázal nahradit skvělou hratelností, která vás držela u hry od začátku do konce. Pěkný level design, parodie na agenta 007 a rozmanité lokace dělaly z No One Lives Forever jednu z nejlepších her své doby.