Příběh se drží originálu a pokud jste hráli původní hru, víte o čem je zhruba řeč. Pro ty, co původní hru nehráli, rychle příběh zopakuji. Hráč se ujímá role ninivského bojovníka Ryua Hayabusa, který se vrací domů a najde svou rodnou vesnici vypálenou a své blízké, které miloval, mrtvé. Tato vesnice ale nebyla jen obyčejnou ninivskou vesnicí. Už po staletí hlídala temný artefakt Dark Dragon Blade - a právě ten byl ukraden. Ryu Hayabusovi nezbývá nic jiného, než se vydat na hodně krvavou cestu za pomstou do Vigoorského impéria. Ryu naštěstí není na vše sám, občas mu pomůže svými radami Ayane, která našemu hrdinovi hází šipky se vzkazy a občas mu tam přibalí i nějakou tu uzdravovací dobrůtku. Kdo dále našemu hrdinovi pomáhá, je lovkyně démonů Rachel. Za tu si dokonce v Playstation 3 hře můžete vůbec poprvé i zahrát a tvůrci si pro ni připravili hned několik exkluzivních levelů. Pohybujete se sice v téměř stejném prostředí jako hlavní hrdina, ale i tak možnost hraní za Rachel potěší.

Ryu jako správný ninja umí ovládat spoustu nejrůznějších zbraní. Začínáte s jedním mečem, ale později se vám do rukou dostanou i další nádherné zbraně, kterými si usnadníte cestu hrou. Zřejmě nejvíc za celou dobu hry budete používat dva meče, kterými efektivně rozsekáte hordu vaší smrti chtivých potvor a vojáků. Ryu nemá jen zbraně na blízko, ale má i pár věciček, kterými bojuje na dálku. Základní Ryovou zbraní na dálku jsou hvězdice, ale později dostanete i luk a šípy. Šípů je hned celá řada druhů a vždy to chce se rozmyslet, jaký typ použít. Na slabší nepřátele se hodí úplně základní sada šípů, ale na ty silnější, jako je třeba voják v tanku nebo vrtulníku, to bude chtít šípy vybuchující. Samostatnou kapitolu zbraní poté tvoří kouzla, která dokáže hlavní hrdina vyvolat. Nečekejte žádná kouzla ve stylu mága ve World of Warcraft, tvůrci se přeci jen drželi při zemi. Ryu tak umí tři typy kouzel. Jsou to kouzla ohnivá, elektrická a zmrazující. Každé kouzlo se pak hodí na jiný typ nepřítele. Hraní za Rachel je úplně jiné než za Rya. K útoku používá velkou sekyru, kterou si přitahuje, hází a rozsekává s ní nepřátele. Jde o opravdu efektivní zbraň, před kterou neuteče žádný nepřítel.

Nepřátel je celá řada druhů. Ze začátku vám dělají společnost zlí ninjové, se kterými si dokáže Ryu poradit, i když mu někdy pořádně zatápí. Poté následuje přesun do Vigoorského impéria, kde už nepřátelé berou těžší kalibr. Pořád se setkáváte s ninji, ale ti už mají kromě mečů i samopaly. Nejhorší můrou je skupinka ninjů, kteří po vás střílí vybuchující šipky. Pokud s nimi rychle nezatočíte, smrt vás jistě nemine. Později se do města dostanou i vojáci, kteří už mají samopaly a dokonce raketomety. V tuto chvíli končí veškerá legrace a Ryu se musí pořádně ohánět, aby neskončil tam, kde ho nepřátelé chtějí mít. Kromě lidských nepřátel čeká našeho hrdinu i plno démonů a zvířecích potvor. Začíná to u netopýrů a končí přerostlými mouchami, které se na vás sápou. Odporní jsou i přerostlí brouci, kteří vám dokážou ubírat život tak rychle, že ani lékárničky příliš nepomůžou. Další skupinku nepřátel tvoří mumie, které potkáte v kobkách pod chrámem. Ti mají v rukou sekyry nebo palcáty, kterým musíte uhýbat. Společnost jim dělají mumifikovaní lučištníci. Poslední skupinkou nepřátel jsou démoni. Těch je taky pěkná řádka druhů. Nejčastěji budou dotírat skřetí démoni, kteří mají velké drápy a dokážou uštědřit pěkně bolestivý úder. Nejčastěji se s nimi objevují ještě červení dráčci, kteří chrlí oheň.

Na samém konci hry vám budou dělat společnost rybí duchové. Tyto potvory jsou velmi rychlé a pokud se dostanete do obklíčení, čeká vás jisto jistě smrt během pár sekund. Tyto pasáže jsou díky rybím duchům velmi frustrující a budete je opakovat stále dokola, než se vám je náhodou podaří překonat. Kapitolou samou pro sebe jsou bossové. Ty jsou o hodně odolnější než řadové potvory a na každého je třeba zvolit jinou taktiku. Nestačí jen přiběhnout a řezat do bosse dokud nepadne - v takovém případě byste brzy skončili mrtví nebo při troše štěstí bez lékárniček. Vždy musíte bosse chvilku pozorovat, co a kdy používá za útoky a pak teprve ve správný čas zaútočit. O čem bych se také měl zmínit, je dosti podivné rozmístění ukládacích stojanů. Vypadá to, jako by je vývojáři rozmisťovali vyloženě náhodně, aniž by uvažovali o obtížnosti pasáže, která je mezi nimi. Občas se vám stane, že před bossem máte třeba tři tvrdé souboje, které vám dají opravdu zabrat. V souboji s vypětím všech sil zvítězíte, ale boss vás pak připraví o život. V takovém případě musíte absolvovat ony souboje znovu, dokud neudoláte i samotného bosse. Třeba při souboji s drakem, kterého jsem zabíjel asi hodinu, jsem po skončení ani nedošel k ukládacímu bodu, protože se na mě ihned nalepilo hejno přerostlých much. Ano, musel jsem celý bossovský souboj opakovat. Začátek hry se vám možná bude zdát lehký, ale souboj s prvním bossem vás vrátí nohama zpět na zem. Ninja Gaiden Sigma není procházka růžovým sadem a je jen na každém hráči, jestli se dokáže adaptovat na onu obtížnost. Ani na úplně nejnižší obtížnost Ninja Dog, která se vám zpřístupní pokud zemřete na jednom místě třikrát za sebou, není nic lehkého a každé vaše zaváhání hra nemilosrdně trestá.

Všechny levely jsou vytvořeny s citem pro detail. Každá úroveň představuje jedno mistrovské dílo, které jste doposud v žádné jiné hře neviděli. Ať už se jedná o vesničku ninjů nebo hrobku pod velikým kostelem, vše je dotaženo do maximální kvality. S level designem hodně souvisí grafická prezentace hry. Ta je sice pěkná a běží v rozlišení 1080p při 60fps, ale občas si budete říkat, že PS3 by dokázala více. Vše tak vypadá jako originál s několika menšími kosmetickými úpravami. Zato hudební stránka si zaslouží plný počet bodů. Během hry vám neustále hraje našlápnutý soundtrack, který se opravdu povedl. Na konec jsem si nechal chyby, které hra obsahuje. Samozřejmě vše se nedá vychytat, ale některé chyby vám dokonce mohou zabránit hru dohrát. Občas se vám třeba stane, že se boss (Alma v kostele) i s vámi zasekne a chvilku koukáte, jak pomalu vyjíždí ze sloupu či zdi. Také se mi stalo, že hra nešla uložit. Ryu zkrátka nereagoval na ukládací stojan a ani na ty, co následovaly. Restartoval jsem tedy hru. Možná si řeknete, že hledám zbytečné chyby, ale bez těch chyb by Ninja Gaiden Sigma dosáhl až samotného vrcholu. Škoda i té vysoké obtížnosti na konci hry.

Ninja Gaiden Sigma je i přes všechny uvedené chybičky vynikající hrou, kterou by neměl opominout žádný majitel Playstation 3. Do vydání Heavenly Sword se bude jistě jednat o nejlepší hru svého žánru na next gen konzolích. Rovněž ale nejde o hru pro svátečního hráče, který by se chtěl dostat na konec za odpoledne. Ninja Gaiden Sigma je hra plná vzrušení, u které budete sedět na okraji křesla a prožívat každý moment. Tedy - pokud budete chtít.