Roztomilé kuličky Loco Roco a jejich odvěcí nepřátelé Bui Bui. Toto téma jsme tu měli už dvakrát a jinak tomu nebude ani dnes. LocoRoco byli zlými Bui Bui ve spánku uneseni a jejich úkolem je dostat se dlouhou, krutou a náročnou cestou zpět. Povede se jim to? To záleží jen na vás!

Toto je exkluzivní hra a to hlavně i díky svému ovládání. Nevím, jestli se to vlastně dá nazývat ovládáním, jelikož během samotného hraní využijete pouze dvě tlačítka. Toť vše. Žádné složité ovládací prvky a mechanismy Zde se potvrzuje, že v jednoduchosti je síla. Ty dvě záhadná tlačítka jsou vrchní R a L. Pomocí nich totiž nakláníme celou úroveň do stran a podle toho se nám pohybuje nejen naše LocoRoco kulička, ale i všechno ostatní v okolí, co není nějak přichycené - například liány, voda, nepřátelé a ostatní. A když stisknete obě tlačítka naráz, vaše kulička vyskočí do výšky. V předchozích dílech jsme v ovládání využívali i kolečko, které sloužilo na rozdělení velké kuličky Loco Roco na několik malých kuliček a to proto, aby mohly projít menšími otvory. I zde tuto možnost máme - ale po pravdě, nevyužijete ji. Tedy alespoň já sem jí opravdu za celou dobu hraní ani jednou nevyužil. K situacím, kdy budete muset kuličku rozdělit, dojde jen zřídka a pokud už, hra vám kuličky rozdělí sama. Myslím si, že je to bezvýznamné plus pro hru, alespoň je ovládání zase o kousek jednodušší. Jinak řešeno, k ovládání nemám jedinou výtku, neboť právě díky ovládání je Loco Roco natolik výjimečné.

I tímto bodem je hra exkluzivní, o tom žádná. Několikrát sem i na různých fórech četl, jak má Loco Roco škaredou grafiku, že je to jen obyčejné "dvědéčko" a podobné, s odpuštěním, bláboly. Pokud se vám hra nelíbí, tak ji prostě nehrajte. Tečka. Vždyť právě v tomto je hra výjimečná. Ve své grafice, která se perfektně hodí k této hře. To je přesně to, co ke hře patří a dodává ji své kouzlo. Grafika je skutečně 2D, ale i přesto je velice pěkná, pestrá a živá, a to i přesto, že se většina levelů odehrává spíše v těch "temnějších" levelech zlého světa Bui Bui. Svojí kuličku budete hnát zasněženým údolím, pralesem, budete se čvachtat ve vodě a navštívíte i peklo. Prostě pěkná podívaná. Proto se dále nebudu ke grafice rozepisovat, protože je jedním slovem: Pěkná!

A teď asi opravdu ten nejdůležitější aspekt hry. A tím je hratelnost. Pokud by ta byla špatná, pěkná grafika a jednoduché ovládání by mohlo jít do háje. V předchozích dílech bylo například několik desítek levelů (v prvním něco kolem padesáti tuším) a tento díl nám jí nabízí pouhých šestnáct. Šestnáct průměrně dlouhých levelů, které je třeba projít, abyste dokončili hru. Bude hra natolik krátká, že ji brzo po dohrání odložíte? Můžu vám prozradit, že v žádném případě. Loco Roco 3 skočil, co se týče hratelnosti od předchozích dvou dílů, daleko dopředu. Opravdu. Tak dlouho jsem nad žádnou hrou opravdu nepobavil. Ti, co hráli předchozí díly, budou malinko vpředu a zhruba budou tušit, co od hry očekávat, ale věřte, že jim to moc nepomůže, protože tady je to všechno jiné. V tomto díle se již nebudeme jen bezduše klouzat, jako tomu bylo například v prvním díle. Zde budeme hlavně skákat a zdolávat nejrůznější pasti, budeme muset likvidovat různé druhy Bui Bui a sbírat body. Tvůrci museli do hry i přidat nějaký ten Checkpoint (který nebudete mít do nekonečna, ale je možné si jej kupovat za nasbírané body), protože levely v pozdějších částech hry jsou nechutně těžké. Ano, a to je asi ta největší změna oproti předchozím dvěma dílům. Obtížnost! Otázkou však zůstává, zda je to dobře, nebo špatně. Nad hrou jsem strávil přesně 33 hodin života. Myslím, že tímto jsem otázku zodpověděl. Ano, tak druhá polovina levelů je nesmírně těžká a to i přesto, že zhruba v půlce každého se nachází onen zmiňovaný Checkpoint. Dokonce se vám stane, že některý level budete muset hrát padesátkrát (!), než jej zdoláte! Jenže kouzlo nového Loco Roco je v tom, že si na něm vypěstujete neuvěřitelnou závislost, to mi věřte. I když nějaký level půjdete už po sté a několikrát svým PSPčkem třísknete, vždy se k němu po pár minutách vrátíte a řeknete si: "Tak jo, zkusím to ještě naposledy!" Tak neuvěřitelně chytlavou hru jsem opravdu ještě nehrál. Věřte, že nedáte pokoj, dokud ji nedohrajete.

Abych něco také zmínil o systému hry. Stejně jako v předchozích dílech sbíráte jakési kytičky, které vás o jednu kuličku zmohutní, a vy tak budete větší a vlastně budete mít i jakoby život navíc, protože když se třeba napíchnete na bodliny, právě kulička, kterou máte navíc, odpadne a odumře. V minulých dílech jste mohli sbírat kuliček až dvacet, v tomto díle jich můžete mít naráz sotva sedm. To slůvko sotva je tam proto, že je mnohdy stejně nenajdete, nebo bude ze začátku velice těžké se k nim dostat, takže se vám nejednou stane, že projdete level pouze s jednou, či dvěma kuličkami. Jak sem již zmínil, můžete také sbírat body rozházené různě po levelu. Za jedny si kupujete další checkpointy a za další si můžete v LocoRoco shopu nakoupit různé zkrašlovací hovadinky a taky nějaké ty životy navíc.

Hra dále obsahuje různé minihry, které se vám zpřístupní během hraní, a také obsahuje několik bonusových levelů, kdy během třiceti vteřin musíte nasbírat co největší počet bodů, které se vám poté přičtou na vaše konto. Hra nově obsahuje multiplayer. Ten je v ad hoc módu velice zajímavý. Můžete si až se třemi přáteli zasoutěžit v singlúrovních a to tak, že závodíte, kdo se dostane na konec úrovně jako první. Je to skutečně velice zábavné. Statistiky si pak můžete například online hodit na net.

Zvuky jsou nádherné. Každá LocoRoco kulička má svoje vlastní pozadí hudby. Kuličky vám zpívají a celkově to tak vytváří zajímavý šmoulí zpěv. Melodie jsou skutečně chytlavé a věřím, že se nejednou načapáte, jak si pobrukujete společně se svými LocoRoco kuličkami. K hudbě a zvukům tudíž nemám žádnou výtku.

Celou hru jsem hrál a poté napsal svoji recenzi. Jenže pak mě napadlo - jaké má vlastně hra nedostatky? Má nějaké nedodělky? Co se mi na ní nelíbilo? Možná to bude znít přehnaně, ale opravdu jsem nenarazil na nic, co by mi nějak vadilo. Abych ale nebyl tak vychvalující, možná třeba za drobnost bych považoval nepřehledné menu. Ze začátku jsem se v něm opravdu neorientoval a byl jsem zmaten. Ale časem se v něm naučíte pracovat a zvyknete si. Možná pro někoho bude odrazující i fakt vysoké obtížnosti, ale já jsem ten problém neměl...ale ovšem, jistě měl, zrovna když sem hrál a mlátil si PSPčkem o hlavu. S odstupem času jsem moc rád, že byla hra natolik těžká, aby mě dokázala kvalitně zabavit, královsky pobavit a nechat ve mě příjemný dojem a jistotu, že se ke hře ještě zcela jistě vrátím. Hru bych doporučil naprosto všem, bez ohledu na to, jestli hrál předchozí díly nebo ne, protože Loco Roco Midnight Carnival je opravdu skvělá hra a určitě to není jen tak nějaká oddychovka, ale kvalitní PSP titul, který vám nejednou pocuchá nervy...

Recenzi poskytl magazín PSP Revue http://gamer-revue.cz .