Vezměte si rok 1947. Svět se stále vzpamatovává z hrůz skončené světové války a ve městě filmu, Los Angeles, se to jen množí přistěhovalci a nejrůznějšími zbohatlíky, čímž roste kriminalita strmě nahoru. Město prožívá i průmyslový rozvoj, takže se staví nové domy, hotely a kdo ví co ještě. Právě v této době se dostává na oddělení policie i válečný veterán Cole Phelps, který by chtěl se zločinným živlem zatočit. Protože nemá moc zkušeností, začíná jako normální pochůzkář, který občas chytne nějakého zlodějíčka a řeší takové ty podřadné práce. Časem se ale vypracuje až v elitního detektiva, který bude řešit vraždy a další velké případy. U nich si vývojáři brali inspiraci z dobového tisku, takže všechny vámi vyšetřované případy mají mít reálný základ. A z některých i docela zamrazí. Jen počkejte, až půjdete po sériovém vrahovi žen nebo po žháři, který udělá popel z celé rodiny. Zde trochu L.A. Noire připomíná nejrůznější seriály a filmy, jmenovitě třeba Dextera. Právě ve vyprávění příběhu hlavního hrdiny tkví největší síla L.A. Noire, protože nikdy nevíte, co se semele, jaký zvrat přijde, ať už ve vyšetřování případu nebo v osobním životě. Vše navíc spěje do skvělého vyvrcholení, na které budete dlouho vzpomínat.

Pokud od L.A. Noire čekáte GTAčko, akorát za policistu, tak dále ani číst nemusíte, protože pro vás tato hra rozhodně není. Se slavnou sérií od Rockstaru má společné jen velké město, ve kterém se odehrává, ale jinak vůbec nic. Město totiž slouží jen jako velká kulisa, ve které se odehrává celkem lineární příběh, který čítá 21 kapitol, tedy případů. Na začátku si vždy vyslechnete, co vás v daném případu čeká, pak vyrazíte na místo činu a sbíráte důkazy, vyslýcháte svědky nebo podezřelé. To je vaše hlavní práce. Samozřejmě, občas se naskytne nějaká ta přestřelka, automobilová nebo normální honička, ale rozhodně nejde o to hlavní. L.A. Noire je tak po příběhové stránce spíše klasickou adventurou s prvky akce, která ji jen oživuje. Samozřejmě je zde možnost ničit prostředí nebo bourat auta, ale na konci každého případu vám bude škoda vyinkasována.

Pokud na tento styl přistoupíte, budete se během celé hry bavit a užívat si hledání důkazů a usvědčování podezřelých. Navíc délka hry L.A. Noire není nikterak malá. My jsme ji dokončili za nějakých 20 hodin, a to jen hlavní část. Pokud budete chtít plnit i vedlejší úkoly, kde si užijete akce asi nejvíce, tak si připočtěte další hodiny, protože těchto pasáží je rovných 40. Samozřejmě tu také nechybí klasické GTAčkovské vedlejšáky, jako usednout do všech aut, objet všechny památky anebo najít noviny, které vám přehrají zajímavé případy doby padesátých let. Některé se navíc později začnou plést i do vašeho vyšetřování, takže nemají význam jen jako bonusu, jak by se mohlo na začátku zdát.

Samozřejmě nejzajímavější na celé hře jsou hlavní pasáže, ve kterých vyšetřujete přidělený zločin. Během šetření si určitě všimnete spousty věcí, které se dneska dělají úplně jinak, takže uvidíte, jak měli tehdejší policisté ztíženou práci. Třeba testy DNA nejsou, stejně tak otisky prstů nikdo neřeší. Jedinou možností, jak případ vyřešit, je prohlédnout si všechny potřebné věci, obhledat mrtvolu a zapsat si poznámky do deníčku. Ten vám poté ukazuje všechny věci, se kterými jste přišli do styku, rovněž vám ukáže lokace, které je třeba pro vyřešení případu navštívit. Práce s deníčkem je velmi jednoduchá a kolikrát se stane vaším největším kamarádem. Abyste na místě činu vůbec věděli, čeho si hledět, tak vývojáři zapracovali do hry menšího pomocníka. Pokud přejdete přes nějaký důležitý předmět, tak vám zavibruje gamepad. Místo poté vibruje do té doby, dokud ho pečlivě neprozkoumáte.

V předchozím odstavci jsme popsali čistě adventurní prvky, které fungují dobře a díky několika inovacím působí i hodně svěžím dojmem. Nedílnou součástí vašeho vyšetřování jsou i rozhovory s podezřelými či svědky. Těchto osob se ptáte na několik otázek, přičemž jejich počet je daný podle toho, jak moc dobře jste prozkoumali okolí. Právě zde nastupuje poprvé ke slovu Mo-Cap technologie, protože z výrazu jejich obličeje jde nádherně poznat, jestli vám říkají pravdu, mlží nebo přímo lžou. Dá se říci, že výslechy jsou nejdůležitější součástí hry, protože pokud špatně odhadnete odpověď, tak se mnohdy dozvíte o dost méně informací, které akorát stíží vyšetřování. Navíc tu jsou i výslechy přímo podezřelých, ze kterých když nedostanete přiznání, případ skončí nezdarem. Také se nám v jednom případu stalo, že bylo možné obvinit z jednoho činu hned dva podezřelé. Občas se tak budete muset i rozhodovat, kdo je vinen a kdo ne, což přináší další zajímavé situace.

Zde bohužel pro české hráče přichází obrovská překážka, která se jmenuje angličtina. Pokud neumíte anglicky na nadprůměrné úrovni, tak tyto části vás budou hodně frustrovat, protože nebudete vědět, na co se ptáte a jak případně vraha nebo dalšího zločince usvědčit. Hru tak budete hrát pouze stylem pokus/omyl. Pokud ale anglicky rozumíte, budete si tyto pasáže užívat. Dobře vedený rozhovor je zde klíčem k úspěchu, navíc si nejde nevšimnout skvěle napsaných dialogů, které nepostrádají napětí, ale ani humor, případně sarkasmus. Za dobře zvládnutý výslech (i další činnosti – vedlejší úkoly) vždy dostáváte speciální body, za které si zvyšujete level, za který poté dostáváte speciální body intuice, které můžete použít při výslechu pro odstranění jedné z dostupných reakcí. Body ovšem můžete i vyplýtvat na hledání důkazů.

Občas se vám naskytne, abyste si zastříleli proti několika padouchům. Tyto pasáže jsou zvládnuty velmi dobře a vlastně se dost podobají GTAčku. Navíc zde funguje i povedený krycí systém, který celou hratelnost usnadňuje. Kromě střílecích pasáží si občas i zaboxujete do živého pytle. Bohužel pěstní souboje jsou docela velká nuda, protože prakticky stačí se jen vykrývat čtverečkem a mlátit křížkem. Nečekejte tak vzrušující souboje, během kterých bude cákat krev na všechny strany.

Naopak zajímavější jsou honičky, ve kterých pronásledujete utíkajícího podezřelého. Ten sice utíká vždy naskriptovanou cestou, ale vždy ho můžete jinak sundat. Jednou z možností je ho dohnat a skočit po něm. Rovněž na něj můžete zamířit a do vzduchu varovně vystřelit, čímž dotyčný ihned zastaví a dá ruce nad hlavu. Pokud se vám dotyčného nepodaří v čas zastavit, tak následuje scéna, ve které si na vás počká a pak rozdá v pěstním souboji. Povedené jsou i automobilové honičky, ve kterých budete buď honit pronásledovaného zločince, nebo zločinci budou honit vás. Každopádně vždy klíček k úspěchu je zničit vozidlo nepřítele. Honičky mají spád, díky čemuž se u nich budete dobře bavit. S honičkami tak trochu souvisí i jízdní model aut, který není tak propracovaný, jak bychom asi čekali, ale asi ani nenaštve. Jedná se jen o standard. Někdo možná čekal více. Na druhou stranu určitě potěší počet druhů vozidel, kterých je něco přes devadesát.

Po většinu hry vás bude na vaší cestě za odhalení zločinu doprovázet nějaký ten kolega, který se během hry několikrát změní podle toho, v jakém oddělení se budete nacházet. Jde ovšem jen o vizuální změnu, protože čistě na hratelnost to nemá žádný vliv. Dokonce bychom řekli, že dotěrný kolega je občas dost frustrujícím faktorem. Leze vám do cesty, takže vám blokuje mnohdy cestu a rovněž na něj musíte čekat v autě, než se uráčí nastoupit. Aby nebyl úplně zbytečný, tak vám občas pomůže v přestřelce nebo automobilové honičce. Také vás mnohdy usměrní, pokud budete porážet lampy s osvětlením nebo bourat do ostatních vozidel. Jak jste mohli pochopit, jeho AI není zrovna vysoká. Lépe na tom nejsou ani nepřátelé, kteří se sice kryjí, ale jejich naskriptované útoky na druhé hraní už nepřekvapí. Také projíždějící auta na ulici mají tendenci se občas chovat dost nepředvídatelným způsobem. Třeba zastavovat na křižovatce nebo v půlce silnice. Je tak jasné, že pokud si nedáte pozor, autonehoda je na světě. Ve většině případů to odnese jen dementní AI, ale pokud hrajete na co nejmenší škodu, určitě to naštve.

Ke grafické stránce se musíme vyjadřovat jen v superlativech. Na to, jak je hra rozlehlá, tak postavy jsou neuvěřitelně detailní, stejně tak samotné prostředí, se kterým si vývojáři neskutečně vyhráli. Jen tedy těch zoubků je dost, ale bohužel paměti u obou konzolí jsou na tak velkou hru hodně omezené. Vynikající je rovněž osvětlení a všelijaké další efekty, ze kterých budou mít vaše oči ohromnou radost. Zcela určitě je tak LA. Noire nejhezčí městskou akcí na současné generaci konzolí. Jsou tu jen dvě menší mušky, které dělají malou kaňku na jinak precizním vizuálním zpracování. Jednou je občas klesající framerate a druhou doskakování objektů. V obou případech ale nejde o nic, co by rušilo hraní, takže se dají lehce odpustit. Vynikající práci odvedli i zvukaři, stejně se tak vývojářům povedl dát dohromady přímo famózní soundtrack, který jen podtrhuje dobovou atmosféru. Kapitolou pro sebe je pak dabing, který posunuje laťku zase o trochu výše. Co se audiovizuálního zpracování hry LA. Noire týče, nemáme co vytknout. Za každým detailem je vidět, jakou práci si s celým celkem vývojáři dali.

LA. Noire je další vynikající hrou, pod kterou se podepsal Rockstar. Získá si vás především skvělým příběhem, vynikající mimikou postav a jedinečným prostředím Los Angeles padesátých let. Samozřejmostí je návyková hratelnost, která vás nepustí od televizní obrazovky do chvíle, než celou hru dohrajete. Dlouho jsme přemýšleli, jestli udělit maximální hodnocení, ale na to má hra docela dost bugů a i ta AI zrovna nepůsobí dobrým dojmem. Každopádně pokud máte rádi detektivky, tak LA. Noire berte všemi deseti, nic lepšího tu není a troufáme si tvrdit, že ani v následujících letech nebude.

Hru na recenzi poskytl herní obchod GameLeader - http://www.gameleader.cz . Testována byla Playstation 3 verze.