Recenzovaná verze: PlayStation 4 Pro

Už od první minuty je patrné, že Journey to the Savage Planet nabízí celkem nevšední sci-fi dobrodružství, které prožijete v botách nového rekruta společnosti Kindred Aerospace. Ten je vyslán na doposud neprobádanou planetu s označením AR-Y 26, přičemž jeho úkol je hodně prostý. Musí prozkoumat nově objevenou planetu, sebrat vzorky, zjistit, jaká forma života na ní žije, a hlavně, jestli je planeta vhodná pro kolonizaci a tedy obydlení lidmi. Celkem jednoduchý úkol, řeknete si, ale jakmile na planetu dorazíte, zachytíte záhadný signál vycházející z obrovské věře, z čehož začnete mít podezření, že zde může existovat inteligentní život. Dobrodružství může začít. Příběhová linka je hodně lineární a vlastně i celkem prostá, ale prohloubit si jí můžete čtením různých deníčků či sledováním kolikrát vtipných videí, které máte v počítači ve své mateřské lodičce. Příběh tedy neurazí, a hlavně vás i připraví následně na to hlavní, tedy průzkum planety AR-Y 26.

Ačkoliv jste od začátku hnáni na záhadnou věž tyčící se nad doposud neprobádanou planetou, hodně velkou součástí hratelnosti je průzkum. Budete tedy skenovat zdejší rozmanitou flóru a faunu, v čemž mi Journey to the Savage Planet trochu připomínal No Man's Sky. A vlastně je to i sranda odhalovat vše, co planeta nabízí, a to nejen tedy ohledně života. Planeta má celou řadu artefaktů a dalších tajemství, která stojí za odhalení. Průzkum je velkou a nedílnou součástí hratelnosti, ale sem tam dojde i na akci. Některé druhy mimozemské fauny neútočí, pokud je nevyprovokujete, to jiné zase z vaší návštěvy nemají radost a snaží se nezvaného hosta eliminovat tak rychle, jak to jde.

K soubojům s protivníky, kterých je hned několik druhů s pěkným a originálním designem, vám slouží útoky na blízko, několik druhů granátů, s nimiž se postupně seznámíte a vytvoříte z místních zdrojů, ale hlavně vaše laserová pistole. Tu si navíc postupně můžete vylepšovat, aby byla více smrtící, rychleji se nabíjela nebo střílela speciální projektily. A bude to třeba, protože ačkoliv řadoví protivníci vám moc vlasů nepocuchají, to minibossové nebo velcí bossové s nápaditým a tak trochu i vtipným designem už vyžadují, abyste měli jednak dostatečnou palebnou sílu a také využili vše, co jste se doposud naučili. Velkých bossů není moc, spočítali byste je na prstech jedné zmrzačené ruky, což je i trochu škoda, ale jsou fajn a je zábava s nimi bojovat. Souboje s bossy přitom probíhají trochu ve stylu Souls her, protože před jejich útoky musíte uskakovat a vždy ve správný moment následně zaútočit. Určitě nejsou jen o tom, abyste do nich vystříleli desítky zásobníků.

Vývojáři už během oznámení říkali, že u Journey to the Savage Planet si neberou za cíl vytvořit svět, který by ohromoval svojí velikostí, ale obsahoval by spoustu hluchých míst, jako je to mu u jiných her s otevřenými světy. Místo toho se soustředí na vytvoření menšího, ale o to plnějšího a živějšího světa, který bude radost prozkoumávat. A určitě to bylo správné rozhodnutí, protože díky tomu jsem se nikdy nepřistihl, že bych se nudil. Svět navíc určitě není malý, je dostatečně velký, abyste ho mohli prozkoumávat, a je i rozmanitý s různými biomy, takže se nemusíte bát, že byste po celou dobu chodili jen po pořád stejně vypadajícím prostředí. 

Svět je i navržen trochu ve stylu Metroidvania her, takže jak se budete učit nové schopnosti, budou se vám zpřístupňovat další lokace i dříve nepřístupná místa, která můžete prozkoumat. Design a vůbec zajímavost světa je asi tou největší devízou hry. Nabízí vše, od akce, kvalitního průzkumu i dobře navržené skákací pasáže a menší logické rébusy. Jen možná trochu zamrzí, že vývojáři nepřipravili mapku, abyste věděli, kde se zrovna nacházíte a co jste prozkoumali. To se samotným cestováním po světě jsem zase tak velké problémy neměl, protože je jednak přehledný, ale po zhruba dvou hodinách je umožněno rychle cestovat skrze speciální portály.

První hodina z hraní - video

Jak už jsem naznačil výše, hra obsahuje i lehčí RPG prvky. Jak budete prozkoumávat planetu AR-Y 26 nebo zabíjet místní faunu, tak získáváte několik druhů materiálů. Ten následně můžete použít ve své lodi k vylepšování nejen laserové pistole, ale také k výrobě nových gadgetů, případně k vylepšování obleku. Díky tomu následně budete moci dělat dvojí skoky, přitahovat se speciální kotvou do vyšších míst nebo skákat do vyšších výšek. Systém vylepšování je jednoduchý a každý ho pochopí po pár minutách. Jediným problémem může být skutečnost, že vývojáři zakomponovali survival prvek, díky němuž po každé smrti o nasbíraný materiál, který nemáte uložen v lodi, přijdete. Naštěstí jako v Souls hrách se objeví na mapě balíček a vy když ho následně seberete, získáte vše zpět. Dodává to hře trochu toho napětí, ale na druhou stranu hra zase tak těžká není, abyste se museli strachovat o materiál, který máte zrovna u sebe, a neustále létat do lodi, kde se automaticky shromažďuje.

Dobré na Journey to the Savage Planet je, že celé dobrodružství nemusíte absolvovat sami. Pokud si nevíte rady se zapeklitou hádankou, případně vám dělá problém nějaký ten tuhý boss, můžete si přizvat na pomoc kamaráda díky kooperativnímu online režimu. Jen je možná škoda, že v kooperaci musíte hru založit. Pokud se následně kamarád odpojí, hodí vás to zpět na úvodní obrazovku a vy musíte pokračovat v sólo režimu. Připojování určitě mohlo být řešeno lépe, jako tomu je ostatně v jiných dnešních hrách typu Destiny nebo Division. Jde ale jen o takovou menší drobnost, které jsem si během testování všiml.

Journey to the Savage Planet stojí v obchodech zhruba sedm stovek, takže už z tohoto jde trochu odvodit, že tu před sebou nemáme nějak extra rozsáhlou a velkou záležitost na několik desítek hodin, jako je tomu třeba u Far Cry a dalších podobných her. Já jsem se během prvního hraní pokoušel vše, co mi přišlo pod ruku, vysbírat a plnit i vedlejší úkoly, takže můj herní čas se vyšplhal na nějakých devět hodin, během nich jsem se určitě nenudil. Po porážce posledního bosse a dohrání hlavní kampaně se můžete do hry vrátit a pokusit se prozkoumat celou planetu, abyste oskenovali veškeré formy života, odhalili řadu dalších tajemství, splnili několik vedlejších úkolů nebo si i vylepšili hlavního hrdinu na maximum. Je ale jasné, že toto bude bavit hlavně ty hráče, kteří by chtěli získat platinovou trofej. Pro ostatní je Journey to the Savage Planet příjemnou záležitostí na jeden víkend nebo několik pohodových kratších večerů. Znovuhratelnost moc velká není, protože vše uvidíte už během prvního průchodu.

Vývojáři z Typhoon Studios se rozhodli pro Journey to the Savage Planet využít osvědčený Unreal 4 engine studia Epic Games, a rozhodně nešlápli vedle. Hra má krásnou stylizovanou grafiku, která hýří pestrými barvami, ale zároveň je svět dostatečně detailní plný nejrůznějších pěkných efektů, takže přímo láká ke svému prozkoumávání. Velké množství detailů mají i nejrůznější mimozemské formy života. Vizuální zpracování určitě nezklame, navíc jsem byl spokojen i s plynulostí. Nikdy se mi nestalo, že by framerate viditelně klesl. Hra je dobře optimalizovaná pro současné konzole, a to i co se týče nahrávacích obrazovek. Je jich jen pár a moc dlouhé nejsou. Trvají vždy jen několik vteřin. Velmi solidní je i ozvučení, to soundtrack je bohužel dost nevýrazný a hře chybí nějaká hlavní melodie, kterou byste si s ní spojili. V tomto odstavci ještě zmíním, že hra obsahuje i Photo režim. Ten je oproti jiným hrám celkem jednoduchý a nenabízí tolik možností, ale i tak určitě dostačuje, abyste mohli pořídit pěkné obrázky z planety AR-Y 26 a následně je sdílet kamarádům. 

Z Journey to the Savage Planet se vyklubalo příjemné překvapení. Jde o nápaditou sci-fi adventuru, která zaujme svým dobře navrženým světem, kvalitním obsahem, zábavnými souboji s bossy i pěknou vizuální stránkou. Pokud holdujete sci-fi žánru a rádi prozkoumáváte cizí světy, je Journey to the Savage Planet hrou určenou právě pro vás. Po dohrání jen zamrzí, že se talentovaní vývojáři z Typhoon Studios nedávno upsali Googlu a dalších her se od nich na konzolích zřejmě nedočkáme.