Recenzovaná verze: PlayStation 5

Než svoji recenzi vůbec začnu, zastavím se u Ascendant Studios. Ačkoliv jde o nové studio, založené teprve před pěti lety, nepracují v něm naprostí nováčci, kteří by zkoušeli vytvořit svoji první hru. Naopak ho vedou zkušení herní veteráni, kteří mají za sebou úspěšné adventury studia Telltale Games, ale také další velké herní hity s miliony fanoušků po celém světě jako Dead Space, Call of Duty, Halo nebo Bioshock. A na hře je to rozhodně od první minuty vidět, že za ní nestojí nezkušení nováčci, na což měl vliv určitě i rozpočet, který po podpoře od EA mohl znatelně narůst. Je určitě pěkné vidět, že herní vydavatelé v poslední době skrze své programy a labely dávají šanci nezávislým studiím. EA se to zatím hodně vyplácí. Ostatně skrze tento program vznikly povedené, komerčně úspěšné a mnohdy originální hry jako Unravel, A Way Out, Lost in Random, Wild Hearts nebo It Takes Two. Nyní je na řadě hra Immortals of Aveum, o níž se před vydáním docela dost mluvilo, a vývojáři ji propagovali všude, kde se dalo. Po dohrání mohu říci, že nejde o zase tak moc originální kousek, jenž by se snažil žánr zásadně oživit, ale spíše klasičtějšího zástupce žánru, což je po všech těch videích a trailerech nečekané zjištění. Vývojáři jeli více na jistotu, ale k velké škodě to určitě moc není.

Než jsem hru Immortals of Aveum poprvé zapnul, nemyslel jsem si, že vývojáři v ní budou klást tak velký důraz na příběh skrze mnoho rozhovorů i pěkných filmových scén. Prezentace hry je v tomto výborná, bohužel ale trochu zastiňuje samotný příběh, který už tak povedený není a je při nejlepším lehce nadprůměrný. Hlavním hrdinou je sirotek Jak, jenž se snaží přežívat ve slumech města Seren, k čemuž patří i drobné krádeže. Po pár minutách hry ho ovšem postihne tragédie, a záhy se přidá do spolku mágů, protože zjistí, že na rozdíl od ostatních vojáků může ovládat hned tři magické schopnosti najednou. I proto se zapojí do obrovského válečného konfliktu Everwar, ukazující lidskou chamtivost, který sužuje už hodně dlouho celý svět. Ačkoliv ve válce padlo už velké množství lidí a byla zlikvidována velká část fauny a flory (vývojáři otevírají během hraní i další témata, třeba klimatické změny), žádná ze stran nehodlá ustoupit. Prohra by totiž vedla k tomu, že druhá strana získá hodně velkou moc.

I když se vývojáři snažili vytvořit vojenské drama, je celý příběh dost předvídatelný a nepomáhají mu ani ne moc dobře napsané postavy, které navíc postrádají charisma (herci se ovšem snažili podat co nejlepší výkon a dabing je více než povedený), včetně hlavního hrdiny. Některé rozhovory jsou navíc otravné a vývojáři se je snažili obohatit různými vtípky, které se ne vždy hodí, když situace je více než vážná. Chápu, že dnes v době populárních filmů Marvelu je podobný styl psaní docela běžný, ale někdy se naprosto mine účinkem, a Immortals of Aveum je krásný příklad.

Příběh tedy moc neohromí a je jednou z nejslabších částí hry, a je to určitě škoda i vzhledem k tomu, že se vývojářům povedlo přijít se zajímavým a kvalitně navrženým fantasy světem, jenž je říznutý magií, sci-fi a moderními prvky (daleko více jsem se bavil u čtení informací o samotném světě). Design světa je opravdu velmi dobrý, města mají krásnou architekturu, a přímo láká k jeho návštěvě a prozkoumání. Vlastně si nepamatuji, kdy bych byl nějakým videoherním světem takto naposledy pohlcen a doslova učarován. Vývojáři si s designem a lorem světa dali záležet a kladně se to na hře podepsalo. O to více mrzí, když v něm nedokážou vyprávět lepší příběh a obohatit ho o postavy, na nichž bude hráči minimálně záležet.

Sami vývojáři hru Immortals of Aveum označují jako magickou střílečku, v níž místo klasických zbraní je nutné využívat magii. Na začátku se naučí hlavní hrdina Jak ovládat hned tři základní kouzla – zelené (život), modré (síla) a červené (chaos), přičemž každé charakterizuje určitý archetyp klasické zbraně. Zatímco modré kouzlo je jakousi puškou a hodí se i na delší vzdálenost, červené kouzlo tu zastupuje brokovnici na kratší vzdálenost, no a zelené kouzlo je jakýmsi samopalem na střední vzdálenost. Postupně je možné zbraně upgradovat a lehce měnit, ale nic nemění na tom, že tady vývojáři jeli spíše na jistotu a nakonec se nesnažili více inovovat a vystoupit z žánru, do něhož se rozhodli svoji hru zasadit. V základu jde tak o další střílečku, v níž souboje s protivníky probíhají po vzoru DOOMu v arénách, což je popravdě docela škoda, ale na druhou stranu je nutné dodat, že se dobře hraje a likvidace protivníků je zábavná.

Zvláště, když je možné se postupem hrou naučit i další klasičtější kouzla a protivníky třeba zpomalovat, případně si je přitahovat nebo jim skrze speciální vlnu rozbíjet štíty. Tato vedlejší kouzla hratelnost i hru samotnou krásně oživují a dělají ji o něco zajímavější. Navíc kouzel a různých schopností, které je možné se naučit, je velké množství, nechybí ani vylepšování základních kouzel skrze košaté stromy dovedností, aby dostaly další vlastnosti a nabraly na síle, sbírání prstenů s různými pasivními perky a vůbec nových zbraní s odlišnými vlastnostmi (hra trochu připomíná lootovací střílečky, ale v určitých mezích, aby nezahltila hráče nepřeberným množstvím zbraní), takže je možné si skládat i buildy podle herního stylu, jenž preferujete. Ačkoliv hra na začátku vypadá docela jednoduše, je ve výsledku hodně komplexní, až jsem byl z toho překvapen.

Na hře Immortals of Aveum se mi také hodně líbí, že nejde jen o zběsilou akci ve stylu DOOMa nebo Serious Sama, u níž by šlo vypnout mozek při kosení zástupů nepřátel. Někteří protivníci se barevně liší, případně mají barevné štíty či další buffy, takže je nutné na ně používat určitý druh magie a vůbec trochu přemýšlet při jejich likvidaci. Tím vývojáři přidali do soubojů vítaný prvek strategie. Navíc hlavní hrdina není nesmrtelný. Je tedy nutné se i často vyhýbat útokům nepřátel, případně je blokovat skrze magický štít, což trochu připomíná Souls hry, jen z pohledu první osoby.

Co se týče samotných nepřátel, většinou potkáte různé vojáky či velké brouky. Druhů nepřátel není moc, navíc vývojáři všechny vystřílí v první polovině a ve druhé už nemají čím překvapit. To vede následně k tomu, že se souboje začnou lehce opakovat, což je samozřejmě trochu problém. Vývojáři to alespoň kompenzují vážně dobře navrženými souboji s bossy, kterých je docela dost, navíc každý se od sebe liší. Nejen vzhledem, ale i bojovými vlastnostmi, takže je nutné hledat jejich slabiny a využívat je. Každý souboj s bossem jsem si hodně užil, možná i z toho důvodu, že jsou tito protivníci docela těžcí, ale ne tak, aby začaly souboje s nimi frustrovat.

Na začátku je hra Immortals of Aveum hodně lineární, ale jak jsem začal cestovat do jednotlivých lokací fantasy světa Aveum, všiml jsem si, že jsou docela otevřené. Jen některá místa jsou na začátku uzamčená nebo není možné se do nich dostat, protože hlavnímu hrdinovi chybí nějaká ta důležitá schopnost, kterou se později během putování naučí. Třeba schopnost rozbíjet štíty, odemykat zapečetěné dveře a tak dále (nebudu spoilerovat kvůli překvapení). V tomto jednotlivé lokace trochu připomínají metroidvania hry, ostatně i zde máte docela přehlednou mapu, na níž hned vidíte, kde se nacházíte a kam je nebo není možné se dostat. Co se týče samotného světa a lokací, ty mají většinou hodně zdařilý design, navíc jsou i dost rozmanité a nehrozí tedy, že byste měli pocit, že přešlapujete na místě.

Také se mi líbí, že vývojáři sem tam do hry zakomponovali nějakou tu sice lehčí, ale chytře navrženou logickou hádanku, na níž je možné využít nově získané magické schopnosti. Ty tedy neslouží jen pro likvidaci protivníků. Navíc svět je posetý vedlejšími výzvami a hádankami, které můžete, ale také nemusíte plnit, ale zase přijdete o nějakou tu zajímavou odměnu, ať už je to další materiál nebo třeba zbraň. Je sympatické, že Immortals of Aveum ve výsledku nestaví jen na kosení protivníků, ale vývojáři dávají hráči během zhruba dvacetihodinové kampaně čas na odpočinek a dobře zakomponovali průzkum světa, sbírání sběratelských předmětů a logické hádanky. To má jednoznačně značně pozitivní vliv na samotnou hratelnost a rozmanitost hry.

Před vydáním se hodně vyzdvihovala skutečnost, že hra Immortals of Aveum běží na poslední verzi Unreal Enginu 5. Bohužel musím říci, že to není úplná výhra. Vizuálně jde totiž jen o lehce nadprůměrnou podívanou, která sice potěší svým designem světa, docela zdařilými modely postav s dobrými animacemi, ale zklame viditelně nízkým rozlišením (podle všeho nativně pouze v 720p), kvůli němuž není obraz tak jemný a ostrý, jak bych u her pro současnou generaci konzolí očekával, navíc ho trápí proto řada artefaktů. Vývojáři se to sice snaží sem tam maskovat velkým množstvím efektů, ale ne vždy se jim to povede. Nižším rozlišením si vývojáři pomáhají k tomu, aby udrželi framerate. Hra běží po většinu času skutečně v 60fps, což má samozřejmě příznivý dopad na samotnou rychlou akci. Bylo jen pár momentů, kdy framerate klesl, často se to stávalo hlavně během filmečků nebo v opravdu náročných scénách, ale to se dalo přežít. Immortals of Aveum je tedy hra, která vizuální stránkou sice nezklame, ale zároveň nenadchne a nedá pocit, že hrajete skutečně tu pravou next-gen hru.

Immortals of Aveum je slušná akční hra, které se vyplatí dát šanci. Vývojářům z Ascendant Studios se povedlo vytvořit zábavné dobrodružství v originálním a zajímavém fantasy světě, v němž je radost trávit čas. Likvidovat řadové protivníky či dobře navržené bosse skrze magii a komplexní soubojový systém je zábavné, potěší i sem tam chytré hádanky a větší důraz na průzkum rozmanitých a krásně navržených lokací. Škoda jen některých výše zmíněných nedostatků, kvůli nimž nemohu udělit vyšší známku. Ta ale ve výsledku není zase tak důležitá, protože jsem se po většinu času velmi dobře bavil a věřím, že budete i vy. Nákup mohu fanouškům žánru doporučit.