Testovaná verze: Nintendo 3DS

Samotná hra je velmi zajímavým počinem, protože spojuje dva naprosto odlišné světy. Postavy, prostředí, zbraně a další věci ze světa série The Legend of Zelda jsou zkombinovány se známými Warriors hrami, kde s jedním bojovníkem kosíte v každém levelu zástupy stovek nepřátel. Ačkoliv jsem Warriors hrám nikdy nepřišel na chuť, tak je až s kupodivem, jak zábavná původní Hyrule Warriors byla, a kolik hodin jsem u ní nakonec strávil. Svět Zeldy udělal ze hry lepší místo, v němž byla zábava trávit čas, a to i díky pohlcující atmosféře, které pomáhal výborný hudební doprovod.

Stejně jako u svého předchůdce nabízí 3DSková verze Legend Mode, což je vlastně jakýsi příběhový režim. Oproti původní verzi tu jsou hned dva nové příběhy - Linkle´s Tale a Saga of the Great Sea. První z nich se zaměřuje na novou postavu Linkle a její snahu dostat se do Hyrule Castle, čímž chce dokázat, že je hrdinkou z legend. Druhý ukazuje návrat čarodějky jménem Cia, která otevře portál do éry Wind Wakera. Tyto dva nové scénáře do hry dobře zapadají a obohacují ji, zvláště když popisují vždy určité období v Zelda sérii. Velkým obohacením je z mého pohledu i fakt, že během hry si můžete libovolně přepínat postavy, což na Wii U nebylo možné. Dané kolo jste museli u Wii U verze dohrát vždy s postavou, se kterou jste začali. To je dle mého pěkná změna k lepšímu, kterou bych určitě nejen já ocenil i u povodní verze. Kromě scénářů vývojáři přidali i nové předměty. Bumerang či bomby, obohatila pro fanoušky série Zelda známá Ocarina, kterou lze použít pro transportaci mezi sovími sochami (Owl Statues), a kladivo Hammer, které slouží jako útočný předmět a pro oslabení nového bosse Helmaroc King. Legends verze navíc přináší i několik dalších postav do hry, které v základní hře nebyly - Toon Link, Tetra, King Daphnes, Skull Kid a zmíněná Linkle.

Ve 3DS verzi nechybí ani Free režim, kde můžete jednotlivé scénáře z Legend módu hrát s libovolnou postavou, a změnit tak běh dějin. Tím zajímavějším počinem, který překvapil už v původní verzi, je Adventure režim, kde se pohybujete po mapě rozdělené na 8x16 polí, z nichž každé představuje nějakou tu zajímavou výzvu nebo výzvy. Za dokončení každého pole můžete získat různé bonusy, třeba nějakou velmi silnou zbraň, pokud dokončíte výzvu na stanovené hodnocení. Na hraní za nejlepšími výsledky je tento režim postaven, protože jen ty vedou ke stále novějšímu a lepšímu vybavení, a vyšším levelům, které u postav získáváte. Zajímavou a určitě příjemnou novinkou v Adventure režimu je mód My Fairy, v němž se můžete spřátelit s vílami, které následně jednotlivé postavy následují na bojiště a pomáhají jim. Víl můžete mít hned několik najednou, ale na bojiště je možné poslat samozřejmě jen jednu. Víly je možné pak vylepšovat a trénovat jako Pokémony, dávat jim jídlo, případně je oblékat do nových oblečků, které během hraní získáte. Zajímavá je i možnost nabízet své víly kamarádům k pronajmutí.

Ačkoliv to v začátku nepřijde, tak hra postupně nabídne opravdu hodně obsahu, včetně všech DLC packů z Wii U verze, což je opravdu skvělé, protože nemusíte za ně utrácet další peníze. Na druhou stranu, 3DSková verze má svůj vlastní Season Pass, díky němuž v dalších týdnech dostane ještě další nový obsah. Protože hra byla původně navržena pro velkou konzoli a klasický gamepad, je nutné si chvilku zvykat na trochu pomalejší a neohrabanější ovládání. Chvilkami jsem se hodně pral třeba s kamerou, kterou není možné tak dobře a rychle natáčet, což je ale dáno hlavně absencí klasických analogových páček, náhražky na 3DSku pro tento typ her nejsou to pravé ořechové.

Co se týče technické stránky hry, jde asi o největší bolístku 3DS verze. Když jsem hrál Wii U verzi, tak jsem si užíval každičkého detailu, barev i okolního prostředí. 3DS verze je bohužel v tomto hodně pozadu, a dokonce jsem byl i při prvním zapnutí zděšen, jak vypadá. Downgrade oproti původní verzi je hodně znatelný, což je vidět na strohém prostředí, které oproti původní Wii U verzi vypadá prostě bídně, postav bez detailů a spoustě dalších věcí. Zde je bohužel hodně vidět, jak je 3DSko po hardwarové stránce hodně zastaralé, a proč by Nintendo mělo zauvažovat o novém handheldu, který bude po této stránce zase někde jinde. Na druhou stranu hra jela po většinu času bez problému. Testoval jsem jí na svém New 3DSku, kde jen v těch nejvypjatějších situacích docházelo k menšímu poklesu frameratu. To majitelé původního 3DSka mohou mít větší problémy, protože na tomto modelu se hra dle všeho nepěkně seká a je na pokraji hratelnosti. Osobní zkušenosti s hrou na původním 3DSku nemám, ale stížností je na internetu na toto téma opravdu hodně. Takže si dejte pozor. Hudební doprovod je pak prakticky totožný, jako v původní Wii U verzi, takže ho mohu jen chválit, navíc jednotlivé skladby se dobře poslouchají i samostatně, aniž byste museli hru hrát.

Těžko ve finále říct, jestli můžeme s čistým srdcem hru doporučit nebo ne. Na jednu stranu kapesní verze nabízí pořád slušnou akční hratelnost a veškerý obsah, který byl k dnešnímu dni vydán. Na druhou stranu tady máme značně ochuzenou technickou a grafickou stránku, která má pochopitelně velký vliv na celkový dojem, stejně tak trochu krkolomné ovládání, s nímž je sem tam nutné bojovat. Já osobně zůstanu u Wii U verze, protože nabízí příjemnější a přitažlivější herní zážitek. Pokud jste ale původní verzi nehráli a Wii U doma nemáte, můžete si ve hře najít zalíbení i přes zmíněné nedostatky.