Recenzovaná verze: PlayStation 4 Pro

Protože vydávání po epizodách nezaujalo všechny fanoušky a dnes už se od tohoto formátu také spíše upouští, vychází Hitman 2 jako jeden celek, ačkoliv do budoucna se  s nějakým rozšiřováním počítá. Na první pohled je ale samozřejmě vidět, že onen formát si hra zachovala, protože je opět rozdělena na několik příběhových epizod, které jsou ale nyní dostupné všechny od prvního dne. Příběh navazuje na předchůdce, takže určitě se vyplatí znát všechny souvislosti, abyste byli alespoň trochu v obraze, ačkoliv musím říci, že v celém tom spiknutí plném postav je i tak lehké se ztratit. Tomu jistě dopomáhají i tentokrát nepříliš povedené statické animace vyprávějící příběhové pozadí. Příběh jako takový je navíc naprosto béčkový a i vzhledem ke své prezentaci nedokáže prakticky zaujmout a zřejmě se ve všech souvislostech budou hrabat jen ti největší fanoušci. Ostatní zřejmě nepříliš dobře podaný a nějak zvlášť povedený příběh přestanou sledovat po pár hodinách hraní a budou se zaměřovat na to hlavní, co Hitman 2 nabízí. A v tom je naštěstí velmi dobrý, to mohu říci už nyní.

Protože první díl se mezi fanoušky uchytil, nebylo moc důvodů něco měnit v hratelnosti i samotném konceptu. Když něco funguje, proč do toho vlastně sahat. Hitman 2 je tedy pořád velmi striktní stealth hra, v níž nemůžete napochodovat se samopalem v ruce před cíl, popravit ho a následně vystřílet jako Rambo desítky jeho kumpánů. Tímto byste se moc daleko nedostali. Musíte se opět hodně skrývat, ukrývat omráčené nebo zabité řadové protivníky, aby je náhodou nenašli jejich celkem všímaví kolegové, a hledat tichou cestu, jak zlikvidovat hlavního padoucha. Ať už se ocitnete kdekoliv, k jejich likvidaci budete mít nejen klasické zbraně – od pistolí po různé samopaly a pušky, ale také budete moci využívat jedy, další předměty, kterých je od posledně ještě více, a dokonce i samotné prostředí. Samozřejmostí je i využívání nejrůznějších obleků. Ty je třeba měnit opravdu často, nejen pro skrytí, ale i dostání se do míst, kam vás normálně ostraha nepustí. Pokud jste hráli předchozí díl, tak vás toto nepřekvapí, vývojáři staví prostě na osvědčeném konceptu, který ale pořád funguje velmi dobře. 

To ale neznamená, že by nepřipravili i nějakou tu menší inovaci nebo novinku. To rozhodně ne. Ocenil jsem třeba možnost nově se ukrýt do davu, případně do nějakého toho porostu. vývojáři přidali i upozornění, když nepřátelé najdou svého omráčeného kolegu a na scénu se vrací i kufřík, v němž můžete pronášet věci, tedy větší zbraně, které by upoutaly pozornost nepřátel. A takových menších vylepšení je tu docela dost a hře rozhodně prospívají. 

Opět je připraveno několik scénářů, během nichž se podíváte nejen do Miami na automobilové závody, ale také navštívíte na pláži barák v Hawke's Bay na Novém Zélandě, Santa Fortuna v Kolumbii, Mumbai v Indii, Whittleton Creek v USA nebo záhadný Isle of Sgàil. Tam máte vždy několik cílů, které musíte zlikvidovat, a je jen na vás, jak toho dosáhnete. Tady vývojáři totiž nechávají hráči opět obrovskou volnost, aby mohl být kreativní. Čeho jsem si všiml hned na první pohled, tak je větší rozloha jednotlivých lokací. To má za následek, že musíte daleko více času trávit jejich průzkumem a odhalováním, jak by šel nebohý cíl zlikvidovat tak, abyste na sebe nespustili moc velkou pozornost.

Samozřejmě se můžete držet několika scénářů a menších příběhových linek, které sami vývojáři připravili. Ty jsou zajímavé, ale slouží většinou jen jako takový tutoriál v dané lokaci. Daleko lepší je zvolení vlastní cesty, která může mít řady zádrhelů a nečekaných situací, které budete muset následně ve stresu řešit, ale o to větší uspokojení se následně dostaví. Co mě kromě rozlohy u jednotlivých map potěšilo, tak je nejen jejich parádní design, jeden z nejlepších, jaký se v sérii objevil, ale také jejich rozmanitost. Třeba Santa Fortuna v Kolumbii je tvořena třemi zcela odlišnými částmi, takže jsem si chvilkami připadal, jako když plním hned tři mise spojené do jedné. Každý scénář má vždy jedinečnou atmosféru a bylo lehké si je tak užívat. Poslední dva pak považuji za naprostý vrchol a to nejlepší, co zatím série Hitman nabídla. U nich nebude zklamaný naprosto nikdo.

Jednotlivé hlavní mise ve hře Hitman 2 jsou dělány tak, abyste je mohli opakovat do zemdlení a hledat neustále nové cestičky, jak dané cíle zlikvidovat, což je docela uspokojivé a hra má díky tomu obrovskou znovuhratelnost. Ostatně hra vám na konci každé kapitoly dá vědět, jaké možnosti jste během průchodu využili, což je většinou jen pár z několika desítek dalších. Navíc si postupně odemykáte nové startovní body, předměty a další možnosti, aby nový průchod byl od začátku úplně jiný a vy měli k dispozici více možností. 

Tím ale vše nekončí, protože jako u předchůdce je přítomen kvalitní režim Contracts, v němž si přímo hráči mohou vytvářet různé mise, které pak nasdílí ostatním. Tento režim se mi hodně líbí, protože díky němu se hře neuvěřitelně prodlouží životnost a udrží si i věrné fanoušky. Samozřejmě se vrací i režim Elusive Targets, díky němuž postupně budou přidávány časově omezené cíle. Jedním z prvních je dokonce herec Sean Bean, který je i zde odsouzen, aby zemřel. Vývojáři před vydáním docela upozorňovali na multiplayerový Ghost režim, v němž dva hráči soupeří o to, kdo zabije jako první pět cílů na vybrané mapě. Protivníka vždy na mapě vidíte, takže přesně víte, jak se chová a jaké postupy dělá, takže máte možnost se něčemu přiučit, případně zvolit hned lepší cestu, jak cíle zlikvidovat. Tady totiž nejde jen o to, abyste si dobře naplánovali akci, ale byli i rychlí, tedy rychlejší jak soupeř. Ačkoliv režim na papíře vypadá docela zajímavě, po dvou zahráních trochu omrzí a už jsem neměl moc důvod se k němu vracet.

To se dá říci i o speciálním Sniperském režimu, v němž máte v ruce pušku a musíte na dálku likvidovat cíle, ať už sami nebo ve dvou. Režim je samozřejmě jen do počtu na vyzkoušení, takže od něj nic nečekejte. Daleko zajímavější mi přijde mít v Hitman 2 i veškerý obsah z prvního dílu. Pokud ho vlastníte skrze digitální distribuci, automaticky se vám odemkne zcela zdarma. Ostatní si ho mohou zakoupit za nějakých pět stovek, což je férová cena. Za ní dostanete nejen hlavní kampaň, ale i další lokace pro ostatní herní režimy, čímž obsah značně naroste a bude ještě rozmanitější. Najednou získáte opravdu obří stealth hru, která nemá moc konkurence. Co ještě musím zmínit, je skutečnost, že vývojáři celý obsah z původní hry upravili. Vylepšili vizuální stránku, přidali nové možnosti do hratelnosti a nechybí ani vylepšená umělá inteligence. Nejedná se tedy jen o prosté začlenění starého obsahu do vycházející novinky, ale i o jeho vylepšení, což funguje docela dobře. A i to samozřejmě pak pomáhá tomu, že najednou vše působí jako jeden celek a jedna hra s opravdu obrovským obsahem na možná i stovky hodin. 

Vývojáři z IO Interacitve opět staví hru Hitman 2 na svém vlastním enginu, který byl oproti předchozímu dílu trochu vylepšen. Hra tak vypadá velmi dobře a v rozlehlých úrovních nabízí dostatečný počet detailů, aby dokázala uspokojit v tomto i ty nejnáročnější hráče. Navíc se vše krásně hýbe, nenarazil jsem na žádné poklesy frameratu, a to ani v těch nejnáročnějších scénách, kdy třeba prcháte před protivníky v pasážích, kde se prodíráte davem. Vše běží tak, jak má. Solidní je i ozvučení a hudební doprovod. To dabing má dvě stránky. Zatímco hlavní postavy jsou v pořádku, u vedlejších je dabing přinejlepším průměrný a občas i dost komický. Je vidět, že na něco už vývojářům nezbyly peníze a museli šetřit.

Hitman 2 je povedená stealth akční hra, která nabízí dostatečný prostor v šesti velmi dobrých scénářích pro experimentování a hledání neustále nových cestiček, jak zlikvidovat jednotlivé cíle. Navíc potěší i obsahem, ať už jde o speciální hráči vytvořené Contracts  mise nebo Elusive Targets cíle. O zábavu je postaráno na desítky hodin. Mé doporučení si Hitman 2 určitě zaslouží.