Recenzovaná verze: Xbox Series X/S

Ačkoliv vývojáři v prohlášení neskrývali, že mají s novým ročníkem FIFA velké ambice, co se hratelnosti týče, jde spíše o menší evoluci toho, co nám naservírovali v posledních letech. To ale neznamená, že by to bylo ke škodě, protože před rokem FIFA přišla s řadou zajímavých novinek, které nyní vývojáři dotáhli a ještě více rozpracovali. A jmenovat mohu třeba hodně propagovanou technologii HyperMotion2, která zajišťuje co nejreálnější pohyby virtuálních fotbalistů a také to, že pak je každý zápas trochu jiný a hlavně autentičtější, takže si opravdu už připadáte, jako když koukáte na klasický zápas v televizi. Vývojáři jednoduše skrze tuto technologii nahráli pohyby skutečných fotbalistů, výsledkem čehož bylo obrovské množství animačních snímků, které hra dává skrze strojové učení dohromady. HyperMotion2 ve FIFA 23 pak nabízí ještě více podkladů, ať už z tréninků nebo reálných zápasů. A výsledek je opravdu dobrý, virtuální fotbalisté kolikrát opravdu připomínají reálné předlohy, ačkoliv pořád se sem tam objeví nějaký ten grafický glitch. Technologie tedy ani na druhý pokus není úplně bezchybná, ale naštěstí takových problémů moc není.

Co se mi na novém ročníku líbí rozhodně nejvíce, je pomalejší tempo samotných zápasů. Hratelnost je méně rychlá a arkádová, čímž mohou ještě více vyniknout vlastnosti hvězdných fotbalistů, umění samotného hráče i nejrůznější taktiky. Co se ale zrychlilo dle mého, tak jsou přihrávky, které jsou svižnější a hráč má nad nimi i větší kontrolu, přepracovány byly i rohové standardní situace, dle mého rozhodně k lepšímu, či penalty. Ty nyní správně kopnout je opravdu umění a možná jsou i více obtížnější, než by mohly být. Jednou z viditelnějších novinek letošního ročníku jsou opravdu silné střely, které může hráč provést ve chvíli, kdy má trochu více prostoru kolem sebe a hlavně času. Sice může někdo namítat, že tyto silné střely ještě více přibližují FIFA arkádě, jakou je třeba nedávno vyšlý Mario Strikers: Battle League, ale vůbec mi to popravdě nevadí. Ostatně i v reálných zápasech hráči kolikrát vyšlou na bránu pořádnou nechytatelnou pumelici, pokud mají šanci, přičemž tato novinka dává do zakončení a také hratelnosti větší rozmanitost. Nehledě na to, že se na silnou střelu opravdu dobře dívá a v současnosti asi neexistuje uspokojivější střelení gólu.

Nabídka herních režimů je ve hře FIFA 23 obrovská a vývojáři rozhodně nelhali v tom, že jde o doposud největší a na obsah nejbohatší ročník. Nechybí rychlé hry offline i online proti náhodným hráčům či kamarádům, turnaje, ligy, soutěže, možnost hraní za vlastního vytvořeného fotbalistu či Kariéra, k níž se hned dostanu. Zastoupen je i FUT s několika zajímavými novinkami či velká online část. Problém u obsahu ovšem vidím v tom, že vývojáři se už léta zaměřují především na jeden jediný režim, který jim vynáší obrovské peníze (FUT), a na zbytek trochu kašlou nebo nemají moc důvod něco zásadně měnit. Zvláště, když se každý ročník skvěle prodává. A ve FIFA 23 tomu není jinak. A vlastně je to i vidět na ještě nezmíněném režimu Volta. Pouliční fotbálek byl před několika lety hodně propagován, ale nyní už zůstává součástí FIFA zřejmě jen ze setrvačnosti, protože od předchozího ročníku se prakticky neliší. Pokud nebudu brát do úvahy kosmetické předměty, které je možné nakupovat za herní měnu, případně získávat v rámci sezónních pasů.

Zřejmě nejpopulárnějším režimem pro jednoho hráče Kariéra doznala od minula také spíše jen drobných kosmetických změn, které sice ty největší fanoušky trochu potěší, ale i ti nakonec si budou říkat, že hrají vlastně to samé jako v minulosti, navíc i nyní je tento režim nyní trochu zabudovaný, hlavně v rámci juniorky. A to je hodně škoda. Vývojáři v Kariéře jinak trochu překopali menu, které je dle mého názoru přehlednější a lépe se v něm orientuje, stejně tak nechybí nové filmové prostřihy na fanoušky nebo před zápasy. Jde o drobnosti, které nemají přímo vliv na hratelnost, ale pokud si na dobrou prezentaci potrpíte, určitě je oceníte. Potěší určitě i možnost hrát za reálného trenéra, takže jsem hned mohl zkusit pozvednout trápící se Chelsea s Grahamem Potterem.

Pokud se rozhodnete hrát za hráče, tak u něj je nově jakási osobnost, která hráče charakterizuje nejen na hřišti, ale i mimo něj. Já jsem nikdy moc Kariéru za hráče nehrál, nepřišel jsem ji na chuť, takže těžko říci, jak tuto dle mě trochu zbytečnou novinku ocení hráči, kteří ji tak hrají. Asi nejzajímavější novinkou je pak možnost převzít kontrolu nad klíčovými okamžiky zápasu, který už tak nemusí být celý odsimulován nebo odehrán. Jak jste asi z předchozích řádek pochopili, Kariéra je o něco dotaženější a nabízí pár drobných novinek, ale jinak je stejná, pořád s otravnými a nedomyšlenými tréninky, jako tomu bylo v minulosti. Opravdu bych byl rád, pokud by ji vývojáři v budoucnu více upravili a třeba celou překopali a vlili jí nový impulz.

Když byla hra FIFA 23 oznámena, nešlo si nevšimnout, že na obalu Ultimate edice je i vůbec poprvé v historii série fotbalistka Sam Kerr z Chelsea FC. EA se navíc netajila tím, že ženský fotbal je pro ni stále důležitější, ačkoliv dle různých anket o něj hráči zase tak moc nestojí. Ve výsledku jsem spíše toho názoru, že šlo čistě o marketingová prohlášení, protože v samotné hře zase tak moc ženský fotbal zastoupen není. Očekával jsem, že bude možné hrát s ženským týmem Kariéru (sám bych to nevyužil, ale EA by ukázala, že to s ženským fotbalem myslí vážně), ale nakonec je možné s ním hrát jen rychlé zápasy, poháry nebo ligy bez větší hloubky. A to je vše, navíc ženské ligy jsou zastoupeny jen dvě – anglická Super League a francouzská Division 1 Arkema, přičemž je doplňuje ještě 17 národních ženských týmů. Ženský fotbal je tak i přes všechna prohlášení stále spíše okrajový, ale co alespoň potěší, tak je skutečnost, že i na fotbalistky byla použita technologie HyperMotion2, takže se hvězdy jako Sam Kerr nebo Vivianne Miedama z Arsenalu pohybu jako v reálu a vůbec pohyb a animace jsou lehce odlišnější od mužských protějšků. To jsem popravdě nečekal. Je dobře, že fotbalistky mají trochu jinačí pohyby a nejsou to jen ženské skiny na fotbalistech.

Mnozí hráči si kupují každý nový ročník série FIFA hlavně kvůli režimu Ultimate Team, jemuž vývojáři věnují každý rok asi největší pozornost. Tomu se samozřejmě nelze moc divit, když jim vydělává ohromné peníze. Letos se vývojáři rozhodli kompletně překopat systém souhry. V minulosti platilo, že pro souhru musíte mít vedle sebe fotbalisty, které jsou nějakým způsobem kompatibilní, ať už jde o zemi nebo ligu, v níž hrají. Pokud tomu tak nebylo, nebyli použitelní. Nový systém ale tak přísný není, protože nyní už nezáleží na pozici. Obránce dokáže poskytnout výhody útočníkovi a opačně, pokud jsou třeba ze stejné ligy, země i týmu, přičemž pokud hráči nejsou kompatibilní, tak souhra se nezhorší, ale ani nevylepší. Skládání týmu je ovšem daleko přísnější, co se pozic hráčů týče. Už nemůžete jen tak hodit třeba obránce na útočníka, protože tím souhře prakticky vůbec nepřispějete. Na nový systém je třeba si zvyknout, ale dle mého názoru je možné si díky němu poskládat daleko realističtěji vypadající jedenáctku. V minulosti bylo naprosto běžné, že hráči měli třeba v záloze Ronalda a jiné útočníky, což vypadalo blbě. Nyní už to moc nejde, ale to neznamená, že byste nemohli s některými hráči hýbat a postavit je na trochu jinou pozici. Tato možnost tu je, ale musí mít nějakou logiku.

Když jsem Ultimate Team poprvé zapnul a dostal svůj nepříliš zajímavý první tým, tak mi byla představena jedna z dalších novinek – režim Moments. V něm čekají nejrůznější výzvy, které je nutné splnit v rozehraných zápasech. Většinou musíte vstřelit gól s určitým hráčem, případně provést nějakou tu pěknou přihrávku, vyhrát zápas nebo se pokusit neinkasovat gól. Také je tu několik historických momentů, kdy třeba prožijete úvod kariéry hvězdného fotbalisty Kyliana Mbappého z PSG, což je vlastně docela fajn. Jen jsem si chvilku říkal, že podobný příběhový režim by bylo fajn mít i samostatně a ne jako součást Ultimate Teamu. Protože musíte mít na mnohé výzvy určité fotbalisty, nemůžete je hrát rovnou, čímž vás jen vývojáři nutí k dalšímu investování do mikrotransakcí. Ty jsou pořád v Ultimate Teamu přítomny ve velké míře, a vlastně je na nich pořád postaven.

Hru FIFA 23 jsem hrál na konzolích Xbox Series X a Xbox Series S, přičemž na obou vypadá dobře a jde určitě o doposud nejhezčí ročník. Ne, že by fotbalisti byli ještě detailnější a stadiony propracovanější, ale vývojáři přidali některé nové efekty a vše vůbec vyleštili tak, aby šlo hlavně při hraní ve 4K o hodně působivou podívanou. Zápasy už opravdu ve spojení s technologií HyperMotion2 vypadají skvěle a různé drobnosti jako opotřebovávání trávníku všemi dodávají potřebnou jiskru. Navíc hra běží svižně, ať už jde o framerate nebo bleskové načítání. Technická stránka je tedy nadprůměrná, ale to asi každý tak nějak očekával, když běží na osvědčeném základu, který vývojáři jen drobně vylepšili.

EA se s hrou FIFA 23 loučí s jednou obrovskou érou, a to v trochu rozporuplnější podobě, než jsem očekával. Potěší drobné změny v hratelnosti, které hru posouvají více od arkády k simulaci, ačkoliv s velkými uvozovkami, stejně tak pěkné animace, výborná atmosféra během zápasů nebo deformace povrchů hřišť. Herních režimů je hodně, ale problém s nimi mám, že se od minula moc nezměnily a novinky jsou spíše menší. Velký důraz na ženský fotbal se pak nedostavil, protože jsou přítomny pouze dvě ligy a hraní je omezeno na dva základní režimy bez větší hloubky. Věřím, že fanoušci si nový ročník užijí a asi s ním nebudou mít větší problém, pořád jde o kvalitní fotbalovou hru, která dokáže dobře zabavit, ale já doufám, že příští rok EA nastartuje svoji fotbalovou sérii většími změnami, aby důstojně nakročila do nové éry.