Recenzovaná verze: PlayStation 4

Fifa bývá nejčastěji kritizována za přílišnou arkádovost a několik posledních let se tvůrci snaží této nálepky zbavit. S každým ročníkem přichází vylepšení určitého aspektu hry, který má dopomoct k větší reálnosti. Letos se jejich pozornost upřela na obranu, která doznala opravdu velkých změn a ten fotbal už opravdu začíná vypadat jako opravdový. A to nejen hratelně, ale i graficky. Loňský přechod na Frosbite engine se povedl bez větších komplikací a letos opět vidíme posun v grafice. Modely hráčů jsou neuvěřitelně detailní, změn se dočkaly i stadiony, na kterých si teď můžeme všimnout mnohem většího počtu vlajek, transparentů a celkově je atmosféra ještě více bouřlivá. Jeden příklad za všechny - po vstřelení gólu se můžete rozběhnout směrem k divákům, kteří se v euforii budou snažit dostat k vám, a tak se několik řad fanoušků seběhne vašim směrem jako lavina.

Celá hra nyní působí tmavším a ostřejším dojmem a všimnete si toho již při prvním spuštění hry. To začne krásnou animací vypjatého souboje mezi Realem Madrid a Atléticem Madrid (očekával bych spíše souboj s Barcelonou, ale ta je letos hlavní „tváří“ konkurenčního Pro Evolution Soccer, zřejmě proto tedy městský rival z Madridu), ve kterém je následně těsně před vápnem zfaulován, kdo jiný než Cristiano Ronaldo, a jakmile se svým typickým postojem připravuje ke kopu, ujímáte se ovládání vy. Nevšimnete si jediné změny mezi animací a samotnou hrou, což samo o sobě vypovídá o kvalitě grafického zpracování. Jakmile zápas dohrajete, je celá hra nainstalována a připravena a vy tak nemusíte zdlouhavě v menu koukat na pomalu se načítající procenta instalace.

Výše jsem již nakousl změny v hratelnosti, pojďme se na ně podívat podrobněji. Nutno podotknout, že hodnotím hratelnost po vydání patche, který opravil mnoho chyb, které ve hře po vydání byly (hlavně se jednalo o brankáře, kteří nechytili téměř nic). Během prvních pár zápasů vás zřejmě bude napadat, proč tvůrci „ztížili bránění a zjednodušili útočení“, ale jde pouze o cvik a zvyknutí si na úplně nový způsob bránění. To je totiž nyní mnohem přesnější, a tak je těžší v rychlosti správně odhadnout situaci a odebírat míč tím správným způsobem. U mě se to projevilo mnohem menším využíváním skluzů, protože se až moc často stávalo, že jsem nevystihl přesně směr a než se můj hráč zvedl, soupeř už uháněl sám na brankáře. Naopak je kladen obrovský důraz na souboje tělem, lehké postrkování, clonění a podobně.

Mnohem více jsou znát rozdíly mezi obránci (stejně jako to už pár let pociťujeme u útočníků, kdy například takového Ibrahmoviče či Lukakua je mnohem těžší odstavit od balonu než například menšího a lehčího Sturridge), kdy je mnohem snazší přejít přes menší obránce než například přes horu svalů jménem Kompany, který na druhou stranu není tak obratný, a tak, když se vám povede kolem něho projít, nejspíše už nestihne zareagovat. Prostě a jednoduše už při hře musíte více přemýšlet a ne s obráncem jen tupě naběhnout do útočníka. Sice pár hodin potrvá, než si na nové bránění zvyknete, ale potom ho budete jen a pouze chválit. Změn se dočkaly i centry a rohy, ze kterých konečně padá více gólů. Centry už nebudete posílat do vápna jen z jednoho místa na hřišti, ale vlastně odkudkoliv se dá přesně mířeným centrem vytvořit zajímavá akce. Pro mě jsou už roky obrovským problémem offsidy – vadí mi, že jsou při jejich posuzování rozhodčí naprosto přesní a nikdy neprojde ani milimetrový offside, což je obrovská škoda a ubírá to hře na autentičnosti. Jinak se mi nastavení rozhodčích líbí a většinou musím uznat, i když někdy skrze skřípající zuby a nadávky, že posoudili danou situaci správně.

Jedním z nejvíce propagovaných částí nové Fify bylo pokračování příběhového módu Cesta, ve kterém se ujmete role mladého nadějného fotbalisty Alexe Huntera a pokračujete v jeho kariéře. V minulém ročníku nakoukl do anglické Premier League, odešel na hostování a čekalo se, kam budou jeho kroky směřovat letos. Konkrétní obsah příběhu zde vyzrazovat samozřejmě nebudu, prozradím ale, že mi přišel kvalitnější, „temnější“ a celkově zajímavější. Dohrát Cestu mi zabralo hrubým odhadem 5 hodin, jelikož letos obsahuje mnohem více animací, rozhovorů i důležitých rozhodnutí – pomůžete například s výběrem fotbalisty, kterého poté klub koupí a máte za úkol spolu vytvořit útočnou dvojici, které se budou bát všichni soupeři. Navíc nebudete hrát jen za Alexe, ale dohromady, včetně něho, si vyzkoušíte hru za tři různé postavy.  Pro mě je tento režim určitě přínosem a jakýmsi zpestřením během stovek klasických zápasů a podle toho, jak příběh končí, si troufám tvrdit, že nás za rok opět čeká pokračování a zkusím si už teď tipnout – povolání do národního týmu a absolvování Mistrovství světa v Rusku, které se v roce 2018 opravdu bude konat? Uvidíme.

Další režimy mnoho změn neobsahují, zmíním pouze dva – kariéru a Ultimate team. V kariéře je zcela překopaný systém vyjednávání o přestupech, kdy se v případě zájmu zobrazí cut scéna a vy vyjednáváte o nákupu nebo prodeji hráčů osobně s jinými manažery/agenty. Nově je možné do dohody zahrnout i výkupní klauzule a částky za hráče mi přijdou reálně vysoké (zvlášť po posledním přestupovém období, kdy všude lítaly stamilióny eur za hráče jako Neymar, Mbappé atd.).  Jiné změny v tomto režimu nečekejte – zápasy, sestava, tréninky, rozhovory s hráči, velmi jednoduchá správa financí klubu. V tomto by se mohla Fifa učit od NHL, ve kterém je správa klubu v tomto režimu mnohem propracovanější.

Ultimate teamu věnují v EA větší péči a důvod je jasný – je to nejhranější režim a zároveň jediný, ve kterém hráči po koupi hry mohou utrácet další peníze … a na to přeci v Electronic Arts slyší. Kromě klasických online a offline zápasů a turnajů, víkendové ligy či Draftu jsme se letos dočkali nového módu nazvaného Squad Battles. Tento režim je pouze singleplayerový a EA evidentně chce do UT přilákat i hráče, kteří neradi hrají online. Střetáváte se zde s týmy ostatních hráčů a podle zvolené obtížnosti po dohrání zápasu získáte určitý počet bodů. Ty se vám sčítají a vy tímto způsobem levelujete. S každým dalším dosaženým levelem získáte cennější odměnu v podobě balíčků, konkrétních hráčů na hostování, coinů apod. Navíc přibyly i denní či týdenní výzvy, jejichž plněním opět dostáváte odměny a i zde jsou úmysly tvůrců zřejmé – hrajte Ultimate Team pořád, nejlépe každý den. 

Na závěr posledních pár novinek, které však potěší. Samozřejmostí je čeština (ve verzích pro PS4, Xbox One a PC, verze pro Switch češtinu neobsahuje). Nově je možné podržením tlačítka vystřídat bez nutnosti pozastavovat hru a otevírat menu - při přerušení vám hra sama nabídne střídání podle aktuálního skóre nebo únavy hráčů, případně si můžete před zápasem přednastavit koho za koho chcete mít možnost takto v průběhu zápasu střídat. A opravdu hodně mě potěšilo, že když jsem v online režimu vedl nad protihráčem například 3:0 a on zápas „vzdal“ tím způsobem, že odložil gamepad a šel si vařit večeři, nemusel jsem čekat mnoho minut, než zápas skončí, ale hra jej automaticky odpojila – bravo!

Pro některé hráče jsou tyto sportovní hry pouze ždímačka na peníze za pouhý update soupisek, jak si ale můžete přečíst výše, letošní Fifa obsahuje novinek opravdu mnoho a to jak těch velkých, tak i menších drobností, které ale dohromady skvěle pasují a novou Fifu opět staví do pozice nejlepší fotbalové hry. Hlavními změnami a důvody ke koupi je překopané/vylepšené bránění, režim Cesta, krásná grafika, nové možnosti hraní Ultimate teamu… a opravdu mnoho dalších menších vylepšení. Sice krůček po krůčku, ale pomalu se z „arkádové, moc rychlé, nerealistické Fify“ stává každým rokem více a více vybroušený diamant.

Test Switch verze

Výše byl pouze popis verze hry FIFA 18 pro konzole PlayStation 4 a Xbox One, na nichž opět září a jedná se tedy o kvalitní fotbalovou hru. Určitě ale mnohé zajímá, jak je na tom verze pro konzoli Nintendo Switch, kolem níž byl jeden velký otazník. My jsme si ji mohli pochopitelně také vyzkoušet, takže se nyní o ni trochu rozepíši. Hned na začátku je nutné zmínit jeden podstatný fakt, a to ten, že verze pro konzoli od Nintenda nevychází z nové PS4 verze. Hlavně, co se vizuálního zpracování týče, má daleko blíže verzím pro PS3 a Xbox 360. Hratelnost je na tom překvapivě solidně, ačkoliv vychází z minulého ročníku, ten současný je na PS4 pochopitelně zase o kus dále. Každopádně hratelnost dokáže určitě zabavit a pokud budu brát skutečnost, že jde FIFA na Switch hrát i na cestách, máme tu v tomto ohledu asi nejlepší a nejkomplexnější kapesní FIFU. Žádná mobilní verze se jí rozhodně ani trochu nevyrovná. Navíc je velké plus, že hra běží v rozlišení 1080p ve stabilních 60fps, když je připojena konzole do docku. V handheldovém režimu se sníží rozlišení na 720p.

Vás určitě ale zajímá, jak je na tom hra obsahově, když chybí třeba příběhový režim za Alexe. Jinak má ale FIFA 18 na konzoli Switch prakticky vše, jen tedy musíte počítat, že v různých režimech chybějí novinky, které se letos objevily v PS4 verzi. V tomto je tedy verze pro Switch blíže předchozímu ročníku.  Naleznete tu každopádně klasickou Kariéru za manažera nebo hráče, ženský turnaj, menší Skill Games, turnaje nebo klasická rychlá hra. Kapitola sama o sobě je určitě oblíbený Ultimate Team, který nabízí i na Switch docela solidní zážitek, ačkoliv hardcore fanouškům bude na cestách chybět řada novějších funkcí jako víkendové turnaje nebo Squad Battles. Naštěstí nechybí denní a týdenní výzvy. Navíc musím pochválit, že online zápasy fungují dobře, připojování je rychlé a nezaznamenal jsem žádné lagování nebo chyby, které bych tu musel zmínit.

FIFA je pochopitelně hlavně stavěná na tom, abyste ji hráli s ostatními hráči nebo kamarády. Na Switch ji můžete hrát na jedné konzoli, je podpora i dvou Joy-Conů, ale spíše doporučuji použít klasický Pro gamepad, protože na miniaturních Joy-Conech se hra neovládá zrovna ideálně a tak dobře, ale s tím se tak nějak musí počítat. Dále si můžete založit lokální hru s kamarádem, který má také konzoli Switch, případně se pustit do onlinu, kde máte klasickou sezónu, v níž musíte proti náhodným soupeřům odehrávat zápasy a pokusit se je vyhrávat. Co u online režimu docela hodně postrádám, je možnost pozvat kamaráda z friend listu a následně hrát s ním. Je celkem nepochopitelné, že tuto možnost EA ve Switch verzi opomenula, protože ji považuji za naprosto základní u takové hry.

FIFA 18 na konzoli Switch je solidní fotbalová hra, nejlepší, jakou si můžete v současnosti zahrát na cestách. Hratelnost je solidní, stejně tak potěší i bohatá nabídka různých režimů. Jen zamrzí chybějící příběhový režim, nemožnost hrát online s kamarádem nebo osekanější Ultimate Team. Verzi pro PS4 byla udělena pěkná devítka, Switch verzi bych ale ohodnotil spíše takovou zamračenější sedmičkou. Do příštího roku je je tedy na konzoli Switch ještě co zlepšovat.