Sám za sebe musím říci, že kdyby v titulcích nebylo právě Warrenovo jméno, asi bych o tuhle hru zas takový zájem neměl. Postava Mickey Mouse není zrovna tou, kterou bych si nějak oblíbil a více než svět a postavy z dílny Walta Disneyho jsem měl rád konkurenci od Warner Bros. Jenže jestli někdo mohl barevný svět Disneyho postaviček posunout někam dále, byl to právě tvůrce temných vizí. Šťastným rozhodnutím tak bylo využít svět i postavy z doby, kdy Walt Disney začínal a jeho styl byl více autorský. On i samotný Mickey vypadá trochu jinak, než ho známe dnes.

Příběh hry je velmi pěkně vymyšlen a rozhodně patří k největším kladům hry. Zatímco Mario si vystačí s jednoduchým schématem, kterého se už drží pětadvacet let, zde po dlouhé době můžu konstatovat, že nějaká plošinovka vládne zajímavým dějem. Na úvod je nám formou pěkné CG animace ukázáno, jak svět, ve kterém se budeme v následujících hodinách pohybovat, vznikl. Původně to byla krajina starých a zapomenutých postav a výtvorů Walta Disneyho. Ten za několik desítek let své tvorby přivedl na svět mnoho postav, ale jak už to bývá, jen několik z nich vydrželo v oblibě a mnoho z nich naopak skončilo zapomenuto. A právě ty obývají svět, jenž je reprezentován jako papírový model na stole kouzelníka, ke kterému se Mickey jednoho večera náhodu dostane. Vůdčí osobností tohoto světa je králík Oswald. On byl prvním, kterého Disney nakreslil, ale když se objevil Mickey, převzal mu veškerou pozornost. Oswald tak na něho žárlí a buduje svůj svět jako temnými protipól toho jeho. Tento svět by si zřejmě existoval klidně dál, nebýt toho, že Mickeymu se povede do tohoto světa vylít kouzelný inkoust a ředidlo. Omylem tak dá vzniknout monstru, které si pro něj po nějaké době přijde a vtáhne ho k sobě. Jak vidíte, tak celé zasazení příběhu je hodně originální a velmi zajímavě zpracované. Příběh je pak vyprávěn nejen pomocí rozhovorů, ale také formou nádherně provedených 2D animací, které děj posouvají dále.

Hra samotná je v podstatě esencí toho, co si představíte pod pojmem 3D plošinovka. Čeká vás tedy lezení, skákání, souboje s nepřáteli a bossy a samozřejmě také sbírání všech možných powerupů a sběratelských předmětů. Co však hru od většiny ostatních odlišuje, je magický štětec. S tím může Mickey přetvářet svět kolem sebe. Některé věci může domalovat a jiné zase pomocí ředidla vymazat. Na kombinaci těchto dvou vlastností je postavena většina hádanek. Faktem je, že svůj štětec můžete používat jen na předem určených místech a přimalovat do světa nemůžete nic, co už neexistuje (takové objekty jsou zdánlivě neviditelné). Kromě přetváření světa štětec používáte i k boji. Pomocí barvy můžete nepřátele přemalovat a udělat z nich dobráky nebo je s pomocí ředidla vymazat úplně. S tím také souvisí další důležitá vlastnost hry a to, že svým chováním ovlivňujete příběh a především jeho závěr. To, na co jsme zvyklí především v RPG je tu realizováno pomocí našich akcí. Zachráníme přítele nebo je pro nás cennější obsah truhly? Dáme přednost jednoduššímu řešení nebo zvolíme těžší cestu. Tohle vše má vliv na nás i směřování příběhu. Nejde sice o nic zásadního, ale rozhodně tento prvek potěší.

Zbytek hry se nese už v klasičtějším duchu. Osvobozujete skřítky, kteří vám otvírají cestu dále, stejně tak plníte nejrůznější úkoly, které dostáváte od postaviček, které potkáváte a otvíráte si cestu dále. Později ve hře dostanete i možnost využívat speciální předměty a ovlivňovat tak třeba čas. Velmi mě potěšila nelinearita úrovní. Většinou totiž není jen jedna cesta k cíli, jak je zvykem v podobném typu her a naopak je jen na vás kudy se vydáte. Po pár hodinách hraní se dostane do lokace Mean Street, odkud vyrážíte do dalších lokací propojeného světa. Když zmiňuji propojený svět, musím představit další zajímavý prvek hratelnosti. Právě tyto velké lokace zpracované ve 3D jsou propojeny menšími 2D úrovněmi, které vždy vycházejí z nějakého klasického filmu s Mickey Mousem. Nejsou nijak dlouhé, ale je to zajímavé zpestření hratelnosti. Bohužel pokud se budete chtít vracet do již navštívených lokací, například když plníte nějaký ten quest, budete tyto úrovně muset procházet zase znova, a to už taková zábava není.

Zatím jsem stále chválil, ale nemůžu opomenout pro mě nejdůležitější nedostatek této hry a vlastně i většiny 3D plošinovek - kameru. Právě kamera a vůbec ovládání s ní spojené patří k největším nešvarům hry. Ani nespočítám, kolikrát se mi stalo, že jsem spadl, protože jsem neviděl, co dělám. Navíc Mickey má takový, jak to napsat, no uvolněný pohyb. Takže ovládání postavičky se mi občas zdálo docela nepřesné. Na další problém jsem narazil u klíčové funkce, tedy malování pomocí Wiimote. Nebylo výjimkou, že jsem se nemohl trefit do správného místa a barva stříkala úplně mimo. Občas byl problém trefit správné místo, i když jsem stál přímo před ním. Ovládání je prostě asi nejhorší stránkou hry.

Nakonec jsem si nechal technickou stránku. Myslím, že už od prvních obrázků bylo jasné, že hra bude mít svůj unikátní výtvarný styl. Celý svět hry má svou temnou krásu. Vše je zničené, oprýskané a rozpadající se. Z ventilů uniká pára a nad tím vším se stahují mračna. Přitom všem není problém rozpoznat Disneyho výtvarný styl. V tomhle ohledu hra opravdu exceluje a podle srovnání obrázků konceptů, které si v průběhu hry odemykáte a finální podoby hry, se jim podařilo svůj záměr naplnit. Hra prostě vypadá hodně zajímavě a originálně. A ačkoli tvůrci jistě byli omezeni výkonovými možnostmi konzole, z tohoto boje odcházejí se ctí. Znovu se ukazuje, že lehce komixový styl sluší hrám na Wii nejlépe. Zapomenout nesmím ani na hudbu, které je velice vhodně zvolená a evokuje zvuk klasických animovaných filmů a perfektně podtrhuje atmosféru.

Znovu se vracím k otázce položené v úvodu. Epic Mickey není hrou, která bude milníkem. Je to jen skvěle provedený žánrový kousek a hra, která má kromě mnoha zajímavých nápadů i několik menších problémů. Přesto mě těch zhruba 16 hodin, co jsem ji hrál, moc bavila. Navíc díky své struktuře přímo volá po opakovaném hraní. Warren Spector splnil, co slíbil. Přivedl zpět klasické animované postavy, které se v posledních letech v konkurenci všemožných anime charakterů trochu ztrácely. Ale především však udělal opravdu dobrou hru.