Dino Crisis patří k nejlepším hrám na PSone a jak už název napovídá, tentokrát nás nepronásledovaly pomalé zombie, ale rychlí dinosauři. Hra tak trochu připomínala Spielbergův Jurský park, který byl rovněž v té době v kurzu a každý si chtěl na něm přihřát polívčičku. Dino Crisis byl ovšem survival horor, který čerpal také v mnohém z Resident Evil série. Tři roky před začátkem příběhu hry, zahynul při jednom z pokusů známý vědec Dr. Kirk. Ten pracoval na projektu, který měl lidstvu dát zdroj čisté energie s kódovým označením Third Energy. Výzkum se ovšem nezdál vládě a když tedy rozhodla, že celý projekt půjde k ledu, došlo na ostrově k výbuchu. Tím měl být projekt zastaven. Jenomže počátkem roku přinesl tajný agent, který byl na Ibiza Island vyslán, informace, že Dr. Kirk žije a pokračuje ve svých šílených pokusech. Na Ibiza Island je tak vysláno komando, kterému velí Regina - hrdinka celé hry.

Jednotka, kterou Regina vede, je poslána na místo, kde vypukne krizová situace a je třeba ji odstranit. Vaším úkolem je z počátku rutinní chycení Dr. Kirka a navrácení jeho osoby domů. Jenomže po příjezdu na Ibiza Island najde tým zničenou základnu a zanedlouho je jeden člen zabit. Celá základna je totiž poseta roztrhanými těly a v temnotě ožívají prehistorické potvory, které usilují Regině o život.

Dino Crisis byla mnohými považována za Residen Evil přes kopírák. Do jisté míry měli pravdu. Sbírali jste zbraně, náboje a předměty, které poté sloužily k vyřešení nějaké té hádanky. Rovněž jste si otevírali dveře přes černou obrazovku, jenž sice hráče zdržovala, ale tak nějak k sérii Resident Evil patřila. Co ovšem bylo u Dino Crisis kritické, byl počet nábojů do zbraní. Těch bylo skutečně málo, dokonce méně než prehistorických potvor. Většinu situací jste tak museli vyřešit zbabělým úprkem nebo paralyzujícími šipkami, kterých ovšem také nebyl zrovna dostatek. Jak už bylo u Capcomu zvykem, během hry jste řešili nejrůznější hádanky. Ty spočívaly většinou v nalezení správného klíče, nebo propojení nejrůznějších strojů, abyste nahodili elektřinu. Zkrátka hádanek bylo dost a občas se hráč těšil více na ně, než na střety s dinosaury.

Po většinu času vám dělali společnost velociraptoři, kterých poslala Regina do hrobu stovky. Ti se uměli pohybovat opravdu velmi rychle, a tak neměl hráč nikdy moc času k odpočinku. Vše navíc ztěžovalo to, že nebylo k dispozici automatické zaměřování, ale nejdřív jste si museli zbraň pěkně vytáhnout a pak zaměřit a střílet. Když k tomu připočítáte ještě špatnou kameru, není pak divu, že se někdy souboje proměnily v opravdový horor, který přiváděl hráče k šílenství. Ačkoliv bylo nepřátel v některých místech opravdu hodně, pořád jich bylo několikrát méně, než třeba v Resident Evilu, kde jste se museli přímo brodit postřílenými těly zombíků.

Dino crisis ovšem přinesl na obrazovky strach, který dokázal dobře zafungovat na každého hráče. Ten byl většinou způsoben tím, že jsou místnosti a laboratoře opuštěné a bez života. Nejprve čekáte za každými dveřmi jednoho dinosaura, ale nic. Otevřeli jste druhé dveře a pořád nic. Velociraptor na vás vybafl až ve chvíli, kdy každý hráč považoval prázdnou místnost za samozřejmost a rozhodně nečekal, že se setká tváří v tvář s ozubenou smrtí. Když už Reginu nějaký ten dinosaurus přepadl, tak ji ve většině případů srazil na zem a zakousl se jí do nohy, aby s ní mohl mlátit všude kolem. Hlavní hrdinka v tuto chvíli kolem sebe mlátila, křičela a pokoušela se uniknout jisté smrti. Až v tuhle chvíli si hráč uvědomoval i tu bezmoc, kterou by musela hlavní hrdinka projít, kdyby se skutečně nacházela na Ibiza Island.

Dino Crisis se na PSone vyznačoval úplně jiným provedením, kterým na hráče házel strach a bezmoc. Na prvním Playstationu se navíc pyšnil skvělou grafikou, která mohla konkurovat i Metal Gear Solid. Dnes tato hra patří do sbírky každého pořádného hráče. Dino Crisis je kus historie videoher, který prostě musíte mít.